77 ICm 1997/2010
MSPH 77 ICm 1997/2010-132

MSPH 77 ICm 1997/2010 MSPH 77 ICm 1998/2010 MSPH 77 ICm 1999/2010

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jarmilou Hanuliakovou v právní věci žalobce: INSOLV, v.o.s., Praha 1, Růžová 1416/17, IČO 28398483, zast. advokátem Mgr. Ing. Jakubem Antošem, Praha 1, Růžová 17 proti žalovanému: Ing. Andrej Záleský, dat. nar. 8.8.1971, Praha 1, Nové Město, Senovážné náměstí 869/28 zast. advokátem JUDr. Bohumilem Maceškou, Praha 8, Kozomínská 638 o odpůrčí žalobě

takto:

I. Žaloba na určení neúčinnosti úkonu dlužníka UNIGLOBAL RESEARCH, spol. s r.o., Praha 1, IČO 27083772, kterým uhradil v hotovosti z pokladny žalovanému dne 1.7.2009 částku v celkové výši 1.212.720,67 Kč na úhradu pohledávky žalovaného za dlužníkem z titulu úhrady žalovaným nákladů Akce Kyjev, se zamítá.

II. Žaloba na určení neúčinnosti úkonu dlužníka UNIGLOBAL RESEARCH, spol. s r.o., Praha 1, IČO 27083772, kterým uhradil žalovanému dne 1.9.2009 v hotovosti z pokladny částku v celkové výši 555.442,50 Kč z titulu úhrady

pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi za zaplacení věřitelům dlužníka- vrácení duplicitních plateb, se zamítá.

III. Žaloba na určení neúčinnosti úkonu dlužníka UNIGLOBAL RESEARCH, spol. s r.o., Praha 1, IČO 27083772, kterým dne 30.6.2009 v hotovosti z pokladny uhradil žalovanému 937.940,35 Kč z titulu úhrady pohledávky žalovaného za dlužníkem-zaplacené, vrácené duplicitní platby věřitelům dlužníka, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení k rukám právního zástupce ve výši 32.700 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce podal elektronickou cestou u Městského soudu v Praze dne 9.12.2010 tři žaloby (sp. zn. MSPH, MSPH 77 ICm 1998/2010 a MSPH 77 ICm 1999/201). Soud následně usnesením ze dne 26.5.2011, č.j. MSPH-35, spojil řízení vedená pod shora uvedenými spisovými značkami ke společnému řízení vedeném nadále pod sp. zn. MSPH. sp. zn. MSPH(dále jen žaloba č. 1):

Žalobce se domáhal určení, že právní úkon, kterým dlužník UNIGLOBAL RESEARCH, spol. s r.o., Praha 1, IČO 27083772 (dále jen dlužník), uhradil dne 1.7.2009 v hotovosti z pokladny žalovanému částku v celkové výši 1.212.720,67 Kč na úhradu pohledávky žalovaného za dlužníkem z titulu úhrady žalovaným nákladů Akce Kyjev, je neúčinným úkonem. Své tvrzení založil na podaných vysvětlení k pokladnímu dokladu č. PV 326 ze dne 1.7.2009 k jeho výzvě ze strany žalovaného ( jednatele dlužníka) a účetního dlužníka, z kterých mu vyplynulo, že se jednalo o vyúčtování nákladů na konferenci v Kyjevě, kterou žalovaný průběžně financoval ze svých soukromých zdrojů. Žalobce z toho dovodil, že žalovanému jako fyzické osobě vznikla pohledávka vůči dlužníku a předmětnou platbou byla tato pohledávka zcela vyrovnána. Plné uspokojení pohledávky za dlužníkem žalobce dovozuje i z faktu, že žalovaný do insolvenčního řízení dlužníka sám žádnou pohledávku nepřihlásil.

Žalobce dále tvrdil, že shora uvedeným postupem dlužník zkrátil možnost uspokojení svých věřitelů a žalovaného na úkor svých věřitelů zvýhodnil, když pohledávka žalovaného byla ještě před zahájením insolvenčního řízení dne 10.11.2009 (a to v době, kdy dlužník byl již zcela nepochybně v úpadku) uspokojena v plné výši, zatímco z důvodu absence majetku v majetkové podstatě dlužníka budou jeho ostatní věřitelé v insolvenčním řízení uspokojeni pouze poměrně. Platba ze strany dlužníka pak byla provedena s úmyslem zkrátit uspokojení věřitelů a zvýhodnit žalovaného. Žalovanému byl tento úmysl dlužníka znám, neboť žalovaný jako jediný společník a jednatel dlužníka je osobou dlužníku blízkou a tvoří s dlužníkem koncern. Úpadkový stav dlužníka v době vyplacení předmětné částky žalobce dovozuje ze skutečnosti, že dlužník měl v dané době více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto nebyl schopen plnit, když je neplnil po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dne 1.7.2009 žádnou finanční hotovost z pokladny nepřevzal. Dále tvrdil, že dlužník v té době již žádnými významnějšími finančními prostředky nedisponoval, a to ani na účtech, ani v hotovosti na pokladně. Z důvodů finanční krize, která zasáhla většinu zákazníků dlužníka, začaly dlužníku narůstat dluhy a proto veškeré finanční prostředky byly užívány k úhradě faktur po splatnosti a výplatě mezd zaměstnanců dlužníka. K žalobcem tvrzeným pohybům finančních prostředků ze strany dlužníka ve prospěch žalovaného tento namítl, že se jednalo pouze o čistě účetní operace, k jejichž vysvětlení je příslušný daňový poradce Ing. Petr Lammel, jehož daňová a účetní kancelář účetnictví dlužníka v rozhodné době zpracovávala. V daném případě nedošlo k žádnému fyzickému přesunu peněz, nýbrž pouze o zúčtování účetních oprav z dřívějších let a doúčtování některých chybějících (dříve nezaúčtovaných) dokladů. Výdaje dlužníka byly v průběhu tří let předcházejících podání insolvenčního návrhu průběžně vynakládány v různých zemích a různých měnách při přípravě a konání konferencí. Protože doklady o těchto platbách vystavované v cizině zněly na různé měny a nesplňovaly české účetní standardy, byly zaúčtovány se zpožděním. Z důvodu připravovaného podání insolvenčního návrhu bylo následně nutno uzavřít účetnictví dlužníka a proto docházelo ke konečnému vyúčtování a opravám, resp. převodu zůstatku pokladny v různých měnách na české koruny. V dané době však mohl účetní Lammel doklady vystavit již pouze na jméno jedinou zbylou odpovědnou osobu-jednatele dlužníka. Dále namítl, že sám žalobce se krátce před podáním žaloby domáhal předložení účetních dokladů, s tím, že tyto potřebuje k uzavření konkursu, a proto byly tyto doklady účetní firmou dlužníka vyhotovovány zpětně. Po konzultaci s účetní firmou žalovaný jako jednatel dlužníka také jeden z předložených dokladů podepsal, aniž by mu byl znám jeho skutečný význam a určení. K neblahé finanční situaci dlužníka dále uvedl, že zhruba po dobu jednoho a půl roku před podáním insolvenčního návrhu byl žalovaný nucen průběžně vkládat na zajištění činnosti dlužníka své osobní finanční prostředky (v celkové výši přes 2.000.000 Kč), přičemž za tímto účelem si bral své soukromé půjčky. Své jednání žalovaný vysvětlil vírou v brzké ukončení hospodářské krize a následné ozdravení společnosti. sp. zn. MSPH 77 ICm 1998/2010 (dále jen žaloba č. 2):

Žalobce se domáhal určení, že právní úkon, kterým dlužník uhradil dne 1.9.2009 žalovanému v hotovosti z pokladny částku v celkové výši 555.442,50 Kč z titulu úhrady pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi za zaplacení věřitelům dlužníka-vrácení duplicitních plateb, je neúčinným úkonem. Tvrdil, že o převzetí této částky svědčí výdajový pokladní doklad VV 74 ze dne 1.9.2009, který je zaúčtován v pokladní knize a účetnictví. Své tvrzení založil na podaných vysvětlení k tomu dokladu k jeho výzvě ze strany žalovaného ( jednatele dlužníka) a účetního dlužníka, z kterých mu vplynulo, že předmětná částka představovala závazky dlužníka z titulu přijatých duplicitních plateb od svých zákazníků, které nebylo možné při zaúčtování identifikovat, následně tyto duplicitní platby byly vráceny zákazníkům-věřitelům dlužníka převodem ze soukromého účtu žalovaného nebo při osobních jednáních platbou v hotovosti ze soukromých prostředků žalovaného. Žalobce z těchto vysvětlení dovodil, že pokud žalovaný vrátil duplicitní platby za dlužníka vznikla mu za dlužníkem pohledávka, která byla uspokojena dne 1.9.2009.

Žalobce, shodně jako v případě žaloby č. 1, tvrdil, že tímto postupem dlužník zkrátil možnost uspokojení svých věřitelů a žalovaného na úkor svých věřitelů zvýhodnil. Platba ze strany dlužníka byla provedena s úmyslem zkrátit uspokojení věřitelů a zvýhodnit žalovaného.Tvrzení žalobce o úpadkovém stavu dlužníka v době vyplacení předmětné částky, zvýhodněném uspokojení pohledávky žalovaného a zkrácení uspokojení ostatních věřitelů dlužníka je totožné jako v případě žaloby č. 1.

Žalovaný navrhl zamítnutí s odůvodněním, že dne 1.9.2009 žádnou finanční hotovost od dlužníka nepřevzal. Tvrdil, v té době dlužník již žádnými významnějšími finančními prostředky nedisponoval, a to ani na účtech, ani v hotovosti na pokladně dlužníka. Shodně se svým vyjádřením k žalobě č. 1 uvedl, že i v tomto případě se jednalo o čistě účetní operace, k jejichž vysvětlení je příslušný daňový poradce Ing. Petr Lammel. Vyjádření ohledně osobního dotování dlužníka ze strany žalovaného, finanční krizi dlužníka i okolností týkajících se zpětného vyhotovování účetních dokladů a jejich oprav za účelem uzavření účetnictví před podáním insolvenčního návrhu dlužníkem pak uvedl žalovaný shodně se svým vyjádřením k žalobě č. 1. sp. zn. MSPH 77 ICm 1999/2010 (dále jen žaloba č. 3):

Žalobce se domáhal určení, že právní úkon, kterým dlužník uhradil dne 30.6.2009 v hotovosti z pokladny žalovanému částku ve výši 937.940,35 Kč z titulu úhrady pohledávky žalovaného za dlužníkem-zaplacené, vrácené duplicitní platby věřitelům dlužníka, je neúčinným úkonem. Tvrdil, že o převzetí této částky svědčí příjmový pokladní doklad č. PP 109 ze dne 30.6.2009. Své tvrzení založil na podaných vysvětlení k tomu dokladu k jeho výzvě ze strany žalovaného ( jako jednatele dlužníka) a účetního dlužníka z kterých mu vyplynulo, že dlužník získal od svých odběratelů duplicitní platby, které za dlužníka těmto vyplatil žalovaný z vlastních finančních prostředků a to v celkové výši 937.940,35 Kč, čímž žalovanému vznikla za dlužníkem v uvedené výši pohledávka. Dále, že dne 30.6.2009 žalovaný, jako jednatel, inkasoval za dlužníka peněžní prostředky od věřitelů dlužníka ve výši 1,575.313,05 Kč a tyto finanční prostředky složil dne 30.6.2009 do pokladny dlužníka a současně si vyplatil svoji pohledávku ve výši 937.940,35 Kč, tj. dlužník uspokojil žalovaného v plné výši přednostně před ostatními věřiteli.

Žalobce, shodně jako v případě žaloby č. 1 a 2, tvrdil, že tímto postupem dlužník zkrátil možnost uspokojení svých věřitelů a žalovaného na úkor svých věřitelů zvýhodnil. Tvrzení žalobce o úmyslu zkrátit uspokojení věřitelů dlužníka, úpadkovém stavu dlužníka v době vyplacení předmětné částky, zvýhodněném uspokojení pohledávky žalovaného a zkrácení uspokojení ostatních věřitelů dlužníka je totožné jako v případě žaloby č. 1. a 2.

Žalovaný navrhl zamítnutí s odůvodněním, že dne 30.6.2009 žádnou finanční hotovost nepřevzal. Shodně jako ve svém vyjádření k žalobě č. 1 a 2 uvedl, že dlužník v té době již žádnými významnějšími finančními prostředky nedisponoval, jednalo se o čistě účetní operace (zpětné vyhotovování účetních dokladů a jejich oprav za účelem uzavření účetnictví před podáním insolvenčního návrhu dlužníkem), k jejichž vysvětlení je příslušný daňový poradce Ing. Petr Lammel.

Soud zjistil, že mezi účastníky jsou nesporné tyto skutečnosti:

-usnesením ze dne 9.12.2009, č.j. MSPH 77 INS 7867/2009-A-9, byl zjištěn úpadek dlužníka UNIGLOBAL RESEARCH, spol. s r.o. se sídlem Praha 1, Nekázanka 11/880, IČO 27083772 a prohlášen konkurs na jeho majetek -usnesení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno dne 9.12.2009 v 16:00 hod v insolvenčním rejstříku, čímž nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka

-žaloby č. 1-3 byly doručeny soudu elektronickou cestou dne 9.12.2010, ve 23:47 hod, tj. v zákonné lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku -insolvenční řízení trvá -žalobce vykonává funkci insolvenčního správce -žalovaný je jednatelem a jediným společníkem dlužníka.

Soud uzavřel, že podmínky pro projednání incidenční žaloby jsou splněny.

Mezi účastníky je tak sporné: -zda dlužník uhradil žalovanému dne 1.7.2009 částku ve výši 1.212.720,67 Kč na úhradu jeho pohledávky vůči dlužníku, -zda dlužník uhradil žalovanému dne 1.9.2009 částku ve výši 555.442,50 Kč na úhradu jeho pohledávky vůči dlužníku -zda dlužník uhradil žalovanému dne 30.6.2009 částku ve výši 937.940,35 Kč na úhradu jeho pohledávky za dlužníkem a zda tyto úkony dlužníka jsou neúčinné.

Ust. § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) v účinném znění stanoví, že neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Ust. § 242 IZ dále určuje, že odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám (odst. 1). Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám (odst. 2). Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení (odst. 3).

Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

Žaloba č. 1:

-Z listiny označené výdajový pokladní doklad č. PV 326, že je vyplněn datem 1.7.2009; v kolonce celkem je vypsána částka číslem a slovem: 1.212.720, 67 Kč; v kolonce vyplaceno (jméno a adresa) je vypsáno-Záleský; v kolonce podpis příjemce je čitelný podpis-A. Záleský; v kolonce účel platby je uvedeno-akce Kyjev (l.č. 18 spisu MSPH 77 ICM 1997/2010 a přílohová obálka)

-Z listu č. 11 pokladní knihy-účet 211001 za období 1.1.2009-26.11.2009, že v kolonce doklad je uvedeno: PV 326 01/7/09 VS´= 2007 DAKS a v kolonce výdej je uvedena částka-1.212.720, 67 Kč (l.č. 19 spisu MSPH 77 ICM 1997/2010 a přílohová obálka)

Žaloba č. 2:

-Z listiny označené výdajový pokladní doklad č. VV 74, že je vyplněn datem 1.9.2009; v kolonce celkem je vypsána částka číslem a slovem: 555.442,50 Kč ; v kolonce vyplaceno (jméno a adresa) je vypsáno-Záleský; v kolonce podpis příjemce :

nepodepsáno; v kolonce účel platby je uvedeno: vrácené duplicitní platby ZE 1 (l.č. 17 spisu MSPH 77 ICM 1998/2010 a přílohová obálka)

-Z listu č. 3 pokladní knihy-účet 211002 za období 1.1.2009-26.11.2009, že v kolonce doklad je uvedeno: VV 74 datum 01/09/09-vrácené dupl.platby ZE1 30/6/09 a v kolonce výdej je uvedena částka: 555.442,50 Kč (l.č. 18 spisu MSPH 77 ICM 1998/2010 a přílohová obálka)

-Z hlavní knihy ( účty 022001-701 ze dne-nečitelné, l.č.-nečitelné, za období 1.1.2009 -31.12.2009 pod položkou 325001-ostatní závazky je uvedeno v kolonce doklad : VV 74 datum : 01/09/09-vrácené dupl.platby , v kolonce má dáti je uvedena částka 555.442,50 Kč (l.č. 19 spisu MSPH 77 ICM 1998/2010 a přílohová obálka)

Žaloba č. 3:

-Z listiny označené příjmový pokladní doklad č. PP 109, že je vyplněn datem 30.6.2009; v kolonce přijato od : je vypsáno: Odběratelé; v kolonce přijato je vyplněno číslem a slovem 637.372,70 Kč ; v kolonce účel platby je vypsáno : úhr.VP+oprava roku 2008; v kolence podpis pokladníka : nevyplněno; v kolonce: účtovací předpis je uveden symbol: 311001 a částka: Kč 1.575.313,05 , pod tím symbol: 325001 a Kč mínus 937.940,75 Kč (l.č. 27 spisu MSPH 77 ICM 1997/2010 a přílohová obálka)

-Z listu č. 10 pokladní knihy-účet 211001 za období 1.1.2009-26.11.2009, že v kolonce doklad je uvedeno: PP 109 30/6/09 oprava roku 2008 a v kolonce výdej je uvedena částka 937.940,75 Kč (l.č. 28 spisu MSPH 77 ICM 1997/2010 a přílohová obálka)

-Z hlavní knihy ( účty 022001-701 ze dne 17.3.2010, l.č. 118, za období 1.1.2009- 31.12.2009 pod symbolem: 325002- Neid. došlé úhrady-součet za období 05/2009 je uvedeno v kolonce: doklad : PP 109, datum : 30.6.2009-oprava roku 2008, v kolonce má dáti je uvedena částka 937.940, 35 Kč. (l.č. 29 spisu MSPH 77 ICM 1997/2010 a přílohová obálka)

Žaloba 1-3:

-Ze svědecké výpovědi Ing. Petra Lamela, daňového poradce, IČO 27083772, že tento od roku 2007 pracoval jako účetní a daňový poradce dlužníka; že v roce 2008 jej žalovaný jako jednatel dlužníka informoval o tom, že dlužník bude nucen podat na sebe insolvenční návrh. Dále, že vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu předcházející doby přicházely na účet dlužníka neidentifikovatelné platby, které byly (nesprávně) řazeny pod ostatní závazky, bylo nutné za tímto účelem vyčistit rozvahové účty. Dále, že kromě něho se na kompletování účetnictví podílela i jeho zaměstnankyně p. Bechyňová, která si však, s ohledem na složitost používaného účetního systému ( účetní program OZO Liberec, kde nebylo možné likvidovat tyto ostatní závazky jinak než přes banku nebo pokladnu), práci usnadnila tím, že místo toho, aby správně tyto neidentifikované platby stornovala a zaúčtovala je správně po jejich identifikaci z banky soustažně na účet pohledávek s uvedením variabilního symbolu a uvedením údaje-doplatek faktur, provedla účetně úhradu celých pohledávek z pokladny a o částku rovnající se souhrnu částečných úhrad z banky snížila pokladnu a zrušila část neidentifikovaných částí na pokladnu. Dále, že

všechny doklady byly vystavené jako opravné doklady dodatečně, pokud jsou podepsané žalovaným, jedná se o podpis jednatele, když již je nebylo možné dodatečně vystavit na jinou osobu, pokladnou nebyly vyplaceny žalovanému žádné částky, jednalo se čistě o účetní operace za minulá období. Dále, že výdajový doklad č. PV 326 z 1.7.2009 je účetní operací za rok 2007, když probíhala akce v Kyjevě s firmou DAKS s tím, že jednatel odhadem uvedl cenu akce do daňových nákladů v roce 2007 a následně až 1.7.2009 na základě doložených dokladů, faktur a dokladů o úhradě se zaúčtovala předmětná částka; dále, že jednatel akci Kyjev uhradil z prostředků společnosti v roce 2007; že výdajový doklad č.VV 74 byl vystaven 1.9.2009 pro vyřešení vyplacení duplicitních plateb v předchozím období, když na účtu 225001-ostatní závazky a 325002 byli vedeny neidentifikované platby a duplicitní platby a po vysvětlení jednatelem, že tyto platby jsou již vyrovnány se vystavil dodatečně výdajový pokladní doklad, reálně tato částka nebyla vyplacena; že příjmový doklad č. PP 109 byl vystaven dne 1.7.2009 jako opravný doklad roku 2008, která se projevila i v účetním deníku a hlavní knize, kde je uvedena oprava 2008; že se jednalo o napravení chyb-nezaúčtování operací odcházející účetní.

-Z e.mailové žádosti žalobce ze dne 10.12.2010 adresované účetnímu, že žalobce požadoval předložení účetních dokladů č. VV 74, VV 75, VV 76 a PP 109 za účelem uzavření insolvenčního řízení dlužníka. (l.č. 44 spisu MSPH 77 ICM 1997/2010)

-Z výslechu žalovaného , že v období červen-září 2009 větší hotovost než 50- 60.000,-Kč od společnosti nepřevzal ani jako jednatel ani jako fyzická osoba. Transakce v období od 1.1.2009 do listopadu 2009 co se týče výběru hotovosti byly maximálně ve výši 2.000,- , 3.000,- , 5.000,- za účelem plateb konferencí. Tyto částky jako jednatel a jediný, který disponoval s účtem společnosti, vybíral z účtu společnosti a předával zaměstnancům, aby mohli platit náklady spojené s konferencemi v různých zemích. K výdajovému pokladnímu dokladu č.PV 326 ze dne 1.7.2009, že ho podepsal jako jednatel dlužníka asi v listopadu 2010 v kanceláři daňového poradce společnosti za přítomnosti právního zástupce, když daňový poradce mu sdělil, že k žádosti insolvenčního správce je nutné doložit určité doklady, protože mají tvořit ucelený celek účetnictví a dle vysvětlení se mělo jednat o souhrnný doklad již zaúčtovaných dokladů za rok 2007; dále,že částku uvedenou na výdajovém dokladu nepřevzal, když společnost nedisponovala žádný sejfem, proto v pokladně nemohlo být nikdy víc než 3.000, až 5.000,-euro. Dále, že v roce 2007 proběhlo asi 7 nebo 8 konferencí v Kyjevě, kde se firma usilovala o status subdodavatele konferenčních služeb k šampionátu ve fotbale Euro 2012. Závazky z této akce zaplatil v roce 2007. Důvod zaúčtování v roce 2009 mu není znám, je to věci daňového poradce, podklady-faktury se daňovému poradci předávali každý měsíc. K příjmovému dokladu PV 109 ze dne 30.6.2009, že mu není znám, pravděpodobně ten viděl poprvé v e-mailové podobě od daňového poradce rovněž v listopadu 2010, čímž ing. Lamel odpovídal na urgentní žádost insolvenčního správce k doložení dokladů k ukončení konkursního řízení; žádnou hotovost z pokladny uvedeného dne nepřevzal,šlo o formální zaúčtování účetní operace ohledně faktur a operací z dřívějších let. K výdajovému dokladu ze dne 1.9.2009 č. VV 74, že tento doklad viděl poprvé v r. 2010 v e-mailové poště od daňového poradce adresované insolvenčnímu správci; žádnou hotovost od společnosti nepřevzal.

-Ze spisu Policie České republiky, č.j. ORI-10062-6/ČJ-2011-001193-MM, že dne 29.6.2011 bylo trestní oznámení na žalovaného uloženo ad acta , když policejní orgán rozhodl, že ve věci podezření ze spáchání trestního činu poškozování věřitele, kterého se mohl žalovaný dopustit jako statutární orgán tím, že z pokladny měl vyplatit své osobě, jakožto věřiteli v hotovosti dne 30.6.2009 částku 937.940,35 Kč, dne 1.7.2009 částku 1,212.720,67 Kč, dne 1.9.2009 částku 555.442,50 Kč, se nejedná o důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Své rozhodnutí policejní orgán odůvodnil tím, že vedle tvrzení žalovaného a účetního Ing. Lammela, je skutečnost, že k zaúčtování různých potvrzení a dalších dokumentů pocházejících z období 2007 a 2008 docházelo s více než ročním zpožděním, doložena i dokumenty z účetnictví dlužníka.

Žaloba č. 1

Ze shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že dlužník uhradil dne 1.7.2009 v hotovosti z pokladny žalovanému částku v celkové výši 1,212.720,67 Kč na úhradu pohledávky žalovaného za dlužníkem z titulu úhrady žalovaným nákladů Akce Kyjev. Žalobce především přes poučení soudem nedoplnil skutkové tvrzení a nenabídl žádný důkaz, že žalovaný jako fyzická osoba se stal věřitelem dlužníka , tj., že uhradil za dlužníka částku 1,212.720,67 Kč za Akci Kyjev konané v roce 2007. Žalobce netvrdil takové skutečnosti a nenabídl žádný důkaz, aby bylo možné úkony žalovaného podřadit hmotněprávně jako půjčku žalovaného dlužníku, přistoupení žalovaného k závazku dlužníka nebo převzetí závazku dlužníka žalovaným vůči jeho věřitelům. Pokud žalobce založil své tvrzení na podání vysvětlení k tomuto účetnímu dokladu ze strany jednatele dlužníka a účetního, v řízení toto tvrzení nebylo prokázáno. Soud má za prokázané svědeckou výpovědí ing. Lammela jako účetního a žalovaného , že se jednalo o účetní operaci , resp. opravu účetní operace za rok 2007 jak je uvedeno na příslušném výdajovém dokladu i v pokladní knize. Dále Ing. Lammel i žalovaný popřeli, že dne 1.7.2009 dlužník vyplatil v hotovosti z pokladny žalovanému uvedenou částku, byť výdajový pokladní doklad je podepsán žalovaným. Žalobce ani v tomto směru neunesl důkazní břemeno, když účastník popřel správnost této soukromé listiny a navíc, neprokázal, zda výdajový pokladní doklad byl podepsán žalovaným jako jednatelem nebo fyzickou osobou: ..v případě, kdy účastník popře pravost, resp. správnost soukromé listiny,pak platí že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny ( srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2009, č.j. 33 Cdo 472/2007; a ze dne 17.4.1996, sp.zn. 3 Cdon 1031/96.

Žaloba č. 2

Ze shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že dlužník uhradil dne 1.9.2009 žalovanému v hotovosti z pokladny částku v celkové výši 555.442,50 Kč z titulu úhrady pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi za zaplacení věřitelům dlužníka-vrácení duplicitních plateb. Žalobce především přes poučení soudem nedoplnil skutkové tvrzení a nenabídl žádný důkaz, že žalovaný jako fyzická osoba se stal věřitelem dlužníka , tj., že uhradil za dlužníka duplicitní platby věřitelům dlužníka v tvrzené výši. Žalobce netvrdil takové skutečnosti a nenabídl žádný důkaz, aby bylo možné úkony žalovaného podřadit hmotněprávně jako půjčku žalovaného dlužníku, přistoupení žalovaného k závazku dlužníka nebo převzetí

závazku dlužníka žalovaným vůči jeho věřitelům. Pokud žalobce založil své tvrzení na podání vysvětlení k tomuto účetnímu dokladu ze strany jednatele dlužníka a účetního, v řízení toto tvrzení nebylo prokázáno. Soud má za prokázané svědeckou výpovědí ing. Lammela jako účetního a žalovaného , že se jednalo o účetní operaci , resp. opravu účetní operace z dřívějších období. Výdajový pokladní doklad není ani podepsán žalovaným, žalobce tak neprokázal, že předmětnou částku žalovaný jako jednatel nebo fyzická osoba z pokladny převzal.

Žaloba č. 3

Ze shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že dlužník uhradil dne 30.6.2009 žalovanému v hotovosti z pokladny částku ve výši 937.940,35 Kč z titulu úhrady pohledávky žalovaného za dlužníkem- zaplacené, vrácené duplicitní platby věřitelům dlužníka. Žalobce především přes poučení soudem nedoplnil skutkové tvrzení a nenabídl žádný důkaz, že žalovaný jako fyzická osoba se stal věřitelem dlužníka , tj., že uhradil za dlužníka duplicitní platby věřitelům dlužníka v tvrzené výši. Žalobce netvrdil takové skutečnosti a nenabídl žádný důkaz, aby bylo možné úkony žalovaného podřadit hmotněprávně jako půjčku žalovaného dlužníku, přistoupení žalovaného k závazku dlužníka nebo převzetí závazku dlužníka žalovaným vůči jeho věřitelům. Konstrukce žalobce, že dne 30.6.2009, žalovaný jako jednatel vyinkasoval od věřitelů dlužníka částku 1,575.313,05 Kč, kterou vložil do pokladny dlužníka a současně si vyplatil jako fyzická osoba částku 937.940,35 Kč zaplacené, vrácené duplicitní platby věřitelům dlužníka není ničím prokázána.Pokud žalobce tuto konstrukci založil na podání vysvětlení k účetnímu dokladu účetním dlužníka a jednatele dlužníka, v řízení tato konstrukce nebyla prokázána. Žalovaný jakož i účetní dlužníka Ing. Lammel tvrzení o výplatě předmětné částky žalovanému shodně vyvrátili tvrzením, že se jednalo pouze o opravnou operaci, na dokladu absentuje podpis žalovaného jakožto příjemce předmětné částky, doklad č. PP 109 je dokladem příjmovým (nikoli výdajovým) -tz. dokládajícím skutečnost, že do pokladny dlužníka byla (mohla být) předmětná částka přijata-nikoliv z ní vynaložena, a z pokladní knihy jakož i hlavní knihy vyplývá, že předmětná částka představuje opravu účetních dokladů vystavených v roce 2008.

Tvrzení žalobce, že výběr finančních prostředků z pokladny dlužníka je podpořen i skutečností, že stav na pokladně ke dni podání insolvenčního návrhu dne 9.12.2009 byl 42.960 Kč, avšak dle účetní rozvahy byl ke konci roku 2008 stav peněžních prostředků cca 5.000.000 Kč a předložená pokladní kniha a výdajový doklad o výběru předmětné částky tvoří ucelený celek, což ve svém souhrnu zapadá do všech transakcí od konce roku 2008 ke dni podání insolvenčního návrhu, soud rovněž nevzal za prokázané, když z tvrzení žalovaného a účetního dlužníka Ing. Lammela ohledně opožděného zaúčtování předmětných částek vyplývá, že v důsledku opožděného účtování byly v období mezi výběrem hotovosti z bankovního účtu dlužníka do skutečného (opožděného) zaúčtování účetní firmou předmětné finanční prostředky vedeny jako by byly na pokladně dlužníka, ačkoli tam fyzicky (již) nebyly. K tvrzení žalobce, že účetní doklady dlužníka ve svém souhrnu představují věrný a ucelený obraz o jeho účetnictví, které žalobce staví na povinnosti dlužníka vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (stanovené dlužníku zákonem o účetnictví), soud podotýká, že účetní závěrka může uceleně a pravdivě zachytit finanční situaci dlužníka pouze za předpokladu, kdy veškeré účetní doklady byly zúčtovány řádně a včas. Porušení povinností stanovených účetní

jednotce zákonem o účetnictví jakož i dalšími relevantními předpisy může vést k vyvození příslušné občanskoprávní, případně trestní odpovědnosti ve vztahu k účetní jednotce (resp. odpovědným osobám), avšak nelze bez dalšího vzít takovou účetní závěrku (sestavenou na základě neúplného, chybného či pozdního zúčtování) za závěrku podávající přesné a pravdivé informace o hospodářském životě účetní jednotky.

Svědecké výpovědi žalovaného i účetního dlužníka soud zhodnotil jako věrohodné, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že oba (shodně jako v insolvenčním řízení) k věci vypověděli i v řízení před orgánem Policie České republiky. Policie ČR pak shodně jako soud dospěla k závěru, že provedené účetní dokumenty dlužníka nasvědčují tomu, že předmětné platby byly zaúčtovány zpětně a k fyzickému vyplacení žalovaných částek tak nedošlo.

Další v řízení provedené důkazy, a to insolvenční návrh, upravený seznam pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení, soupis majetkové podstaty dlužníka, přihlášky věřitelů č. 8, 2, 4, přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2008 včetně účetní závěrky a účetní rozvahu za účetní období za rok 2008, kterými žalobce navrhl prokázat úpadkový stav dlužníka v době v němž měl tento žalovanému uhradit částky tvrzené v žalobě č. 1-3, soud nehodnotil z důvodu, že vzhledem ke skutečnosti, že dospěl (jak shora uvedeno) k závěru že dlužník se předmětných úhrad vůči žalobci nedopustil, je prokazování úpadkového stavu dlužníka nadále irelevantní.

S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo prokázat, že dlužník provedl vůči žalovanému jako fyzické osobě tvrzené právní úkony-vyplatil v hotovosti z pokladny tvrzené finanční částky a proto žalobu č. 1, žalobu č.2 a žalobu č. 3 zamítl již z tohoto důvodu.

Výrok o nákladech řízení je dán ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za právní služby dle § 5 písm. d) ve spojení § 17 písm. b) vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve výši 30.000 Kč, která se rovná součtu jednotlivých sazeb za každou ze spojených věcí (tj. 3x 10.000 Kč) a 9 x režijní paušál a 300 Kč (3 x převzetí věci, 3 x vyjádření k žalobě, účast na přípravném jednání a 2x jednání ve věci samé) tj. celkem 2.700 Kč dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 3. dubna 2012 JUDr. Jarmila Hanuliaková v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Vepřeková