76 ICm 209/2011
76 ICm 209/2011-19 (76 INS 9611/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce Pavel anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem v České Lípě, Dlouhá 2603, právně zastoupeného Mgr. Petrem Sigmundem, advokátem, se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, PSČ 470 01, proti žalovanému KOPPA, v.o.s. IČ 25428578, se sídlem v Liberci, Hvězdná 491/21, PSČ 460 01, insolvenčnímu správci dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , trvale bytem v České Lípě, nám. T.G.Masaryka 1/1, PSČ 470 01, korespondenční adresa: Zákupy, Nové Zákupy 508, PSČ 471 23, o určení výše pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že popření pohledávky žalobce ve výši 6.000,---Kč, insolvenčním správcem v insolvenčním řízení dlužníka Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, pod sp. zn. KSLB 76 INS 9611/2010, n e n í p o p r á v u .

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svou přihláškou ze dne 17.12.2010 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS 9611/2010. Dne 4.1.2011 proběhlo přezkumné jednání, na kterém dlužník a insolvenční správce shodně popřeli část přihlášené pohledávky ve výši 6.000,--Kč, a to z důvodu úhrady. Dne 7.1.2011 bylo vydáno usnesení, kterým soud schválil oddlužení (76 INS 9611/2010) dlužníka. Toto usnesení nabylo právní moci 28.1.2011. Dne 1.2.2011 soud obdržel žalobu dlužníka proti insolvenčnímu správci. Tato žaloby byla podána včas ve 30 denní lhůtě od přezkumného jednání dle §198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona-dále IZ). Žaloba nebyl podána vůči dlužníkovi, přestože byl insolvenčním správcem v oznámení o popření pohledávky dle § 197 odst. 2 IZ žalobce poučen, že žalobu je potřeba podat i vůči dlužníkovi, pokud pohledávku popřel, protože dle § 410 odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem; účinky popření nastaly dne, kdy nastávají účinky oddlužení dle usnesení o schválení oddlužení. Celkově přihlásil žalobce pohledávku ve výši 50.721,--Kč. Pohledávka se do výše 44.721,--Kč považuje za zjištěnou, protože nebyla v této části insolvenčním správcem ani dlužníkem popřena.

Ke skutkovým okolnostem vzniku pohledávky a námitce částečné úhrady žalobce uvedl tyto skutečnosti: Dne 1.6.2010 uzavřel dlužník Jaroslav Závrský se žalobcem smlouvu o půjčce. Dle této smlouvy půjčil žalobce dlužníkovi částku 49.000,--Kč. Tuto částku měl dlužník vrátit ve 33. splátkách do 11.2.2013. Nebyl sjednán úrok půjčky, pouze smluvní pokuta pro případ, že by nedošlo k vrácení půjčky. První splátka ve výši 1.500,--Kč měla být uhrazena 11.6.2010. Ani tuto splátku dlužník nezaplatil. Vzhledem k tomu, že si dlužníci sjednali ztrátu výhody splátek v případě prodlení, stala se celá pohledávka splatná 12.6.2010. Žalobce dále přihlásil zákonný úrok z prodlení za dobu od 12.6.2010 do 24.11.2010. Tyto skutečnosti nebyly žalovaným ani dlužníkem rozporovány. Dlužník popřel pohledávku ve výši 6.000,--Kč z důvodu zaplacení bez uvedení bližších okolností. Žalobce přijal v období od června do září 2010 částku 6.000,--Kč od manželky dlužníka Michaely Závrské. Dne 22.12.2009 uzavřel dlužník s paní Michaelou Závrskou smlouvu o půjčce na částku 6.000,---Kč. Dle této smlouvy měla paní Závrská uhradit půjčku dvěmi splátkami po 3.000,--Kč, a to ke dni 15.1.2010 a 15.2.2010. Žalobce obdržel od paní Závrské dne 15.6.2010 částku 1.500,--Kč, dne 15.7.2010 částku 1.500,--Kč, 15.8.2010 částku 1.500,--Kč a dne 15.9.2010 částku 1.500,--Kč. Dle žalobce tak paní Závrská uhradila těmito splátkami půjčku z 22.12.2009. Protože všechny platby obdržel žalobce od paní Závrské, započítal je všechny na závazek paní Závrské, nikoliv jejího manžela, protože z jednotlivých plateb nebylo zřejmé, které závazky jsou těmito splátkami hrazeny.

Žalovaný se věci vyjádřil písemně dne 23.2.2011, kdy uvedl, že platby z června až září 2010 odpovídají splátkám dohodnutým právě ve smlouvě ze dne 1.6.2010 uzavřené mezi dlužníkem a žalobcem. Protože se jednalo o společný závazek manželů, je oprávněna za manžela uhradit splátky bez dalšího i manželka.

Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. Oba účastníci řízení souhlasili s tím, že soud rozhodce bez nařízení jednání. Žalobce vyslovil souhlas prostřednictvím právního zástupce v podání ze dne 18.2.2011 a žalovaný v podání ze dne 23.2.2011. Dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud provedl k důkazu tyto listiny: Přihlášku č. 7 pohledávky žalobce v insolvenčním řízení KSLB 76 INS 9611/2010 doručené soudu dne 21.12.2010, spis KSLB 76 INS (76 INS 9611/2010)

9611/2010, zejména protokol o přezkumném jednání ze dne 4.1.2011 a usnesení o schválení oddlužení ze dne 7.1.2011. Dále Smlouvu o půjče ze dne 1.6.2010 uzavřené mezi žalobcem a Jaroslavem Závrským, Smlouvu o půjčce ze dne 22.12 uzavřené mezi žalobcem a Michaelou Závrskou. Žalobce doložil čtyři příjmové poklaní doklady. Na všech je uvedeno, že platba byla přijata od Michaely Závrské, všechny na částku 1.500,--Kč, jako účel platby bylo uvedeno splátka půjčky. U dokladu ze dne 15.6.2010 je uvedeno, že se jedná o splátku za měsíc 6/2010, u dokladu ze dne 15.7.2010 za měsíc 7/2010, u dokladu ze dne 15.8.2010 za měsíc 8/2010 a dokladu ze dne 15.9.2010 za měsíc 9/2010. Zjištění z listin, které soud učinil, odpovídají skutečnostem uvedeným v popisu skutkových okolností uvedených žalobcem.

Dle § 657 občanského zákoníku smlouvu o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Dle judikatury nejvyššího soudu R 2-3/1990 jestliže dlužník při plnění dluhu neuvede, který z více dluhu chce plnit, uhradí se dluh nejdříve splatný, třebaže by mohl být i promlčený.

Soud z provedeného dokazování zjistil, že vedle dlužníka měla závazek k žalobci i jeho manželka dle smlouvy o půjčce, kterou byla povinna vrátit. Z jednotlivých příjmových dokladů nevyplývá, že by manželka dlužníka měla v úmyslu platit právě závazek dlužníka, nikoliv svůj. Závazek dlužnice je navíc starší, než závaze jejího manžela. Je pravdou, že výše splátek, které byly uskutečněny odpovídají splátkám dle smlouvy o půjčce manžela svou výší, nikoliv smlouvě o půjčce z 22.12.2009. Ovšem s ohledem na skutečnost, že dlužnice uhradila pouze 6.000,--Kč, tj. tolik kolik činil její závazek, přičemž jedna platba se uskutečnila 15.8.2010 a v zápětí bylo dne 24.8.2010 zahájeno insovlenční řízení na základě návrhu dlužníka na zahájení insolvenčního řízení spojeného s návrhem na povolení oddlužení a poslední platba proběhla 15.9.2010, tj. již v době po zahájení insolvenčního řízení, lze důvodně usuzovat, že došlo k úhradě závazku paní Závrské. Přestože závazek dlužníka tvoří společné jmění manželů, úmyslem paní Michaely Závrské bylo zaplatit závazek ze smlouvy o půjčce kterou osobně uzavřela. Pokud jsou v dokladech uvedeny splátky 6/2001, 7/2011, 8/2011 a 9/2011, tak se pravděpodobně jednalo o ústní dohodu mezi žalobcem a paní Závrskou o novém splátkovém kalendáři na starý závazek. Pokud tedy žalobce započítal platby na svou pohledávku dle smlouvy ze dne 22.12.2009, učinil tak správně. Námitka dlužníka o částečné úhradě je tedy bezpředmětná.

Protože žaloba nebyla podána vůči dlužníkovi Jaroslavu Závrskému a došlo ke schválení jeho oddlužení, trvají účinky popření dlužníka. I přesto toto rozhodnutí soudu nelze pohledávku žalobce považovat po dobu trvání účinků schváleného oddlužení za zjištěnou v popřené výši 6.000,--Kč. Pohledávka žalobce v celé přihlášené výši 50.721,--Kč může být uspokojena v insolvenčním řízení, pouze pokud pominou účinky schváleného oddlužení.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 202 odst. 1 první věta IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti (76 INS 9611/2010) insolvenčnímu správci. Přestože byl žalobce ve věci úspěšný, nevznikl mu nárok na náhradu nákladů řízení, protože toto řízení je sporem o výši přihlášené pohledávky.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 17. května 2011

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová