79 ICm 1678/2017
Č. j. 79 ICm 1678/2017-50 (KSUL 79 INS 23987/2016)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fellnerem v incidenčním sporu

žalobce: Ivan anonymizovano , anonymizovano bytem Dvořákova 1312/1, 405 02 Děčín zastoupen advokátem JUDr. Josefem Kolkou sídlem Varnsdorf, Palackého 2760 proti žalovaným: 1) Insolvency Project v.o.s., IČO 28860993 sídlem Hradec Králové, Bieblova 1110/1b insolvenční správce dlužníka Josefa anonymizovano , na anonymizovano , bytem Teplická 387/108, 405 02 Děčín zastoupen advokátem JUDr. Milanem Novákem sídlem Hradec Králové, Dukelská 15

2) Josef anonymizovano , anonymizovano bytem Teplická 387/108, 405 02 Děčín zastoupen advokátem Mgr. Vojtěchem Lutišanem sídlem Litoměřice, Sovova 709/5

o určení pohledávky

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková. isir.justi ce.cz

takto:

I. Návrh žalovaného 1) na přerušení incidenčního sporu do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cm 245/2015 se zamítá.

II. Ve vztahu k žalovanému 2) se řízení o určení, že je po právu pohledávka na náhradu nákladů řízení v částce 398.796,50 Kč, jež byla součástí pohledávky přihlášené přihláškou P8 v insolvenčním řízení dlužníka Josefa anonymizovano , vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 23987/2016, zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradu nákladů řízení částku 8.777,24 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2).

IV. Ve vztahu k žalovanému 1) se řízení o určení, že je po právu pohledávka na náhradu nákladů řízení v částce 398.796,50 Kč, jež byla součástí pohledávky přihlášené přihláškou P8 v insolvenčním řízení dlužníka Josefa anonymizovano , vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 23987/2016, zastavuje.

V. Ve vztahu k žalovanému 1) se určuje, že je po právu pohledávka na zaplacení směnečného peníze v částce 6.000.000,-Kč a na zaplacení směnečného úroku v částce 331.593,98 Kč, jež je součástí pohledávky přihlášené přihláškou P8 v insolvenčním řízení dlužníka Josefa anonymizovano , vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 79 INS 23987/2016.

VI. Žalobce vůči žalovanému 1) nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to ani na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 202 odst. 2 IZ.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 3.4.2017 a upřesněnou podáním doručeným soudu 14.9.2017 se žalobce domáhá vůči žalovanému 1) jako insolvenčnímu správci dlužníka Josefa anonymizovano (dále jen dlužník ) a vůči žalovanému 2) jako dlužníkovi určení pravosti a výše jimi popřené nevykonatelné pohledávky. V insolvenčním řízení dlužníka vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 79 INS 23987/2016 přihláškou evidovanou jako P8 přihlásil žalobce nevykonatelnou nezjaištěnou pohledávku ze směnky se směnečnou sumou 6.000.000,-Kč vystavené dne 15.9.2011 a splatné dne 16.11.2015, a to směnečný peníz 6.000.000,-Kč, dále její příslušenství, a to úrok 6 % p.a. od 17.11.2015 do 19.10.2016 (den zahájení insolvenčního řízení) v částce 331.593,98 Kč a náklady směnečného řízení v částce 398.796,50 Kč. Insolvenční správce popřel celou pohledávku včetně příslušenství do pravosti, dlužník popřel co do pravosti a výše jen část jejího příslušenství, a to náklady řízení. Náklady řízení byly popřeny správcem a dlužníkem proto, že o nich nebylo rozhodnuto pravomocně. Směnečnou sumu a úrok popřel insolvenční správce z důvodu excesivního vyplnění směnky. Toto tvrzení je podle žalobce nepodložené, nešlo o blankosměnku, navíc sám dlužník uváděl, že tento jeho závazek ze směnky je nesporný. Žalobce tedy s popřením nesouhlasí, proto podal žalobu na určení, že je jeho pohledávka po právu. Ohledně nákladů řízení žaloval na určení pohledávky insolvenčního správce i dlužníka, ohledně další části pohledávky již jen insolvenčního správce.

Žalovaný 1) navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nárok na náhradu nákladů, jako nárok vycházející z procesního práva, vzniká až právní mocí rozhodnutí. Přitom o náhradě nákladů zkráceného směnečného řízení nebylo pravomocně rozhodnuto. Před právní mocí rozhodnutí nelze takový nárok v insolvenčním řízení Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková. přihlásit, a to ani jako vázaný na podmínku. Poukázal na judikaturu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2011 sp. zn. 31 Cdo 488/2009 /R 146/2011/, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2015 sp. zn. 29 ICdo 62/2014 /R 85/2015/). Ke zbývající části popřené pohledávky navrhl žalovaný 1), aby soud řízení přerušil do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cm 245/2015, případně aby si z tohoto řízení vyžádal znalecký posudek, který se týká směnky (další osobou zavázanou ze směnky bylo totiž v uvedeném řízení namítáno, že směnečná suma byla přepsána, což je řešeno právě znaleckým posudkem).

Žalovaný 2) navrhl, aby vůči němu byla žaloba zamítnuta. Jelikož o náhradě nákladů nebylo pravomocně rozhodnuto, tak tento nárok žalobci nevznikl; žalovaný 2) se v daném ohledu připojil k argumentaci insolvenčního správce v jeho obraně proti žalobě.

Opatřením předsedy insolvenčního soudu ze dne 18.4.2017 byl incidenční spor přikázán podepsanému soudci.

Spor byl projednán dne 7.2.2018 (§ 161 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon /dále IZ/), kdy o něm také soud rozsudkem rozhodl.

Žalovaný 1) se z tohoto jednání řádně a včas omluvil. Soud proto spor projednal a rozhodl o něm v nepřítomnosti žalovaného 1), vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále o.s.ř. /; občanský soudní řád se v řízení o incidenčním sporu použije přiměřeně podle § 7 IZ).

Soud u jednání předně zamítl návrh žalovaného 1) na přerušení řízení. Vůči dlužníkovi je řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 33 Cm 245/2015 přerušeno, dále je toto řízení vedeno již jen vůči další žalované Marice Trojanové, kdy soud rozhoduje o jejích námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu. Toto rozhodnutí by tedy účastníky incidenčního sporu nevázalo. Nebylo tedy žádného důvodu pro přerušení incidenčního sporu.

Žalobce u jednání vzal žalobu, nakolik se domáhal určení, že je po práva jeho pohledávka na náhradu nákladů řízení v částce 398.796,50 Kč, vůči oběma žalovaným zpět (vůči žalovanému 2), dlužníkovi, ji tak vzal zcela zpět, vůči žalovanému 1), insolvenčnímu správci, ji tak vzal zpět zčásti). Žalovaný 2) se zpětvzetím souhlasil, žalovaný 1) se v tomto směru nevyslovil, neboť se jednání nezúčastnil. Soud na základě zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu řízení zastavil (§ 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.); ve vztahu k žalovanému 1), tedy insolvenčnímu správci, tím bylo řízení zastaveno zčásti, zatímco ve vztahu k žalovanému 2), tedy dlužníkovi, tím bylo řízení zastaveno zcela.

Při projednání sporu vůči žalovanému 1) soud učinil tato skutková zjištění z insolvenčního rejstříku (KSUL 79 INS 23787/2016):

-dne 28.12.2016 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem dlužníka byl ustanoven žalovaný 1) a věřitelé byli vyzváni k podání přihlášek do 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku (A-19) -dne 28.2.2017 byl schválen způsob oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (B-8) -žalobce dne 27.1.2017 přihlásil u soudu nevykonatelnou nezajištěnou peněžitou pohledávku v částce 6.000.000,-Kč ze směnky č. 92011 ze dne 15.9.2011, splatné 16.11.2015, s úrokem 6 % p.a. od 17.11.2015 do 19.10.2016 v částce 331.593,98 Kč a náklady řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cm

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková.

245/2015 podle směnečného platebního rozkazu ze dne 9.8.2016 č.j. 33 Cm 245/2015-13 v částce 398.795,50 Kč; připojil směnku ve fotokopii (P8) -při přezkumném jednání konaném dne 28.2.2017 byla pohledávka žalobce P8 přezkoumána jako nevykonatelná a nezajištěná, insolvenční správce ji popřel v plném rozsahu co do pravosti s tím, že došlo k excesivnímu vyplnění směnky, proto je směnka neplatná, nadto pohledávka na náhradu nákladů nevznikla, když tento nárok vzniká až právní mocí rozhodnutí, dlužník popřel pohledávku co do pravosti a výše do částky 398.795,50 Kč s tím, že se jedná o náklady řízení, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto (protokol z jednání a upravený seznam, B-7) -o popření přihlášené pohledávky insolvenčním správcem a dlužníkem byl žalobce vyrozuměn dopisem insolvenčního správce ze dne 28.3.2017, který byl žalobci doručen dne 30.3.2017; žalobce byl ve vyrozumění řádně poučen o žalobě na určení pohledávky (B-13)

Z připojeného spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 33 Cm 245/2015 učinil soud tato zjištění:

-předmětem řízení byla směnka vlastní s doložkou bez protestu č. 92011 se směnečnou sumou 6.000.000,-Kč vystavená na řad žalobce žalovaným 2) v Děčíně dne 15.9.2011, splatná v Děčíně, Dvořákova 1312/1 dne 16.11.2015, opatřená rukojemským prohlášením Mariky Trojanové (směnka; u soudu v uvedeném řízení byl předložen prvopis směnky) -směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9.8.2016 č.j. 33 Cm 245/2015-13 bylo žalovanému 2) a Marice Trojanové uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně ve lhůtě 15 dnů od doručení směnečného platebního rozkazu směnečný peníz 6.000.000,-Kč, 6 % p.a. úrok ze směnečného peníze od 17.11.2015 do zaplacení a náklady řízení v částce 398.796,50 Kč, nebo v této lhůtě podat námitky; vůči žalovanému 2) nabylo rozhodnutí vyjma výroku o nákladech řízení právní moci a vykonatelnosti dne 14.9.2016 (směnečný platební rozkaz) -znaleckým posudkem Policie ČR, Kriminalistický ústav Praha ze dne 11.10.2017 (byl podán na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.6.2017 č.j. 33 Cm 245/2015-27) bylo posuzováno, zda došlo k dodatečné změně v textu směnky označujícím směnečnou sumu slovy či číslicemi se závěrem, že nebyly nalezeny znaky svědčící pro dodatečné změny v této části textu (znalecký posudek).

Podle § 198 odst. 1 IZ (ve znění do 30.6.2017), věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Soud předně uzavírá, že věřitel uplatnil žalobu na určení pravosti nevykonatelné pohledávky u soudu sice po lhůty 30 dnů od přezkumného jednání, avšak před uplynutím lhůty 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky; tedy včas.

Důvod k odmítnutí žaloby pro opožděnost (160 odst. 4 IZ) dán nebyl, proto se soud žalobou zabýval dále věcně.

Při rozhodnutí o žalobě vůči žalovanému 1), tedy popírajícímu insolvenčnímu správci, dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu a k následujícím závěrům právním.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková.

Podle č. I § 78 odst. 1 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (ZSŠ), výstavce vlastní směnky je zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

Podle čl. I § 28 ZSŠ, přijetím se směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti (odst. 1). Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 (odst. 2).

Podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ, majitel může postihem žádat: 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. šestiprocentní úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

Podle čl. I § 47 ZSŠ, všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se na ní zaručili, jsou zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou (odst. 1). Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázali (odst. 2).

Podle článku I § 17 ZSŠ, kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Toto ustanovení, dané pro směnku cizí, platí i pro směnku vlastní (čl. I § 77 odst. 1 ZSŠ).

Směnka, o kterou žalobce jako majitel směnky svůj nárok opírá, a která byla předložena soudu v dříve zahájeném směnečném řízení, je platnou vlastní fixní směnkou, jíž se dlužník jako výstavce zavázal zaplatit žalobci jako remitentovi směnečnou sumu 6.000.000,-Kč. Nárok na zaplacení směnečného peníze a úroku 6 % p.a. od splatnosti směnky do rozhodnutí o úpadku (žalobce požaduje úrok jen do zahájení insolvenčního řízení) uplatněný žalobcem jako majitelem směnky vůči dlužníkovi, jenž je (s rukojmí) solidárně zavázán ze směnky, odpovídá svým rozsahem postihu v prvním stupni. Přihlášená pohledávka ze směnky je tedy v tomto rozsahu pohledávkou po právu. V průběhu řízení o určení nevykonatelné pohledávky se ukázalo, že jde o pohledávku vykonatelnou. S ohledem na ustanovení § 198 odst. 3 IZ byl proto žalovaný 1) povinen prokázat důvod popření. Soud se proto zabýval tím, zda je důvodná jeho obrana proti závazku ze směnky, že směnečná suma byla pozměněna. Znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha konstatoval, že směnečná suma v předmětné (znalcem zkoumané) směnce pozměněna nebyla. Dlužník je tedy zavázán ze směnky se sumou 6.000.000,-Kč. Je ovšem na místě podotknout, že ani prokázané pozměnění údaje směnečné sumy by nezakládalo neplatnost směnky, jak o ní insolvenční správce při přezkumném jednání uvažoval. V takovém případě, tedy pokud by byl změněn text směnky-podle čl. I § 69 ZSŠ, což je ustanovení dané pro směnku cizí, podle čl. I § 77 odst. 1 ZSŠ platné i pro směnku vlastní-jsou ti, kdož se podepsali na směnku po změně, zavázáni podle změněného textu a ti, kdož se podepsali dříve, jsou zavázáni podle textu původního. Dlužník by tedy byl zavázán podle textu před pozměněním; zde však k pozměnění nedošlo. Z uvedených důvodů soud žalobě věřitele na určení, že je po právu jeho pohledávka na zaplacení směnečného peníze a směnečného úroku, vyhověl.

Ve vztahu k žalovanému 2) bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí žaloby. Zavinění za zastavení řízení zde přitom nese žalobce, neboť nejde o případ důvodně podané žaloby vzaté zpět pro chování žalovaného 2). Žalovanému 2) proto soud podle § 163 IZ a podle § 146 odst. 2 o.s.ř., použitého podle § 7 IZ, přisoudil plnou náhradu nákladů, jím vynaložených ve sporu k účelné obraně.

Jedná se o tyto náklady (§ 137 o.s.ř.): Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková.

-odměna za právní zastoupení za 2 hlavní úkony právní pomoci z pc. 50.000,-Kč po 3.100,-Kč (převzetí zastoupení a účast u jednání) podle § 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále AT), celkem 6.200,-Kč

-dva režijní paušály po 300,-Kč podle § 13 odst. 1 a 3 AT za uvedené úkony, tj. 600,-Kč

-náhrada za 2 půlhodiny ztráty času na cestě k jednání, tedy 200,-Kč (§ 14 odst. 1 a 3 AT)

-jízdné ze sídla zástupce k soudu a zpět, 38 km, podle § 13 odst. 4 AT, § 157 odst. 4, § 158 a § 189 zákoníku práce a podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. (§ 1) základní náhrada 4,-Kč za 1 km (152,-Kč) a náhrada za PHM při průměrné spotřebě 9 l NM/100 km a ceně NM 29,80 Kč/l podle § 4 písm. c) uvedené vyhlášky v částce 101,92 Kč; tedy jízdné v úhrnné částce 253,92 Kč

-daň z přidané hodnoty v částce 1.523,32 Kč

Celkové náklady žalovaného 2) tak činí 8.777,24 Kč.

Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů u žalovaného 2) bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Ve sporu mezi žalobcem a žalovaným 1) nese žalobce rovněž (ze stejných důvodů) zavinění za částečné zastavení řízení, zatímco ve věcně řešené části žaloby (tedy v převážné části) byl žalobce úspěšný. Podle poměru úspěchu (zavinění za zastavení řízení) by to tedy byl žalobce, kdo by měl právo na částečnou náhradu nákladů. Nicméně v daném typu sporu žalobce vůči insolvenčímu správci právo na náhradu nákladů řízení nemá (§ 202 odst. 1 věta první IZ). Žalobce se dožadoval přiznání náhrady nákladů podle § 202 odst. 2 IZ s tím, že insolvenční správce popřel podle jeho mínění pohledávku neopodstatněně. Soud ovšem ani podle tohoto zákonného ustanovení žalobci náhradu nepřiznal. Žalovaný 1) jako insolvenční správce popřením pohledávky vyjádřil svůj právní názor. Pokud šlo o popření nákladů řízení, tak názor správce byl ostatně naprosto správný, pokud šlo o směnečný peníz a směnečný úrok-přestože správce nakonec v tomto rozsahu ve sporu neuspěl-tak popření pohledávky v této části bylo učiněno za situace, kdy i pouhým okem bylo patrné, že údaj směnečné sumy na směnce nese znaky zdvojení a dílčího přepisu, a kdy další zavázaná osoba ze směnky uváděla-byť, jak se nakonec ukázalo, patrně účelově-že směnečná suma byla přepsána. Tedy tvrzení žalobce, že insolvenční správce popřel pohledávku neopodstatněně, je zcela nepodložené. Právní úprava (tj. ustanovení § 202 odst. 1 IZ) pak v zájmu toho, aby insolvenční správce nebyl příliš omezen v možnosti popírání pohledávek, vylučuje, aby v případě neúspěchu hradil insolvenční správce náklady incidenčního určovacího sporu. Insolvenční správce v postavení žalovaného 1) přitom neporušil žádnou procesní povinnost, náklady ani nevznikly jeho nedbalostí či v důsledku náhody, která by se mu přihodila; z toho rezultuje, že pro separaci nákladů ve prospěch žalobce žádný důvod není (k dané otázce srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3.9.2012 č.j. 103 VSPH 100/2012-55 /zveřejněné v insolvenčním rejstříku-věc Městského soudu v Praze sp. zn. MSPH 5200/2009, MSPH 78 ICm 1138/2010/).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková.

Proti výroku o zamítnutí návrhu žalovaného 1) na přerušení řízení však odvolání přípustné není (§ 202 odst. 1 písm. g) o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 a § 160 odst. 3 IZ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (návrh na nařízení exekuce).

Ústí nad Labem 7. února 2018

Mgr. Jiří Fellner, v.r. soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Valášková.