74 ICm 849/2013
č.j. 74 ICm 849/2013-24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní Mgr. Ivou Černou ve věci

žalobkyně: FORSET COLLECT LIMITED, reg. č. HE 265667, sídlem Agiou Nikolaou 67-69, 2408 Nicosia, stát Kyperská republika, právně zast. JUDr. Tereza Novobílská, advokátka se sídlem Haštalská 27, 110 00 Praha 1, proti

žalovanému: Ing. Petr Kouba, sídlem Nová Ves nad Nisou 450, 468 27 Nová Ves nad Nisou-insolvenční správce dlužníků: Václav anonymizovano , anonymizovano a Irena anonymizovano , nar. 13. 4. 1957, bytem Náměstí Svobody 1, 438 01 Žatec, právně zast. JUDr. Rudolf Vaněk, advokát, sídlem Měsíčná 256/2, Liberec 3

o žalobě na určení popřených pohledávek (přihláška č. P3, věřitel č. 3)

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce na nákladech právního zastoupení v rozhodčím řízení přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod spis. zn. KSUL 74 INS 25669/2012 přihláškou P3 v dílčím nároku č. 3 a 6, je v popřené výši 18 059,70 Kč pohledávkou po právu.

II. Určuje se, že pohledávka žalobce na nákladech právního zastoupení v exekučním řízení přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod spis. zn. KSUL 74 INS 25669/2012 přihláškou P3 v dílčím nároku č. 2 a 5, je v popřené výši 8 945,00 Kč pohledávkou po právu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann. isir.justi ce.cz sp. zn.

III. Žalovaná nemá proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

1 Žalobou doručenou soudu dne 12. 3. 2013 se žalobkyně domáhala určení, že má v insolvenčním řízení KSUL 74 INS 25669/2012 vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem vůči dlužníkovi Václav anonymizovano , naro anonymizovano a Irena anonymizovano , narozená 13. 4. 1957, bytem Náměstí Svobody 1, 438 01 Žatec, pohledávku na nákladech právního zastoupení v rozhodčím řízení ve výši 18 059,70 Kč a pohledávku ve výši 8 945,00 Kč z titulu nákladů exekučního řízení, vedeného na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 3. 2011, č.j. 13 EXE 3396/2011-18 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 20. 7. 2011, č. j. 124 EX 10966/10-28 a dále na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 1. 2011, č.j. 11 EXE 3077/2011-17 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 6. 9. 2011, č. j. 124 EX 12686/10-30. Žalovaná uvedla, že uplatnila pohledávky ze směnky, když obecně závazek ze směnky je samostatným závazkem, byť se jedná o směnku zajišťující jinou pohledávku a odkázala na rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 14/97 nebo shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Cdo 202/2002 a další. Žalovaná sporovala tvrzenou neplatnost rozhodčích doložek, kdy namítala, že rozhodčí doložka byla sjednána platně a nezakládala nerovné postavení kterékoli ze smluvních stran, když k rozhodování sporů byl určen stálý rozhodčí soud dle právních předpisů, případně konkrétně jmenovaní rozhodci ad hoc, přičemž právo volby měly shodně obě strany v postavení žalobce.

2 Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 14. 11. 2013 a dále dne 17. 8. 2017 zdůraznil, že nesporuje právo žalobkyně uplatnit oba nároky-z obligačního vztahu i ze směnky zajišťující tento závazek-souběžně, když v insolvenčním řízení nepopřel směnečný nárok, nýbrž pouze náklady na právní vymáhání pohledávky žalobkyně v rozhodčím řízení a navazujícím řízení exekučním z titulu neplatnosti sjednané rozhodčí doložky. K neplatnosti rozhodčí doložky žalovaný uvedl, že nesplňuje mantinely presumované nálezy Ústavního soudu ČR, dle nichž musí mít spotřebitel v rozhodčím řízení stejná práva jako v řízení před obecným soudem, vč. možnosti přezkumu rozhodčího nález. Současně se vymezil proti sjednání rozhodčí doložky v rámci formulářové smlouvy, kterážto je jednostranně nepříznivá pro spotřebitele v postavení slabší strany úvěrové smlouvy bez možnosti modifikace smluvních ujednání.

3 Ve vztahu k rozhodčí doložce došlo dle žalovaného insolvenčního správce k naplnění zneužívající klauzule, a proto je nutno ji považovat za neplatnou. Pokud je rozhodčí doložka pro rozpor jak s českým tak i evropským právem absolutně neplatná, pak rozhodčí smlouva vůbec uzavřena nebyla a nebyla tak dána pravomoc rozhodce daný spor rozhodovat, proto musí být vydaný rozhodčí nález na základě této doložky tzv. nicotným aktem a nemůže tudíž být ani způsobilým exekučním titulem. Současně argumentovala tím, že žalovaný vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce až po zahájení insolvenčního řízení v rozporu s § 109 insolvenčního zákona.

4 Z listin ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 74 INS 25669/2012 soud zjistil:-z vyhlášky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 10. 2012, že insolvenční

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann. sp. zn.

soud oznámil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníků Václav anonymizovano , naro anonymizovano a Irena anonymizovano , narozená 13. 4. 1957, bytem Náměstí Svobody 1, 438 01 Žatec;-z usnesení ze dne 19. 12. 2012, že byl zjištěn úpadek dlužníků Václav anonymizovano , naro anonymizovano a Irena anonymizovano , narozená 13. 4. 1957 a insolvenční správkyní byl ustanoven Ing. Petr Kouba, sídlem Nová Ves nad Nisou 450, 468 27 Nová Ves nad Nisou;-z usnesení ze dne 7. 2. 2013, že soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře;-z přihlášky P3, doručené insolvenčnímu soudu 10. 1. 2013, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení dlužníků pohledávku z titulu směnečné sumy a náhrady nákladů rozhodčího řízení ve výši 18 059,70 Kč a dále i exekučního řízení ve výši 8 945,00 Kč vedeného na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 3. 2011, č.j. 13 EXE 3396/2011-18 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 20. 7. 2011, č. j. 124 EX 10966/10-28 a dále na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 1. 2011, č.j. 11 EXE 3077/2011-17 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 6. 9. 2011, č. j. 124 EX 12686/10-30.-na přezkumném jednání dne 4. 2. 2013 insolvenční správce popřel pohledávku žalobkyně co do pravosti s argumentací, že rozhodčí nález, na základě kterého byla nařízena exekuce, je nicotný, když rozhodčí doložka je neplatná, neboť nebyla sjednána písemně. Případnou rozhodčí doložku považovala za neplatnou také pro rozpor s ustanoveními o spotřebitelských smlouvách, když došlo ke zkrácení práv spotřebitele oproti běžnému soudnímu procesu. Nicotný rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem, a proto exekuce měla být zastavena;-insolvenční řízení nebylo dosud skončeno.

5 Podle ust. § 7 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon- dále jen IZ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6 Soud konstatuje, že podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o.s.ř. ), soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Zákon vychází ze zásady volného hodnocení důkazů, která nahradila zásadu formálního hodnocení důkazů a která vyjadřuje, že závěr, který soudce učiní o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených skutečností vzhledem ke zprávám získaným z provedených důkazů je věcí vnitřního soudcova přesvědčení a jeho logického myšlenkového postupu. Při hodnocení důkazů postupoval soud v souladu s výše uvedeným; kdy se nejprve zabýval podmínkami řízení, vypořádal se s jednotlivými námitkami žalobce, zhodnotil meritum věci, jakož i posoudil oprávněnost popěrných důvodů insolvenčního správce-žalovaného i tvrzení žalobkyně, přičemž dospěl k následujícím závěrům.

7 V prvé řadě soud konstatuje, že podaná žaloba je žalobou včasnou dle ust. § 199 odst. 2 IZ, neboť byla podána ve lhůtě 30 dnů od doručení vyrozumění insolvenčního správce o popření, které žalobkyně převzala dne 22. 2. 2013.

8 Z usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 3. 2011, č.j. 13 EXE 3396/2011-18 soud zjistil, že byla vůči dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce na základě vykonatelného

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann. sp. zn.

rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Lenky Kolačkovské ze dne 22. 9. 2010, č.j. 1021/2010 k uspokojení pohledávky oprávněného FORSET COLLECT LIMITED ve výši 19 375,50 Kč, nákladů předcházejícího řízení ve výši 12 580,-Kč a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen žalovaný, tj. JUDr. Ondřej Mareš LL.M.-soudní exekutor. Dále na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 1. 2011, č.j. 11 EXE 3077/2011-17 soud zjistil, že byla vůči dlužníkovi jako povinnému nařízena exekuce na základě vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodce Bc. Petra Valenty ze dne 18. 11. 2010, č.j. 50600/2010 k uspokojení pohledávky oprávněného FORSET COLLECT LIMITED ve výši 6 189,20 Kč, nákladů předcházejícího řízení ve výši 14 500 Kč a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž provedením exekuce byl pověřen žalovaný, tj. JUDr. Ondřej Mareš LL.M.-soudní exekutor.

9 Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 20. 7. 2011, č. j. 124 EX 10966/10-28 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 6. 9. 2011, č. j. 124 EX 12686/10-30, soud zjistil, že soudní exekutor JUDr. Ondřej Mareš, LL.M. pověřený provedením exekuce vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce a právního zastoupení v exekučním řízení celkem ve výši 21 588,00 Kč a 18 664,00 Kč. V jeho odůvodnění se pak uvádí, že odměna soudního exekutora je stanovena dle § 6 vyhlášky č. 330/2001 Sb., náhrada hotových výdajů byla určena dle § 13 odst. 1 téže vyhlášky. S ohledem na skutečnost, že soudní exekutor je plátcem DPH, byla k těmto nákladům exekuce připočtena zákonná sazba DPH ve smyslu ust. § 87 odst. 1 exekučního řádu.

10 Z předložených rozhodčích nálezů č.j. 1021/2010 ze dne 22. 10. 2010 a č.j. 50600/2010 ze dne 18. 11. 2010 bylo zjištěno přiznání uplatněných nákladů právního zastoupení v rozhodčím řízení ve výši 11 580,00 Kč a výši 9 600 Kč.

11 V posuzovaném případě je tedy třeba nahlížet na pohledávku žalovaného jako na nevykonatelnou, byť byla částečně-co do nákladů právního zastoupení v rozhodčím řízení (tj. co do popřené částky 18 059,70 Kč) přihlášena jako vykonatelná.

12 Jelikož dále žalobkyně uplatnila námitku, že rozhodčí nález je na základě neplatné rozhodčí doložky tzv. nicotným aktem a nemůže tudíž být ani způsobilým exekučním titulem, soud provedl dokazování také rozhodčím nálezem a smlouvou o úvěru, do které byla rozhodčí doložka vtělena.

13 Z rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Lenky Kolačkovské č.j. 1021/2010 soud zjistil, že rozhodce svoji pravomoc odvodil od rozhodčí doložky, která byla součástí předložené smlouvy o úvěru č. 93500 ze dne 3. 12. 2009 uzavřené mezi společností Euro Benefit a.s. (původním věřitelem) a dlužníkem, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. V rámci rozhodčí doložky se původní věřitel a dlužník dohodli na tom, že veškeré spory o nároky, které vznikly ze smlouvy o úvěru nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů podle platného práva České republiky. Původní věřitel a dlužník si dále ujednali, že k rozhodování sporů byl určen stálý rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR dle právních předpisů, případně bude zvolen ad hoc ze tří konkrétně jmenovaných rozhodců, přičemž právo volby měly shodně obě strany v postavení žalobce Původní věřitel a dlužník se současně dohodli, že se rozhodčí řízení bude konat v místě, určeném rozhodcem na základě písemných podkladů předaných

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann. sp. zn.

stranami a ústní jednání svolá rozhodce, bude-li to považovat za nezbytné k vydání rozhodnutí. Dále je v rozhodčím nálezu uvedeno, že dne 23. 8. 2010 byla rozhodci doručena žaloba (návrh na zahájení rozhodčího řízení), na základě které bylo zahájeno dané rozhodčí řízení.

14 Shodně z rozhodčího nálezu rozhodce Bc. Petra Valenty č.j. 50600/2010 soud zjistil, že rozhodce svoji pravomoc odvodil od rozhodčí doložky, která byla součástí předložené smlouvy o úvěru č. 2402663 ze dne 26. 5. 2010 uzavřené mezi společností www.money24.cz. (původním věřitelem) a dlužníkem, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. V rámci rozhodčí doložky se původní věřitel a dlužník dohodli na tom, že veškeré spory o nároky, které vznikly ze smlouvy o úvěru nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů podle platného práva České republiky. Původní věřitel a dlužník si dále ujednali, že k rozhodování sporů byl určen stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky dle právních předpisů, případně bude zvolen ad hoc ze tří konkrétně jmenovaných rozhodců, přičemž právo volby měly shodně obě strany v postavení žalobce Původní věřitel a dlužník se současně dohodli, že se rozhodčí řízení bude konat v místě, určeném rozhodcem na základě písemných podkladů předaných stranami a ústní jednání svolá rozhodce, bude-li to považovat za nezbytné k vydání rozhodnutí. Dále je v rozhodčím nálezu uvedeno, že dne 10. 8. 2010 byla rozhodci doručena žaloba (návrh na zahájení rozhodčího řízení), na základě které bylo zahájeno dané rozhodčí řízení.

15 Ze smluv o úvěru č. 93500 a č. 2402663 vzal soud za prokázáno, že mezi stranami bylo ujednáno, že veškeré spory vznikající z této smlouvy anebo v souvislosti s ní (včetně určení platnosti této smlouvy) s výjimkou sporů, vyplývajících ze směnek, poskytnutých k zajištění pohledávek věřitele z této smlouvy, budou řešeny vždy jedním rozhodcem, a to buď: a) u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho Řádu a Pravidel. Jediný rozhodce bude jmenován předsedou Rozhodčího soudu; anebo b) jedním z níže uvedených rozhodců, mezi nimiž si zvolí žalobce: 1) Mgr. Lenka Kolačkovská, s uvedením e-mailu a sídla, 2) JUDr. Milan Kutnar, s uvedením e-mailu a sídla a 3) Bc. Petr Valenta s uvedením e-mailu a sídla. Bylo sjednáno, že právo volby k podání žaloby (zahájení sporu) dle písmena a) nebo b) má vždy v každém jednotlivém případě žalující strana. Dále zde byly podrobně rozepsány pro případ rozhodčího řízení zahájeného podle bodu b) podmínky a postup vedení rozhodčího řízení.

16 Předně soud konstatuje, že právní úprava v zákoně č. 216/1994 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2012, podle níž je třeba věc posuzovat, nevylučovala uzavření rozhodčí smlouvy či rozhodčí doložky pro řešení sporů vyplývajících ze spotřebitelských smluv. Zákaz uzavírat ve spotřebitelských smlouvách rozhodčí smlouvy (doložky) nevyplývá ani z § 56 odst. 3 občanského zákoníku ve znění do 31.12.2013. Exekuční řízení je přitom ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, nepřihlíží ani k vadám nalézacího řízení (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. 20 Cdo 505/2012, usnesení uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení ze dne 25. května 2000, sp. zn. 20 Cdo 2475/98). Rovněž Ústavní soud v souvislosti s řešením otázky (nedostatku) pravomoci rozhodce v exekučním řízení uzavřel, že rozhodčí nález nemůže být přezkoumáván z hlediska

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann. sp. zn.

jeho věcné správnosti. Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Proto ani v případě předmětného rozhodčího nálezu nepřísluší nejen exekučnímu soudu ale také soudu insolvenčnímu, který rozhoduje o nároku z titulu nákladů exekuce, přezkoumávat, zda smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje ujednání, které by například v důsledku aplikace ustanovení na ochranu spotřebitele způsobilo její neplatnost.

17 Naopak v exekučním a ani v insolvenčním řízení v rámci incidenčního sporu není dle již dlouhodobě ustálené judikatury nijak vyloučeno, aby v rámci zkoumání nedostatku pravomoci rozhodce byl učiněn závěr o neakceptovatelnosti exekučního titulu vydaného rozhodcem, jehož výběr se uskutečnil buď podle netransparentních pravidel nebo i na základě neplatné rozhodčí smlouvy či doložky. Z této judikatury lze v souhrnu jednoznačně dovodit, že nejen neexistence, ale i neplatnost rozhodčí smlouvy, způsobená tím, že tato smlouva (či rozhodčí doložka) neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, nebo dostatečně konkrétní způsob jeho určení, zakládá nedostatek pravomoci rozhodce pro vydání rozhodčího nálezu (jako jeden z předpokladů pro nařízení exekuce), kterýžto rozhodčí nález proto nemůže být způsobilým exekučním titulem (k tomu obdobně zejména též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.07.2013, sp.zn. 31 Cdo 958/2012).

18 Jak bylo výše zjištěno, rozhodčí doložka byla součástí smluv o úvěru č. 93500 a č. 2402663, přičemž smluvní strany se v ní dohodly, že jejich majetkové spory vzniklé z této smlouvy budou rozhodovány buď u stálého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, nebo jedním z níže uvedených rozhodců, mezi nimiž si zvolí žalující strana (Mgr. Lenka Kolačkovská, JUDr. Milan Kutnar, Bc. Petr Valenta). Takové smluvní ujednání o způsobu určení rozhodce (tj. rozhodčí doložka) je podle právní úpravy, účinné v době jejího uzavření, tedy zejména podle zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů ve znění účinném do 31.03.2012 platným ujednáním. V dané věci tak jde o případ, kdy rozhodčí nález vydal konkrétně určený rozhodce -Mgr. Lenka Kolačkovská / Bc. Petr Valenta, jenž k tomu měl podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Vykonatelný rozhodčí nález vydaný tímto rozhodcem je tak způsobilým titulem k nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).

19 V daném případě rozhodce Mgr. Lenka Kolačkovská / Bc. Petr Valenta byli v rozhodčí doložce výslovně a transparentně určeni smluvními stranami, vždy jako jeden ze tří možných rozhodců, přičemž skutečnost, že výběr ze tří výslovně jmenovaných rozhodců provádí žalobce, není netransparentní, neboť v pozici žalobce v rozhodčím řízení může být kterákoli ze smluvních stran. že rozhodčí smlouva obsahuje přímé určení rozhodce ad hoc i způsob vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení. V uvedených souvislostech odkazuje soud na závěry přijaté Nejvyšším soudem ČR v jeho rozhodnutí ze dne 29.9.2014, sp. zn. 33 Cdo 2504/2014. V návaznosti na závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v tomto rozhodnutí nepovažuje odvolací soud rozhodčí doložky ze smluv o úvěru č. 93500 a č. 2402663 za neplatné z důvodu netransparentního určení rozhodce.

20 Na základě výše uvedené argumentace soud dospěl k závěru, že nároky uplatněné žalobkyní v insolvenčním řízení jsou po právu a určil, že pohledávka na nákladech právního zastoupení v rozhodčím řízení přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod spis. zn. KSUL 74 INS 25669/2012 přihláškou P3 v dílčím nároku č. 3 a 6, je

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann. sp. zn.

v popřené výši 18 059,70 Kč pohledávkou po právu a pohledávka žalobce na nákladech právního zastoupení v exekučním řízení přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod spis. zn. KSUL 74 INS 25669/2012 přihláškou P3 v dílčím nároku č. 2 a 5, je v popřené výši 8 945,00 Kč pohledávkou po právu.

21 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 202 odst. 1 věty první IZ, dle něhož nemá ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Ústí nad Labem 30. ledna 2018

Mgr. Iva Černá v. r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Ing. Martin Jungmann.