76 ICm 208/2011
76 ICm 208/2011-9 (76 INS 12409/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce Ing. Jan Klášterský, se sídlem Boženy Němcové 2971, 470 01 Česká Lípa, insolvenčního správce dlužníků Šárky anonymizovano , anonymizovano a Michala Janouška nar. 13.5.1983, oba bytem Nový Oldřichov č.p. 2, proti žalovanému Raiffeisen stavební spořitelna a.s., IČ 492 41 257, Koněvova 2747, 130 45 Praha 3 o určení, že popření vykonatelné pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení dlužníků pod č. přihlášky P11 v částce 317.632,95 Kč bylo učiněno po právu,

t a k t o :

I. Žaloba na určení, že popření vykonatelné pohledávky ve výši 317.632,95 Kč, kterou žalovaný uplatnil přihláškou P11 ze dne 21.12.2010 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pob. Liberec, sp. zn. KSLB 76 INS 12409/2010, je po právu, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. (76 INS 12409/2010)

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou soudu dne 1.2.2011 se domáhal žalobce rozhodnutí, kterým by soud potvrdil popření pohledávky žalovaného přihlášené přihláškou č. P11 v insolvenční věci dlužníků. Dlužník Michal Janoušek uzavřel dne 29.12.2006 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření č. 11841/2006/01 ze dne 29.12.2006. V době uzavření smlouvy byl již ženatý a jeho manželka s uzavřením úvěrové smlouvy souhlasila. Dne 7.5.2010 byl vydán rozhodčí nález Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České Republiky a Agrární komoře České republiky rozhodkyní JUDr. Miroslavou Wipplingerovou. Dle tohoto rozhodčího nálezu jsou jak dlužník Michal Janoušek tak dlužnice Šárka anonymizovano povinni zaplatit společně a nerozdílně s Romanem Bláhou částku 290.869,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,6% z částky 289.205,95 Kč od 11.3.2010 do zaplacení a náklady řízení ve výši 8.726,--Kč. Žalovaný tento závazek ke dni podání přihlášky vyčíslil na částku 319.296,95 Kč. Tento závazek přihlásil jak vůči dlužníkovi Michalu anonymizovano přihláškou, které bylo přiděleno číslo 10, tak vůči Šárce anonymizovano přihláškou, které bylo přiděleno číslo 11. Oběma přihláškami byla přihlášena stejná pohledávka. Došlo tedy k přihlášení jedné pohledávky ve spojeném řízení manželů dvakrát. Proto žalobce tuto vykonatelnou pohledávku popřel jako duplicitní, když jedna pohledávka v rámci spojeného řízení manželů může být uspokojována pouze jednou. Jiný důvod k popření pohledávky žalobce neuvedl. Manželům bylo usnesením ze dne 10.1.2011 schválen způsob řešení úpadku oddlužením. Žalovaný se ve věci vyjádřil, že s popřením pohledávky souhlasí.

Žaloba byla insolvenčním správcem podaná včas, když dle § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále IZ, insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Přezkumné jednání se uskutečnilo dne 4.1.2011 a žaloba byla doručena soudu dne 1.2.2011.

Oba účastníci byli soudem vyzváni k tomu, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání. Dle § 115a zákona č. 99/1963 občanský soudní řád v platném znění (dále o.s.ř.) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. (76 INS 12409/2010)

Dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízením, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Dle § 161 IZ druhá věta může insolvenční soud upustit od jednání v incidenčních sporech v případech, kdy to připouští občanský soudní řád. Žalobce se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 15.2.2011 dle § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. k rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil. Žalovaný uvedl v podání doručeném soudu dne 21.2.2011, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Proto soud upustil od nařízení jednání.

Z listinných důkazů, a to přihlášek žalovaného č. P11 a P 10 v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci pod spojeným číslem KSLB 76 IN 12409/2010, ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 21.12.2006 a z rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České Republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 7.5.2010 soud zjistil, že skutková tvrzení uvedená v žalobě a v úvodu tohoto rozsudku jsou pravdivá. Proti těmto skutkovým tvrzením neuvedl žádné námitky ani žalovaný.

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Dle platné právní úpravy institutu společného jmění manželů podle § 143 a násl. obč. zákoníku závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. Věřitel je tedy oprávněn domáhat se plnění z takového závazku po každém z manželů zvlášť, avšak v rámci insolvenčního řízení nelze takový společný závazek uspokojovat dvakrát, protože by tím došlo k zvýhodnění jednoho věřitele na úkor ostatních. Protože lze popírat pravost pohledávky jen tehdy, jestliže nevznikla, zanikla nebo je promlčena, nikoli z důvodu duplicity. Proto soud popření pravosti pohledávky nepovažuje za učiněnou po právu a žalobu zamítl. Pohledávka žalovaného je zajištěna zástavním právem. Jeho pohledávka bude uspokojena pouze z výtěžku prodeje nemovitostí, které jsou předmětem zajištění. Proto se soud nezabýval tím, zda lze zařadit zjištěnou pohledávku do splátkového kalendáře schváleného oddlužení. Přestože žalovaný s popřením pohledávky souhlasil, soud nerozhodl rozsudkem pro uznání, protože (76 INS 12409/2010) rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.

O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 202 odst. 1 IZ, dle kterého ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto žalovaný, který je ve věci úspěšný nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci 27.dubna 2011

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Lucie Svobodová