č. j. 7 Afs 63/2008-46

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: TILIA MĚLNÍK, spol. s r. o., se sídlem Vřesová 3006, Mělník, zastoupena Mgr. Daliborem Šamanem, advokátem se sídlem Fibichova 218, Mělník, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 12, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2007, č. j. 9 Ca 254/2007-24,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 11. 2007, č. j. 9 Ca 254/2007-24, zamítl žalobu podanou žalobkyní (dále jen stěžovatelka ) proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze (dále jen finanční ředitelství ) ze dne 11. 7. 2005, č. j. 4889/05-120, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Mělníku ze dne 8. 10. 2004, č. j. 61368/043922/3546, o dodatečném vyměření daňové ztráty z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2001 ve výši 835 344 Kč.

Proti tomuto rozsudku městského soudu podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost, kterou explicitně opřela o ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V kasační stížnosti namítala nesprávný způsob vyhodnocení a výkladu listin a důkazů, které byly provedeny ve správním řízení, a kterým se rovněž v potřebném rozsahu nezabýval ani městský soud. Proto navrhla, aby napadený rozsudek městského byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, byl čtvrtek 24. 1. 2008, kdy byl napadený rozsudek doručen právnímu zástupci stěžovatelky, byl posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti čtvrtek 7. 2. 2008. Kasační stížnost však byla podána do podatelny městského soudu až ve středu 19. 3. 2008. Stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 106 odst. 2 věta poslední s. ř. s.).

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. kasační stížnost jako opožděně podanou odmítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. července 2008

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu