76 ICm 1048/2014
76 ICm 1048/2014 KSLB 76 INS 28330/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozhodl Mgr. Vandou Rozsypalovou, samosoudkyní, ve věci žalobce Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Louny, 9.května 1824, PSČ 440 01, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem, se sídlem Louny, Mírové náměstí 124, PSČ 440 01, proti žalované společnosti KONKURSNÍ v.o.s., IČ 25417959, se sídlem Liberec, Měsíčně 256/2, insolvenčního správce dlužníka CHEMIKO a.s., IČ60914068, se sídlem Rychnov u Jablonce nad Nisou, Kokonínská 1, PSČ 468 02, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka věřitele Jiřího anonymizovano ve výši 490.000,-Kč přihlášena v insolvenčním řízení dlužníka CHEMIKO a.s. přihláškou, které bylo přiřazeno číslo P30, není pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. Určuje se, že tato pohledávka je přihlášenou pohledávkou a bude uspokojována poměrně v rozvrhu výtěžku zpeněžení mezi přihlášené věřitele ve smyslu ustanovení § 306 zákona č. 182/2006 Sb., pro tyto účely se považuje za zjištěnou ve výši 490.000,-Kč

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

V insolvenčním řízení dlužníka Chemiko a.s. přihlásil svou pohledávku věřitel Jiří Brecko ve výši 490.000,--Kč přihláškou pohledávky. Jako důvod vzniku pohledávky je uvedeno dlužná mzda za měsíc říjen 2013 ve výši 35 tis. Kč a za měsíc listopad 2013 ve výši

35 tis. Kč. Dále je uveden nedoplatek dlužné mzdy za období listopadu 2010 do července 2013 ve výši 420 tis. Kč. Insolvenční správce na přezkumném jednání uznal pravost a výši pohledávky, avšak uvedl, že nárok věřitele není pracovně právní nárok, ale nárok z obchodního vztahu. Dle insolvenčního správce má být věřitel uspokojen pouze v rámci rozvrhu výtěžku zpeněžení mezi nezajištěné přihlášené věřitele, nikoliv jako pohledávka z pracovního poměru uspokojována mimo rozvrh jako pohledávka postavená na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Žaloba byla podána včas. K popření pohledávek došlo na přezkumném jednání dne 28.2.2014. Žaloba byla podána 27.3.2014. Byla dodržena lhůta dle § 198 odst. 1 IZ, kdy incidenční žalobu lze podat ve lhůtě 30 dnů od konání přezkumného jednání, tato lhůta však neskončí dříve, než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění o popření pohledávky.

K důkazu byly provedeny pouze listinné důkazy, a to výplatní páska za měsíc říjen a listopad 2013, přihláška pohledávky ze dne 8.1.2014, uznání dluhu ze dne 10.10.2013, manažerská smlouva ze dne 1.6.2011, potvrzení při změně zaměstnání 31.1.2014, údaje o výši průměrného výdělku ze dne 31.1.2014, přehled pracovní neschopnosti ze den 31.1.2014, potvrzení o zdanitelných příjmech ze dne 14.3.2014, mzdový list za období 1.1.2013 až 31.12.2013, za obdobní 1.1.2012 až 31.1.2012, za období 1.1.2010 až 31.12.2010 a za období 1.1.2011 až 31.12.2011, sdělení insolvenčního správce ze dne 29.1.2014 o vypovězení manažerské smlouvy, oznámení na trvání na dalším zaměstnávání ze den 17.2.2014, protokol o přezkumném jednání, sdělení insolvenčního správce ze dne 29.1.2014 o vypovězení manažerské smlouvy, oznámení na trvání na dalším zaměstnávání ze dne 17.2.2014, protokol o přezkumném jednání, výplatní pásku za prosinec 2013 a leden 2014, doklad o zaplacení mzdy za prosinec 2013 a za leden 2014, výpis o zdravotním pojištění ze kterého je zřejmé, že od 1.6.2001 je jako zaměstnavatel vedena společnost Chemiko a.s. a evidenční list důchodového pojištění, ze kterého vyplývá, že jako zaměstnanec je od 1.1.2001 vedena společnost Chemiko,

Z přeložených listin vyplývá, že dlužník v roce 2001 uzavřel s věřitelem smlouvu, která je nazvaná manažerská smlouva. V úvodu je uvedeno, že je to smlouva dle § 566 a násl. Obchodního zákoníku a zákoníku práce. Je uvedeno, že pracovně právní vztah založený touto smlouvou vzniká dnem 1.9.2001 ve funkci obchodního ředitele a je na dobu neurčitou. Místem výkonu práce je provozovna Laurin a.s. Louny. V době rozhodování o úpadku neměl dlužník provozovnu v Lounech. Ve smlouvě jsou definována práva a povinnosti manažera a mandanta, nikoliv zaměstnance a zaměstnavatele. V čl. VII je uvedeno, že na pracovní vztah manažera se vztahuje v obecných ustanoveních zákoník práce s vyloučením ustanovení hlavy páté, druhé části, části čtvrté. Jsou to ustanovení týkající se vzniku a zániku pracovního poměru dle tehdy účinného zákoníku práce 65/1965 Sb. Smluvní plat manažera byl sjednán ve výši 420 tis. Kč. Jednotlivé měsíční nároky jsou určeny dvanáctinou ročního platu a budou pravidelně ve výplatním termínu převáděny na účet manažera. Všechny předložené listiny byly vyhotoveny v době po rozhodnutí o úpadku a byly vytištěny z účetního programu dlužníka. Jak věřitel spočítal dlužnou mzdu za období od listopadu 2010 do července 2013, není známo. Věřitel sám uplatňuje částku 35 tis. Kč měsíčně za listopadu a prosinec 2013, což je dvanáctina z ročního platu manažera bez ohledu na to, že v případě pracovního poměru má věřitel nárok pouze na čistou mzdu po odečtu daní a odvodů na povinné pojištění. Za období od listopadu 2010 do července 2013 věřitel předložil pouze sjetiny z počítače, z nich není zřejmé, kdy a kým byly vyhotoveny. Z listin vyplývá, že v některých obdobích měla činit hrubá mzda méně než 35 tis. Kč měsíčně, avšak v některých měsících překračovala hrubá mzda částku 35 tis. Kč měsíčně velmi výrazně, např. celý rok 2010 překročila výši 35 tis Kč. Je nepochybné, že uplatněný nárok zahrnuje i rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou. V listopadu 2013 a říjnu 2013 zahrnuje požadavek věřitele i to, co v pracovním poměru je odvedeno na pojištění a daně. Věřitel tedy sám uplatňuje nárok, jako kdyby se jednalo o nárok z mandátní smlouvy, nikoliv z pracovně právního vztahu, pouze účelově nárok jako pracovně právní označuje k dosažení lepšího pořadí pro uspokojení. Nelze ani vyloučit, že listiny byly vyhotoveny účelově s cílem uplatnění nároku v lepším pořadí v mezidobí od rozhodnutí o úpadku do prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Z listiny dokládající, že věřitel byl zapsán u VZP jako zaměstnanec dlužníka, lze zjistit pouze to, že je jako zaměstnanec nahlášen, ale v jaké výši skutečně byly prováděny odvody, není zřejmé. K listině uznání závazku ze dne 10.10.2013 soud nepřihlíží vůbec. Listinu podepsal statutární zástupce dlužníka, který však v době úpadku a době bezprostředně jí předcházející činil úkony, které byly napadeny odpůrčími žalobami. Za takové situace se jeví úkony statutárního zástupce jako nevěrohodné.

Dle § 203a v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, uloží insolvenční soud i bez návrhu věřitele, který ji neuplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky. Řízení o takové žalobě je incidenčním sporem a uplatní se obdobně ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky. Soud tedy vyhodnotil žalobu věřitele jako žalobu o určení pořadí pohledávky věřitele.

Dle § 169 odst. 1 písm. a) jsou pohledávkami postaveným na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou pracovně právní pohledávky dlužníkových zaměstnanců.

Dle § 566 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.

Soud žalobě nevyhověl a nedospěl k závěru, že pohledávka věřitele je pracovně právní pohledávkou. Jednak si účastníci smlouvy vyloučili podstatné části zákoníku práce. Nelze označit za pracovně právní vztah takový vztah, který nevznikl ani nezanikl podle zákoníku práce. Naopak se jedná o vztah dle mandátní smlouvy, který má některé podobné atributy jako pracovně právní vztah, a to zejména pravidelnou měsíční platbu. Sám věřitel sice požaduje, aby jeho pohledávka byla uspokojena přednostně jako pracovně právní nárok, avšak požaduje, aby mu z majetkové podstaty byla zaplacena část mzdy, kterou za něj zaměstnavatel odvedl na daních a odvodech na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, a to tři roky zpětně. Navíc, to že by takové odvody byly skutečně provedeny a z jaké čisté mzdy, není doloženo. Tím jak uplatnil věřitel svou pohledávku je zřejmé, že sám vztah nepovažuje za vztah pracovněprávní, ale mandátní. Nelze ani vyloučit, že listiny, které byly předloženy věřitelem, byly účelově vytvořeny v době po rozhodnutí o úpadku, právě za účelem uplatňování nároků věřitele. Což právě vyplývá ze skutečnosti, že věřitel uplatňuje nárok v rozsahu, na který by v případě pracovně právního vztahu neměl nárok. Insolvenční správce pohledávku uznal v takovém rozsahu, jako kdyby se jednalo o mandátní smlouvu, nikoli pracovně právní. Soud má dle zásad insolvenčního zákona postupovat tak, aby žádný subjekt nepoškodil, ale ani nedůvodně nezvýhodnil. Ochrana zaměstnanců dlužníka v insolvenčním řízení má za cíl chránit ty subjekty, které úpadkem dlužníka byli poškozeni, avšak na úpadkové situaci se nepodíleli. Manažer dlužníka má výrazný vliv na jeho hospodaření a může úpadkové situaci předejít. Není důvod, aby taková osoba byla v rámci insolvenčního řízení zvýhodněna na úkor ostatních věřitelů jako kdyby byl zaměstnanec, přičemž současně si smluvně povinnosti zaměstnance vyloučil.

Dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1968 Sb., občanský soudní řád účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Protože však žalované, která ve věci byla plně úspěšná, náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení, a to písemně, dvojmo, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky Liberec.

V Liberci, dne 26. září 2014

Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Klára Hanzlíková