č. j. 7A 547/2002-24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobkyně M. S . , proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2002, č. j. 210 815 031/P,

takto:

I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 5. 2002, č. j. 210 815 031/P, s e z r u š u j e pro vady řízení a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění: Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále jen žalovaná ) ze dne 22. 5. 2002, č. j. 210 815 031/P, byla žalobkyni zamítnuta žádost, kterou podal její děd A. S., o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945. Své rozhodnutí odůvodnila žalovaná tak, že nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky nevznikl, neboť v důsledku shora uvedeného zákona č. 39/2000 Sb. se tento zákon se na něj nevztahuje .

A. S. zemřel dne 10. 6. 2002. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb. přechází včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice. Podle usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 26. 7. 2000, č. j. D 511/2001-15, kterou soud schválil dohodu M. S. (žalobkyně). Žalobkyně se tedy stala účastníkem správního řízení namísto A. S.

Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí žalované jejím prostřednictvím (v souladu s tehdy účinnou právní úpravou) včas opravný prostředek k Vrchnímu soudu v Praze.

Žalovaná opravný prostředek spolu se svým vyjádřením předložila Vrchnímu soudu v Praze, ve kterém poukázala na podmínky aplikace § 1 odst. 1 zákona č. 39/2000 Sb. a zákona č. 255/1946 Sb., a uvedla, že za současného stavu ponechává rozhodnutí na úvaze Vrchního soudu.

V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla z Vrchního soudu v Praze podle § 132 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s. ), podle něhož Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy, v nichž byla přede dnem účinnosti s. ř. s. dána jejich věcná příslušnost, dokončí řízení zahájená před těmito soudy. V předmětné věci bylo přede dnem 1. 1. 2003 zahájeno řízení u Vrchního soudu v Praze a byla dána věcná příslušnost tohoto soudu, neboť obsahem žaloby byl návrh na přezkoumání rozhodnutí vydaného podle zákona č. 39/2000 Sb. Jde-li o věci správního soudnictví, pak podle § 129 odst. 2 s. ř. s. řízení o opravných prostředcích, o nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona (tedy podle ustanovení o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu). Nejvyšší správní soud proto podaný opravný prostředek posoudil jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu.

Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud napadené rozhodnutí zruší pro vady řízení, je-li toto rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů rozhodnutí. Odůvodnění je zcela jistě nesrozumitelné tehdy, jestliže nedává smysl, který by svědčil o skutkových a právních důvodech, které vedly správní orgán k vydání tohoto rozhodnutí. Výše citované odůvodnění napadeného rozhodnutí tento smysl nedává, proto jej Nejvyšší správní soud bez nařízení jednání pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) zrušil.

Žádnému z účastníků řízení nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť z obsahu spisu vyplývá, že úspěšné žalobkyni, jíž by jinak právo na náhradu nákladů příslušelo (§ 60 odst. 1 s. ř. s.), náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. září 2003

JUDr. Bohuslav Hnízdil předseda senátu