76 ICm 615/2016
číslo jednací: 76 ICm 615/2016-38 KSLB 76 INS 28797/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou v právní věci žalobce Josefa anonymizovano , anonymizovano , IČ 71687343, trvale bytem nám. Dr. E. Beneše 1/1, 460 01 Liberec, doručovací adresa Aloisina Výšina, 423/24, 460 05 Liberec proti žalovanému ČR-Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Praha 5, Smíchov, Křížová 25, o určení výše pohledávky

takto:

I. Zamítá se žaloba na určení, že část pohledávky věřitele ve výši 52.432 Kč není v insolvenčním řízení dlužníka přihlášena po právu.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu se pokládá za přihlášenou a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor.

Odůvodnění: Dne 19.11.2015 byl u Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci podán insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dne 2.2.2016 soud rozhodl o schválení oddlužení dlužníka formou splátkového kalendáře. Do tohoto řízení přihlásil svou pohledávku věřitel Česká správa sociálního zabezpečení ve výši 94.984 Kč, a to isir.justi ce.cz jako vykonatelnou. Z této pohledávky popřel dlužník částku 52.432 Kč, protože dle jeho tvrzení od 1.1.2014 měla být výše pojistného 0 Kč, protože již nepodnikal, ale byl osobou pečující, tudíž mu nevznikla povinnost hradit pojistné. Nedefinoval, kterou část pohledávky popírá. Věřitel vzal následně část pohledávky představující pojistné za rok 2015 zpět. Žalovaný namítal, že dlužník není oprávněn pohledávku popřít z důvodu, že nevznikla s ohledem na ustanovení § 410 odst. 3 insolvenčního zákona. Dále uvedl, že dlužník oznámil skutečnost, že již nepodniká až 27.7.2015 a žádal o zpětnou změnu rozhodnutí k 1.1.2014, avšak s ohledem na právní úpravu nemůže ČSSZ zpětně rozhodnout.

Tato žaloba byla podána včas. Pohledávky byly přezkoumány na přezkumném jednání dne15. ledna 2016 a žaloba dlužníka byla doručena soudu dne 24.2.2016,když oddlužení bylo dlužníkovi schváleno s účinky od 3.2.2016. Byla dodržena lhůta dle § 198 odst. 1 IZ za použití ustanovení § 410 odst. 2 IZ.

Soud nařídil ve věci ústní jednání, kterého se žalobce ani žalovaný nezúčastnili.

Ve věci bylo provedeno dokazování pouze listinami, a to: přihláška P10 včetně usnesení ze dne 18.5.2016, přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014, potvrzení prokazující dobu poskytování péče, žádost dlužníka o slevu z pojistného ze dne 23.11. 2015, odpověď OSSZ z 8.12. 2015 na žádost dlužníka.

Dle § 193 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinku schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Dle § 410 odst. 3 IZ jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená.

Z tvrzení žalobce-dlužníka je zřejmé, že popírá pohledávku z důvodu, že nevznikla, nikoliv z důvodu, že zanikla nebo je promlčená. Dlužník popárá tedy v rozporu s ustanovením § 410 odst. 3 insolvenčního zákona. Popěrný úkon dlužníka není účinný, proto soud jeho žalobu výrokem I. zamítl.

Výrokem II. soud rozhodl o nákladech řízení. Dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný má tedy nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Žalovaný nebyl ve věci právně zastoupen. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Dle vyhlášky č. 254/2013 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu náleží žalovanému náhrada za jeden úkon 300 Kč. Žalovaný učinil jeden úkon, a to písemné podání-vyjádření ze dne 14.3.2016. Soud přiznal

žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč. Dle § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto sporu vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Toto ustanovení soud zohlednil v bodu II. výroku rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 7. října 2016

Mgr. Vanda Rozsypalová v.r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Marcela Hübnerová