7 As 102/2012-19

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Ústavní soud, se sídlem Joštova 8, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2012, č. j. 30 A 40/2011-95,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen stěžovatel ) kasační stížností ze dne 7. 5. 2012 brojí proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2012, č. j. 30 A 40/2011-95, kterým byla výrokem I. odmítnuta jeho žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu, výrokem II. odmítnuta žaloba na ochranu proti nečinnosti, v níž se domáhal vydání rozhodnutí o stížnosti, výrokem III. zamítnuta žaloba v části, v níž se žalobce domáhal vydání informací, a výrokem IV. nepřiznána žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení.

Stěžovatel byl původně usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 6. 2011, č. j. 30 A 40/2011-12, osvobozen od soudních poplatků. Následně však bylo výrokem I. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2012, č. j.-10, toto osvobození odňato.

Vzhledem k tomu, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích )], stěžovatel tuto povinnost současně s podáním kasační stížnosti nesplnil, a jeho osvobození od soudních poplatků bylo odňato, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele výrokem III. usnesení ze dne 22. 8. 2012, č. j.-10, k zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení. Zároveň byl stěžovatel poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno 7. 9. 2012.

Stěžovatel ani po uplynutí stanovené lhůty soudní poplatek nezaplatil. Nejvyššímu soudu pouze zaslal podání ze dne 13. 9. 2012, ve kterém požádal o povolení splátky poplatku za kasační stížnost (vedle toho požádal také o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku podmínky řízení dle § 105 odst. 2 s. ř. s.). Svou žádost odůvodnil tím, že hrozí zastavení přezkumu pro nezaplacení poplatku, ačkoli podle stěžovatele dochází k přezkumu na druhém stupni i bez splnění podmínek, a že mu jeho sociální poměry neodůvodňují soudní poplatek uhradit najednou a v tak krátké lhůtě.

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Jelikož stěžovatel ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.

Podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Pokud jde o žádost stěžovatele o povolení splátek poplatku za řízení o kasační stížnosti, zákon o soudních poplatcích, ani jiný zákon, neupravují možnost povolit placení soudního poplatku ve splátkách. Z kasační stížnosti a dalších podání stěžovatele založených v soudním spise ostatně ani nevyplývá, že by jiná než obvyklá lhůta pro zaplacení soudního poplatku mohla něco změnit na stěžovatelově ochotě soudní poplatek zaplatit. V kontextu stereotypního procesního počínání stěžovatele v tomto soudním řízení, i v řadě dalších, která vede, lze mít důvodně za to, že uvedené podání není vážně míněnou žádostí s cílem soudní poplatek skutečně uhradit, nýbrž pouhým projevem snahy stěžovatele o prodloužení sporu (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2012, č. j. 2 As 86/2012-23, nebo ze dne 22. 8. 2012, č. j. 6 As 13/2012-32). S ohledem na nezaplacení soudního poplatku také nebylo potřeba zabývat se žádostí stěžovatele o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku jiné podmínky řízení, konkrétně povinného zastoupení dle § 105 odst. 2 s. ř. s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. září 2012

JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu