76 ICm 562/2010
číslo jednací: 76 ICm 562/2010-203 KSLB 76 INS 2522/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce Obec Rovná IČ 002 59 560, se sídlem Rovná č.p. 40, PSČ 357 65, právně zastoupen JUDr. Beátou Buriánovou, advokátkou, Hlavní 161, Mariánské Lázně proti žalovanému KOPPA v.o.s, IČ 254 28 578, se sídlem v Liberci, Hvězdná 491/21, PSČ 460 01, insolvenční správce dlužníka LENOXA a.s., IČ 250 04 034, se sídlem v Liberci 12, Bukovského 222/4, PSČ 460 12, o určení existence pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce v insolvenčním řízení dlužníka Lenoxa a.s. IČ 250040034 vedeného u Krajského soudu Ústí nad Labem-pobočka Liberec pod č.j. KSLB 76 INS 2522/2010 je přihlášena ve výši 650.000,--Kč po právu.

II. Žaloba se v části na určení, že pohledávka žalobce v insolvenčním řízení dlužníka Lenoxa a.s., IČ 25004034 vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočka Liberec pod č.j. KSLB 76 INS 2522/2010 je přihlášena ve výši 270.000,-- Kč po právu, se z a m í t á .

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci v řízení pod č.j. KSLB 76 INS 2522/2010 byl zjištěn úpadek dlužníka ke dni 31.3.2010. Do tohoto insolvenčního řízení přihlásil svou pohledávku žalobce Obec Rovná ve výši 2.386.083,--Kč. Tato přihlášená částka byla na přezkumném jednání dne 18.5.2010 popřena jak dlužníkem tam insolvenčním správcem v celém rozsahu. Usnesením ze dne 19.1.2011 byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs. Proto se k popření pohledávky dlužníkem nepřihlíží. Dne 16.6.2010 podal žalobce žalobu na určení pravosti celé popřené přihlášené pohledávky. Následně žalobce upravil žalobu podáním ze dne 26.8.2010 tak, že žalobu vzal částečně zpět do částky 1.446.083,--Kč a soud o této úpravě žaloby rozhodl usnesením ze dne 5.1.2011. Předmětem řízení zůstalo určení pravosti přihlášené pohledávky ve výši 920.000,--Kč. Žalovaný namítal, že výše škody není prokázána.

Přihlášené pohledávky žalobce vznikly ze smluvního vztahu dle smlouvy ze dne 1.7.2004, kdy žalobce s dlužníkem uzavřel smlouvu o nájmu nebytových prostor na pronájem plynových kotelen K1 a K2 v obci Rovná u Sokolova k výrobě tepelné energie a přípravě TÚV. Dále uzavřeli smlouvu č. 0505 o dodávce a odběru tepelné energie ze dne 1.6.2004. Následně 18.10.2006 uzavřel žalobce s úpadcem kupní smlouvu na prodej plynové kotelny K1 na pozemku p.č. 199, kotelny K2 na pozemku p.č. 160, pozemkové parcely p.č. 199, technologického zařízení a hlavních rozvodů tepla včetně regulačních prvků. V roce 2009 došlo k odpojení celé obce od dodávek tepla. Následně bylo zjištěno, že při uzavření kupní smlouvy nebylo postupováno v souladu se zákonem o obcích a došlo k prodeji i jiné části nemovitosti, než o kterých rozhodlo zastupitelstvo. Dne 30.11.2009 rozhodl Okresní soud v Sokolově rozsudkem č.j. 15 C 225/2009, že uzavřená kupní smlouva ze dne 18.10.2006 je neplatná. Rozsudek nabyl právní moci dne 16.12.2009. Dlužník tak užíval v období od 18.10.2006 do 16.12.2009 výše uvedené nemovité a movité věci bez právního titulu a vznikla tak žalobci nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Výše nájemného tvoří 1.446.083,--Kč. Úprava žaloby se týkala tohoto nároku, který není předmětem rozhodnutí. Druhá přihlášená pohledávka ve výši 920.000,--Kč představuje škodu vzniklou provozem a znehodnocením kotelen K1 a K2. Při stanovení této částky vycházel žalobce ze znaleckého posudku Ladislava Kupky ze dne 28.4.2010.

K důkazu byly provedeny listiny, a to smlouva o nájmu nebytových prostor-plynové kotelny č. 051 ze dne 1.7.2004, smlouva o nájmu nebytových prostor-plynové kotelny č. 0503 ze dne 1.7.2004, smlouva o dodávce a odběru tepelné energie č. 505 ze dne 1.6.2004 včetně příloh obsahující přihlášku k odběru tepelné energie, dohoda o ceně a platebních podmínkách. Dále k důkazu byla přečtena kupní smlouva spojená se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 18.10.2006. Všechny smlouvy uzavřel žalobce s dlužníkem. Dále k důkazu byl předložen rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 30.11.2009. Soud provedl dokazování přihláškovým spisem přihlášky č. 79 spis. zn. KSLB 76 INS 2522/2010, a to zejména přihláškou pohledávky ze dne 28.4.2010. Všechny tyto listiny prokázali tvrzení žalobce. Sporná zůstala výše škody vzniklá provozem a znehodnocením kotelen.

Ke stanovení výše škody způsobené provozem a znehodnocením kotelen soud provedl k důkazu znalecké posudku, a to posudek č. 244/2010 znalce Ing. Roberta Kuldy ze dne 16.4.2010. Tento znalecký posudek stanovil výši škody částkou 920 tis. Kč. Posudek byl zpravován na objednávku žalobce a neobsahuje doložku dle § 127a občanského soudního řádu. Soud při svém rozhodování však k tomuto posudku nepřihlížel, protože se znalec v posudku nevypořádal s tím, jak se prodávaly obdobné nemovitosti v daném čase. Znalec uvedl, že určil cenu obvyklou dle technické hodnoty. Je známa jediná cena sjednaná mezi stranami proti tyto nemovitosti, a to 300 tis. Kč. Znalec stanovil škodu částkou 865 tis. Kč bez DPH, avšak odůvodnění neobsahuje zjištění, jak tato částka byla stanovena. Z posudku, ale ani ze skutkových tvrzení nebylo zřejmé, jak měla být nemovitost znehodnocena. Mezi stranami byl veden soudní spor u Okresního soudu v Sokolově, kterým se dlužník domáhal vydání do majetkové podstaty zhodnocení nemovitosti ve výši 8,7 mil. Kč. Žalobce proto navrhl zpracování znaleckého posudku, který stanoví výši škody.

Žalobce předložil znalecký posudek č. ZU 3622-441/2012 ze dne 17.9.2012 zpracovaný ZNALCI A ODHADCI-znalecký ústav, spol. s r.o. Posudek byl zpracován na objednávku žalobce, avšak obsahuje doložku ve smyslu § 127a občanského soudního řádu o tom, že znalci jsou si vědomi trestní odpovědnosti při podání nepravdivého znaleckého posudku. Dle závěru tohoto posudku na majetku strany žalované došlo ve výši obvyklé hodnoty nákladů na zprovoznění technologie kotelny K2 ve výši cca 350 tis. Kč a škoda až do výše 650 tis. Kč včetně uvedení technologie do provozuschopného stavu včetně revizí a topné zkoušky 72 hodin apod. s dlouhodobým provozem. Částky stanovil znalec již včetně DPH. Znalecký ústav tedy stanovil maximální výši škody vzniklou žalobci částkou 650 tis Kč. Soud neshledal formální nebo obsahové vady znaleckého posudku a takové vady neshledal ani žalovaný.

Dle § 7odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Dle § 159 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek incidenčními spory. Dle § 161 odst. 1 insolvenční soud projedná incidenční spor při jednání, pro které neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení.

Žaloba byla podána včas. K popření pohledávek došlo na přezkumném jednání dne 18.5.2010. Žaloba byla podána 16.6.2010. Byla dodržena lhůta dle § 198 odst. 1 IZ, kdy incidenční žalobu lze podat ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky. Žaloba byla doručena soudu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání.

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Dle § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, každý, odpovědí za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností.

Protože u přezkumného jednání byla insolvenčním správcem popřena nevykonatelná nezajištěná pohledávka věřitele-žalobce ve výši 920 tis. Kč, proběhlo incidenční řízení o stanovení pravosti pohledávky. Žalobce prokázal výši škody, která mu vznikla tím, že dlužník užíval a odpojil kotelny od tepelného ústředního vedení a tím znehodnotil kotelny, které byly do jeho vlastnictví převedeny, avšak následně dle rozsudku okresního soudu bylo rozhodnuto o neplatnost kupní smlouvy a žalobce získal do vlastnictví obě budovy kotelen zpět, avšak v jiném stavu, než ve kterém, byly kotelny převedeny na dlužníka. Dlužník porušil právní povinnost tím, že nepostupoval tak, aby škodu nezpůsobil. Žalobce přihlásil škodu ve výši 920 tis. Kč, avšak znalecký posudek stanovil výši škody pouze na částku 650 tis. Kč, jako poškození budov a náklady na znovu zprovoznění technologie. Proto soud ve výroku I. žalobě ve výši 650.000,--Kč vyhověl a v části určení pravosti pohledávky ve výši 270.000,--Kč zamítl.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce, který je ve sporu nepochybně více úspěšný než žalovaný, by měl mít nárok na úhradu nákladů řízení, avšak dle § 202 odst. 1 první věta IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud nepřiznal úspěšnějšímu žalobci-věřiteli nárok na náhradu nákladů řízení proti méně úspěšnému žalovanému, který je insolvenčním správcem.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 3. října 2013

Mgr. Vanda Rozsypalová samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Adriana Vojtěchová