78 ICm 1770/2011
na všech podáních uvádějte naše č.j. MSPH 78 ICm 1770/2011-55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci

žalobce: NORTH TRAPPERS s.r.o., Třebenice, Tyršova 111, IČ: 28221672 zastoupen: JUDr. Jiřím Velíškem, advokátem, Praha 5, Holečkova 105/6 a žalovaného: Ing. Bc. Hana Grofová, Praha 1, Opatovická 4 insolvenční správce dlužníka BASE CAMP s.r.o. zastoupena: Mgr. Viktorem Pavlíkem, advokátem, Praha 1, Opatovická 4 o určení pravosti a výše popřených pohledávek

takto :

I. Určuje se existence pohledávek žalobce za dlužníkem BASE CAMP s.r.o. tak, jak byly přihlášeny do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 78 INS 8534/2010 ve výši 2 071 767,50 Kč, jako pohledávky nezajištěné a nevykonatelné.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobou za dne 7. 7. 2011 se společnost NORTH TRAPPERS s.r.o. (dále jen žalobce), domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude soudem určeno, že její pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení ve výši 2 071 767,50 Kč jsou po právu. Žalobce do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 78 INS8534/2010, insolvenčního dlužníka BASE CAMP s.r.o. (dále jen dlužník), přihlásil včas své pohledávky. Při přezkumném jednání dne 7. 6. 2011 insolvenční správce Ing. Bc. Hana Grofová (dále jen žalovaný), pohledávky žalobce v rozsahu částky 2 071 767,50 Kč popřela. Pohledávky žalobce byly popřeny co do pravosti, z důvodu nedostatečného doložení jejich existence insolvenčnímu správci. Žalobce v žalobě tvrdil, že dodával dlužníkovi spotřební zboží značky Bergans, devlod, Dale a Klattermusen, které dlužník odebíral a dál prodával. Mezi žalobcem a dlužníkem byla zavedena praxe, podle které žalobce dodával dlužníkovi značkové zboží evidované v tzv. převodce. Na základě tohoto dokladu bylo zboží u žalobce vyskladněno a naskladněno u dlužníka. Dlužník toto zboží poté prodával a o prodeji vystavoval listiny nazývané prodejky ( jednalo se paragony nebo faktury). V nepravidelných intervalech poté dlužník písemnou výzvou oznámil žalobci, aby mu na konkrétně označené a již prodané zboží vystavil faktury. Množství a druh prodaného zboží dlužník ve své výzvě konkretizoval. Tímto postupem vznikalo žalobci právo fakturovat dlužníkovi dodané a již prodané zboží. Žalobce právě od tímto postupem vystavených faktur odvíjí své do insolvenčního řízení přihlášené pohledávky. Podle názoru žalobce byly důkazy, kterými dokládal oprávněnost svých pohledávek za dlužníkem, a které byly přiloženy k jeho přihláškám dostatečné a potvrzovali oprávněnost přihlášených pohledávek.

Žalovaný ve svém vyjádření předně uvedl, že přihlášené pohledávky žalobce neuznává, protože jejich existenci žalobce dostatečně nedoložil k přihláškám ani k projednávané žalobě o svých tvrzených nárocích. Podle žalovaného nenasvědčují listiny předložené žalobcem oprávněnosti jeho přihlášených pohledávek. Dle žalovaného jsou předložené důkazy nevěrohodné a nedokládají oprávněnost tvrzených nároků a ti s ohledem na propojenost žalobce a dlužníka.

Soud konstatuje, že žaloba o určení popřené pohledávky byla ve smyslu ust. § 198 odst. 1 IZ podána včas.

Pro rozhodnutí ve věci je rozhodná následná právní úprava insolvenčního zákona: -podle ust. § 198 odst. 2 IZ může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze ty skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání,

-ustanovení § 188 odst. 1 IZ ukládá insolvenčnímu správci přezkoumávat přihlášené pohledávky zejména podle k přihlášce přiložených dokladů a podle účetnictví úpadce nebo jeho evidence.

-podle § 188 odst. 2 IZ nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady, nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil. Soud v řízení provedl tyto žalobcem navržené důkazy: -čestné prohlášení pana Daniela Buckiho ze dne 3.5.2010, -smlouva o komisním prodeji ze dne 11.6.2009, -faktury č. NT080887, NT090505, 21000568,567,564,557,873,887,890,899 s ručně vyznačenými čísly jednotlivých prodejek, -převodky za rok 2009 a 2010 podepsané za dlužníka mimo jiné i paní Mráčkovou a k nim se vztahující prodejky-daňový doklad, za období roku 2009 a 2010, -podklady k vystavení faktury-výzvy za rok 2009 a 2010.

Pokud žalovaný navrhoval výslech p. Mráčkové k objasnění vztahů mezi žalobcem a dlužníkem, soud tento výslech neprovedl pro jeho nadbytečnost. Charakter vztahů mezi žalobcem a dlužníkem a způsob jejich obchodování byl dostatečně objasněn z přednesu žalobce, z čestného prohlášení p. Buckiho a z provedených listinných důkazů navržených žalobcem.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce doložil existenci svých pohledávek za dlužníkem dostatečným způsobem. Způsob spolupráce mezi žalobcem a dlužníkem, byť je pro obchodní vztahy méně obvyklý, nekoliduje s právní úpravou obchodně závazkových vztahů tak, jak je upravuje obchodní zákoník. Soud nezjistil při provádění rozsáhlých listinných důkazů žalobce, že by bylo do předložených listin podezřelým způsobem zasahováno, že byly přepisovány či jinak pozměňovány, nezjistil z těchto listin ani takové skutečnosti, které by způsobovaly jejich nehodnověrnost jak tvrdil žalovaný. V této souvislosti soud připomíná, že část převodek vystavených v roce 2009 a 2010 je za dlužníka podepsána též již shora zmiňovanou p. Mráčkovou. Soud konstatuje, že pouhé propojení osob ze strany žalobce a dlužníka nepostačuje, bez zjištění takového jejich jednání, které by odporovalo právní úpravě, k tomu aby bylo možné uzavřít, že pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení jsou nevěrohodné. Soudu nebyly v řízení předloženy důkazy o tom, že žalobce nedodal dlužníkovi značkové zboží v rozsahu 2 071 767,50Kč, případně že dlužník toto neprodané zboží vrátil žalobci, nebo že dlužník již žalobci předmětnou částku 2 071 767,50 Kč zaplatil, nebo jeho povinnost vypořádat se žalobce tuto částku zanikla jiným způsobem. Na základě shora uvedených zjištění, daných do souvislostí s platnou právní úpravou, soud žalobě o určení existence pohledávky žalobce za insolvenčním v celém rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 202 IZ, podle kterého ve sporech o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů proti insolvenčnímu správci. I když byl žalobce v celém rozsahu věci vůči žalovanému úspěšný, nelze mu jeho náklady řízení nahradit.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 30. října 2012

JUDr. Pavol Pikna, v.r. Samosoudce Za správnost vyhotovení: Hrabíková