76 ICm 2128/2012
číslo jednací: 76 ICm 2128/2012-17 KSLB 76 INS 6943/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce Profidebt, s.r.o., IČ 272 21 971, se sídlem Praha 1, Jindřišská 24/941, PSČ 110 00 proti žalovaným: 1. REVITALA , v.o.s., IČ 254 13 368, se sídlem Jablonec nad Nisou, Josefa Hory 4080/23, PSČ 466 04, insolvenčnímu správci dlužníků Miroslava anonymizovano , anonymizovano a Aleny anonymizovano , anonymizovano , oba trvale bytem Velké Hamry 676, PSČ 468 45 a žalovanému č. 2 Miroslav Daníček, anonymizovano , trvale bytem Velké Hamry 676, PSČ 468 45 a žalovanému č. 3 Alena anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem Velké Hamry 676, PSČ 468 45, o určení popřených pohledávek uplatněných v insolvenčním řízení dlužníků,

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníky v insolvenčním řízení vedeném Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec sp. zn. KSLB 76 INS 6943/2012 pohledávky v rozsahu 60.009,61 Kč, pohledávku ve výši 38.872,55 Kč a pohledávku ve výši 50.155,74 Kč, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Unesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č.j KSLB 76 INS 6943/2012 ze dne 9.5.2012 byl zjištěn úpadek dlužníků Miroslava anonymizovano a Aleny anonymizovano a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. V tomto řízení přihlásil žalobce přihláškou P4 pohledávky v celkové výši 359.072,79 Kč. Z celkové přihlášené pohledávky byla popřena částka 149.037,--Kč na přezkumném jednání dne 26.6.2012. Uznána byla insolvenčním správcem a oběma dlužníky částka 210.034,89 Kč. Dílčí pohledávky P4/1, P4/2 byly uznány v celém rozsahu. Z přihlášky P4/3 ve výši 108.038,11 Kč byla popřena částka 60.009,61, z pohledávky P4/4 byla popřena částka 38.872,55 Kč a z pohledávky P4/5 byla popřena částka 50.155,74 Kč. Předmět incidenčního řízení jsou všechny tři popřené nároky v celkové výši 149.037,--Kč. V incidenčním řízení i přes učiněné výzvy žádný z žalovaných nereagoval a ve věci se nevyjadřoval.

Žaloba byla podána včas. K popření pohledávek došlo na přezkumném jednání dne 26.6.2012. Žaloba byla podána18.7.2012. Byla dodržena lhůta dle § 198 odst. 1 IZ, kdy incidenční žalobu lze podat ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky.

Žalobce byl vyzván usnesením soudu ze dne 10.8.2012, které mu bylo doručeno 16.8.2012, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Obdobně byli vyzvání všichni žalovaní usnesením ze dne 10.8.2012, které bylo doručeno žalovanému č. 1 dne 15.8.2012, žalovanému č. 2 a 3, každému 20.8.2012. Ve všech usneseních byla připojena poznámka, dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Protože dle §115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání.

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Dle § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinku schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem.

Pohledávka č. P4/3 představuje nedoplatek směnečné sumy za zajišťovací směnky k dohodě o uznání dluhu č. 1981810076 ze dne 22.1.2008, která je uznáním dluhu ze smlouvy o úvěru GE Money Bank a.s., ze dne 23.2.2004, č. úvěru 016776372 a smlouvy o úvěru GE Money Bank a.s. ze dne 23.2.2004 č. úvěru 0167763712 a nedoplatek úvěru dle exekučního titulu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 12.2.2008 sp. zn. 18 Ro 251/2008-28. Výše jistiny činila částku 79.063,--Kč, příslušenství skládající se za směnečného úroku, rozhodčího poplatku, úroku z prodlení a soudního poplatku činilo částku ve výši 28.975,11 Kč. Celkem bylo přihlášeno 108.038,11 Kč. Insolvenční správce a oba dlužníci popřeli částku 60.009,61 Kč. Uvedli, že pohledávka byla přihlášena dvakrát, a to jednou dle platebního rozkazu a jednou dle rozhodčího nálezu popřeli náklady rozhodčího řízení, když namítali neplatnost sjednané rozhodčí doložky. Pohledávku přezkoumali jako nevykonatelnou. Proti tvrzení žalobce, že na něj byl postoupen nárok od GE Money Bank a.s. nikdo nenamítal.

Popřená část pohledávky ve výši 60.009,61 Kč odpovídá veškerým nároků přiznaným dle rozhodčího nálezu Mgr. Marka Landsmanna. Uznaná částka 48.028,50 Kč pak odpovídá přiznané částce dle platebního rozkazu okresního soudu.

K pohledávce č. P4/3 soud provedl listinné důkazy založené v přihlášce pohledávky P4 zjistil, že dlužnice Alena anonymizovano uzavřela dne 23.2.2004 smlouvu o úvěru z CE Capital Bank a.s. na částku 50.000,--Kč, které měla vrátit formou 50 anuitních měsíčních splátek. Dále zjistil, že dne 22.1.2008 uzavřela dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem, a to již s věřitelem Profidebt s.r.o. Dle této dohody činila výše odkoupené pohledávky k 22.1.2008 částku 38.260,17 Kč. K tomu přirostl úrok 1.530,--Kč. Zavázala se uhradit 50.540,--Kč ve 38 splátkách po 1.330,--Kč. Stejný den podepsala dlužnice směnku. Z této směnky je zřejmé, že se váže právě k dohodě o uznání dluhu. Na směnce je uvedeno smlouva č. 1987810076, což je právě číslo dohody o uznání dluhu. Dle č. 8 smluvních podmínek otištěných na zadní straně dohody o uznání dluhu, byla k zajištění závazku z dohody vyhotovena blankosměnka. Předložená směnka je tedy směnou zajišťovací. Dále žalobce předložil v přihlášce rozhodčí nález ze dne 27.5.2010 č.j. Pd 362/10 rozhodce Mgr. Marka Landsmanna se sídlem Pardubice, nám. republiky 53, 530 02. Z tohoto nálezu vyplývá, že byl vyhotoven právě na základě vyplněné blankosměnky. Přisouzená částka 40.802,83 Kč zahrnuje jak směnečný peníz, tak smluvní pokutu, tak smluvní úroky. Všechny tyto položky jsou pak dále úročeny 6% úrokem z prodlení do zaplacení. Rozhodčí žalobce je totožný s přihlášeným věřitelem. Dalším doloženým dokladem je platební rozkaz Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 12.2.2008 č.j. 18 Ro 251/2008. Z platebního rozkazu není zřejmé, na základě jakého právního důvodu byl platební rozkaz vydán, avšak žalovaná částka 38.260,17 Kč odpovídá částce uvedené v dohodě o uznání dluhu ve výši 38.260,17 Kč. Žalobce v řízení u okresního soudu je totožný s přihlášeným věřitelem. Dohoda o uznání závazku byla podepsána 30 dní před vydáním platebního rozkazu. V bodě č. 10 smluvních ujednání vytištěných na zadní straně dohody o uznání dluhu je uvedena rozhodčí doložka. Dle této doložky si smluvní strany dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z dohody, budou rozhodovány dle zákona o rozhodčím řízení samostatně kterýmkoliv rozhodcem, kterému smluvní strana doručí žalobu. Dle předtištěných podmínek stanovil žalobce tyto rozhodce: JUDr. Josef Kunášek, JUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann a jiný věřitelem zvolený rozhodce.

Pohledávka č. P4/5 představuje nedoplatek směnečné sumy za zajišťovací směnky k dohodě o uznání dluhu č. 1981710074 ze dne 22.1.2008, která je uznáním dluhu ze smlouvy o úvěru GE Money Bank a.s., ze dne 1.9.2004, č. úvěru 0169780938 a smlouvy o úvěru GE Money Bank a.s. ze dne 1.9.2004 č. úvěru 00169780938 a nedoplatek úvěru dle exekučního titulu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 12.2.2008 sp. zn. 18 Ro 249/2008-27. Výše jistiny činila částku 87.350,--Kč, příslušenství skládající se za směnečného úroku, rozhodčího poplatku, úroku z prodlení a soudního poplatku činilo částku ve výši 31.844,65 Kč. Celkem bylo přihlášeno 119.194,65 Kč. Insolvenční správce a oba dlužníci popřeli částku 50.155,74 Kč. Uvedli, že pohledávka byla přihlášena dvakrát, a to jednou dle platebního rozkazu a jednou dle rozhodčího nálezu, popřeli náklady rozhodčího řízení, když namítali neplatnost sjednané rozhodčí doložky. Pohledávku přezkoumali jako nevykonatelnou. Proti tvrzení žalobce, že na něj byl postoupen nárok od GE Money Bank a.s. nikdo nenamítal.

Popřená část pohledávky ve výši 50.155,74 Kč odpovídá veškerým nároků přiznaným dle rozhodčího nálezu JUDr. Evy Vaňkové. Uznaná částka 48.324,06 Kč pak odpovídá přiznané částce dle platebního rozkazu okresního soudu.

K pohledávce č. P4/5soud provedl listinné důkazy založené v přihlášce pohledávky P4. Zjistil, že dlužnice Alena anonymizovano uzavřela dne 1.9.2004 smlouvu o úvěru z CE Capital Bank a.s. na částku 40.000,--Kč, které měla vrátit formou 60 anuitních měsíčních splátek. Dále zjistil, že dne 22.1.2008 uzavřela dohodu o uznání dluhu se splátkovým kalendářem, a to již s věřitelem Profidebt s.r.o. Dle této dohody činila výše odkoupené pohledávky k 22.1.2008 částku 42.216,18 Kč. K tomu přirostl úrok 1.964,86 Kč. Zavázala se uhradit 54.882,--Kč ve 38 splátkách po 1.470,--Kč. Stejný den podepsala dlužnice směnku. Z této směnky je zřejmé, že se váže právě k dohodě o uznání dluhu. Na směnce je uvedeno smlouva č. 1981710074, což je právě číslo dohody o uznání dluhu. Dle č. 8 smluvních podmínek otištěných na zadní straně dohody o uznání dluhu, byla k zajištění závazku z dohody vyhotovena blankosměnka. Předložená směnka je tedy směnou zajišťovací. Dále žalobce předložil v přihlášce rozhodčí nález ze dne 24.5.2010 č.j. PD 1054/2010 rozhodce JUDr. Eva Vaňková se sídlem Vysoké Mýto, Rokycanova 114. Z tohoto nálezu vyplývá, že byl vyhotoven právě na základě vyplněné blankosměnky. Přisouzená částka 45.133,82 Kč zahrnuje jak směnečný peníz, tak smluvní pokutu, tak smluvní úroky. Všechny tyto položky jsou pak dále úročeny 6% úrokem z prodlení do zaplacení. Rozhodčí žalobce je totožný s přihlášeným věřitelem. Dalším doloženým dokladem je platební rozkaz Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 12.2.2008 č.j. 18 Ro 249/2008. Z platebního rozkazu není zřejmé, na základě jakého právního důvodu byl platební rozkaz vydán, avšak žalované částka 42.216,18 Kč odpovídá částce uvedené v dohodě o uznání dluhu ve výši 42.216,18 Kč. Žalobce v řízení u okresního soudu je totožný s přihlášeným věřitelem. Dohoda o uznání závazku byla podepsána 30 dní před vydáním platebního rozkazu. V bodě č. 10 smluvních ujednání vytištěných na zadní straně dohody o uznání dluhu je uvedena rozhodčí doložka. Dle této doložky si smluvní strany dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z dohody, budou rozhodovány dle zákona o rozhodčím řízení samostatně kterýmkoliv rozhodcem, kterému smluvní strana doručí žalobu. Dle předtištěných podmínek stanovil žalobce tyto rozhodce: JUDr. Josef Kunášek, JUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann a jiný věřitelem zvolený rozhodce.

Z provedeného dokazování vyplývá, že skutkové okolnosti všech tří přihlášených pohledávek jsou velmi podobné, a proto právní posouzení je pro všechny popřené pohledávky stejné.

Dle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku se ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů jinak, ustanovení obchodního zákoníku; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použije ustanovení občanského zákoníku.

Dle § 3 občanského zákoníku výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Dle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a v povinnostech stran.

Evropský soudní dvůr v rozhodnutí Mostaza Claro C-168/05 vyložil, že rozhodčí nález ve sporu ze spotřebitelské smlouvy není třeba odklidit způsobem předpokládaným národním právem pro odklizení rozhodčích nálezů (tedy v České republice postupem dle § 31 a násl. z.č. 216/1994 Sb.), ale že soud má kdykoliv z úřední povinnosti přihlížet k nicotnosti takového rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález, který obsahuje rozhodčí doložku sjednanou v rozporu s § 56 odst. 1 občanského zákona, nezakládá vykonatelnost předmětné pohledávky a taková listina není listinou, na základě které by bylo možné vést výkon rozhodnutí. Soud dle tohoto rozhodnutí musí neplatnost rozhodčí doložky zkoumat nejen v rozhodčím řízení, ale i řízení, jejímž předmětem je neplatnost této doložky. Neplatnost doložky insolvenční správce u přezkumného jednání namítal.

Soud dospěl k závěru, že rozhodčí doložka, tak jak byla sjednána, je v rozporu s požadavkem dobré víry. Především nevyhovující je způsob ujednání doložky v obchodních podmínkách, které jsou sepsány drobným těžko čitelným písmem. Dále jako rozhodce byl zvolen poskytovatelem úvěru rozhodce, který není stálým rozhodčím soudem, ale pouhým advokátem. Příjemce spotřebitelského úvěru se tak vzdává předem možnosti řešit spor před soudem. Rovněž volba rozhodce je ponechána pouze na poskytovateli spotřebitelského úvěru, protože rozhodce určuje poskytovatel úvěru ve smlouvě, která je připravena předem, a v rámci procesu kontraktace si těžko může druhá strana vymoci to, aby ujednání o rozhodčí doložce bylo ze smlouvy vyloučeno. Žalobce dokonce využil tísně dlužnice a sepsal s ní dohody o uznání závazků již v době, kdy věděl, že byly u okresního soudu podány návrhy na vydání platebního rozkazu. Platební rozkazy byly vydány v krátké době po uznání pohledávky. Těmito dohodami tak výrazně navýšil své pohledávky o smluvní pokuty a dokonce si nechal podepsat blankosměnky k zajištění závazku. Žalobce tedy při uzavření dohody o uznání závazku postupoval v rozporu s dobrými mravy. Proto ani sjednané rozhodčí doložky nelze považovat za ujednání v souladu s dobrými mrvy. Žalobce tím, že je v tomto smluvním vztahu zkušenější a znalejší práva a má možnost jednostranně formou formulářů stanovit smluvní podmínky je v silnějším postavení než jeho klient. Rozhodčí doložku nelze považovat za vyváženou především z toho důvodu, že rozhodce je určen jednostranně a byla sjednán v době, kdy žalobce se domáhal svého práva již u obecného soudu. Po sjednání rozhodčí doložky návrhy na vydání platebního rozkazu nevzal zpět. Dokonce dlužník nedává souhlas s rozhodnutím konkrétním rozhodcem, ale konečný výběr je ponechán pouze na žalobci. Takto určený rozhodce, jehož příjem z rozhodčí činnosti závisí pouze na vůli žalobce, nebude rozhodovat v neprospěch žalobce. Z těchto důvodu lze považovat rozhodčí doložku za neplatnou. Rozhodčí doložka je neplatná rovněž s ohledem na ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení. Dle tohoto ustanovení rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. Všechny rozhodčí smlouvy obsahovali ujednání o tom, že rozhodcem může být v podstatě kterákoliv osoba, kterou žalobce určí, tj. nejen rozhodci vyjmenovaní ve smlouvě. Takový způsob určení rozhodce je zcela neurčitý. Proto měl být rozhodce stanoven tak, že každá ze stran rozhodce určí a ti zvolí předsedu. Takovým způsobem nebyl rozhodce ustanoven. Protože rozhodčí doložka je neplatná, jsou i rozhodčí nálezy na základě nich vydané neplatné.

Protože rozhodčí nález je nicotným právním aktem, nemůže žalobce dle tohoto rozhodčího nálezu uplatnit nárok přihláškou pohledávky. Nelze však přiznat žalobci nárok ani dle předložené směnky, protože tato je pouze směnkou zajišťovací a v souvislosti s ní nevzniká žalobci nový nárok. Směnka má pouze umožnit žalobci rychlejší získání exekučního titulu. Dlužnice uzavřela tři úvěrové smlouvy, na základě nich čerpala tři úvěry. Nedoplatky na tyto úvěry je povinna vrátit. Pokud by dlužnice hradila i dle směnky, platila by ze stejného důvodu dvakrát, plnila by bez právního důvodu. Z tohoto důvodu je popření pohledávky ze strany insolvenčního správce a obou dlužníků oprávněné. Dále soud zdůrazňuje to, že k vyplnění směnky, tak jak bylo učiněno žalobcem, nebyl právní důvod. Žalobce měl nároky přiznány již dle pravomocného platebního rozkazu. Přesto do směnky vyplnil veškeré nároky, tj. i ty, o niž již bylo rozhodnuto pravomocně v jiném řízení. Takové vyplnění blankosměnky bylo v rozporu s dobrými mravy.

Protože jsou rozhodčí nálezy předložené žalobcem v přihlášce č. 4 nicotným právním aktem, a protože směnky byly vyplněny v rozporu s dobrými mravy a směnka tak neplnila svoji zajišťovací funkci, soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaní byli ve věci plně úspěšní, ale protože jim náklady řízení nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 5. listopadu 2012

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. Soudkyně Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová