76 ICm 1509/2012
číslo jednací: 76 ICm 1509/2012-16 (KSLB 76 INS 2955/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou, ve věci žalobce SERRAGHIS LOAN MANAGEMENT LTD, se sídlem Afentrikas 4, Afentrikas Court, Office 2, 6018, Larnaca, Kypr, registračn číslo HE 257931, zapsaná v Registry of Companies of Cyprus, právně zastoupen JUDr. Janem Rudolfem, advokátem, se sídlem Jungmannova 354, Praha 1, PSČ 110 00, proti žalovanému Ing. Petru Koubovi, se sídlem Nová Ves 450, 468 27, Nová Ves nad Nisou, insolvenčnímu správci dlužníka Karla Podaného nar. 13.11.1946, bytem Rádlo 115, PSČ 468 03, Rádlo, právně zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Měsíčná 256/2, PSČ 460 02, Liberec 3, o určení pravosti pohledávky žalobce ve výši 25.391,--Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobcem přihlášené pohledávka do insolvenčního řízení ve výši 25.391 Kč je po právu, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 7.502,--Kč.

Odůvodnění:

Žalobce se svou přihláškou ze dne 2.3.2012 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci pod sp.zn. KSLB 76 INS 2955/2012. Žalobce přihlásil pohledávku ve výši 68.363,68 Kč představující nedoplatek na hotovostním úvěru dle smlouvy o úvěru ze dne 10.9.2002, kterou uzavřel dlužník s poskytovatelem úvěru Českou spořitelnou a.s. Pohledávka z úvěru byla postoupena dne 1.10.2007 na společnost Asset Portfolio Servicing Czech Republic a.s., ke dni 1.10.2007. Následně byl nárok postoupen na společnost AVALON CONTINENTAL S.A., která pohledávku přihlásila v insolvenčním řízení, a ta pohledávku dále postoupila na společnost Serraghis Loan Management Ltd. O změně žalobce soud rozhodl usnesením ze dne 10.6.2013. Nárok žalobce byl přihlášen jako jedna pohledávka s jistinou ve výši 15.602,90 Kč a příslušenstvím ve výši 53.033,78 Kč. Příslušenství tvoří uznaný úrok z prodlení ve výši 16.698,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny od 23.6.2008 do úpadku 28.2.2012, poplatek 250,--Kč, náklady řízení 16.531,--Kč a náklady exekučního řízení ve výši 8.860,--Kč. Pohledávka je vykonatelná dle pravomocného rozhodčího rozsudku ze dne 15.6.2009. Dle rozhodčího řízení probíhá exekuční řízení dle rozhodnutí Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Na přezkumném jednání insolvenční správce popřel pohledávku do výše 25.391,--Kč. Částka 16.531,--Kč představuje náklady rozhodčího řízení a částka 8.860,--Kč pak náklady exekučního řízení. Insolvenční správce namítal neplatnost rozhodčí doložky a pohledávku přezkoumal jako nevykonatelnou. V žalobě se věřitel zabýval pouze tím, že svůj nárok řádně doložil, je vykonatelný, a proto není oprávněn insolvenční správce přezkoumat pohledávku jako nevykonatelnou. Žalovaný namítal, že rozhodčí doložka je neplatná pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na charakter smlouvy o úvěru, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu. Rozhodčí doložka měla být uzavřena v dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 28.6.2008 a dle této doložky vzájemné majetkové spory měly být řešeny před Rozhodčím institutem s.r.o., se sídlem v Bratislavě bez ústního jednání. Je zřejmé, že rozhodčí doložka je neplatná, když byla sjednána příslušnost subjektu cizího práva. Na přezkumném jednání pohledávku popřel pouze insolvenční správce, dlužník pohledávku uznal. Úpadek dlužníka je řešen formou schváleného oddlužení splátkovým kalendářem dle usnesení ze dne 10.5.2012.

Tato žaloba byla podána včas. Dle § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona-dále IZ), má nepřítomný věřitel právo podat žalobu ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve než 15 dnů od doručení vyrozumění insolvenčního správce o popření pohledávky dle § 197 odst. 2 IZ. Žaloba na zahájení incidenčního řízení byla doručena soudu dne 31.5.2012, přičemž pohledávka byla popřena na přezkumném jednání dne 27.4.2012 a vyrozumění o popření pohledávky bylo věřiteli doručeno 17.5.2012.

Dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Protože dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, případně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože soud vyzval právní zástupce obou účastníků, aby se vyjádřili zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání usnesením ze dne 28.6.2012 a oba se včas nevyjádřili, rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání.

Soud provedl k důkazu tyto listiny: Přihlášku č. 2 v insolvenčním řízení KSLB 76 INS 2955/2012. Z tohoto důkazu soud zjistil skutečnosti, které jsou uvedeny v úvodu odůvodnění rozsudku. Dále přihláška obsahovala další listiny, a to sdělení čísla účtu insolvenčnímu správci, smlouva o postoupení vybraného portfolia pohledávek České spořitelny a.s., na Asset

Portfolio Servicing Czech Republic a.s., ze dne 27.9.2007, smlouva o postoupení vybraného portfolia pohledávek České spořitelny z Asset Portfolio Servicing Czech Republic a.s., na Avalon Continental S.A., bez uvedení data, souhlas České spořitelny a.s., ze dne 10.10.2007 s převodem na společnost Avalon Continental S.A., smlouva o úvěru ze dne 10.9.2002 č. 0870796823, doklad o čerpání úvěru ve výši 60.000,--Kč, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2007 a 1.10.2007, přehled splátek zpracovaný Avalon Continental S.A., blíže nespecifikovaný doklad nazvaný Podklady pre súdné konanie, Rozhodčí rozsudek č. RSAV 063/2009 ze dne 15.6.2009 v českém jazyce vydaný Rozhodcovským súdem pri Rozhodcovskom inštítúte s.r.o., IČ 36359025, se sídlem Bratislava, Palisády 33. Z výroku II. vyplývá, že žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 16.531,--Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího rozsudku. Dále byl přiložen příkaz k úhradě nákladů exekuce vydaný Exekutorským úřadem Brno-Venkov, soudní exekutor JUDr. Petr Kocián, ze dne 2.2.2012, č.j. 137 Ec 21325/09-55. Z této listiny vyplývá, že náklady oprávněného činí 8.260,--Kč. Z listiny není zřejmé, zda byla exekutorem nějaká částka vymožena. Exekuční příkaz byl vydán pouze šest dní pře zahájením insolvenčního řízení. Dále byla doložena listina výzva k doplacení pohledávky před podáním žaloby ze dne 29.11.2007. Přihláška pohledávky pak obsahuje jen listiny dokládající postoupení pohledávky z věřitele AVALON CONTINENTAL S.A., na žalobce označeného v záhlaví rozsudku. Žádná listina neobsahuje rozhodčí doložku. Pouze z rozhodčího rozsudku vyplývá, že doložka měla být písemně uvedena v Dohodě o splátkovém kalendáři ze dne 28.6.2008. Je tedy zřejmé, že rozhodčí doložku nesjednala společnost Česká spořitelna a.s., ale až AVALON CONTINENTAL S.A.

Dle § 193 odst. 1 IZ dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek.

Dle § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Je nepochybné, že rozhodčí doložka byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o úvěru žádnou rozhodčí doložku neobsahovala. Věřitel využil situace dlužníka a uzavřel s ním dohodu o uznání závazku. Dlužník, který byl v prodlení s úhradou závazků, tuto dohodu podepsal. Věřitel tedy sjednal působnost svého rozhodce na Slovensku. Skutečnost, že se jedná o jeho vlastního rozhodce vyplývá již z čísla jednacího rozhodčího rozsudku, který obsahuje označení AV jako Avalon Continental S.A. Je nepochybné, že cílem takové rozhodčí doložky bylo pouze uměle navýšit pohledávku o náklady právního zastoupení. Jistina pohledávky činí 15.602,90 Kč a náklady právního zastoupení 16.531,--Kč. Náklady tedy převyšují jistinu. Navíc nelze klást k tíži dlužníka, že se rozhodčímu řízení nebránil, protože takové rozhodnutí vypadá nevěrohodně, když o závazku dlužníka vzniklém v Jablonci nad Nisou rozhodlo nějaké s.r.o. sídlící v Bratislavě. Takový postup věřitele, jehož cílem je pouze bezdůvodně navyšovat svou pohledávku, kdy věřitel přesvědčí dlužníka, který je již ve finančních problémech, aby mu uzavřel dohodu o uznání závazků, jehož součástí je sjednání rozhodce v cizím státu, což prakticky znemožní dlužníkovi jakoukoliv obranu, je nejen v rozporu s ustanovením občanského zákoníku na ochranu spotřebitele, ale rovněž v rozporu s dobrými mravy. Pokud je dohoda o uznání závazků v rozporu s dobrými mravy, je rozhodčí nález neplatný a nelze jej považovat ani za vykonatelný. Proto věřiteli nárok na náhradu nákladů rozhodčího řízení nevznikl a popření do výše 16.531,--Kč bylo po právu.

Žalobce namítal, že řízení neprobíhá důvodně, protože byla popřena pohledávka vykonatelná, tudíž insolvenční správce nebyl oprávněn pohledávku popřít, a měl podat žalobu. Této námitce soud nevyhověl. Dle ustálené judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, publikovaného v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 26/2006, jež se sice vyjadřovala k úpravě obsažené v zákoně o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV), ale jež se uplatní i pro výklad insolvenčního zákona, platí, že prvotní (předběžné) posouzení, zda nárok přihlášený konkursním věřitelem je vykonatelný či nikoli, přísluší právě správci konkursní podstaty, jenž svůj právní názor vyjádří tím, že příslušného konkursního věřitele vyzve, aby svůj nárok nebo jeho výši uplatnil u soudu, nebo že sám uplatní své popření. Vyzve-li správce konkursní podstaty, maje-byť nesprávně-za to, že přihlášená pohledávka není vykonatelná, věřitele k uplatnění nároku nebo jeho výše u soudu, je tím dána i aktivní legitimace tohoto věřitele k podání žaloby ve smyslu ust. § 24 odst. 1 ZKV (v poměrech insolvenčního zákona jde o ust. § 198 odst. 1). Rovněž evropský soudní dvůr v rozhodnutí Mostaza Claro C-168/05 vyložil, že rozhodčí nález ve sporu ze spotřebitelské smlouvy není třeba odklidit způsobem předpokládaným národním právem pro odklizení rozhodčích nálezů (tedy v České republice postupem dle § 31 a násl. z. č. 216/1994 Sb.), ale že soud má kdykoliv z úřední povinnosti přihlížet k nicotnosti takového rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález, který obsahuje rozhodčí doložku sjednanou v rozporu s § 56 odst. 1 občanského zákona, nezakládá vykonatelnost předmětné pohledávky a taková listina není listinou, na základě které by bylo možné vést výkon rozhodnutí. Soud dle tohoto rozhodnutí musí neplatnost rozhodčí doložky zkoumat nejen v rozhodčím řízení, ale i řízení, jejímž předmětem je neplatnost této doložky. Neplatnost doložky insolvenční správce u přezkumného jednání namítal. Rozhodovací praxe soudu je v této otázce již ustálena, kdy nejvyšší soud několikrát judikoval, že soud je povinen z úřední povinnosti zkoumat platnost rozhodčí doložky, a to i v případech, kdy se dlužník nebránil a kdy rozhodčí nález nabyl právní moci. Naposledy tak Nejvyšší soud České republiky dle této zásady rozhodl dne 20.6.2013 pod. č.j. 33 Cdo 1201/2012.

Insolvenční správce dále popřel nárok věřitele na úhradu nákladů právního zastoupení věřitele v exekučním řízení. V exekučním řízení však exekutor žádný nárok na dlužníkovi nevymohl. Náklady oprávněného měly být hrazeny rovněž z vymožené částky. Do vymožení pohledávky si náklady exekuce nese oprávněný sám. Dle § 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v platném znění každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Dle § 152 odst. 1 občanského soudního řádu o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože exekuční řízení neskončilo, nemohlo být rozhodnuto o náhradě nákladů právního zastoupení oprávněného, a proto nemohl žalobce takový nárok v insolvenčním řízení přihlásit.

Dle § 142 odst. 1 o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, protože soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Proto žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení.

Dle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování.

Žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení za tyto úkony právní pomoci: Příprava a převzatí zastoupení a vyjádření ve věci doručené soudu dne 26.7.2012. Dle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování služeb (advokátní tarif), se odměna stanoví dle § 6 podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Dle § 9 odst. 3 částka 35.000,--Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo. Incidenční spor o určení pravosti pohledávky je sporem o určení práva. Za jeden úkon právní pomoci tedy náleží částka 2.500,--Kč. Soud při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby aplikoval rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky, sp. zn. 29 ICdo 19/2012 ze dne 30.5.2013, dle kterého v incidenčních sporech o pravost a výši pohledávky v době po zrušení úhradové vyhlášky ústavním soudem, má být výše nákladů právního zastoupení stanovena právě dle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu. Dle této vyhlášky § 13 odst. 3 náleží advokátovi za každý úkon právní pomoci paušální náhrada nákladů ve výši 300,--Kč. Soud tedy přiznal tyto náklady právního zastoupení: 2x odměna ve výši 2.500,--Kč; 2x režijní paušál po 300,--Kč . DPH dle platných předpisů činí 21 %. Celkové náklady právního zastoupení ční 7.502,-Kč, z toho DPH 1.302,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec.

V Liberci dne 20. srpna 2013

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Menčíková