7 As 215/2017-14

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 12. 6. 2017, č. j. 59 Af 13/2017-55,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodn ění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 10. 2016, č. j. 46247/16/5100-31462-707633, rozhodl o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 29. 1. 2016, č. j. 108880/16/2600-11460-507374, kterým bylo rozhodnuto o nevrácení správního poplatku ve smyslu § 7 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci; v návaznosti na výzvu k zaplacení soudního poplatku pak požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal a žádost o ustanovení zástupce zamítl.

[3] Žalobce (dále jen stěžovatel ) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost.

[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.

[5] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[6] Protože při doručování napadeného usnesení krajského soudu nebyl stěžovatel zastižen, byla zásilka podle doručenky na č. l. 56 dne 13. 6. 2017 vhozena do stěžovatelovy domovní schránky. Tímto dnem bylo napadené usnesení považováno za doručené (§ 50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), bylo tudíž úterý 13. 6. 2017, posledním dnem této lhůty bylo proto úterý 27. 6. 2017.

[7] Kasační stížnost však byla odeslána až ve středu 28. 6. 2017, tedy po uplynutí lhůty, a to prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu. Stěžovatel sice v podání uvedl, že toto zpoždění bylo způsobeno poruchou faxu, nicméně podle § 106 odst. 2 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti prominout. Nejvyšší správní soud tudíž nemá při posuzování včasnosti žádnou diskreci a může hodnotit pouze to, zda k podání kasační stížnosti objektivně došlo včas, či nikoliv.

[8] S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2017

Mgr. David Hipšr předseda senátu