76 ICm 49/2011
76 ICm 49/2011-87 (KSLB 76 INS 10973/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce PROFI CREDIT Czech, a.s., IČ 618 60 069, se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00, právně zastoupen JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem, se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, PSČ 500 03, proti žalovanému Jan Klášterský, se sídlem kanceláře Česká Lípa, Boženy Němcové 2971, PSČ 470 01, insolvenčnímu správci dlužníků Milana Bureše nar. 3.10.1956 a Marcely Burešové nar. 18.5.1958, oba bytem Česká Lípa, Okružní 2212, PSČ 470 01, o určení pravosti a výše popřené pohledávky,

takto:

I. Žaloba na určení, že část pohledávky žalobce za dlužníkem Milanem Burešem ve výši 1.600,--Kč, která byla na přezkumném jednání popřena, a která je v seznamu přihlášených pohledávek označena číslem P6, byla do insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSLB 76 INS 10973/2010 přihlášena po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Unesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č.j KSLB 76 INS 10973/2010 a KSLB 76 INS 10975/2010 ze dne 21.10.2010 byl zjištěn úpadek obou dlužníků Milana a Marcely Burešových a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. V tomto řízení přihlásil žalobce přihláškou P6 pohledávku za dlužníkem Milanem Burešem v celkové výši 232.111,--Kč, představující nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o úvěru č. 9100205755. Ze stejného důvodu byla přihlášena i pohledávka ve výši 232.111,--Kč za dlužnicí Marcelou Burešovou přihláškou P7. Obě pohledávky přihlásil věřitel jako vykonatelné a doložil rozhodčím nálezem opatřeným doložkou právním moci. Na přezkumném jednání dne 3.12.2010, byla pohledávka P6 popřena insolvenčním správcem do výše 81.016,--Kč. Tato popřená výše pohledávky představuje popřené náklady rozhodčího řízení ve výši 1.600,--Kč a popřenou smluvní pokutu ve výši 79.416,--Kč. Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl rozsudkem ze dne 19.5.2011 o zamítnutí žaloby v celém rozsahu, tj. určení pohledávky ve výši 81.016,--Kč a rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. Ve věci rozhodl odvolací soud Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15.12.2011 tak, že rozsudek potvrdil, pouze v části určení nároku ve výši 1.600,--Kč a ve výroku II. o nákladech řízení rozhodl tak, že se věc vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Předmětem řízení tedy zůstal pouze žalobní nárok na určení pravosti popřené pohledávky ve výši 1.600,--Kč představující náklady rozhodčího řízení.

Obě strany sporu navrhli, aby soud k důkazu zajistil spis rozhodce Mgr. Marka Landsmanna, se sídlem nám. Republiky 53, 530 02. Soud provedl k důkazu spis tohoto rozhodce uložený u Okresního soudu v Pardubicích pod spisovou značkou 10 Nc 5479/2010. Z tohoto spisu zjistil, že usnesením ze dne 24.8.2009 vyzval rozhodce oba dlužníky k tomu, aby se k žalobě vyjádřili. Toto usnesení bylo oběma dlužníkům doručováno na stejnou adresu tj. Okružní 2212. Dlužník Marcela Burešová si na této adrese usnesení převzala, avšak dlužník Milan Bureš, kterému bylo doručováno obálkou vz. II. tj. s vyloučením vložení do schránky, si dopis nepřevzal. Na obálce je pouze uvedeno, že se obálka vrátila, protože příjemce v úložní době si zásilku nepřevzal. Není zřejmé, že by se odstěhoval apod. Dne 16.10.2009 vydal Okresní soud v České Lípě na žádost rozhodce sdělení, ve kterém uvedl, že adresa Milana Bureše dle centrální evidence obyvatel je Okružní 2212, Česká Lípa, tj. stejná adresa na kterou byl již dlužník obesílán. Dne 21.10.2009 vydal rozhodce usnesení, kterým ustanovil Milanu Burešovi opatrovníka, a to JUDr. Evu Vaňkovou, advokátku se sídlem ve Vysokém Mýtě. Dlužníka Milana Bureše již rozhodce neobesílal a nezaslal mu ani rozhodčí nález. Korespondenci již doručoval pouze opatrovníkovi. Ze spisu je patrno, že praxe ustanovování opatrovníka byla mezi rozhodcem Mgr. Landsmannem a advokátkou JUDr. Vaňkovou rozšířená, protože opatrovnice přebíral poštou hromadně najednou pro 17 různých dlužníků s místem bydliště v různých částech republiky. Navíc JUDr. Vaňková je v rozhodčí doložce rovněž uvedena jako rozhodce vedla Mgr. Landsmanna. Dlužník Milan Bureš nezměnil místo trvalého bydliště, které je současně místem jeho faktického pobytu a na tuto adresu jej v současné době obesílá insolvenční soud.

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Dle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

-2-

Dle 29 odst. 3 občanského soudního řádu, pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen dušení poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.

Rozhodčí nález, který nebyl doručen dlužníkovi, a to ani náhradním způsobem a o jehož vydání se dlužník nedověděl, nelze považovat za pravomocný a vykonatelný. Dlužník ani nemohl podat vůči rozhodčímu nálezu návrh na zrušení rozhodčího nálezu, protože mu nebyl rozhodčí nález ve smyslu § 28 odst. 1 a § 32 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů doručen. Rozhodčí nález předložený žalobcem společně s přihláškou pohledávky je nicotným právním aktem a tudíž pohledávka žalobce je nevykonatelná. Ustanovení opatrovníka je v rozporu s § 29 odst. 3 o.s.ř., protože dlužníkovi byl ustanoven opatrovník, přičemž jeho pobyt byl znám a na známé adrese mohl přebírat poštu. Pokud je rozhodčí nález nepravomocný, nevznikla dlužníkovi povinnosti hradit náklady takového řízení.

Žalobce vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání podáním ze dne 26.1.2012. Stejně tak žalovaný vyslovil souhlas s rozhodnutí pouze na základě listinných důkazů bez jednání, a to v podání ze dne 31.3.2012. Protože dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, ale protože mu náklady řízení nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 10. dubna 2012

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová

-3-