76 ICm 3862/2013
číslo jednací: 76 ICm 3862/2013 KSLB 76 INS 14136/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce Ing. Jany Horákové, se sídlem Měsíčná 256/2, Liberec 3, PSČ 460 02 insolvenční správce dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Hodkovická 411, Liberec, PSČ 463 12, právně zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Měsíčná 256/2, Liberec 3, PSČ 460 proti žalovanému ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o., IČ 14500469, se sídlem Spálená 112/55, 110 00 Praha 1 právně zastoupeného JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem, se sídlem nám. Přemysla Otakara II, 30a, 370 01 České Budějovice, o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka věřitele ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o. přihlášená v insolvenčním řízení KSLB 76 INS 14136/2013 ve výši 104.010,93 Kč není po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 16.450,-Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet ČR-Krajského soudu v Ústí nad Labem na soudní poplatek částku 5.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci v řízení pod č.j. KSLB 76 INS 14136/2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Žalobce byl jmenován insolvenčním správcem. Do tohoto řízení přihlásil svou pohledávku žalovaný, a to jako pohledávku vykonatelnou ve výši 33.362,70 Kč dle rozsudku 10 C 1639/97 a částečně nevykonatelnou. Celková výše pohledávky činí 104.110,93 Kč a je zajištěna majetkem dlužníka, a to dle exekutorského zástavního práva na nemovitostech zapsaných na LV č. 643 pro katastrální území Ludvíkov pod Smrkem, obec Nové Město pod Smrkem. Exekuční zástavní právo bylo zřízeno dle exekutorského zápisu soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno-město ze dne 3.2.2011, č.j. 030 EXE 623/09-44. Přihlášená pohledávka vznikla uzavřením kupní smlouvy č. 608374 ze dne 23.10.1993, jejímž předmětem byla koupě zboží značky Zepter za dohodnutou kupní cenu ve výši 1,798 DEM. Jistina pohledávky činí 0,--Kč, částka 6.422,--Kč představuje náklady nalézacího řízení, částka 13.418,90 Kč představuje náklady právního zastoupení v exekučním řízení a částka 84.170,03 Kč představuje úrok z prodlení ve výši 19 %. V rámci exekučního řízení doposud bylo zaplaceno 46.599,67 Kč.

U přezkumného jednání popřel pohledávku pouze insolvenční správce, který podal žalobu na určení celé pohledávky, a to jak části přihlášené jako vykonatelné, tak v části nevykonatelné. Dlužníkovi bylo schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře.

Insolvenční správce popřel pohledávku s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 3/2006. Za použití tohoto nálezu posoudila insolvenční správkyně kupní smlouvu jako neplatnou. V tomto nálezu se ústavní soud zabýval platností obdobné smlouvy uzavřené mezi Zepter International s.r.o. a jiným dlužníkem a uznal tuto smlouvu za neplatnou z důvodu zavádějícího výkladu textu smlouvy, a proto dle ústavního soudu nelze těmto smlouvám přiznávat právní ochranu. V předmětné věci z uzavřené kupní smlouvy vyplývá, že trpí většinou nedostatků vytýkaných ústavním soudem výše uvedeným kupním smlouvám. Žalovaný namítla, že nelze automaticky aplikovat rozhodnutí ústavního soudu, protože byl dlužník ve věci nečinný, rozhodl Okresní soud v Liberci v řízení č.j. 10 C 1639/97-14 rozsudkem pro zmeškání dne 26.2.1998. Dne 17.8.1998 dlužník uzavřel se žalovaným dohodu o splátkách v níž uznal svou povinnost k úhradě dlužné částky. S ohledem na tuto skutečnost, navrhuje žalovaný žalobu zamítnout. Dále uvedl, že částka 46.559,67 Kč, která byla vymožena v rámci exekučního řízení, byla započtena na úhradu jistiny a na částečnou úhradu úroku z prodlení. Soud ve věci rozhodl rozsudkem bez jednání ze dne 29.4.2014, dle kterého žalobu zamítl s ohledem na ustanovení § 199 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, když jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Pokud by insolvenční soud aplikoval na již pravomocné rozhodnutí ústavní nález vydaný několik let po jeho právní moci, porušil by omezení stanovené ustanovením §199 odst. 2, a to bez ohledu na to, zda rozsudek byl vydán pro zmeškání či nikoliv. Při rozsudku při zmeškání soud sice neprovádí dokazování, avšak nastane fikce nespornosti skutkových tvrzení. Nové hodnocení skutkových okolností a jejich jiné právní posouzení je v insolvenčním řízení nepřípustné. Proti tomuto rozsudku podal

žalobce odvolání a odvolací soud svým rozhodnutím č.j. 104 VSPH 339/2014 rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Po vrácení rozhodnutí soud provedl opět dokazování, a to spisem Okresního soudu v Liberci č. 70 Nc 6688/2009, zejména návrhem na nařízení exekuce, který byl doručen Exekutorskému úřadu Brno-město 29. 1. 2009. Ze spisu Okresního soudu v Liberci 10 C 1639/97 bylo zjištěno, že rozsudek ze dne 26. 2. 1998 nabyl právní moci 6. 8. 1998, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 26. 6. 1998 č. j. 30 Co 467/98, když proti rozsudku pro zmeškání podal dlužník odvolání. Ze spisu 70 Nc 6688/2009 nevyplývá, že by se dlužník nařízené exekuci bránil z důvodu promlčení. Usnesení o nařízení exekuce ze dne 18. 3. 2009 č. j. 70 Nc 6688/2009 nabylo právní moci 13. 6. 2009.

Soud se dále řídil pokyny odvolacího soudu, který uvedl, že i v insolvenčním řízení může dlužník a insolvenční správce namítat promlčení a namítnutí promlčení v insolvenčním řízení není závislé na tom, zda byla či nikoliv uplatněna taková námitka v řízení o exekuci.

Dle § 112 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí. Dle § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

Podle rozhodnutí ze dne 26.2.1998 byl dlužník povinen plnit společnosti ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o. ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci 6.8.1998. Poprvé mělo být plněno 10.8.1998, avšak návrh na nařízení exekuce byl doručen Exekutorskému úřadu Brno-město až 29.1.2009, tj. po více než 10 lety. Promlčecí lhůta uběhla 10.8.2008. Soud tedy s ohledem na stanovisko odvolacího soudu konstatuje, že pohledávka žalovaného je promlčena v celém rozsahu, a proto rozhodl, že není v insolvenčním řízení uplatněna po právu.

Dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963Sb., občanský soudní řád účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování služeb (advokátní tarif), se odměna stanovení dle § 6 podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Dle § 9 odst. 4 písm. d) částka 50.000,--Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v insolvenčních nebo obdobných řízeních. Za jeden úkon právní pomoci tedy náleží částka 3.100,--Kč. Dle této vyhlášky § 13 odst. 3 náleží advokátovi za každý úkon právní pomoci paušální náhrada nákladů ve výši 300,--Kč. Za 4 úkony tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis odvolání a účast u jednání tedy náleží částka 13.600 Kč. Právní zástupce je plátcem DPH, proto mu náleží rovněž DPH ve výši 21%, což je 2.850,--Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tedy činí 16.450,--Kč.

Ve věci nebyl zaplacen soudní poplatek. Dle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se od splacení soudních poplatků osvobozuje insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněnými v řízeních o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku. Dle § 2 odst. 3 téhož zákona je-li navrhovatel osvobozen od placení soudního poplatku a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od placení poplatku osvobozen. Dle položky 13 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků je ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky sazba soudního poplatku 5.000,--Kč. Proto soud uložil žalovanému, který byl ve věci neúspěšný povinnost uhradit soudní poplatek, když tento není od hrazení soudních poplatků osvobozen a bylo mu uloženo uhradit žalobci náklady řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 9. září 2015

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Bc. Jana Bublová