7 As 21/2007-181

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní věci stěžovatele Český báňský úřad, se sídlem v Praze 1, Kozí 4, za účasti obce Dětmarovice, se sídlem Dětmarovice 27, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2006, č. j. 9 Ca 110/2004-140, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění:

Stěžovatel se podanou kasační stížností domáhá vydání rozsudku, kterým by byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2006, č. j. 9 Ca 110/2004-140, jímž bylo k žalobě obce Dětmarovice zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 2. 1. 2004, č. j. 4482/2003, kterým bylo zamítnuto odvolání obce Dětmarovice a 12 občanů a potvrzeno rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Ostravě ze dne 6. 11. 2003, č. j. 7502/2003-511-Ing. Kr/Nb, o povolení hornické činnosti spočívající v dobývání porubů ve sloji č. 24 Vrchní Lávky ve 14. kře lokality Doubrava Dolů ČSA. V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal této stížnosti odkladný účinek a svůj návrh odůvodnil tím, že jako odvolací orgán je povinen vést dále odvolací řízení a že v opačném případě by institut kasační stížnosti ztratil smysl.

Obec Dětmarovice ve svém vyjádření uvedla, že nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože napadený rozsudek není v rozporu s veřejným zájmem. Je tomu právě naopak. Nové správní řízení má odstranit porušení zákona a upevnit obecné právní vědomí u širokého okruhu vlastníků nemovitostí dotčených hornickou činností.

Podle ustanovení § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.

Podle ustanovení § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle ustanovení § 73 odst. 3 s. ř. s. přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

Návrhu na přiznání odkladného účinku lze vyhovět jen tehdy, jsou-li kumulativně splněny tři podmínky: a) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro navrhovatele znamenaly nenahraditelnou újmu , b) přiznání odkladného účinku by se nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a c) nebylo by v rozporu s veřejným zájmem. Zatímco důkazní břemeno v souvislosti s hrozbou nenahraditelné újmy nese navrhovatel, splnění dalších dvou podmínek musí ověřit a posoudit soud sám.

Stěžovatel v kasační stížnosti vůbec netvrdí, že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí pro něho znamenaly nenahraditelnou újmu, ale pouze uvádí, že jako odvolací orgán je povinen vést dále odvolací řízení a v opačném případě by institut kasační stížnosti ztratil smysl.

Nenahraditelnou újmou je újma nenapravitelná a nezvratná, kterou nemusí být jen újma na majetku, ale třeba i přímo hrozící újma na zdraví. Stěžovatel však nic neuvedl o vzniku nenahraditelné újmy v případě výkonu nebo jiných právních následků správního rozhodnutí. Vůbec nekonkretizoval, jakou nenahraditelnou újmu by pro něho znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, v čem spočívá nenahraditelnost uvedené újmy a z jakých konkrétních okolností toto tvrzení dovozuje.

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel neunesl důkazní břemeno v souvislosti s nenahraditelnou újmou, jež by mu vznikla v souvislosti s výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí, a proto rozhodl tak, že se kasační stížnosti nepřiznává odkladný účinek (§ 107 s. ř. s., věty za středníkem a contrario).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2007

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu