79 ICm 1618/2012
č.j. 79 ICm 1618/2012-16 (KSUL 79 INS 20414/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl dne 18. 09. 2012 Mgr. Lucií Hartlovou, samosoudkyní v právní věci žalobce Ing. Aleše Klaudy, insolvenčního správce manželů-dlužníků a) Blanky anonymizovano , anonymizovano a b) Miroslava anonymizovano , anonymizovano , oba trvale bytem 28. října 228/7, Děčín, se sídlem kanceláře Masarykovo nám. 191/18, Děčín I., PSČ 405 01, zastoupeného Mgr. Martinem Kolářem, advokátem, se sídlem Masarykovo nám. 3/3, Děčín I., PSČ 405 01, proti žalovanému GE Money Bank, a.s., se sídlem Vyskočilova 1422/1a, Praha 4-Michle, PSČ 140 28

o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalovaný nemá vykonatelnou pohledávku ve výši 29.026,67 Kč, popřenou v této části insolvenčním správcem na zvláštním přezkumném jednání dne 10.05.2012, v insolvenčním řízení, vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 79 INS 20414/2011.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10.600,-Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Martina Koláře. (KSUL 79 INS 20414/2011)

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Ústí nad Labem je vedeno insolvenční řízení dlužníků-manželů a) Blanky anonymizovano a b) Miroslava anonymizovano . Jejich insolvenčním správcem je žalobce.

Žalovaný v insolvenčním řízení přihlásil přihláškou č. P10 částku 79.471,81 Kč s tím, že tuto pohledávku za dlužníky má na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. 33085535 ze dne 31. 10. 2003. Ke své přihlášce věřitel, žalovaný přiložil platební rozkaz Okresního soudu v Děčíně, podle nějž mu dlužnice a) má zaplatit 20.168,-Kč s příslušenstvím a usnesení Okresního soudu v Děčíně, kterým byla nařízena exekuce na majetek dlužnice a) pro uspokojení pohledávky 20.168,-Kč s příslušenstvím a náklady předcházejícího řízení ve výši 14.292,70 Kč. V přihlášce žalovaný specifikoval vykonatelnou pohledávku ve výši 79.472,81 Kč, tak, že se skládá z jistiny ve výši 20.168,-Kč ze smlouvy o úvěru a příslušenství v celkové výši 59.303,81 Kč, což je 6.550,73 Kč řádný úrok a náklady řízení ve výši 14.292,70 Kč a úrok z prodlení ve výši 38.460,38 Kč.

Na zvláštním přezkumném jednání dne 10. 05. 2012 žalobce popřel část této vykonatelné pohledávky co do výše-ve výši 29.026,67 Kč a to v části příslušenství-smluvního úroku z prodlení. Následně dne 11. 06. 2012 podal proti žalovanému žalobě o popření této pohledávky. V žalobě žalobce tvrdí, že žalovaný nebyl oprávněn do insolvenčního řízení přihlásit smluvní úrok z prodlení z částky 20.168,-Kč za dobu od 03. 10. 2006 do 21. 12. 2011 ve výši 29.026,67 Kč, protože v tomto rozsahu nemohl žalovaný s dlužníkem úrok z prodlení ve spotřebitelském úvěru sjednat a úrok z prodlení v této výši nevznikl. Navrhl, aby žalobě bylo vyhověno a soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení.

Ve vyjádření k žalobě ze dne 03. 07. 2012 žalovaný uvedl, že s žalobou souhlasí, nárok uplatněný žalobou uznává, ale nesouhlasí s tím, aby mu bylo uloženo zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.

Podle § 199 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Soud zhodnotil, že žaloba byla podána včas, pokud byla pohledávka popřena dne 10. 5. 2012 a následující den byla uplatněna incidenční žaloba.

Podle § 194 IZ o popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky.

Insolvenční správce popřel na zvláštním přezkumném jednání pohledávku co do výše.

V posuzované věci soud zjistil, že dlužnice a) uzavřela s žalovaným smlouvou o úvěru dne 31. 10. 2003. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal, že dlužnici a) poskytne úvěr na nákup, a to v hotovosti, ve výši 21.000,-Kč. Dlužnice a) se zavázala tento úvěr splácet (KSUL 79 INS 20414/2011) v pravidelných měsíčních splátkách po 981,-Kč s tím, že cena úvěru byla stanovena na částku 29.430,-Kč a splátek bude celkem 30. Dlužnice a) se zavázala tyto splátky platit vždy k 28. dni v měsíci. Z platebního rozkazu Okresního soudu v Děčíně, který byl vydán dne 28.08.2008 pod č.j. 18 C 257/2008-29 soud zjistil, že dlužnici a) ukládá zaplatit žalovanému částku 20.168,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení od 03.10.2006 do zaplacení a částku 6.550,73 Kč a náklady řízení 14.292,70 Kč. Z usnesení Okresního soudu v Děčíně č.j. 49 Exe 5831/2011-14 potom vyplývá, že na dlužnici a) byla nařízena exekuce pro částku přiznanou citovaným platebním rozkazem a jejím provedením byl pověřen sudní exekutor JUDr. Ivo Luhan. Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vyplývá, že žalovaný ji soudu doručil 18. 01. 2012 a uplatil celkem částku 79.471,81 Kč, kterou specifikoval tak, že 20.168,-Kč je jistina, 6.550,73 Kč úrok, 14.292,70 Kč náklady řízení a 38.460,38 Kč úrok z prodlení. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 23 Cdo 4615/2007 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře sp.zn. 15 Co 707/2008, které bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Má-li smlouva o úvěru uzavřená mezi peněžním ústavem a fyzickou osobou charakter spotřebitelského úvěru podle zákona č. 321/2001 Sb., lze platně sjednat úrok z prodlení pouze do výše stanovené občanskoprávními předpisy. . Zákonný úrok z prodlení tedy nemůže činit částku 0,1 % z dlužné částky denně, protože tato výše úroku přesahuje úrok stanovený občanskoprávními předpisy. Vzhledem k tomu, že ujednání spotřebitelské smlouvy mezi žalovaným a dlužnicí a) bylo neplatné, soud žalobě vyhověl. Ostatně ani žalovaný žalobě nijak neodporoval a souhlasil s tím, aby soud vydal vyhovující rozsudek.

O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal je ve věci úspěšnému žalobci. Žalobce měl ve věci plný úspěch a má tedy nárok na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly tím, že se nechal zastoupit advokátem. Žalobce nemá právnické vzdělání a jeho zastoupení advokátem bylo tak účelně vynaloženým nákladem k uplatnění práva insolvenčního správce. Soud neshledal žádné důvody, pro které by náklady řízení žalobci neměl přiznat, jak navrhoval žalovaný. Nejsou zde důvody podle ust. § 150 o.s.ř. a jiná zákonná možnost, jak nepřiznat účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, náklady řízení, soudu dána není. Žalovaný od počátku sporu věděl, a jeho písemné vyjádření to potvrzuje, že spor pro něj bude neúspěšný. Nic mu tedy nebránilo, aby vzal v popřené části přihlášku zpět, tím by předmět sporu odpadl. Výše nákladů řízení byla stanovena podle ust. § 8 vyhlášky č. 484/2000 Sb. na 10.000,-Kč a dále byly žalobci přiznány hotové výdaje podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 13 o.s.ř. ve výši 300,-Kč za jeden úkon právní služby. Ve věci byly provedeny dva úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

V Ústí nad Labem dne 18. září 2012 Mgr. Lucie Hartlová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Štěpánka Heřmánková