78 ICm 209/2010
na všech podáních uvádějte naše č.j. MSPH 78 ICm 209/2010-136

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci

žalobce: LIVIA spol. s.r.o., Litvínov, Studentská 546, IČ: 47307994 a žalovaného: JUDr. Daniel Kaplan, Praha 1, Revoluční 1003/3 insolvenční správce dlužníka TA Systems a.s. o určení pravosti a výše popřených pohledávek

takto :

I. Žaloba o určení pohledávek žalobce přihlášených do insolvenčního řízení insolvenčního dlužníka TA Systems a.s. ve výši 496 250 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobou za dne 23. 4. 2010 se společnost LIVIA spol. s.r.o. (dále jen žalobce), domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude soudem určeno, že její pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení v celkové výši 496.250,-Kč jsou po právu. Žalobce do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 78 INS 6568/2009, dlužníka TA Systems a.s. (dále jen dlužník), přihlásil své pohledávky za dlužníkem v celkové výši 496.250,-Kč. Při přezkumném jednání dne 25. 3. 2010 insolvenční správce JUDr. Daniel Kaplan (dále jen žalovaný), pohledávky žalobce v rozsahu 496.250,-Kč popřel. Přihlášené pohledávky byly popřeny co do pravosti z důvodu neplatnosti a neúčinnosti smlouvy o poradenství při řízení podniku dlužníka, od které žalobce své pohledávky odvíjel.

Soud konstatuje, že na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 2012, č.j. VSPH 181/2011-108, bylo v řízení postaveno najisto, že smlouva o poradenství při řízení podniku č. 20081121/05 je smlouvou neplatnou. Vrchní soud v tomto rozhodnutí též určil, že má-li být v řízení rozhodnuto o výši bezdůvodného obohacení, které mohlo na základě bezesmluvní činnosti žalobce ve prospěch dlužníka vzniknout, je nezbytné, aby žalobce v řízení doložil skutečnosti osvědčující vznik bezdůvodného obohacení na straně dlužníka. S ohledem na uvedené soud opakovaně požadoval po žalobci aby soudu doložil:

-kolik zaplatil konkrétním osobám a za jakou činnost ve prospěch dlužníka, -předložil smlouvy na základě kterých bylo plněno, -prokázal, že bylo těmto osobám skutečně plněno, a že tyto osoby finanční prostředky skutečně převzaly, -jaké skutečné náklady žalobci v souvislosti s neplatnou smlouvou o poradenství při řízení podniku č. 20081121/05 vznikly.

Žalobce povinnost z výzvy soudu k prokázání shora uvedených skutečností nesplnil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobce se ve svém podání ze dne 24.9.2012 omezil pouze na konstatování, že výše bezdůvodného obohacení vyplývá z výše odměny, která byla stanovena v předmětné smlouvě o poradenství při řízení podniku. Žalobce též dal v úvahu, aby soud pro případ, že by nebylo možné z této smlouvy při zjišťování výše bezdůvodného obohacení vycházet, zjišťoval cenu provedených prací znaleckým posudkem. S ohledem na shora uvedené závěry Vrchního soudu v Praze se soud s tímto názorem žalobce nemohl ztotožnit. Bylo již řečeno, že odměnu dohodnutou v neplatné smlouvě o poradenství při řízení podniku nelze pro určení výše bezdůvodného obohacení použít. Rovněž tak není nutné v řízení zabezpečovat vypracovaní znaleckého posudku. Jinak řečeno, pro určení výše bezdůvodného obohacení dlužníka, výše kterého určuje i rozsah oprávněnosti žalobcem přihlášené pohledávky, postačují jednoduché, zřetelné a jasně konkretizované údaje z účetnictví žalobce.

Je zřejmé, že žalobce v řízení zvolil jiný procesní postup, který nerespektoval právní názor soudů v této věci a přesto, že byl soudem vyzván konkrétní výzvou k doložení výše bezdůvodného obohacení na straně dlužníka, neučinil tak. Žalobce se navíc k ústnímu jednání nedostavil a soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že žalobce se nachází ohledně prokázání výše bezdůvodného obohacení dlužníka v takové důkazní nouzi, že na předložení požadovaných důkazů v tomto směru rezignoval.

S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobce není schopen prokázat výši bezdůvodného obohacení na straně dlužníka, není tedy ani schopen prokázat, v jaké výši jsou jeho pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka po právu a jeho žaloba o určení existence pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení proto byla zamítnuta.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci (§ 142 )o.s.ř., kdy žalovaný byl v celém rozsahu věci vůči žalobci úspěšný, náhradu nákladů řízení ale nepožadoval.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 31. října 2012

JUDr. Pavol Pikna, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Hrabíková