78 ICM 2067/2012
na všech podáních uvádějte naše č.j. MSPH 78 ICM 2067/2012-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze, pracoviště Slezská 9, Praha 2, rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlom Piknom, v právní věci

žalobce: HOCHTIEF CZ a.s., IČ: 46678468, Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5 a žalovaného: JUDr. Karel Miča, IČ: 01051784, V Holešovičkách 1579/24, 180 00 Praha 8 insolvenční správce dlužníka ECF elektrocentrum fabrik s.r.o., v likvidaci o určení neúčinnosti právního úkonu

takto :

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem ECF elektrocentrum fabrik s.r.o., v likvidaci, pohledávky ve výši 1 038 643 Kč a 1 038 643 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobou za dne 22. 3. 2012 se společnost HOCHTIEF CZ a.s. (dále jen žalobce), domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že má za společností ECF elektrocentrum fabrik s.r.o., v likvidaci (dále jen dlužník) pohledávky v celkové výši 4 154 573,34 Kč. Žaloba směřovala proti insolvenčnímu správci dlužníka JUDr. Karlovi Mičovi (dále jen žalovaný). vedeného na majetek dlužníka, své pohledávky za ním v celkové výši 8 881 021,97 Kč. Předmětem projednávané věci ale učinil žalobce toliko částku 4 154 573,34 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 2 000 000 Kč a příslušenství jistiny ve výši 77 286,67 Kč a z další jistiny ve výši 2 000 000 Kč a jejího příslušenství ve výši 77 286,67 Kč. Podle tvrzení žalobce vznikly jeho pohledávky za dlužníkem z titulu opětovného zatížení dlužníka smluvní pokutou. Původ předmětných pohledávek žalobce a právo na zatížení dlužníka smluvními pokutami odvíjel žalobce od ujednání z Dohody o narovnání ze dne 17. 1. 2011. Předmětné pohledávky byly do insolvenčního řízení přihlášeny jako nevykonatelné a jako nevykonatelné též byly přezkoumány. Žalovaný předmětné pohledávky žalobce při přezkumném jednání dne 21. 2. 2012 popřel z důvodu neplatnosti a neúčinnosti Dohody o narovnání ze dne 17. 1. 2011 a též pro rozpor s dobrými mravy. Ke včasnosti podané žaloby žalobce uvedl, že přesto, že se přezkumného jednání dne 21. 2. 2012 osobně neúčastnil, ale výzva žalovaného k podání incidenční žaloby mu nebyla doručena. Ke včasnosti podání incidenční žaloby soud již na tomto místě uvádí, že nebyla-li popřenému věřiteli, nositeli nevykonatelné pohledávky doručena výzva insolvenčního správce k podání incidenční žaloby, nemůže být incidenční žaloba podána opožděně.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 8. 2012 uvedl, že přezkoumával všechny žalobcem do insolvenčního řízení dlužníka přihlášené pohledávky jako vykonatelné. S ohledem na tuto skutečnost sám podával, ještě před zahájením řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 2067/2012, u zdejšího soudu incidenční žalobu, která je vedena pod sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012. Tato incidenční žaloba se týká všech popřených pohledávek žalobce. Vzhledem k uvedenému žalovaný navrhoval, aby soud buď řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 2067/2012 přerušil, nebo aby bylo toto řízení zastaveno z důvodu překážky litispendence. K ústnímu jednání se žalovaný nedostavil.

Soud považuje za nutné provést na tomto místě krátký exkurs do historie projednávané věci. O projednávané věci již bylo zdejším soudem pod sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012 rozhodnuto rozsudkem ze dne 9. 1. 2013 v řízení zahájeném žalobou podanou insolvenčním správcem dlužníka (žalovaný). O věci též rozhodoval k odvolání Vrchní soud v Praze, který mimo jiné rozhodl, že projednávané pohledávky žalobce mající svůj původ v zatížení dlužníka smluvními pokutami, nejsou vykonatelné a nemůže o nich být rozhodováno v řízení, zahájeném insolvenčním správcem pod sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012 a žalobu v rozsahu předmětných pohledávek odmítl, V řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012 bylo nutné z důvodu jiných insolvenčním správcem uplatněných nároků rozhodovat o platnosti účinnosti uzavřené Dohody o narovnání mezi žalobcem a dlužníkem ze dne 17. 1. 2011. Soud tu rozhodl, že tato Dohoda je platná a je též účinná.

V řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 2067/2012 vyslovil žalobce při ústním jednání dne 4. 3. 2014 souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodováno na základě důkazů provedených v řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012. V tomto řízení učinili účastníci, postupem podle § 120 odst. 4 o.s.ř., nespornými a soud vzal za svá skutková zjištění tyto skutečnosti: -dne 17.1.2011 uzavřel žalovaný s dlužníkem Dohodu o narovnání, -dne 17.1.2011 byla uzavřena mezi žalovaným a dlužníkem smlouva o zřízení zástavního práva, -placení pohledávek žalovaného za dlužníkem nebylo před 17.1.2011 zajištěno zástavním právem, -před uzavřením Dohody o narovnání uplatňoval žalovaný vůči dlužníkovi částku 6 935 616,58 Kč, -po dohodě o narovnání byly pohledávky žalovaného sníženy na jistinu 4 500 000 Kč tvořící spolu s příslušenstvím částku 4 726 448,63 Kč, -porušením povinnosti zatíženým smluvní pokutou ve výši 2 000 000 Kč bylo nezaplacení dluhu ve výši 4 500 000 Kč ve lhůtě splatnosti, -porušením povinnosti zatíženým smluvní pokutou ve výši 2 000 000 Kč bylo nevydání prostředků dlužníkem žalovanému. Tyto prostředky dlužník obdržel od insolvenčního správce po skončení insolvenčního řízení vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové, -dne 17.5.2011 vyzval žalovaný dlužníka k zaplacení jak jistiny 4 500 000 Kč, tak i smluvních pokut 2x 2 000 000 Kč, -existence notářského zápisu č. NZ 17/2011, ze dne 17. ledna 2011 -existence dopisu jednatele dlužníka Antonína Slavíčka ze dne 17.5.2010, ve kterém navrhuje řešení situace ve společnosti dlužníka.

Soud též v řízení sp. zn. MSPH 78 INS 807/2012 z insolvenčního rejstříku zjistil: -že v době, kdy bylo proti dlužníkovi před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 45 INS 8788/2009 vedeno insolvenční řízení, bylo do tohoto řízení přihlášeno 128 věřitelů dlužníka, -že do tohoto insolvenčního řízení se přihlásil též žalovaný svými pohledávkami v celkové výši 8 881 021,97 Kč, -že toto insolvenční řízení bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu žalovaným po uzavření Dohody o narovnání.

K rozhodnutí o projednávané věci je namístě připomenout tyto zásady insolvenčního zákona: -podle ust. § 198 odst. 2 IZ může žalovaný uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze ty skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, -podle ust. § 199 odst. 3 IZ může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Soud ze skutečností zjištěných v průběhu řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012, které je možné použít i pro řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 2067/2012 dospěl k těmto závěrům: -ke dni 17. 1. 2011, tedy ke dni kdy byla uzavřena Dohoda o narovnání, se dlužník již nacházel fakticky ve stavu úpadku, ale nebyl ve svých právech omezen a mohl tak uzavřít předmětnou Dohodu o narovnání, -Dohoda o narovnání podle jejího textu narovnávala sporné skutečnosti mezi žalobcem a dlužníkem tak, že na jejím základě zanikl dosavadní závazek dlužníka vůči žalobci a vznikl závazek nový ve výši 4 500 000 Kč. Bylo již zmíněno, že v den uzavření Dohody dlužník nebyl ve svých právních úkonech omezen a je zřejmé, že Dohoda o narovnání je komplexnějším řešením vztahů žalovaného a dlužníka a zohledňuje aspekty předchozího vztahu, ale je též základem pro vztahy budoucí. Uzavřením této dohody nedošlo ke zvýhodnění žalobce oproti jiným věřitelům dlužníka jak odůvodňoval žalovaný své popření předmětných pohledávek při přezkumném jednání, -specifikaci původního závazku dlužníka vůči žalobci dle bodu I. odst. 2 Dohody považuje soud za dostatečně určitou pro to, aby bylo postaveno najisto, jaký rozsah závazků dlužníka zaniká a jaký nový závazek dlužníka narovnáním vzniká, -závazek dlužníka ve výši 4 500 000 Kč byl dlužníkem 17. 1. 2011 uznán a v tento den se také stal vykonatelným, -dlužník se v bodě VI. Dohody zavázal platit při porušení Dohody smluvní pokutu, -dlužník skutečně dohodu porušil, protože nově vzniklý závazek nesplnil ve lhůtě splatnosti. Tvrzení žalobce, že dlužník po skončení insolvenčního řízení vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové nezaplatil žalobci prostředky, které v průběhu tohoto řízení jako svůj majetek nabyl, ač se k tomu zavázal, nebylo v řízení sp. zn. MSPH 78 ICm 807/2012 nijak zpochybněno. S ohledem na uvedené, soud konstatuje, že dlužník v obou případech porušil povinnosti z Dohody a mohl být za tato porušení žalobcem oprávněně zatížen smluvní pokutou.

Výši smluvní pokuty, kterou zatížil žalobce dlužníka, považuje ale soud za nepřiměřenou. Podle ust. § 301 obch. zák. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti a to až do výše škody, vzniklé porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

Jak již bylo uvedeno, soud zkoumal z moci úřední, zda je či není celá Dohoda o narovnání nebo některý z jejich článků neplatným. Bylo již konstatováno, že tomu tak není. Pouze z důvodu sjednání nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty nelze považovat ujednání o smluvní pokutě za neplatné. Rovněž ujednání o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě neodůvodňuje aplikaci právní úpravy § 265 obch. zák. o nemožnosti výkonu práva, které je v rozporu s poctivým obchodním stykem (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23Cdo 4286/2009).

Zákon při realizaci moderačního oprávnění soudu podle § 301 obch. zák. ponechává soudu širokou možnost úvahy k tomu, aby výše smluvní pokuty odpovídala obecně sdílené přiměřenosti a mravnosti. To co je v této oblasti společensky akceptovatelné a co již ne, se vyvíjí a konkrétní závěr je možné přijmout po zobecnění rozhodovací praxe soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo1432/2010 nebo 21Cdo 4956/2007). V projednávané věci soud dospěl soud k závěru, že je na místě nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že na jedné straně měl dlužník zaplatit žalobci částku 4 500 000 Kč a za nesplnění této povinnosti byla dohodnutá smluvní pokuta ve výši 2 000 000 Kč. Jedná se o pokutu ve výši 44 % z dlužné částky. Na druhé straně byla dohoda o smluvní pokutě součástí Dohody o narovnání, která komplexně řešila vztahy jejich účastníků a dlužník si musel být vědom při podepisováni této Dohody, jaké jsou podmínky narovnání, jaké jsou jeho možnosti dlužnou částku ve lhůtě splatnosti uhradit a jaká sankce jej za nesplnění této povinnosti stíhá. Soud při využívání svého moderačního práva vzal též do úvahy, že nezaplacení částky 4 500 000 Kč mohlo mít též objektivní příčiny a nemuselo se jednat pouze o neochotu dlužníka platit. Soud v této části dospěl k závěru, že po snížení výše smluvní pokuty o 50 % bude smluvní pokuta odpovídat významu zajišťované povinnosti, ale též zejména okolnostem vzniku práva na splnění smluvní povinnosti. Po snížení smluvní pokuty, je podle názoru soudu sankce ve prospěch žalobce v dostatečně přiměřené výši.

Obdobná úvaha vedla soud i k moderaci výše smluvní pokuty uložené dlužníkovi žalobcem za nevydání prostředků, které dlužník obdržel po zastavení insolvenčního řízení Krajským soudem v Hradci Králové. Rovněž v tomto případě soud snížil výši smluvní pokuty o 50%. V tomto případě je ale poměr mezi výši smluvní pokuty a zajišťovanou povinností jiný, než v předchozím případě. Soud tu při svém rozhodování bral do úvahy, že bylo pouze věcí vůle dlužníka, aby prostředky získané po skončení insolvenčního řízení sp. zn. KSHK 45 INS 8788/2009 obratem převedl na žalovaného tak, jak se k tomu v Dohodě o narovnání zavázal. Dlužník tak neučinil přesto, že věděl, že mu za takový postup hrozí smluvní pokuta ve výši takovém případě, i po její moderaci, v porovnání s předcházejícím případem vyšší a přesto přiměřená a mravná. Soud se tedy ztotožnil s názorem žalovaného, že výše smluvních pokut, kterými žalobce původně zatížil dlužníka je v nemravná a jejich výši snížil v obou případech o 50 %.

Na základě shora uvedených zjištění, daných do souvislostí s platnou právní úpravou, soud rozhodl tak, jek je ve výrocích tohoto rozsudku uvedeno. Dlužník mohl uzavřít Dohodu o narovnání včetně dohody o smluvní pokutě, mohl narovnat své závazky tak, že byly v konečném důsledku nižší než před narovnáním.

V projednávané věci proto soud vyhověl návrhu žalobce na určení, že má za dlužníkem nepřednostní pohledávky z titulu zatížení dlužníka smluvními pokutami. Soud pouze snížil výši těchto smluvních pokut tak, aby jejich výše odpovídala významu zajišťované povinnosti.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle právní úpravy § 202 odst. 1 IZ, podle které nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení vůči insolvenčnímu správci, jedná-li se o spor o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Praze dne 4. 3. 2014

JUDr. Pavol Pikna, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Vojtěch Tristan Kundert