76 ICm 2243/2011
číslo jednací: 76 ICm 2243/2011-49 (KSLB 76 INS 2250/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce ACEMA Credit Czech, a.s., IČ 261 58 761, se sídlem v Praze 8, Čimická 780/61, PSČ 181 00, zastoupeného JUDr. Petrem Kočím, Ph.D, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, proti žalovaným: 1) KOPPA, v.o.s., IČ 254 28 578, se sídlem v Liberci, Hvězdná 491/21, PSČ 460 01, insolvenčnímu správci dlužníků Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , a Barbory anonymizovano , anonymizovano , oba trvale bytem v České Lípě, Jižní 1812, PSČ 470 01, zastoupený Mgr. Kateřinou Korpasovou, advokátkou, se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, 2) Jaroslav Svoboda, anonymizovano , trvale bytem v České Lípě, Jižní 1812, PSČ 470 01, a 3) Barbora anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem v České Lípě, Jižní 1812, PSČ 470 01, o určení pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků po právu pohledávku ve výši 196.134,-Kč s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svou přihláškou ze dne 25.7.2011 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS 2250/2011. Dne 11.8.2011 proběhlo přezkumné jednání, na kterém oba dlužníci a insolvenční správce shodně popřeli část přihlášené pohledávky ve výši

610.940,-Kč a uznali do výše 233.320,-Kč. Dne 23.8.2012 podal žalobce incidenční žalobu, kterou se domáhal určení popřeného pohledávky v celém rozsahu 610.940,-Kč. Následně žalobce změnil jméno z označení ACM Money Česká republika a.s., na ACEMA Credit Czech, a.s. Změna vyplývá pouze z veřejně přístupných údajů v obchodním rejstříku. Popřené nároky představují závazkovou provizi ve výši 16.520,-Kč, expresní poplatek za vyplacení úvěru ve výši 8.120,-Kč, smluvní pokutu za nedoložení účelu čerpání úvěru ve výši 28.000,-Kč, smluvní pokutu za zhoršení majetkové situace ve výši 56.000,-Kč, smluvní pokutu za porušení povinnosti hlásit podstatnou změnu poměrů ve výši 21.000,-Kč smluvní pokutu za prodlení s úhradou finančního závazku ve výši 200,-Kč za 1. až 15. den prodlení a ve výši 100,-Kč za 16. až následující den prodlení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,25 % nesplaceného závazku 324.725,-Kč od 5.6.2011 do 29.6.2011 ve výši 315.795,-Kč, náklady rozhodčího řízení ve výši 52.420,-Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,096 % denně z částky 275.725,-Kč od 5.6.2010 do 29.6.2011 ve výši 102.967,-Kč a poplatek za správu úvěru ve výši 2.786,-Kč.

Pohledávka je zajištěná zástavním právem k bytu dlužníků. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná dle rozhodčího nálezu Mgr. Michala Wiedermanna, advokáta, IČ 74434152. Předmětné nároky byly přihlášeny dle smlouvy o úvěru č. 3010 ze de 24.11.2009. Insolvenční správce namítal neplatnost sjednané rozhodčí doložky. Žalovaní dlužnici se ve věci nevyjádřili. Dne 6.1.2012 proběhlo ve věci jednání, na kterém obě smluvní strany uvedly, že budou jednat o smíru. Dne 15.3.2012 učinil žalobce návrh na částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu 414.806,-Kč představující nárok na úhradu úroku z prodlení převyšující vyčíslený úrok z prodlení v zákonné výši 288.916,-Kč a ve výši 125.890,-Kč představující zákonný úrok z prodlení, který žalovaný insolvenční správci dodatečně uznal. Předmětem řízení tak zůstala částka 196.134,-Kč, když o zpětvzetí žaloby rozhodl soud usnesením ze dne 9.5.2012. Na jednání soudu 29.3.2012, kterého se zúčastnili pouze právní zástupci žalobce a žalovaného č. 1, bylo uvedeno, že předmětem řízení zůstávají pohledávky v celkovém rozsahu 196.134,-Kč a obě strany vyslovily souhlas s tím, aby o tomto nároku rozhodl soud bez jednání. Soud vyzval žalované č. 2 a 3, aby se vyjádřili, zda se zpětvzetím řízení souhlasí a zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. Žalovaní byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat jejich souhlas se zpětvzetím žaloby a jejich souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. V přihláškovém spise P16 bylo doručeno kromě přihlášky ještě podání ze dne 15.3.2012, kterým věřitel vzal přihlášku zpět do částky 288.916,-Kč, o čemž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 19.3.2012. V insolvenčním spisu je pak evidováno podání insolvenčního správce o dodatečném uznání pohledávky věřitele č. 13 ve výši 359.210,-Kč s tím, že popření pohledávky co do důvodu a výše považuje za důvodné v celkové výši 485.050,-Kč.

Žaloba byla podána dne 23.8.2011, přičemž přezkumné jednání proběhlo 11.8.2011. Tato žaloba byla podána včas ve 30denní lhůtě od přezkumného jednání dle § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona-dále IZ). Dle § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; účinky popření nastaly dne, kdy nastávají účinky oddlužení dle usnesení o schválení oddlužení.

Soud vydal rozsudek ve věci bez nařízení jednání. Žalobce a žalovaný č. 1 vyslovili souhlas s rozhodnutím ve věci bez jednání dne 29.3.2012 na jednání soudu, žalovaný č. 2 a 3 se na výzvu soudu nevyjádřili, přestože byli soudem vyzváni k vyjádření přípisem ze dne 17.4.2012. Dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud provedl k důkazu přihlášku č. 16 v insolvenčním řízení KSLB 76 INS 2250/2011 doručenou soudu dne 25.7.2012, částečné zpětvzetí přihlášené pohledávky co do částky 288.916,-Kč, a usnesení o tomto zpětvzetí ze dne 19.3.2012, spis KSLB 76 INS 2250/2011, zejména protokol o přezkumném jednání ze dne 11.8.2011, a usnesení o schválení oddlužení. Dále smlouva o úvěru ze dne 24.11.2009 č. 3010 typ SpoN/SoIN/ZasS, splátkový kalendář, dodatek č. 1, zástavní smlouva č. 3010 ze dne 24.11.2009, všeobecné obchodní podmínky věřitele pro rok 2009, sazebník poplatků z 24.11.2009, rozhodčí nález č. R-424/2010 z 3.6.2011.

Z rozhodčího nálezu soud zjistil, že rozhodce byl jmenován společností Rozhodčí společnost s.r.o. Z obchodních podmínek článku 11 vyplývá, že rozhodcem může být buď osoba jmenovaná společností HONESTA s.r.o, rozhodce jmenovaný Rozhodčí společností s.r.o., rozhodce určený Sdružením rozhodců s.r.o.

Dle § 3 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Dle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a v povinnostech stran.

Dle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů jinak, ustanovení obchodního zákoníku; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použije ustanovení občanského zákoníku.

Bez ohledu na skutečnost, že mezi stranami byla sjednána působnost obchodního zákoníku, může být na tento smluvní vztah uplatňován občanský zákoník, protože se jedná o vztah, kde na straně příjemce úvěru je fyzická osoba nepodnikatel. Rozhodčí doložka byla sjednána v rozporu se zákonem č. 216/1991 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Dle § 7 tohoto zákona rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Nemá-li rozhodčí smlouva takové ustanovení, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. Rozhodčí doložka sice pro typ sporu mezi účastníky stanovila počet rozhodců, a to jeden, avšak způsob jeho výběru ponechala pouze na žalobci, protože rozhodce může určit jedna ze tří různých společností s ručením omezeným. Takový způsob určení rozhodce je zcela neurčitý. Proto rozhodce nebyl oprávněn rozhodčí nález vydat. Rozhodce měl být jmenován tak, že každá ze stran měla jmenovat jednoho rozhodce. Pokud přesto rozhodce rozhodčí nález vydal, nelze přihlédnout k jeho tvrzení, že se dlužníci proti jeho rozhodnutí nebránili. Poučení, které rozhodce účastníkům poskytl, neobsahuje poučení o tom, že se mohou bránit proti vydanému rozhodčímu nálezu dle zákona o rozhodčím řízení. Rozhodčí doložka a způsob určení rozhodce lze chápat jako ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy s cílem poškodit spotřebitele, protože využívají jejich slabšího postavení ve smluvním vztahu. Pokud je rozhodčí doložka neplatná, je rozhodčí nález rovněž neplatný a žalovaní nejsou povinni hradit náklady rozhodčího řízení ve výši 52.420,-Kč.

Rovněž soud zamítl nárok na smluvní pokuty a poplatky v celkové výši 143.714,-Kč, protože všechny byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. Vyčíslená částka zahrnuje smluvní pokutu ve výš 28.000,-Kč za nedoložení účelu čerpání úvěru, přičemž ve smlouvě nebylo sjednáno, že se jedná o účelovou půjčku. Pokuta 56.000,-Kč představuje zhoršení majetkové situace, přičemž není zřejmé, jak dlužníci porušili smluvní povinnosti. Jejich majetková situace je pořád stejná, pouze se zvýšila míra zadlužení oproti stavu při uzavření úvěrové smlouvy, což však nemá vliv na vymáhání pohledávky žalobce, která je zajištěna zástavním právem. Stejně tak smluvní pokuta za neoznámení podstatné změny poměrů ve výši 21.000,-Kč neplní zajišťovací funkci, a proto je sjednána v rozporu s dobrými mravy. Je zřejmé, že všechny smluvní pokuty neplní zajišťovací funkci, ale jejich cílem je uměle navýšit pohledávku žalobce, stejně jako závazková provize nebo expresní poplatek za vyplacení úvěru. Není zřejmé, jakou službu žalobce dlužníkům za tyto poplatky poskytl, když vedle nich účtuje úrok z půjčky a poplatek za vedení úvěru. Celková výše úvěru činila pouze 253.320,-Kč. Jenom smluvní pokuty a poplatky činí 143.714,-Kč, tj. více než 50 %. Je tedy zřejmé, že nároky žalobce byly popřeny ze strany žalovaných oprávněně, protože byly sjednány v rozporu s ustanovením § 56 občanského zákoníku ve spotřebitelské smlouvě.

Dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů právo. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Celkově tvořil předmět řízení částku 610.940,-Kč. Z tohoto žalobce vzal zpět částku 414.806,-Kč, avšak ve výši 125.890,-Kč z důvodu dodatečného uznání žalovaným. Plně neúspěšný pak byl žalobce v částce 196.134,-Kč. S ohledem na skutečnost, že obě procesní strany nesetrvaly na svých procesních stanoviscích a částečně braly žalobu zpět nebo svůj popěrný úkon, má soud za to, že obě strany, tj. žalobce a žalovaný č. 1 byli ve svém sporu neúspěšní a poměr úspěchu a neúspěchu není natolik zřejmý, aby to odůvodňovalo přiznání nároku na náhradu nákladů řízení. Žalovaný č. 2 a 3 byli v podstatě ve sporu plně úspěšní, protože nevzali své popěrné úkony zpět, avšak jim žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 24. ledna 2013

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Menčíková