76 ICm 3180/2015
76 ICm 3180/2015-38 KSLB 76 INS 1119/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce LIQUIDAROTS v.o.s., IČ 24817465, se sídlem Radhošťská 1942/2, 130 00 Praha 3, insolvenčního správce dlužníků Vladimíra anonymizovano nar. 2.5.1944 a Věry anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Habartice 205, 463 73 Habartice proti žalovanému Vladimíru anonymizovano , nar. 12.1.1969, bytem Heřmanice č.p. 42, 464 01 Heřmanice, o žalobě na určení neúčinnosti právního úkonu

takto:

I. Darovací smlouva ze dne 13.12.2013, kterou dlužníci darovali žalovanému pozemek par. č. St. 222 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba Habartice č.p. 205 rodinný dům a pozemek par. č. 788/7 zahrada, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště Frýdlant na LV č. 34 pro obec Habartice, katastrální území Habartice u Frýdlantu, je vůči věřitelům dlužníků neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1.340,-Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem č. 3703-3024411/0710, VS 7650318015 soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Dne 19.1.2015 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníků dle insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Dne 10.2.2015 rozhodl soud o úpadku dlužníků. O schválení oddlužení dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. V tomto řízení podal insolvenční správce dne 13.8.2015 žalobu na neúčinnost právního úkonu dlužníků, když dlužníci dne 13.12.2013 darovali svému synovi-žalovanému nemovitosti specifikované v bodě I. výroku. Právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí nastaly až dne 16.12.2013. Vklad práva do katastru nemovitosti byl učiněn ve lhůtě kratší tří let před podáním návrhu na povolení oddlužení. Dle žalobce se jedná o právní úkon bez přiměřeného protiplnění. Žalovaný namítal, že o závazcích své matky se dověděl až 8.12.2013, kdy jej požádala o řešení problému s jejími dluhy. Za dlužnici převzala závazky společnost Favier Trade s.r.o., syn se zavázal ručit za závazky dlužnice. Pokusil se zajistit si hypotéku, a proto mu byla nemovitost darována. Protože se blížila splatnost závazků vůči společnosti Favier Trade s.r.o., bylo ve prospěch této společnosti zřízeno zástavní právo. Před jednání doplnil insolvenční správce zjištění, že předmětné nemovitosti byly po podání žaloby převedeny na společnost Favier Trade s.r.o. V této společnosti je jednatelem Petr anonymizovano , který je druhým synem dlužníků.

Soud provedl dokazování na jednání pouze listinami. Uzavření darovací smlouvy a vklad práva dle této smlouvy nejsou mezi účastníků sporné. Dále byly přečteny k důkazu uznání dluhu z 5.12.2013, kterým dlužnice uznala svůj závazek vůči společnosti Favier Trade s.r.o. ve výši 1.000.000 Kč, kopie směnky z 31.12.2013, dohoda o přistoupení k závazku z 9.12.2013, kterou přistoupil žalovaný k závazku své matky, zástavní smlouva k nemovitosti ze dne 25.2.2014, kterou žalovaný zastavil nemovitosti společnosti Favier Trade s.r.o. Byly rovněž přečteny důkazy e-maily z 25.4.2014, 24.9.2014, 24.5.2014 a 18.6.2014, kterými žalovaný prokazoval, že bezúspěšně si vyřizoval hypoteční úvěry, kterými chtěl zajistit nemovitosti a vyplatit všechny závazky rodičů

Dle § 240 zákona č. 182/206 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen IZ právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. Dle odst. 2 právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Dle odst. 3 právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Z provedeného dokazování, zejména shodného tvrzení účastníků, je nepochybné, že v době uzavření darovací smlouvy měli dlužníci splatné závazky, které nehradili. Navíc platí právní domněnka, že úkon učiněný mezi osobami blízkými je právním úkonem učiněným v úpadku nebo úkonem vedoucím k úpadku dlužníka. Smlouva byla uzavřena 13.12.2013, což je ve lhůtě kratší tří let před zahájením insolvenčního řízení.

Protože darovací smlouva ze dne 13.12.2013 byla uzavřena mezi dlužníky a žalovaným, osobami blízkými, je právním úkonem bez přiměřeného protiplnění učiněným mezi osobami blízkými ve lhůtě kratší tří let před zahájením insolvenčního řízení, je tento právní úkon neúčinný vůči věřitelům dlužníka. Proto soud takto rozhodl v bodu I. výroku.

V bodu II. výroku soud rozhodl o nákladech řízení. Dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, účastníků, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl plně úspěšný žalobce, který požadoval pouze náhradu hotových výdajů, a to jízdného ze sídla žalobce v Praze k soudu do Liberce a zpět 2x108 km osobním vozem Renault Megan při průměrné spotřebě 4,5 km/100 km, pohonné hmoty nafta, vyhláškové ceně paliva 29,50 Kč/l a při paušální náhradě 3,80 Kč/km. Hotové výdaje činí 1.340,12 Kč včetně DPH ve výši 21%. Soud žalobci nárok na náhradu těchto hotových výdajů přiznal dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.

V bodu III. výroku soud rozhodl o povinnosti žalovaných uhradit soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč. Dle § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se od placení soudních poplatků osvobozuje insolvenční správce v řízeních o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku. Dle § 2 odst. 3 téhož zákona je-li navrhovatel osvobozen od placení soudního poplatku a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od placení poplatku osvobozen. Dle položky 13 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu, jehož předmětem je nemovitá věc, se platí soudní poplatek 5.000,--Kč za každou nemovitost. Protože předmětem řízení je incidenční spor o určení neúčinnosti odporovatelného úkonu zahájeného na návrh insolvenčního správce, který je od placení poplatků osvobozen, a žalovaní byli ve sporu neúspěšní, stanovil jim soud povinnost uhradit soudní poplatek.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 16. května 2016

Mgr. Vanda Rozsypalová v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení Klára Benešová