76 ICm 569/2010
číslo jednací: 76 ICm 569/2010-41 (KSLB 76 INS 2309/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce ard Hole k, nar. , bytem , proti žalovanému IREKON v.o.s., 211, 511 Turnov, IČ 287 81 309, insolvenčnímu správci dlužníka Evy Slukové, IČ 491 11 426, místem podnikání Světlá pod Ještědem, Hodky 49, PSČ 463 43, o určení existence pohledávky žalobce,

t a k t o :

I. Žaloba na určení, že popřená pohledávka žalobce v celkové výši 10.647.500,-Kč za úpadcem Evou Slukovou, IČ 491 11 426, místem podnikání Hodky 49, PSČ 463 43,Světlá pod Ještědem, vzniklá na základě neuhrazené půjčky, je zjištěna a to co do pravosti, důvodu a výše, ve výši 10.647.500,--Kč, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 17.6.2010 podal žalobce incidenční žalobu, kterou se domáhá, aby soud určil existenci pohledávky ve výši 10.647.500,-Kč, kterou přihlásil v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Liberci 76 INS 2309/2010, za dlužníkem Evou Slukovou, místem podnikání Hodky 49, Světlá pod

Ještědem. V tomto insolvenčním řízení insolvenční správce popřel část nevykonatelné pohledávky žalobce. Důvodem popření byla skutečnost, že příslušenství-úroky z prodlení, byly promlčeny. V insolvenčním řízení žalobce přihlásil pohledávku ve výši 10.647.500,-Kč, z toho částka 1.250.000,-Kč, která představovala jistinu pohledávky, byla uznána. Částka ve výši 9.397.500,-Kč pak představovala smluvní úrok. Žalovaný insolvenční správce v rámci incidenčního řízení setrval promlčení pohledávky, tak jak uvedl u přezkumného jednání dne 25.5.2010.

Žaloba byla podána včas, protože byla doručena soudu dne 17.6.2010, což je ve lhůtě do 30 dnů ode dne přezkumného jednání ze dne 25.5.2010, tak jak je uvedeno v ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Příslušný k rozhodnutí ve věci je Krajský soud v Ústí nad Labem, když dle § 159 odst. 1 písm. a) IZ se mezi incidenční spory řadí i spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek. Dle § 9 odst. 4 o.s.ř., krajské soudy rozhodují jako soudy I. stupně v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 8.10.2010,který byl rozhodnutím odvolacího soudu zrušen, a to usnesením ze dne 4.11.2011, z důvodu nesprávného právního posouzení.Soud proto nařídil nové jednání a věc opětovně projednal.

Soud provedl k důkazu listiny z přiloženého přihláškového spisu přihlášky P2, č. KSLB 76 INS 2309/2010, a to smlouvu o půjčce uzavřené mezi Eduardem Holečkem a Evou Suberovou, nyní Slukovou dne 17.5.1999 a uznání dluhu s dohodou o splátkovém kalendáři ze dne 24.6.2005. Z těchto důkazů a souhlasného prohlášení účastníků vyplývá, že smlouva o půjčce byla uzavřena dle občanského zákoníku mezi osobami, které nebyly podnikateli. Účastníci si v bodě 2 písm. b) a c) smlouvy dohodli, že půjčka bude do 31.12.2002 úročena smluvním úrokem 0,1% denně a od 31.12.2002 pak rovněž úrokem 0,1% z jistiny denně za dobu od 18.5.2000 do 31.12.2002 a dále pak se smluvním úrokem ve výši 0,25% denně z jistiny od 1.1.2003 do zaplacení. Z dokladů uznání dluhu pak vyplývá, že povinná prohlásila, že ke dni podpisu této dohody uznává svůj dluh ve výši 1.250.000,-Kč plus příslušenství, co do výše a důvodu, aniž by příslušenství bylo blíže specifikováno. A rovněž pokud nebude dodržen splátkový kalendář, bude oprávněný z uznání dluhu požadovat úhradu příslušenství a nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Rovněž si dohodli splátkový kalendář, kdy první splátka je splatná 25.6.2005 a celkem uhradí 10 splátek v pravidelné výši, která nebyla určena. Z přihlášky P2 rovněž vyplývá, že přihlášené příslušenství je určeno ve výši sjednaného smluvního úroku. U jednání žalobce doložil výpočet příslušenství, které odpovídá přihlášené pohledávce.

Dle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

Dle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

Dle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně;jinak je neplatný.

Dle § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle tohoto, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

Z provedených důkazů vyplývá, že dlužnice Eva Sluková, dříve Suberová, uznala svůj dluh do výše 1.250.000,--Kč. Tato částka byla vyjádřena číslicemi, ale i slovy. Pak je již jen uvedeno + příslušenství, které však nebylo specifikováno. Dle původní smlouvy ze dne 17.5.1999 byla půjčka sjednána jako bezúročná. Úroky byly sjednány pouze pro případ, pokud nebude půjčka včas zaplacena. V uznání závazku byl sjednán splátkový kalendář. Soud spatřuje projev vůle uznání závazku v části uznání příslušenství za neurčitý, a to právě ze skutečnosti, že původní závazek byl sjednán jako bezúročný. Tato skutečnost rovněž vyplývá z bodu I. smlouvy, kde je uvedeno, že strany sjednali půjčku na pořízení bytu ve výši 1.250.000,--Kč, avšak není uvedeno, že byl sjednán úrok za poskytnutí této půjčky. Dále bylo v uznání závazku sjednáno, že závazek bude splácen v pravidelných 10 splátkách, aniž by byla uvedena výše splátek. Z takto sjednaného splátkového kalendáře vyplývá, že strany byly dohodnuty na splátkách pouze částky 1.250.000,--Kč. Nelze tvrdit, že mělo být spláceno i příslušenství, protože její výše nebyla určena, a nebylo by možné tedy zjistit, kolik by měla činit jedna splátka. Z takto sjednaného uznání závazku vyplývá, že úmyslem dlužnice, která učinila projev vůle závazek uznat co do důvodu a výše, bylo uznat závazek ve výši 1.250.000,--Kč, který se zavázala splácet v 10 splátkách, nikoliv že byl uznán i závazek na úhradu úroků sjednaných v bodě II. smlouvy. Strany si uznáním závazku sjednaly nové termíny splatnosti půjčky, a to splátkami od 25.6.2005. Úroky dle čl. II. smlouvy z 17.5.1999 byly sjednány pouze pro případ, že nebude půjčka vrácena v dohodnutém termínu, avšak dohodou o splátkovém kalendáři byl termín splatnosti stanoven nově. Z těchto okolností je nepochybné, že projev vůle uznávají dlužnice bylo uznat jistinu půjčky s obvyklým příslušenstvím, nikoliv úroky dle čl. II. smlouvy.

Obecná promlčecí lhůta činí 3 roky. Smlouva o půjčce byla sjednána 17.5.1999 a splatnost půjčky byla do 17.5.2000. Právo na vrácení půjčky vzniklo žalobci poprvé dne 18.5.2000 a tímto dnem vznikl nárok na úrok z půjčky. Uznání závazku bylo učiněno až 24.6.2005, přičemž promlčecí lhůta uběhla již 18.5.2003. Z textu uznání závazku nevyplývá, že dlužnice o promlčení závazku věděla. Je tedy nepochybné,že ve vztahu k příslušenství nenastal účinek uznání závazku ve smyslu § 558 občanského zákoníku, protože dlužnice uznala závazek promlčený, aniž by o promlčení závazku věděla.

Soud zamítl žalobu v části nároku ve výši 9.450.000,--Kč z toho důvodu, že uznání závazku ze dne 24.6.2005 v části nároku na příslušenství je neurčité a zároveň takový nárok byl promlčený, a proto nenastal účinek uznání závazku. V části 1.250.000,--Kč je žaloba bezdůvodná, protože v této části byl závazek insolvenčním správcem uznán.

O nákladech řízení by rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 222 IZ, kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přiznal by soud nárok na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k bránění nebo uplatnění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, s tím, že by soud přiznal žalobci povinnost uhradit tyto náklady řízení do majetkové podstaty. Soud však rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, protože žalovaný žádnou úhradu nákladů nepožadoval.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů do jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec, písemně.

V Liberci 16.února 2012

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. Soudkyně Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová