78 ICm 1607/2011
na všech podáních uvádějte naše č.j. MSPH 78 ICm 1607/2011-130

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci

žalobce: KRUK S.A., Legnicka 56, 54-204 Wroclaw zastoupen : Mgr. Karel Volf, advokát, Jindřicha Plachty 3163/28, 150 00, Praha 5

žalovaný 1: Mgr. Jiří Prokop, Jeseniova 837/10, 130 00, Praha 3 zastoupen : Mgr. Martina Váchová, advokát, Senovážné náměstí 23, 110 00, Praha 1

žalovaný 2: Ing. Miroslav Kozel, Českomalínská 35, 160 00, Praha 6 o určení pravosti a výše popřené pohledávky

takto :

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 78 INS 2385/2011, insolvenčního dlužníka Ing. Miroslava Kozla ve výši 83 225 Kč, je po právu.

II. Žalovaný 2 je povinen zaplatit žalobci, k rukám Mgr. Karla Wolfa na náhradu nákladů řízení částku 28 104 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaném 1, k rukám Mgr. Martiny Váchové, na náhradu nákladů řízení částku 13 552 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění :

Žalobou za dne 21. 6. 2011 se společnost KRUK S.A. (dříve Santander Consumer Finance a.s. (dále jen žalobce), domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude soudem určeno, že její pohledávka přihlášena do insolvenčního řízení v celkové výši 83 225 Kč je po právu. Žalobce do insolvenčního řízení sp.zn. MSPH 78 INS 2385/2011, dlužníka Ing. Miroslava Kozla (dále jen žalovaný 2), přihlásil svoji pohledávku za dlužníkem v celkové výši 83 225 Kč. Při přezkumném jednání dne 17. 5. 2011 byla přihlášená pohledávka dlužníkem v celém rozsahu popřena. Insolvenční správce pohledávku nepopřel. Přihlášená pohledávka byly popřena co do pravosti, protože podle názoru dlužníka měla předmětnou částku 83 225 Kč zaplatit žalobci společnost CARDIF PRO VITA a.s.(dále jen pojišťovna). Žalobce v této incidenční žalobě označil jako dalšího účastníka řízení insolvenčního správce dlužníka Mgr. Jiřího Prokopa (dále jen žalovaný 1). Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným 2 úvěrovou smlouvu, na základě které mu tento poskytl úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl žalovaný 2 splatit v pravidelných 60-ti měsíčních splátkách. Žalovaný č. 2 tuto svoji povinnost nesplnil, když počínaje splátkou č. 42 již žalobci ničeho nezaplatil. Vzhledem k tomu, že usnesením soudu ze dne 15. 3. 2011, č.j. MSPH 78 INS 2385/2011-A-13, byl konstatován úpadek dlužníka a bylo povoleno jeho oddlužení, přihlásil se žalobce se svoji pohledávkou ve výši 83 225 Kč do tohoto řízení.

Žalovaný 1 ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že přesto, že jako insolvenční správce žalobce poučil proti komu má incidenční žalobu podat, byl v žalobě označen i on jako žalovaný 1. Žalovaný 1 přihlášenou pohledávku nepopřel a vyslovil názor, že není ve věci pasivně věcně legitimován.

Žalovaný 2 potvrdil, že nemohl ze zdravotních důvodů plnit úvěrovou smlouvu a splácet jednotlivé splátky, a proto požádal o jejich odklad. Jeho návrhu ale nebylo vyhověno. Poté již žalovaný 2 skutečně dohodnuté splátky neplatil. S ohledem na skutečnost, že byl pro případ neplnění povinností z úvěrové smlouvy pojištěn, domníval se, že splátky, které nemůže sám platit, bude za něj platit pojišťovna.

Soud konstatuje, že žaloba o určení popřené pohledávky byla ve smyslu ust. § 198 odst. 1 IZ podána včas.

Soud z provedeného dokazování a ze souhlasného projevu účastníku řízení ve smyslu ust. § 120 odst. 4 o.s.ř. zjistil, že: -dne 28. 12. 2006 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva č. 064004079, znějící na částku 150 000 Kč, -součástí úvěrové smlouvy bylo též pojištění žalovaného na schopnost splácet úvěrové splátky, -úvěr v částce 150 000 Kč byl právním předchůdcem žalobce žalovanému 2 poskytnut, -žalovaný č 2 žalobci poskytnutý úvěr v celé dohodnuté výši nesplatil, -žalovaný 2 byl v pracovní neschopnosti od 22.6.2010 do 16.1.2011, -že skutečnost pracovní neschopnosti oznámil původnímu žalobci písemně, -že tuto skutečnost pracovní neschopnosti oznámil též pojišťovně písemně, -že pojišťovna na pojistnou událost žalovaného č. 2 žalobci ničeho nezaplatila.

Soud konstatuje, že rozhodnutí o určení existence pohledávky žalobce za žalovaným 2 spočívá v posouzení, zda pojištění žalovaného 2, sjednané pro případ neplacení splátek

žalovaným 2 způsobilo stav, kdy žalobci vůbec nevzniklo právo požadovat splacení celého úvěru po žalovaném 2.

Soud v řízení zjistil, že žalovaný 2 si skutečně uzavřením úvěrové smlouvy č. 064004079, též pojistil svoji schopnost splácet úvěrové splátky, mimo jiné i pro případ své plné pracovní neschopnosti. Podle rámcové pojistné smlouvy č. CCBF 1/2005, bod 4.1 bylo sjednáno pojištění klientů žalobce. Uvedené znamená, že rámcová smlouva nepojišťovala žalobce pro případ, že mu nebudou klienty placeny splátky, ale pojištěn byl přímo klient žalobce, čerpající úvěr, v tomto případě žalovaný 2 tím, že v úvěrové smlouvě vyslovil souhlas s realizací jeho pojištění typu A +. Uvedené zjištění je rozhodující pro závěr, že v případě neplacení splátek žalovaným 2, to neměl být žalobce, ale sám žalovaný 2, který měl vstoupit v jednání s pojišťovnou a měl v tomto jednání dosáhnout toho, aby pojišťovna za něj žalobci splátky zaplatila. V projednávané věci ale žalovaný 2, pouze oznámil pojišťovně svoji pracovní neschopnost a nechal již poté na pojišťovně, jak pojistnou událost vyřídí. V situaci, kdy mu pojišťovna oznámila, že za něj plnit nebude a v situaci, kdy žalobce plnění smlouvy po něm požadoval, žalovaný 2 již nereagoval a neuděl ničeho ani k tomu, aby pojišťovně své právo na pojistné plnění prokázal, ani k tomu aby žalobce posečkal s požadavkem na placení splátek do vyřešení jeho jednání s pojišťovnou. . Soud nemůže vytknout žalobci jeho postup, kterým nevyhověl žádosti žalobce o odklad placení splátek ani se snížením splátek, protože smluvní vztah uzavřený mezi žalobcem a žalovaným 2 mu takovou povinnost vyhovět žalovanému 2 neukládal.

Předmětem incidenční žaloby o určení existence pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení je posuzování, zda je přihlášená konkrétní popřená pohledávka po právu či nikoli. Protože v řízení bylo zjištěno, že žalobce sám nebyl pojištěn a neměl ani povinnost za žalovaného 2 obstarávat naplnění jeho pojištění, nemohlo být ani předmětem zkoumání, z jakých důvodů, zda oprávněně či nikoli, pojišťovna žalovanému 2 pojistné plnění odepřela.

S ohledem na uvedené zjištění soudu týkající se zjištěné skutkové podstaty případu, soud žalobě vyhověl, určil, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení je po právu, protože provedené dokazování nesvědčí o opaku.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci (§ 142 )o.s.ř.

Žalobce byl v celém rozsahu věci úspěšný vůči žalovanému 2. Ten proto žalobci zaplatí částku 28 104 Kč v členění 6 úkonů právní pomoci po 2 500 Kč, paušál 7x 300 Kč, to vše zvýšeno o 21% DPH a na náhradu nákladů řízení částku 1 000 Kč.

Žalobce byl v celém rozsahu věci neúspěšný ve vztahu k žalovanému 1. Ten musel na to, že je účastníkem řízení reagovat a žalobce mu proto nahradí náklady vynaložené na jeho právní zastoupení v členění 4 úkony právní pomoci po 2 500 Kč, 4x paušál po 300 Kč, to vše zvýšeno o 21% DPH, celkem 13 552 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 21. 8. 2013

JUDr. Pavol Pikna, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Vojtěch Tristan Kundert