78 ICM 2427/2011
na všech podáních uvádějte naše č.j. MSPH 78ICM 2427/2011-63

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci

žalobce: Záveská a spol. v.o.s., Praha 5, Ostrovského 253 insolvenční správce dlužníka Josefa Buchty a žalovaného: Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 5-Zbraslav, E. Přemyslovny 436 zastoupena: JUDr. Vladimír Turek, advokát, Praha 3, korunní 127 o vypořádání společného jmění maželů

takto :

I. Společné jmění manželů Josefa Buchty a Jaroslavy anonymizovano se vypořádává tak, že z majetku jenž měli tito ve společném jmění manželů, náleží do majetkové podstaty dlužníka Josefa Buchty tento majetek:

A) nemovitosti:

a) objekt technické vybavenosti bez č.p./č.e. na pozemku parc.č. 2918/3 , pozemek parc.č. 2918/2 o výměře 99 m2 (ostatní plocha),

pozemek parc.č. 2918/3 o výměře 76 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), pozemek parc.č. 2918/4 o výměře 1261 m2 (ostatní plocha, dobývací prostor ) pozemek parc.č. 2918/5 o výměře 441 m2 (ostatní plocha , dobývací prostor ), pozemek parc.č. 2918/140 o výměře 429 m2 (ostatní plocha , dobývací prostor ), pozemek parc.č. 2918/140 o výměře 62 m2 (ostatní plocha , dobývací prostor ), se všemi součástmi a tímto příslušenstvím:

Technologie 1 Nádrž PHM-BA 95 Natural-objem 32 000 litrů 2 Nádrž PHM-BA 91 Special-objem 32 000 litrů 3 Nádrž PHM-BA 96 Super-objem 32 000 litrů 4 Nádrž PHM-Motorová nafta-objem 32 000 litrů 5 Výdejní stojan PHM ADAST ADAMAT 1231-91 SP-1 6 Výdejní stojan PHM ADAST ADAMAT 1231-95 NAT-2 7 Výdejní stojan PHM ADAST ADAMAT 1231-95 NAT-3 8 Výdejní stojan PHM ADAST ADAMAT 1231-95 NAT-5 9 Výdejní stojan PHM ADAST ADAMAT 1231-91 SP-6 10 Výdejní stojan PHM ADAST ADAMAT 1231-MN-7 vše zapsáno v katastrálním území Zbraslav, obec Praha, část obce Zbraslav, na listu vlastnictví č.1592, vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m.Město Prahu se sídlem v Praze, Katastrální pracoviště Praha

b) objekt bydlení č.p. 436 na pozemku parc.č. 207 a pozemek parc.č. 207 o výměře 219 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), pozemek parc.č. 208/1 o výměře 163 m2 (zahrada), pozemek parc.č. 208/2 o výměře 13 m2 (zahrada), pozemek parc.č. 208/3 o výměře 81 m2 (zahrada) s příslušenstvím,

vše v kat.úz. Zbraslav, obec Praha, část obce Zbraslav, zapsáno na listu vlastnictví č. 585, vedeném Katastrálním úřadem pro hl.m.Prahu se sídlem v Praze, Katastrální pracoviště Praha

B) pohledávky:

od společností RAINSTAV s.r.o. již vymožená pohledávka z titulu dlužného nájemného ve výši 424.618,22 Kč.

II. Určuje se, že dlužník Josef Buchta přebírá závazek v celkové výši 16,963.779,32 Kč jako jednu polovinu všech společných závazků.

III. Určuje se, že paní Jaroslava anonymizovano přebírá závazek v celkové výši 16,963.779,32 Kč jako jednu polovinu všech společných závazků.

IV. Pan Josef Buchta je povinen vyplatit paní Jaroslavě anonymizovano na dorovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů vypořádací podíl ve výši 8,897.898,81 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobou ze dne 13. 9. 2011 se společnost Záveská a spol. v.o.s., (dále jen žalobce), v postavení insolvenčního správce insolvenčního dlužníka p. Josefa Buchty (dále jen dlužník), domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude soudem vypořádáno společné jmění manželů p. Josefa Buchty a p. Jaroslavy anonymizovano . Žalobce nutnost rozhodnutí soudu odůvodňoval skutečností, že se mu přes veškerou snahu nepodařilo postupem podle § 270 a násl. IZ dosáhnout s p. Jaroslavou anonymizovano dohody o vypořádaní společného jmění manželů. Žalobce byl proto nucen obrátit se s návrhem na vypořádaní společného jmění manželů na insolvenční soud. Podle ust. § 159 odst. 1 c) IZ je spor o vypořádání společného jmění manželů sporem incidenčním a rozhoduje o něm insolvenční soud, který rozhodoval o úpadku insolvenčního dlužníka. Žalobce navrhoval, aby soud rozhodl o tom, že předlužené společné jmění manželů bude celé zahrnuto do majetkové podstaty dlužníka p. Buchty a pasiva majetkové podstaty, tak jak byla odsouhlasena při ústním jednání dne 15.5.2012, budou rozdělena mezi oba bývalé manžele, a to takto: -ze závazku ve výši 34,931.942,64 Kč připadne polovina ve výši 16,963.779,32 Kč na dlužníka a druhá polovina ve výši 16,963.779,32 Kč na žalovanou, -ze závazku ve výši 1,000.000,-Kč připadne polovina ve výši 500.000,-Kč na dlužníka a druhá polovina ve výši 500 000 Kč na žalovanou, -ze závazků 4.384,-Kč připadne polovina ve výši 2.192,-Kč na dlužníka druhá polovina ve výši 2 192 Kč na žalovanou.

S ohledem na to, že veškerá aktiva společného jmění manželů budou přikázána jednomu z manželů-dlužníkovi, vzniká mu poté povinnost vyplatit vypořádací podíl druhému z manželů-žalované. Žalobce proto navrhoval, aby bylo dlužníkovi uloženo vyplatit žalované na dorovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku 8,897.898,81 Kč, co představuje polovinu hodnoty aktiv předluženého společného jmění, když cena nemovitostí byla stanovena znaleckým posudkem.

Paní Jaroslava anonymizovano (dále jen žalovaná) ve svém vyjádření vyslovila souhlas s rozsahem aktiv společného jmění tak, jak jej sepsal žalobce. Současně ale vyslovila nesouhlas se soupisem závazků společného jmění. Žalovaná tvrdila, že závazek ve výši 33 927 558,64 Kč vznikl z titulu ručení dlužníka za plnění závazku společnosti ELDOSTAV s.r.o. Podle žalované převzal ručení a tím i předmětný závazek na sebe pouze dlužník a to v době, kdy jejich manželství bylo pouze formální a jedná se tedy o jeho výlučný závazek. Stejnou nesouhlasnou argumentaci vznesla žalovaná též ohledně závazku ve výši 1 000 000 Kč. Podle žalované se jedná o závazek, vzniklý z rozhodnutí soudu jako povinnost dlužníka zaplatit náhradu nákladů řízení, protože dlužník byl neúspěšný ve sporu o placení na základě ručení ve sporu se společností EUROTANK s.r.o.

V průběhu řízení učinili nesporným a soud vzal za svá skutková zjištění tyto skutečnosti: -že manželství dlužníka a žalované bylo rozvedeno dne 15. 1. 2008, -že jejich společné jmění nebylo do dne rozhodování soudu vypořádáno, -že společné jmění manželů je předluženo, -že aktiva majetkové podstaty tvoří benzinová čerpací stanice, -obytný dům v Praze 5-Zbraslav, -že již byla vymožena pohledávka 771.179,40 Kč, -že aktivem jsou též prostředky ze stavebního spoření u HYPO stavební spořitelna, -že aktivem jsou též prostředky penzijního pojištění u AXA penzijní fond, -že pasiva majetkové podstaty jsou závazky ve výši 33,927.558,64 Kč a 1,000.000.000,-Kč vůči EUROTANK s.r.o.v likvidaci, -že pasivum je též závazek ve výši 4.384,-Kč vůči Finančnímu úřadu Praha 4.

Žalovaný se k ústnímu jednání dne 6. 11. 2012 bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. Soud o návrhu rozhodl i bez účasti žalovaného.

Soud předně rozhodl na základě nesporného zjištění o tom, že společné jmění manželů je předluženo, postupem podle § 274 IZ rozhodl o tom, že celý majetek společného jmění manželů náleží do majetkové postaty dlužníka. Tato část rozhodnutí soudu je odůvodněna obecným principem ochrany věřitelů dlužníka, kteří mají právo domáhat se uspokojení svých pohledávek ze společného jmění manželů. Zvolený způsob uspokojení věřitelů z majetku podstaty, do které bylo zahrnuto společné jmění manželů je racionálnější, než uspokojování věřitelů z poloviny majetku společného jmění sepsaného do podstaty a další uspokojování věřitelů z druhé, nesepsané poloviny společného jmění vymáháním od manželky dlužníka.

V souladu s ustálenou judikaturou soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22Cdo 1725/2006) bylo též rozhodnuto o tom, že pasiva společného jmění se rozdělí mezi manžely rovným dílem. Soud se tu neztotožnil s názorem žalované, že pasiva společného jmění manželů v částkách 33 927 558,64 Kč a 1 000 000 Kč jsou výlučnými závazky dlužníka a do společného jmění manželů nepatří. K uvedenému soud připomíná, že ač manželé mohli tak vůbec nevyužili žádnou z možností upravit své společné jmění postupem podle § 143a nebo 148 obč. zák. Ke zúžení společného jmění manželů vůbec nedošlo. Neučinili-li manželé v tomto směru ničeho, nezbývá než uzavřít, že tak, jak se manželka (žalovaná) podílela na ziscích v době příznivého průběhu podnikání manžela( dlužníka), stejně tak s ním musí sdílet i podnikatelský neúspěch, který vyústil až do úpadku. Jedná se o důsledky majetkového společenství manželů, do kterého manželé dobrovolně vstoupili, aniž by dříve či později vyloučili či snížili rizika plynoucí z podnikání byť jen jednoho z nich. Pokud není prokázán opak, má se za to, že závazky vzniklé za trvání s´manželství patří do společného jmění manželů. Soud je toho názoru, že rozsah podnikání dlužníka se pohyboval v desítkách milionů Kč a rozsah ručení poskytnutého dlužníkem proto nepřesahuje majetkové poměry manželů

Konečně též soud vyhověl návrhu žalobce a podle § 149 odst. 2 obč. zák. a rozhodl o tom, že dlužník je povinen zaplatit žalované vyrovnávací podíl. Protože bylo stanoveno, že veškerá aktiva společného jmění manželů budou použita k uspokojení insolvenčních věřitelů dlužníka, je na místě, aby dlužník polovinu těchto aktiv vrátil žalované formou vyplacení vyrovnávacího podílu, Hodnota aktiv-nemovitostí byla v řízení stanovena znaleckým posudkem, závěry kterého nebyly rozporovány.

O náhradě nákladů řízení mělo být rozhodnuto podle úspěchu ve věci (§ 142 )o.s.ř. Žalobce byl v celém rozsahu věci vůči žalované úspěšný, náhradu nákladů řízení ale nepožadoval.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 6. listopadu 2012

JUDr. Pavol Pikna, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Hrabíková