USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatele S., spol. s r. o., zastoupeného Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 95/97, za účasti Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě, 28. října 117, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 2. 2004, č. j. 22 Ca 423/2002-42,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutími Okresního úřadu Karviná-referátu regionálního rozvoje, jehož právním nástupcem je Krajský úřad Moravskoslezského kraje (dále jen správní orgán ), ze dne 7. 8. 2002, zn. RRR-1536/2002-Vl, a ze dne 20. 8. 2002, zn. RRR-1537/2002-Vl, byla změněna rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu v Českém Těšíně ze dne 22. 5. 2002, č. j. Výst.-51/77/2002-Ly a č. j. Výst.-719/2704/2001-Ly, kterými byly zamítnuty návrhy stěžovatele na vydání rozhodnutí o zřízení věcného břemene k nemovitostem v rozhodnutích blíže specifikovaným dle ust. § 91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění platném pro projednávanou věc.

Proti těmto rozhodnutím podal stěžovatel žalobu, o které rozhodl Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením tak, že ji dle ust. § 46 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), ve spojení s ust. § 68 písm. b) s. ř. s., odmítl, neboť rozhodování o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ke stavbě na cizím pozemku je rozhodováním o vlastnickém vztahu v otázce upravené občanským zákoníkem. Rozsudkem ze dne 29. 9. 2004, č. j.-63, zamítl Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele směřující proti výše uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě.

Usnesením zvláštního senátu zřízeného dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 22. 6. 2005, č. j. Konf 35/2005-7, byla rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě zrušena a současně byla vyslovena příslušnost soudů ve správním soudnictví vydat rozhodnutí v předmětné věci.

Dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

S ohledem na okolnost, že zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zrušil svým usnesením jak rozsudek Nejvyššího správního soudu, tak i předcházející usnesení krajského soudu, přešla rozhodovací pravomoc ve sporné věci zpět na krajský soud. Nejvyšší správní soud je proto nucen kasační stížnost stěžovatele dle ust.§ 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítnout, neboť neexistuje napadené rozhodnutí krajského soudu, tudíž nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, takže v řízení nelze pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2005

JUDr. Radan Malík předseda senátu