76 ICm 2748/2013
číslo jednací: 76 ICm 2748/2013-49 KSLB 76 INS 11279/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce ESSOX, s.r.o., IČ 267 64 652, se sídlem České Budějovice, Senovážné nám. 231/7, PSČ 370 21, proti žalované Ing. Janě Horákové, se sídlem Liberec, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, insolvenční správce dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Kunratice 60, PSČ 464 01 právně zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Liberec, Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka č. 3 žalobce ve výši 44.793,15 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Milana anonymizovano , je oprávněna, důvodná a co do pravosti a výše opodstatněná, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 13.189,-Kč.

Odůvodnění:

Unesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č.j. KSLB 76 INS 11279/2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a současně bylo řízení dlužníka Milana anonymizovano spojeno s řízením manželky dlužníka Verony

Tomášové vedené pod č.j. KSLN 76 INS 11281/2012. V tomto řízení přihlásil žalobce přihláškou P17 tři pohledávky v celkové výši 58.218,15 Kč. Pohledávky ve spojeném řízení přihlásil žalobce pouze vůči dlužníkovi Milanu Tomášovi. Na přezkumném jednání dne 24.8.2012, byla třetí pohledávka ve výši 44.739,15 Kč popřena insolvenčním správcem. Oba dlužníci tuto pohledávku uznali. Insolvenční správce pohledávku, která byla přihlášena jako vykonatelná, přezkoumal jako nevykonatelnou, když přiložený rozhodčí nález, který vykonatelnost dokládal, se týkal jiné pohledávky, než pohledávky, která byla přihlášena. Protože pohledávka není vykonatelnou a nedošlo k přerušení běhu promlčecí lhůty, došlo k promlčení nároku žalobce. Insolvenční správce tedy vznesl námitku promlčení, dále námitku neplatnosti rozhodčího nálezu.

Žaloba byla podána včas. K popření pohledávek došlo na přezkumném jednání dne 24.8.2012. Dne 21.9.2012 byla doručena žaloba soudu. Byla dodržena lhůta dle § 198 odst. 1 IZ, kdy incidenční žalobu lze podat ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky.

Soud ve věci rozhodl v jednání bez přítomnosti žalobce. Omluva žalobce z jednání spolu s žádosti o odročení jednání byla soudu doručena až 27.2.2013, kdy soud ve věci vynesl rozsudek po jednání již 22.2.2013. Omluva nebyla učiněna řádně a včas.

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

K prokázání sporné pohledávky soud provedl tyto listinné důkazy: Přihláška pohledávky v insolvenčním řízení ze dne 24.7.2012, smlouva o úvěru č. 764731 z 30.4.2007, včetně obchodních podmínek, rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Janem Sukem, Společnost pro rozhodčí řízení a.s., Sokolská tř. 60, Praha 2, PSČ 120 00, č.j. E/2010/07272 ze dne 3.3.2011, výpisy z evidence žalobce pohledávky žalovaného ze dne 5.11.2009, 5.12.2009, 5.1.2010, 1. upomínka z 29.9.2009, 2. upomínka ze dne 3.11.2009, 3. upomínka ze dne 1.12.2009, ukončení smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 3.2.2010, výpis z evidence dlužníka vedené žalobcem. Z provedených důkazů soud zjistil, že dlužník uzavřel smlouvu o úvěru č. 764731 a na základě tohoto právního titulu přihlásil žalobce do řízení svou pohledávku ve výši 44.739,15 Kč. Avšak rozhodce JUDr. Jan Suk rozhodl o povinnosti dlužníka uhradit pohledávku žalobce dle smlouvy č. 0109204592. Veškeré ostatní doklady, tj. výpisy z evidence žalobce, upomínky apod. se týkaly pohledávky žalobce ze smlouvy č. 0109204592. Žalobce v žalobě uvedl, že uzavřena byla pouze smlouva o úvěru ze dne 30.4.2007, avšak v obchodních podmínkách bylo dohodnuto, že žalobce poskytne dlužníkovi revolvingový úvěr v určitém finančním rámci a ten skutečně byl dlužníkovi poskytnut. Stejné skutečnosti vyplývají i z e-mailu, který zaslal zaměstnanec žalobce insolvenčnímu správci k vysvětlení vzniku pohledávky. Z žádného dokladu však nevyplývá, že skutečně byl dlužníkovi revolvingový úvěr poskytnut dle obchodních podmínek ani jiná propojenost mezi pohledávkou dle smlouvy č. 0109204592 a smlouvou o úvěru č. 764731. Dlužník měl uzavřených se žalobcem několik smluv, přičemž další dvě pohledávky ze dvou různých smluv jsou obsahem přihlášky č. P/17, dílčí pohledávky 1 a 2, které nebyly insolvenčním správcem popřeny. Protože z textu rozhodčího nálezu ani z jiné listiny nevyplývá, že rozhodce rozhodl o pohledávce, která byla přihlášena přihláškou P17/3, dospěl soud k závěru, že pohledávka není vykonatelná, protože žalobce nedoložil vykonatelnost pohledávky dle § 174 odst. 4 IZ.

S ohledem na výše uvedená zjištění nezjistil soud žádné okolnosti, které by znamenaly přerušení promlčecí lhůty. Dle smlouvy o úvěru z 30.4.2007 činila výše úvěru 5.219,-Kč a měla být uhrazena ve splátkách po 580,-Kč měsíčně v 10 splátkách. Lze tedy tvrdit, že pohledávka žalobce, pokud nebyla uhrazena, se stala splatnou nejpozději 28.2.2008. Následujícím dnem započala běžet promlčecí lhůta. Úpadek dlužníka byl prohlášen až 25.6.2012.

Dle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů jinak, ustanovení obchodního zákoníku; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použije ustanovení občanského zákoníku.

Dle § 100 občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanovení uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

Protože žalobce neprokázal, že došlo k přerušení běhu promlčecí lhůty, soud k námitce insolvenčního správce o promlčení nároku přihlédl a v části nároků 24.246,22 Kč představující jistinu pohledávky a v části 4.137,73 Kč představující úrok prodlení žalobu z důvodu promlčení zamítl.

Částku 16.355,20 Kč představující náklady rozhodčího řízení soud žalobci nepřiznal a v této části uznal popření pohledávky po právu. Dle § 121 odst. 3 občanského zákoníku jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním příslušenstvím pohledávky. Z textu přihlášky vyplývá, že náklady rozhodčího řízení jsou uplatněny jako příslušenství pohledávky z úvěrové smlouvy č. 764731. Z textu rozhodčího nálezu však vyplývá, že předmětem rozhodnutí je pohledávka z úvěrové smlouvy č. 0109204592. Náklady rozhodčího řízení zahrnující poplatek ve výši 604,-Kč a náklady právního zastoupení ve výši 15.751,20 Kč nejsou příslušenstvím uplatněné pohledávky. Přihláškou nebyla uplatněna pohledávka dle úvěrové smlouvy č. 0109204592. Proto soud žalobci ani tento nárok nepřiznal.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalované vznikly náklady řízení související s právním zastoupením, a to nárok na odměnu dle 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, dle § 8 ve výši 10.000,-Kč, 3 x režijní paušály po 300,-Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast u jednání a DPH ve výši 21 %. Náklady řízení činily celkem 13.189,-Kč z toho DPH 2.289,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci dne 22. února 2013

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Menčíková