79 ICm 873/2013
č.j. 79 ICm 873 /2013-17 (KSUL 79 INS 28158/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl dne 15. 10. 2013 Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní v právní věci žalobce JUDr. Františka Hendrycha, se sídlem Bulharská 853, 470 01 Česká Lípa, IČ 10404520, insolvenčního správce úpadce Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Žitavská 2532, 470 01 Česká Lípa, proti žalovanému Home Credit a.s., IČ 26978636, se sídlem Moravské náměstí 249/8, 602 00, Brno, zastoupeného JUDr. Petrem Pečený, advokátem advokátní kanceláře Pečený, Fučík, Langer, se sídlem Purkyňova 2, Praha 1, PSČ 110 00

o žalobě na popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že vykonatelná pohledávka č. P14, kterou žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. KSUL 79 INS 28158/2012 není ohledně částky 11.784,26 Kč po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem. (KSUL 79 INS 28158/2012)

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem vede pod sp.zn. KSUL 79 INS 28158/2012 insolvenční řízení úpadce, dlužnice, Jiřiny anonymizovano , jejíž insolvenčním správcem je žalobce. Žalovaný se přihlásil jako věřitel č. 2, dne 18. 01. 2013, do uvedeného insolvenčního řízení přihláškou č.P3 s pohledávkou ve výši 47.801,98 Kč. Ta se skládá z dílčí pohledávky č. 1, jistiny ve výši 11.085,06 Kč, a příslušenství této pohledávky ve výši 24.784,20 Kč. Dílčí pohledávka č. 2 se skládá z nákladů předcházejícího řízení ve výši 7.590,-Kč a dílčí pohledávky č. 3 4.342,72 Kč, představující smluvní pokutu. Pohledávka podle tvrzení žalovaného, obsaženého v přihlášce pohledávky, vznikla ze smlouvy o úvěru. Příslušenství pohledávky se skládá se z úroku z úvěru, z úroku z prodlení ve výši a nákladů nalézacího řízení. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a nezajištěná. Insolvenční správce uvedenou pohledávku popřel při přezkumném jednání dne 12. 2. 2013 do výše 24.784,20 Kč, představující smluvní úrok z prodlení.

Včas, dne 12. 3. 2013 žalobce podal tuto žalobu o popření pohledávky, ve které mimo jiné, tvrdil, že popřená pohledávka není po právu, nevznikla, jedná se o nezákonný úrok z prodlení, sjednaný ve spotřebitelské smlouvě. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru není možné sjednat úrok z prodlení smluvně nad rámec zákonného úroku z prodlení a ačkoli byla pohledávka přiznána pravomocným platebním rozkazem Městského soudu v Brně, č.j. 67 Ro 9825/2003-5 ze dne 1.července 2004, je nutné žalobě vyhovět. Při prvním jednání ve věci žalobce změnil svoji žalobu tak, že snížil částku, ohledně které měl soud rozhodnout, že není po právu, na 11.784,20 Kč. Soud změnu žaloby připustil. (Jedná se o žalobu o určení, nikoli na plnění, proto není na místě částečné zpětvzetí).

Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta a to z toho důvodu, že přihlášený úrok není úrokem z prodlení. Přihlášená pohledávka sestává z dlužného úroku úvěru, vyčísleného do zesplatnění dne 26. 9. 2003 ve výši 11.303,91 Kč a úroku z úvěru, vyčísleného ode dne následujícího po zesplatnění ke dni prohlášení úpadku v částce 13.480,29 Kč. V přihlášce pohledávky byl úrok nesprávně označen jako úrok z prodlení, ačkoli se o takový úrok nejedná. Domnívá se, že jej správce měl vyzvat k opravě přihlášky a argumentoval i rozhodnutím Nejvyššího soudu (sp. zn 29 ICdo 7/2013), podle nějž insolvenční správce není oprávněn přezkoumávat pravomocně přiznané pohledávky z jiného právního důvodu a používat obranu, kterou mohl použít dlužník v nalézacím řízení.

Soud nařídil ve věci jednání.

Z přihlášky č. P3 soud zjistil, že se do insolvenčního řízení KSUL 79 INS 28158/2012 přihlásil žalovaný s pohledávkou ve výši 47.801,98 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 11.085,06 Kč a příslušenství této pohledávky ve výši 24.784,20 Kč, označeného jako 1 úrok, 2 úrok z prodlení a nákladů nalézacího řízení a smluvní pokuty. Pohledávka byla uplatněna ze (KSUL 79 INS 28158/2012) smlouvy o úvěru č. 5102090014 ze dne 9. 2. 2001, kdy si dlužnice půjčila částku 10.000,-Kč a zavázala se jí splatit ve splátkách ve výši. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a nezajištěná. Soud provedl důkaz i úvěrovými podmínkami žalovaného. Nezjistil, že by si účastníci sjednali možnost, aby smluvní úrok z úvěru běžel i po zesplatnění úvěru. Úvěrová smlouva podle všeobecných úvěrových podmínek nezaniká předčasným zesplatněním úvěru, ale v případě vzniku předčasné splatnosti je dlužník povinen uhradit i smluvní pokutu, tedy částku, na kterou by žalovanému vznikl nárok, pokud by byl úvěr splácen v dohodnutých splátkách, (nikoli smluvní úrok do nekonečna).

Insolvenční správce popřel na přezkumném jednání částku, odpovídající smluvnímu úroku z prodlení, následně popřenou částku snížil poté, kdy opravil chybu v počtech. Předmětem žaloby tedy byla částka, požadovaná žalovaným na úroku z prodlení nad rámec jeho zákonné sazby. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, který byl mezi účastníky nepochybně sjednán, nelze sjednat úrok z prodlení smluvně nad rámec zákonného úroku z prodlení. Judikatura v této věci už přijala ustálený a všeobecně respektovaný názor, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7-8/2010, pod č. Rc 83/2010. Právní věta tohoto judikátu zní: má-li smlouva o úvěru, uzavřená mezi peněžním ústavem a fyzickou osobou charakter spotřebitelského úvěru podle zákona č. 321/2001 Sb., lze platně sjednat úrok z prodlení pouze do výše stanovené občanskoprávními předpisy . Zákonný úrok je nutné posuzovat podle vyhlášky č. 142/1994 Sb. a je ve výši dvojnásobku diskontní sazby v době vzniku prodlení-úvěrová smlouva byla uzavřena v roce 2001 a v roce 2003 byl úvěr zesplatněn pro neplacení. Od zesplatnění úvěru však nemohl běžet úrok z úvěru, neboť nic takového nebylo mezi účastníky dohodnuto ani v úvěrové smlouvě, ani ve všeobecných obchodních podmínkách žalovaného, od té doby mohl tedy běžet pouze úrok z prodlení z dlužné částky a pouze v zákonné výši. Požadovaný úrok odpovídá roční úrokové sazbě 29,2 % ročně od 27. 8. 2007 do 19. 12. 2012. Uvedená úroková sazba daleko překračuje zákonný úrok z prodlení, a proto soud žalobě vyhověl.

Pokud se námitky žalovaného, která se týká popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem soud vychází právě z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 ICdo 7/2013 ze dne 18.7.2013, které vykládá pojem jiné právní posouzení věci podle insolvenčního zákona, cit : které dopadá na případy, kdy chybné posouzení věci příslušným orgánem mohlo vést k přiznání pohledávky věřiteli vůči dlužníku tam, kde by jiné , správné právní posouzení vedlo k závěru, že pohledávka není po právu, nebo že nemá být přiznána v celé požadované výši. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sjednocuje praxi soudů a v souladu s obecně převažujícím názorem soudů I. stupně dovozuje, že insolvenční správce může popřít pravomocné rozhodnutí, pokud přiznává nárok, jenž přiznán být neměl a byl přiznán v rozporu s hmotným právem. Takovým případem je i posuzovaná věc. Úrok z prodlení měl být věřiteli v nalézacím řízení (rozkazním) přiznán jen a pouze v zákonné výši, a pokud se tak nestalo, má insolvenční správce možnost pohledávku (byť pravomocně přiznanou soudním rozhodnutím) popřít.

O nákladech řízení soud rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, když ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení nevznikly. (KSUL 79 INS 28158/2012)

Ohledně soudního poplatku soud rozhodl tak, že jej uložil zaplatit žalovanému, který neměl ve věci úspěch. Žalobce je od zaplacení soudního poplatku osvobozen podle ust. § 11 odst. 2, písm. q) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, poplatková povinnost tak přešla na žalovaného podle § 2 odst. 3 citovaného zákona.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 15. října 2013

Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Jindra Vejmanová