79 ICm 4266/2014
č. j. 79 ICm 4266/2014-15 KSUL 79 INS 657/2014-C1-7

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl dne 15. 12. 2015 Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní v právní věci žalobce FINWAY a.s., IČO: 28420098, se sídlem K Brance 1171/11, PSČ 155 00 Praha 5-Stodůlky, proti žalované Ing. Jaroslavě Dlabolové, IČO: 72536683, se sídlem Révová 3242/3, PSČ 100 00 Praha 10, insolvenční správkyni dlužníka Pavla Douši,

o určení popření nevykonatelných pohledávek

takto:

I. Určuje se, že žalobce nemá pohledávku ve výši 678.477,00 Kč za dlužníkem Pavlem Doušou, přihlášenou v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 657/2014 přihláškou P3.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSUL 79 INS 657/2014)

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Ústí nad Labem je vedeno pod sp. zn. KSUL 79 INS 657/2014 insolvenční řízení dlužníka Pavla Douši, které bylo zahájeno na návrh dlužníka, podaný dne 14. 01. 2014. Následně soud vydal usnesení o úpadku spojené s usnesením o povolení oddlužení, dne 04. 04. 2014, a při prvním přezkumném jednání, po kterém následovalo usnesení, kterým bylo schváleno oddlužení dlužníka č. j. KSUL 79 INS 657/2014-B-6, dne 11. 11. 2014 na zvláštním přezkumném jednání byla popřena ve výši 564.904,-Kč pohledávka žalobce přihlášená přihláškou P3 ve výši 678.477,-Kč. Důvodem popření byla skutečnost, že pohledávka v popřené výši nevznikla, protože výše požadované jistiny je nepřiměřená, výše uplatněných sankcí neodpovídá zajišťované povinnosti a příslušené ujednání je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Žalobci nemohl vzniknout nárok na úrok z prodlení a ani pohledávka v popřené výši nevznikla, protože výše smluvní pokuty byla nepřiměřená a neodpovídala zajišťované povinnosti.

Žalobce podal včas žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem. V žalobě žalobce uvedl, že uplatnil přihláškou v insolvenčním řízení zajištěnou pohledávku v celkové výši 678.477,00 Kč z titulu nespláceného úvěru, který byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru a smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne 04. 05. 2011. Pohledávka žalobce byla popřena, žalobce obdržel vyrozumění o popření pohledávky a podal žalobu. V té tvrdí, že dne 04. 05. 2011 byla mezi žalobcem, jako věřitelem a dlužníkem Pavlem Doušou a jeho manželkou, (Janou Doušovou), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl dlužníkovi žalobcem poskytnut úvěr ve výši 200.000,00 Kč a dlužník se zavázal uhradit žalobci celkem částku ve výši 429.000,00 Kč, z toho poplatek za uzavření smlouvy ve výši 9.000,00 Kč a dále částku 420.000,00 Kč v šedesáti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7.000,00 Kč v souladu se splátkovým kalendářem. Smlouva o úvěru obsahuje jasné a přehledné ujednání o závazku a vzhledem k tomu, že dlužník neplatil závazek, vznikl žalobci nárok na úrok a to jednak zákonný úrok, dále na úrok z prodlení a smluvní pokutu.

Insolvenční správkyně se k žalobě nevyjádřila.

Soud měl k dispozici spis Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze kterého zjistil, že se vede insolvenční řízení dlužníka Pavla Douši pod sp. zn. KSUL 79 INS 657/2014. Soud vydal usnesení o úpadku spojené s usnesením o povolení oddlužení, dne 04. 04. 2014. Do řízení se přihlásil žalobce přihláškou č. P 3 s pohledávkou ve výši 678.477,-Kč. Z přihlášky P3 soud zjistil, že žalobce přihlásil částku 678.477,00 Kč jako soubor dílčích pohledávek, dílčí 1 ve výši 379.810,00 Kč, dílčí 2 ve výši 298.667,00 Kč. Dílčí pohledávka č. 1 byla nárokována jako jistina ve výši 200.000,-Kč, smluvní úroky z prodlení ve výši 160.000,-Kč a úplata ve výši 60.000,-Kč a poplatek za uzavření smlouvy ve výši 9.000,-Kč. Žalobce v přihlášce uvedl, že jeho právní předchůdce půjčil dlužníkovi a jeho manželce částku 200.000,-Kč, přičemž jim vyplatil na účet dlužníka pouze 184.000,-Kč, když si strhl hned poplatek za uzavření úvěru a první splátku. Na splátky úvěru bylo do dne podání přihlášky zaplaceno 105.000,-Kč a věřitel nárokoval zbytek dlužné částky ve výši 379.810,-Kč. Dílčí pohledávkou č. 2 přihlásil, představuje smluvní pokutu. Pohledávky byly přihlášeny jako zajištěné podle zástavní smlouvy. Ze smlouvy o úvěru č. 8110000214 soud zjistil, že původní věřitel SMART HYPO s.r.o. půjčil dlužníkům Janě Doušové a Pavlovi Doušovi na (KSUL 79 INS 657/2014) základě smlouvy o úvěru (spotřebitelského úvěru) částku 200.000,00 Kč. Půjčenou částku měli dlužníci vracet po dobu šedesáti měsíců ve splátkách po 7.000,00 Kč. Dále se smluvní strany úvěrové smlouvy dohodly, že dlužníci zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 9.000,00 Kč, celkem tedy zaplatí za půjčených 200.000,00 Kč částku 429.000,00 Kč. Dále byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,2% z původní výše jistiny za každý započatý den prodlení, dále jednorázová smluvní pokuta ve výši 20.000,00 Kč, dále byl úvěr jištěn zástavním právem ke spoluvlastnickému podílu k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví č. 3442, ve výši 1692/10000 z celku, který se nachází ve společném jmění manželů spoludlužníků, dále byly dohodnuty další smluvní pokuty a sjednána rozhodčí doložka. Podle splátkového kalendáře pro uvedenou smlouvu měly být úhrady splátek prováděny od 06. 05. 2011, přičemž prvních 31 měsíců měli dlužníci platit pouze úroky a potom se měla začít splácet jistina. Soud měl k dispozici smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti, jejímž předmětem bylo zástavní právo k zajištění peněžité pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 8110000214 ze dne 04. 05. 2011, z dopisu ze dne 25. 07. 2011 soud zjistil, že dlužnici bylo oznámeno zesplatnění závazku a uložení smluvních pokut s tím, že dlužník nehradil sjednané částky na úvěrovou smlouvu a tím se stal splatným celý dluh, tedy jistina včetně úroku a úplaty a další nároky, vyplývající ze smlouvy v celkové výši 430.000,00 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobcem soud zjistil aktivní legitimaci žalobce. Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání, konaném ve věci dlužníka dne 11. 11. 2014 soud zjistil, že insolvenční správkyně popřela z pohledávky č. 1 celkem 220.000,-Kč, protože pohledávka nevznikla, výše jistiny neodpovídá zajišťované povinnosti a ujednání je neplatné pro rozpor s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Dílčí pohledávka č. 1.1 byla popřena ve výši 46.237,00 Kč, protože věřiteli nemohl vzniknout nárok na úrok z prodlení z neexistujícího nároku na jistinu a pohledávka dílčí 2 byla popřená ve výši 298.667,00 Kč, protože pohledávka nevznikla, jelikož výše smluvní pokuty je nepřiměřená a ujednání je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Insolvenční správkyně uznala částku 113.573,00 Kč, která odpovídá nesplacené jistině a běžnému obchodnímu úroku.

Na právní vztah mezi žalobcem a dlužníky je nutné vztáhnout ustanovení zákona č 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, protože smlouva o úvěru i zástavní smlouva byly sjednány v době jejich účinnosti. Podle ust. § 497 a následujících obchodního zákoníku § 497 smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust § 265 obchodního zákoníku výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. Podle ust. § 3 výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ust. § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Soud se zabýval tím, zda byla smlouva o úvěru mezi dlužníkem a věřitelem sjednána platně, či nikoli a zda je smlouva o úvěru v ustanoveních, zakotvující sankce platná. Dospěl k závěru, že nikoli, smlouva je ohledně ujednání smluvní pokuty neplatná pro rozpor s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Půjčená částka poskytnutá (KSUL 79 INS 657/2014) dlužníkovi a jeho manželce činila 200.000,00 Kč a dlužník měl vrátit dvojnásobek, nadto sjednaná smluvní pokuta za porušení povinností činila celkem 298.667,00 Kč a skládala se z dílčích částek a to jednak 0,2 % denně z jistiny, tedy 400,00 Kč za každý započatý den prodlení z 970 dnů, přičemž věřitel nárokoval pouze dvě třetiny smluvní pokuty ve výši 258.667,00 Kč. Dále byla požadována jednorázová smluvní pokuta ve výši 20.000,00 Kč a paušální náhrada nákladů řízení. Smluvní pokuta i úrok z prodlení byly vypočítávány z neexistujícího nároku na jistinu. Dlužníci si půjčili 200.000,00 Kč. Vyplaceno jim bylo skutečně 184.000,-Kč. Z této částky uhradili 105.000,-Kč. Dlužná jistina činila ke dni přihlášení pohledávky 95.000,-Kč, které byly správkyní uznány. Dále byl uznán zákonný úrok z prodlení 18.237,-Kč, když tento byl nesprávně vypočten. Již ve smlouvě o úvěru bylo zakotveno, že dlužník s manželkou mají vrátit více než dvojnásobek této částky a z této částky vypočítávány sankce. Stoprocentní úrok z úvěru je nemravný a nemůže požívat ochrany soudu. V případě nesplacení byť jediné splátky z úvěru ve výši 200.000,-Kč totiž dlužníci měli pozbýt zajištěnou nemovitost a zaplatit sankce, které pohledávku převyšovaly nejméně dvakrát. Bylo prokázáno, že žalobce dlužníkům poskytl peněžní prostředky a na jejich navrácení má právo a v části, ve které byla jeho přihláška oprávněná, byla insolvenční správkyní uznána, jako zajištěná zástavní smlouvou.

Soud proto žalobu žalobce zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, protože ve věci úspěšná žalovaná náklady řízení vůči žalobci neuplatnila.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 15. prosince 2015 Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení Jana Okrutová