79 ICm 3974/2013
č. j. 79 ICm 3974/2013-24 KSUL 79 INS 18149/2013-C1-2

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl dne 23. 09. 2014 Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní v právní věci žalobce Česká republika-Úřad práce České republiky, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 01, Praha 2, IČ 72496991, pobočka Ústí nad Labem, adresa pro doručování, Cihlářská 4107, 430 03 Chomutov 3, proti žalované, Insolvenční agentura v.o.s., Západní 1448/16, 360 01 Karlovy Vary, IČ 291 15 540

o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 145.111,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků Hany Kufové a Josefa Kufy u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 18149/2013, přihláškou č. P 2 je pohledávkou po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSUL 79 INS 18149/2013)

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem vede pod sp. zn. KSUL 79 INS 18149/2013 insolvenční řízení dlužníků Hany Kufové a Josefa Kufy. Oběma manželům bylo schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře usnesením č.j. KSUL 79 INS 18149/2013-B-5. Žalobce se přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků přihláškou číslo P2 s pohledávkou ve výši 145.111,-Kč s tím, že se jedná o návratnou finanční výpomoc na zřízení pracovních míst. K přihlášce přiložil žalobce i listiny, z nichž dovozuje důvodnost svého nároku, tedy smlouvu o finanční výpomoci a pravomocný rozsudek, Okresního soudu v Chomutově.

Při prvním přezkumném jednání insolvenční správce pohledávku žalobce popřel co do pravosti a výše, s odůvodněním, že již byla uhrazena. Následně věřitele vyrozuměl podle ust. § 197 odst. 2 IZ, aby svůj nárok uplatnil žalobou. Žalobce podal včas, dne 26. 11. 2013 žalobu, kterou se domáhá určení pravosti pohledávky, popřené insolvenčním správcem.

V žalobě žalobce uvedl, že přihlášenou pohledávku tvoří úrok z prodlení ve výši 26% z dlužné částky 78.560,-Kč od 23. 7. 1998 do zaplacení. Tato částka byla přiznána pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Chomutově. Dlužná částka skutečně činila pouze 78.560,-Kč a tato částka byla žalobci zaplacena 19. 11. 2008. V ten okamžik činil úrok z prodlení 153.538,-Kč a z této částky bylo uhrazeno ještě 8.427,-Kč. Dlužnice opakovaně žádala o osvobození od úroku z prodlení, tudíž si svého dluhu je vědoma.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a žádný z účastníků netrval na nařízení jednání ve věci.

V posuzované věci měl soud k dispozici insolvenční spis Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn KSUL 79 INS 18149/2013, z něhož zjistil, že dlužníci podali insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení dne 27. 6. 2013. V návrhu uvedli 11 společných závazků ve výši 593.537,-Kč, dluh vůči žalobci neuvedli. Oddlužení bylo dlužníkům povoleno usnesením ze dne 6. 9. 2013 a při prvním přezkumném jednání byla popřena pohledávka žalobce insolvenčním správcem z důvodu, že neexistuje a zanikla zaplacením. Celkem se do insolvenčního řízení dlužníků přihlásilo 10 věřitelů s pohledávkami v celkové výši 686.085,50 Kč. Pokud soud zkoumal přihlášku žalobce do insolvenčního řízení, zjistil, že se žalobce přihlásil dne 24. 7. 2013 částku 145.111,-Kč z důvodu vrácení finanční výpomoci na vytvoření pracovních míst, přičemž označil titul vzniku pohledávky rozsudek Okresního soudu v Chomutově. Pohledávka byla přihlášena jako splatná nezajištěná nevykonatelná. Z příloh přihlášky vyplývá, že Úřad práce v Chomutově uzavřel dne 9. 6. 1992 dohodu o zřízení společensky účelných 4 pracovních míst s dlužnicí Hanou Kufovou a poskytl částku 19.640,-Kč, celkem 78.560,-Kč. z rozsudku okresního soudu v Chomutově č.j. 12 C 123/99-22 ze dne 5. 3. 2013, který nabyl právní moci dne 11.4.2003 vyplynulo, že dlužnici byla uložena povinnost uhradit žalobci částku 78.560,-Kč s 26 % úrokem z prodlení od 23. 7. 1998 do zaplacení ve splátkách.z protokolu o splácení a úroku z prodlení vyplynulo, že do doby uhrazení částky 78.560,-Kč dne 19. 11. 2008 činil úrok z prodlení částku 153.538,-Kč. Dlužnice dopisem ze dne 28. 4. 2009 a 15. 12. 2009 žádala o prominutí úroku z prodlení. (KSUL 79 INS 18149/2013)

Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a jako takové jí vyhověl. Během řízení bylo prokázáno žalobcem, že uzavřel s dlužnicí Hanou Kufovou dne 9. 6. 1992 dohodu o zřízení společensky účelných 4 pracovních míst, na jejímž základě jí poskytl částku 78.560,-Kč. Dlužnice nedodržela podmínky smlouvy a částku byla povinna vrátit a zaplatit i úrok z prodlení, přičemž povinnost jí byla uložena i pravomocným rozsudkem soudu. Úrok z prodlení běžel z dlužné částky od 23. 7. 1998 do 19. 11. 2008 a za tuto dobu dosáhl výše 153.538,-Kč, z níž dlužnice zaplatila ještě 8.427,-Kč. V době přihlášení dlužné částky do insolvenčního řízení již bylo možné úrok z prodlení zkapitalizovat a vyčísli, když dlužná pohledávka byla uhrazena, což žalobce uznal a soud vzal shodné tvrzení účastníků za prokázané.

O nákladech řízení soud rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků. Ve věci úspěšný žalobce náklady řízení neuplatnil a proti insolvenčnímu správci není v zásadě možné náklady řízení přiznat podle ustanovení § 202 insolvenčního zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 23. září 2014 Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Štěpánka Heřmánková