7 Afs 133/2005-66

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatelky M. P., zastoupené JUDr. Otýlií Pavlíkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Lidická 28, za účasti Ministerstva financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2005, č. j. 8 Ca 230/2004-36,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Otýlie Pavlíkové s e u r č u j e částkou 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2005, č. j. 8 Ca 230/2004-36, kterým byla odmítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 11. 4. 2002, č. j. 195/73025/2002, jímž podle § 30 odst. 7 zákona č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návazně na § 77 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebylo vyhověno žádosti jejího zemřelého manžela J. P. o prominutí odvodu dotace ve výši 3 162 458 Kč a o prominutí dosud nevyměřeného penále za neoprávněné použití prostředků ze státního rozpočtu, a proti rozhodnutí ze dne 30. 4. 2002, č. j. 195/35924/2002, jímž bylo podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, opraveno z úřední povinnosti z důvodu zřejmé chyby v psaní rozhodnutí ze dne 11. 4. 2002, č. j. 195/73025/2002.

Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, byla stěžovatelka usnesením městského soudu ze dne 31. 3. 2005, č. j. 8 Ca 230/2004-48 vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení prostřednictvím ustanoveného zástupce uvedla důvody podání kasační stížnosti, a současně byla poučena, že nebudou-li tyto nedostatky v uvedené lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo právní zástupkyni stěžovatelky doručeno dne 12. 5. 2005. Ve stanovené lhůtě stěžovatelka prostřednictvím právní zástupkyně doplnila svoji kasační stížnost tak, že podrobně popsala celou genezi případu jejího manžela a uvedla, že městský soud postupoval nesprávně, když žalobu odmítl a nezabýval se meritem věci. Nesprávný postup stěžovatelka spatřovala v tom, že městský soud byl seznámen s tím, že žalobce, tj. její zemřelý manžel, není právně vzdělán. Jeho žaloba tak neodpovídala podmínkám řízení a povinností městského soudu bylo jej upozornit na možnost zajištění právního zastoupení prostřednictvím soudu. Podle stěžovatelky se odmítnutím žaloby městský soud zbavil odpovědnosti za výsledek věci a tato skutečnost ji vede k přesvědčení, že napadené usnesení je nespravedlivé, i když z pohledu soudu možná zákonné.

Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost obsahovat údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatel rozhodnutí napadá. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.

Stěžovatelka sice v kasační stížnosti výslovně uvedla, že ji podává z důvodu nesprávného postupu městského soudu, ale nijak nekonkretizovala, v čem spatřuje nezákonnost jeho rozhodnutí. Pouze v obecné rovině namítala nesprávnost postupu městského soudu a nespravedlnost napadeného rozhodnutí, aniž by ke svým tvrzením uvedla konkrétní argumentaci. Bez bližší konkretizace však nelze stěžovatelkou uvedené důvody podřadit pod žádný z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.

Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. S ohledem na to, že stěžovatelka nedoplnila důvody kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka a podle § 35 odst. 7 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokátky včetně hotových výdajů stát. Podle § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náleží advokátce odměna za jeden úkon právní služby 1000 Kč podle § 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky (písemné podání soudu) a náhrada hotových výdajů v částce 75 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem 1075 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. června 2006

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu