76 ICm 1777/2017
76 ICm 1777/2017-109 KSLB 76 INS 25435/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou ve věci

žalobkyně: ČSOB Leasing a.s., IČO 63998980 sídlem Na Pankráci 310/60, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: JUDr. Ing. Petr Štillip, IČO 49780328 sídlem Lukavická 16, 301 00 Plzeň insolvenční správce dlužnice Czech Steel Industry a.s., IČO 24743658 sídlem Příšovice 213, 463 46 Příšovice zastoupenému advokátem Mgr. et Mgr. Milanem Dočkalem sídlem Lukavická 2019/16, 301 00 Plzeň

takto:

I. Určuje se, že pořadí dílčích přihlášených pohledávek P20/2,3 a 4 žalobkyně za dlužnicí Czech Steel Industry, a.s. v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, spisová značka KSLB 76 INS 25435/2016, je pořadí zajištěné pohledávky s nárokem na uspokojení z výtěžku zpeněžení strojů sepsaných v majetkové podstatě pod číslem 11, 12 a 13.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

.

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Dušková. isir.justi ce.cz

Odůvodnění: 1. Žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výš 10.288.967 Kč. Na přezkumném jednání insolvenční správce popřel pouze pořadí tří dílčích nároků č. 2, 3 a 4, když tvrdí, že tyto pohledávky nejsou zajištěné a mají pořadí přihlášené nezajištěné pohledávky bez nároku na uspokojení z výtěžku zpeněžení tří strojů sepsaných do majetkové podstaty položka č. 11, 12 a 13. Jedná se o vakuové tvářecí lisy, kdy v soupisu majetkové podstaty jsou uvedeny výrobními čísly MC 730 14205/760-590, MC 760 132015/730-600 a MC 1420 výrobní číslo 152015/1420-1180. Žalobkyně poskytla dlužnici úvěr, který je zajištěn zástavním právem k movitým věcem. Bylo uzavřeno šest různých smluv o úvěru mezi dlužníkem a žalobkyní, avšak zástavní právo bylo sjednáno jedním notářským zápisem NZ 318/2015, N 348/2015 ze dne 17.15.2015. Každá pohledávka z úvěrové smlouvy je přihlášena samostatně dílčími nároky v rámci přihlášky P20. Popřeno je pořadí pouze u tří dílčích nároků 2, 3 a 4. Jedná se totiž o situaci, kdy žalobkyně má sjednané zajištění ke třem vakuovým tvářecím lisům, ke kterým uplatňuje nárok ze zajištění jiný přihlášený věřitel, a to společnost AWENOR a.s., IČO 29119561, která nabyla pohledávku od společnosti ACEMA Credit Czech, a.s. IČO 26158761. Tato společnost uzavřela smlouvu o úvěru č. 10075583 ze dne 12.10.2015 s dlužnicí, na základě které poskytla úvěr dlužnici a bylo zřízen zajišťovací převod práva ke třem vakuovým lisům. Dle výrobních čísel se jedná o jiné tři lisy, než ty, které jsou uvedeny v notářském zápisu, který sjednala žalobkyně. Avšak insolvenční správce tvrdí, že se jedná o totožné stroje, když dlužnice po té, co uzavřela smlouvu o úvěru se společností ACEMA Credit Czech a.s., změnila na strojích štítky s výrobními čísly a uzavřela smlouvu o úvěru se žalobkyní a stroje pod jiným výrobním číslem opět učinila předmětem zajištění. V majetkové podstatě jsou stroje sepsány tak, jak jsou uvedeny v notářském zápisu, tj. jak je identifikuje žalobkyně. Insolvenční správce tvrdí, že smlouva o zřízení zástavního práva mezi žalobkyní a dlužnicí je neplatná v části zajištění těchto tří strojů, protože dle zajišťovacího převodu práva je vlastníkem strojů společnost ACEMA Credit Czech a.s., proto nemohla stroje dlužnice poskytnout k zajištění, když sjednala zástavní právo k věcem, které jí nepatřily. Skutečností je, že v soupisu majetkové podstaty dlužnice jsou všechny tři stroje uvedeny a společnost AWENOR a.s., uplatňuje pouze nárok ze zajištění, který vznikl dle zajišťovacího převodu práva, nikoliv nárok vlastnický. Žalobkyně tvrdí, že smlouva o zřízení zástavního práva je platná a účinná, proto není popření důvodné. 2. Žaloba byla podána včas. K popření pohledávky došlo na přezkumném jednání dne 24.3.2017 a již 7.4.2017 byla soudu doručena žaloba. 3. Soud provedl k důkazu jednak listiny z přihlášky pohledávky P20, a to zejména smlouvy o úvěru, notářský zápis, kterým bylo sjednání zástavní právo. Tak z insolvenčního spisu, a to soupis majetkové podstaty. Dále soud přečetl smlouvu o postoupení pohledávky mezi Acema Credit Czech a.s. a Awenor a.s., smlouvu uzavřenou mezi insolvenčním správcem dlužníka TKCZ s.r.o. společností REVITALA v.o.s. jako prodávajícím a dlužnicí jako kupující ze dne 8.7.2015, na základě které dlužnice stroje koupila z majetkové podstaty jiného dlužníka. Dále měl soud k dispozici smlouvu o zajišťovacím převodu práva ze dne 14.10.2015 uzavřenou mezi společnosti ACEMA Credit Czech a.s. a dlužnicí, kde si strany sjednaly, že dlužnice převádí na ACEMA Credit Czech a.s. za účel zajištění svých dluhů vlastnické právo k movitým věcem dohodly se, že uzavřenou smlouvu o výpůjčce, když stroje měla nadále užívat dlužnice. Stroje se fakticky nacházely ke dni úpadku v areálu dlužnice. Zjištění z těchto listin odpovídají popisu skutku v bodě 1. tohoto rozsudku. Sporné je mezi stranami to, zda skutečně došlo ze strany dlužnice ke změně štítků strojů. Za tímto účelem byl proveden důkaz znaleckým posudkem znalce Ing. Štefrna CSc. ze dne 16.3.2017. Znalec prováděl ocenění strojů a pouze na čl. 10 posudku uvedl svou domněnku, že s největší pravděpodobností byly stroje přeznačeny (přeštítkovány). Pak byl proveden důkaz výslechem svědka ing. Mojímra Švarce. Ten uvedl, že jako bývalý zaměstnance společnosti Acema a.s. zjistil, že ke změně štítků došlo, mohl porovnat fotodokumentaci strojů při uzavření smlouvy v prosinci 2015 s faktickým stavem v prosinci 2016 a potvrdil, že mu

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Dušková.

statutární zástupce dlužnice sdělil, že štítky byly vyměněny, aby mohla dlužnice získat úvěr od ČSOB. Soud tento důkaz považuje za věrohodný, kdy svědek vypovídal s vědomím trestního stíhání křivé výpovědi. S ohledem na tento důkazy soud má za prokázané, že tři stroje jsou předmětem zajištění pro pohledávku věřitele AWENOR a.s. dle smlouvy o zajišťovacím převodu práva a současně předmětem zajištění dle notářského zápisu o smlouvě zástavní k zajištění pohledávek žalobkyně. 4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplati úroky. 5. Dle § 2040 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn. Dle § 2043 pomine-li důvod trvání zajišťovacího převodu práva, umožní věřitel osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu. Zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Dle § 2044 dost. 1 není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. 6. Dle § 1309 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Dle § 1312 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. 7. Dle § 2 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), pro účely tohoto zákona se rozumí zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to jen zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. 8. Dle § 166 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, a jde-li o zajištěné věřitele podmíněných pohledávek nebo pohledávek budoucích, k jejichž zajištění byla zastavena věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota nebo zřízeno jiné zajištění uvedené v § 2 písm. g) 9. Dle § 195 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena. 10. Dle § 298 odst. 2 a 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Dušková.

námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. 11. Toto incidenční řízení bylo vyvoláno popěrným úkonem insolvenčního správce. Je tedy potřeba zkoumat, zda insolvenční správce byl nebo nebyl oprávněn popřít pořadí pohledávky věřitele. Skutečně dle § 2040 občanského zákoníku zřízením zajišťovacího převodu práva je na úvěrujícího převedeno právo k věci, byť pouze s rozvazovací podmínkou. Původní vlastník věci má tedy k věci pouze právo držby, pokud to smlouva nevylučuje, a není oprávněn s věcí dále nakládat tj. včetně zřízení zástavního práva jinému úvěrujícímu. Na druhé straně v insolvenčním řízení má oprávněný ze zajišťovacího převodu práva postavení pouze zajištěného věřitele a je povinen dle § 166 insolvenčního zákona přihlásit se pouze jako zajištěný věřitel. Pokud má tedy oprávněný ze zajišťovacího převodu práva a oprávněný ze zástavní smlouvy v insolvenčním řízením stejné postavení, nemůže insolvenční správce jedno z nich znevýhodnit tím, že pohledávku druhého věřitele popře. Insolvenční správce pouze může vyjádřit své stanovisko o tom, komu náleží výtěžek zpeněžení zajištěného majetku, v návrhu na vydání souhlasu soudu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli dle § 298 insolvenčního zákona a ten z věřitelů, který s tímto názorem nesouhlasí má právo obrany dle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona podáním námitek. Tento přístup je spravedlivější k účastníkům řízení s ohledem na ustanovení § 5 písm. b) zásad insolvenčního zákona, kdy věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti. Vedením tohoto sporu jsou rovné možnosti narušeny, když v podstatě insolvenční správce popřením pohledávky hájí zájmy jednoho věřitele Awenor a.s., avšak důkazní břemeno a náklady sporu přenáší na žalobkyni. Proto soud neuznal popěrný úkon žalovaného za oprávněný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, kdy určil, že pořadí pohledávky žalobkyně uvedené v její přihlášce je po právu. 12. Ve výroku II. soud rozhodoval o nákladech řízení. Dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963Sb., občanský soudní řád účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Avšak tento spor je sporem o pořadí pohledávky a ve sporu je plně neúspěšný žalovaný insolvenční správce. Dle § 202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočky Liberec.

Liberec 5. února 2018

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Dušková.