76 ICm 373/2014
číslo jednací: 76 ICm 373/2014-60 KSLB 76 INS 14441/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce BP Integralis Limited, reg. č. 255048 se sídlem Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kypr právně zastoupeného Mgr. Ivem Sieglem, advokátem, se sídlem Školská 38, Praha 1, PSČ 110 00 proti žalovanému Hlista&Pril, v.o.s., IČ 29059054, se sídlem Opletalova 1683/41, Nové Město, Praha 1, PSČ 110 00 insolvenčnímu správci dlužníků Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Pihel 221, Nový Bor, PSČ 471 18, o určení pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Helenou anonymizovano , anonymizovano , bytem Pihel 221, Nový Bor pohledávku č. 2 ve výši 880.137,07 Kč zajištěnou zástavním právem k nemovitostem, pohledávku č. 3 ve výši 651.071,76 Kč, pohledávku č. 4 ve výši 50.000,--Kč, pohledávku č. 5 ve výši 62.193,--Kč a pohledávku č. 6 ve výši 19.253,--Kč.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

V řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č.j KSLB 76 INS 14441/2013 byl zjištěn úpadek dlužnice Heleny anonymizovano . Do tohoto řízení přihlásil svou pohledávku žalovaný. Přihlášce bylo přiděleno číslo P6. V rámci jedné přihlášky bylo přihlášeno 6 nároků, které vznikly ze smlouvy o úvěru č. 1F 101312/2010 ze dne 14.9.2010, kterou uzavřela podnikatelka Lenka Danišová, vnučka dlužnice se společností 1.faktorská s.r.o. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky. Dlužnice uzavřela smlouvu jako vedlejší účastník. Závazek ze smlouvy byl zajištěn zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužnice smlouvou o zřízení zástavního práva. Dle smlouvy je dlužnice povinna plnit závazky ze smlouvy společně a nerozdílně s hlavním dlužníkem. Na přezkumném jednání byla přihláška věřitele částečně popřena. Věřitel přihlásil pohledávky jako vykonatelné, avšak insolvenční správce přezkoumal pohledávky jako nevykonatelné, když vykonatelnost pohledávky vyplývá z rozhodnutí rozhodce. Přihláška obsahovala 6 nároků. První pohledávka ve výši 358.542,--Kč představující nesplacenou jistinu úvěru byla v celém rozsahu uznána. Druhá pohledávka představující smluvní pokutu rovnající se výši neuhrazených úroků z úvěru, byla uznána pouze do výš 10.494,--Kč za dobu do zesplatnění úvěru, ve výši 880.137,07 Kč byla popřena. Třetí pohledávky byla uznána ve výši 289.608,24 Kč a popřena do výše 651.071,76 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s vrácením úvěru po zesplatnění. Důvodem popření je skutečnost, že smluvní pokuta je počítána i s úroků do data původní splatnosti úvěru za 19 let. Čtvrtý nárok představuje smluvní pokutu ve výši 50 tis. Kč představující smluvní pokutu rovnající se paušální náhradě nákladů na vymáhání pohledávky. Smluvní pokuta byla přiznána pravomocným rozhodčím nálezem. Pátý nárok představuje náhradu nákladů právního zastoupení v rozhodčím řízení ve výši 62.193,60 Kč. Náklady byly přiznány v rozhodčím řízení. Šestý nárok ve výši 19.253 Kč představuje náklady z titulu upuštění od dražby. Čtvrtý, pátý a šestý nárok byl v celém rozsahu popřena insolvenčním správcem. Insolvenční správce namítal neplatnost rozhodčí doložky, a tudíž nicotnost rozhodčího nálezu z důvodu rozporu s dobrými mravy. Jednotlivé nároky byly popřeny rovněž z důvodu sjednání v rozporu s dobrými mravy, když dlužnice není a nebyla podnikatelkou a sjednaná smlouva byly v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitelů. Úvěr byl ve výši 300 tis. Kč v roce 2010. Přihlášená výše v roce 2013 činí 2.231.300,64 Kč. Úvěr byl sjednán na 20 let se splátkou 4.390,--Kč. Dle insolvenčního správce skutečná výše RPSN neodpovídá výši sjednané ve smlouvě.

Žaloba byla podána včas. K popření pohledávek došlo na přezkumném jednání dne 6.1.2014. Žaloba byla podána 5.2.2014. Byla dodržena lhůta dle § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ), kdy incidenční žalobu lze podat ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky.

K prokázání sporné pohledávky soud provedl tyto listinné důkazy: Přihláška P6 v řízení KSLB 76 INS 14441/2013, smlouva o postoupení pohledávky ze dne 14.10.2011, smlouva o úvěru č. 1F 1013112/2010 ze dne 14.9.2010, doklady o čerpání úvěru, zástavní smlouva o zřízení zvláštního práva ze dne 14.9.2010, výzva k okamžité úhradě úvěru ze dne 8.2.2011 včetně doručenek, výpis z katastru nemovitostí LV 56, rozhodčí nález JUDr. Daniely Žihalové č.j. 002 SRKCR-006/2011 ze dne 26.8.2011, dražební vyhláška č.j. 336/2012-N společnosti Eurodražby.CZ a.s. ze dne 12.9.2012, faktura za upuštění od dražby, oznámení o dražbě nedobrovolné ze dne 12.11.2012, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení KSBR 40 INS 27898/2012 ze dne 12.11.2012, smlouva o provedení dražby nedobrovolné ze dne 10.8.2012, rozhodčí smlouva ze dne 14.8.2012. Skutková tvrzení uvedená v žalobě jsou prokázána listinnými důkazy.

-2-

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Dle § 262 odst. 4 zákona 513/1991 Sb., obchodního zákoníku se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů jinak, ustanovení obchodního zákoníku; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použije ustanovení občanského zákoníku.

Dle § 199 odst. 2 jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušeného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvod popření však nemůže být jiné právní posouzení věci.

Rozhodčí nález nabyl právní moci. Proti rozhodčímu nálezu nebyla podána žaloba na jeho zrušení. Pokud byl rozhodčí nález vydaný na základě platné rozhodčí doložky, není popření pohledávky oprávněné, protože popření představuje jiné právní posouzení věci. Jako předběžnou otázku je potřeba vyřešit, zda ujednání o rozhodci je platné. Rozhodčí nález byl vydán rozhodčí smlouvu ze dne 14.9.2010, kterou podepsala hlavní dlužnice i insolvenční dlužnice. Dle rozhodčí smlouvy určí rozhodce tajemník občanského sdružení Smírčí a rozhodčí komory České republiky o.s. ze seznamu advokátů. Pokud již nebude občanské sdružení existovat nebo nebude tajemník, bude určen rozhodce dle §7 odst. 2 zákona o rozhodčích řízení. Insolvenční dlužnice dle smlouvy o úvěru i rozhodčí doložky není podnikatelku, má však postavení vedlejšího účastníka. Sporné je zda na insolvencí dlužnici dle úvěrové smlouvy lze hledět jako na spotřebitelku, a tudíž přiznat ji ochranu vyplývající z občanského zákoníku či nikoliv, když hlavní dlužnice smlouvu uzavřela v postavení podnikatele. Postavení dlužnice představuje atypický případ zajištění. Pokud by dlužnice byla pouze ručitelkou nebo pouze zástavním dlužníkem, soud by nezkoumal, zda je spotřebitelkou či nikoliv. Podstatné by bylo pouze postavení úvěrového dlužníka. Není tedy důvod u zajištění zvláštního druhu pohlížet na postavení vedlejší dlužnice výhodněji než na postavení pouhého ručitele nebo zástavního dlužníka. Proto soud dospěl k závěru, že insolvenční dlužnice při uzavření smlouvy o úvěru, rozhodčí smlouvy a smlouvy o zřízení zástavního práva není spotřebitelkou. Pokud insolvenční dlužnice není spotřebitelkou, není důvod považovat rozhodčí smlouvu za neplatnou, a tudíž rozhodčí náleze je vykonatelný. Z tohoto důvodu popření insolvenčním správcem je nedůvodné.

Poslední nárok nevyplývá ze smlouvy o úvěru. Jedná se o náklady zmařené dražby. Žalobce doložil doklady prokazující, že náklady zmařené dražby vznikly. Důvodem zmaření dražby bylo nařízení exekuce na nemovitosti, které jsou předmětem dražby. Pokud by z tohoto důvodu nebyla dražba zmařena, bylo by důvodem zmaření dražby zjevně

-3-bezdůvodný návrh insolvenční dlužnice na zahájení insolvenčního řízení podaný u nepříslušného soudu v Brně, přestože dlužnice bydlí v okrese Česká Lípa. Je tedy nepochybné, že pohledávka ve výši 19.253,--Kč byla přihlášena po právu.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení proti insolventnímu správci. Proto soud žalobci, který byl ve sporu zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 19. listopadu 2014

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Adriana Vojtěchová

-4-