79 ICm 3216/2013
79 ICm 3216/2013-21 č. j. KSUL 79 INS 9775/2013-C1-2

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl dne 30. 06. 2015 Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní v právní věci žalobce Mgr. et Mgr. Milana Svobody, insolvenčního správce manželů-dlužníků Oldřicha Brzáka a Marie Brzákové, oba bytem Chřibská 159, PSČ 407 44 se sídlem kanceláře Na Hrázi 195/13a, Děčín VIII, PSČ 405 02, zastoupeného Mgr. Martinou Knickou, advokátkou, se sídlem Tyršova 1434/4, Děčín, PSČ 405 02, proti žalovanému Allianz pojišťovna, a.s., IČ: 47115971, se sídlem Praha 8, Ke Štvanici 656/3, PSČ 186 00, právně zastoupeného Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, se sídlem U Zákrutu 1778/5, Praha 10-Záběhlice, PSČ 106 00,

o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba na popření vykonatelné pohledávky se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSUL 79 INS 9775/2013)

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Ústí nad Labem je vedeno insolvenční řízení dlužníků Oldřicha Brzáka a Marie Brzákové pod sp. zn. KSUL 79 INS 9775/2013. U dlužníků byl zjištěn úpadek a povoleno oddlužení usnesením ze dne 09. 07. 2013 a ve věci proběhlo první přezkumné jednání dne 27. 08. 2013. Při tomto jednání insolvenční správce popřel přihláškou P11 věřitele č. 9, žalovaného, co do částky 7.018,00 Kč co do pravosti a výše z celkové částky 21.275,01 Kč, přičemž uznáno bylo 14.257,01 Kč a popřená částka představuje náklady právního zastoupení při provádění exekuce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vykonatelnou pohledávku, dne 25. 09. 2013 žalobce podal žalobu, která byla soudu doručena datovou schránkou. Lhůta k podání žaloby do třiceti dnů byla tedy dodržena. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný přihlásil jako věřitel č. 9 dne 6. 8. 2013 do insolvenčního řízení Oldřicha Brzáka a Marie Brzákové vykonatelnou pohledávku ve výši 21.275,01 Kč, žalobce ji popřel co do pravosti a výše 7.018,00 Kč v částce nákladů právního zastoupení při provádění exekuce. Popřená pohledávka je vykonatelná na základě elektronického platebního rozkazu, vydaného Okresním soudem v Děčíně ze dne 22. 06. 2011 č. j. 22 EC 199/2011-5 ve spojení s příkazem k úhradě nákladů exekuce č. j. 135 EX 4683/11-28, vydaným Mgr. Janem Peroutkou, soudním exekutorem. Insolvenční správce popřel pohledávku věřitele v částce 7.018,00 Kč z důvodu, že pohledávka v části nákladů právního zastoupení při provádění exekuce nevznikla, protože soudní exekutor chybně do tarifní hodnoty zahrnul i náhradu nákladů nalézacího řízení, které jsou příslušenstvím pohledávky. Podle vyhlášky 484/2000 Sb. byla tarifní hodnota pouze 1.336,00 Kč a náhrada nákladů podle vyhlášky 484/2000 Sb. pouze 3.000,00 Kč namísto 4.500,00 Kč bez DPH. Také v rámci exekučního příkazu soudní exekutor stanovil jiný tarifní limit ve smyslu § 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. v příslušném znění, přičemž takto učinit neměl, protože podle vyhlášky č. 3 odst. 3 při určení sazby podle odst. 1 se nepřihlíží k příslušenství pohledávky nebo práva, leda, že je uplatněno jako samostatný předmět řízení. Náhrada nákladů nalézacího řízení přitom není samostatným předmětem řízení. Pokud by se odměna počítala podle tarifní hodnoty správně, měla odměna být, ve výši 1.336,00 Kč. Dále žalobce popřel pohledávku ve výši 5.203,00 Kč z důvodu, že pohledávka při provádění exekuce nevznikla. Nárok na náhradu nákladů při provádění exekuce podle ustanovení § 12 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb. nevzniká oprávněnému zahájením exekučního řízení, ale oprávněnému náleží v rámci exekučního řízení pouze odměna podle ustanovení § 12 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kdy jsou kryty veškeré jeho náklady právního zastoupení v jednom stupni exekučního řízení a žádné další nároky na náhradu nákladů řízení již oprávněný v rámci exekučního řízení vznášet nemůže. Navrhl, aby soud učil, že přihláška P11 žalovaného není ve vykonatelné částce 7.018,00 Kč pohledávkou po právu a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

Žalovaný s žalobou nesouhlasil a zastoupen advokátem se vyjádřil s tím, že Okresní soud v Děčíně uložil dlužníku Oldřichu Brzákovi elektronickým platebním rozkazem ze dne 22. 06. 2011 zaplatit pohledávku ve výši 1.336,00 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů nalézacího řízení 8.220,00 Kč, přičemž elektronický platební rozkaz nabyl právní moci dne 27. 07. 2011. Dále bylo soudním exekutorem Mgr. Janem Peroutkou dlužníkovi uloženo (KSUL 79 INS 9775/2013) příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne 17. 04. 2013 zaplatit náklady oprávněného ve výši 11.374,00 Kč, přičemž příkaz k úhradě nákladů exekuce nabyl právní moci 27. 07. 2011. Žalovaná jako věřitel přihlásila svou vykonatelnou pohledávku v celkové výši 21.275,00 Kč a to podle příkazu k úhradě nákladů exekuce. Trvá na tom, že celá přihlášená pohledávka je po právu a náhrada nákladů řízení je samostatná pohledávka, která vzniká pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady nákladů řízení jednomu z účastníků oproti jinému účastníkovi. Co se týká oprávněnosti nákladů právního zastoupení v exekučním řízení, žalovaná uvádí, že byla v tomto řízení zastoupena právním zástupcem, kterému náležela odměna a i tato pohledávka je po právu. Oba tituly k přihlášení pohledávky jsou vykonatelné a pravomocné, přičemž exekuční řád připouští možnost podat proti rozhodnutí řádné opravné prostředky, stejně tak, jako proti platebnímu rozkazu. Insolvenčnímu správci v žádném případě nepřísluší revidovat pravomocná rozhodnutí soudního exekutora podle ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

Oba účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání a proto soud rozhodl bez jednání. Z insolvenčního spisu sp. zn. KSUL 79 INS 9775/2013 soud zjistil, že insolvenční řízení bylo na návrh dlužníků zahájeno dne 09. 04. 2013, soud zjistil úpadek dlužníků, ustanovil insolvenčního správce a nařídil přezkumné jednání, které se konalo dne 27. 08. 2013. Při přezkumném jednání byla popřena pohledávka žalovaného. Z přihlášky P11 v posuzované věci soud zjistil, že byla soudu doručena dne 06. 08. 2013 a žalobce přihlásil na základě pravomocných rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně a příkazu k úhradě exekuce celkovou částku 21.275,01 Kč, přičemž výše jistiny činí 1.336,00 Kč jako pojistné z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a další položkou je zákonný úrok z prodlení a náklady řízení ve výši 19.939,01 Kč.

Na základě provedených důkazu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a proto ji zamítl. Z ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále již IZ) vyplývá, že důvodem popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu může být jen skutečnost, která nebyla uplatněna dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení nemůže být důvodem popření jiné právní posouzení věci. Ve věci posuzované zde soudem, byla pohledávka věřiteli přiznána pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu a poté exekutora a obě tato rozhodnutí jsou v insolvenčním řízení nepřezkoumatelná z důvodu jiného právního hodnocení. Oběma řízením, a to jak ve věci vydání platebního rozkazu, tak exekutorského příkazu, se mohl dlužník bránit, mohl proti nim podávat opravné prostředky, ve kterých mohl tvrdit skutečnosti uvedené v posuzované žalobě. Tím, že by soud vyhověl žalobě, prolomil by zásadu nepřezkoumávatelnosti pravomocných rozhodnutí v rámci insolvenčního řízení z důvodu jiného právního posouzení.

O nákladech řízení soud rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, protože ve věci neúspěšný insolvenční správce nemůže být povinen zaplatit náklady řízení ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek. Na tom nic nemění, když insolvenční správce ve věci úspěch neměl. Soud proto nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků řízení. (KSUL 79 INS 9775/2013)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 30. června 2015 Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení Jana Okrutová