7 As 33/2004-55

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele T. I. C. C. R., a. s., zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 95/97, za účasti Krajského úřadu Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci, Jeremenkova 40a, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 3. 2004, č. j. 22 Ca 54/2003-22,

takto:

I Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Okresního úřadu v Přerově, referátu regionálního rozvoje, jehož právním nástupcem je Krajský úřad Olomouckého kraje, ze dne 29. 11. 2002, č. j. RR-896/1207/02, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu v Přerově ze dne 30. 8. 2002, č. j. SÚ-2874/2002-Kl.

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2004, č. j.-43, byla kasační stížnost stěžovatele zamítnuta. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno současně se shora uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě usnesením zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 30. 11. 2005, č. j. Konf 47/2005-13.

Dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

S ohledem na okolnost, že zvláštní senát svým usnesením specifikovaným výše zrušil nejen rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale i předcházející rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, přešla rozhodovací pravomoc v předmětné věci zpět na krajský soud. Nejvyšší správní soud je proto nucen kasační stížnost stěžovatele dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout, neboť neexistuje napadené rozhodnutí krajského soudu, a tudíž nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, takže v řízení nelze pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. prosince 2005

JUDr. Radan Malík předseda senátu