74 ICm 3932/2015
74 ICm 3932/2015-15 KSUL 74 INS 17096/2015

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Esterkovou v právní věci

žalobkyně: Insolvency Project v.o.s., IČO 28860993 sídlem Bieblova 1110/1b, 500 03 Hradec Králové-Slezské Předměstí insolvenční správce dlužníka Davida Kučery, narozený dne bytem zastoupen advokátem JUDr. Milanem Novákem sídlem Dukelská třída 15/16, 500 02 Hradec Králové

proti žalované: Inter Support s.r.o., IČO 28653637 sídlem Varšavská 1101/80, 709 00 Ostrava-Hulváky,

o popření pohledávky

takto:

I. Žaloba na popření úroku za poskytnutí úvěru ve výši 346.416,41 Kč, který byl součástí dílčí pohledávky č. 1 v přihlášce žalovaného P.11 v insolvenčním řízení dlužníka Davida Kučery vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 74 INS 17096/2015 se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou soudu dne 14.10.2015 se žalobce jako insolvenční správce dlužníka Davida Kučery domáhá ve vztahu k žalovanému dle svého obsahu popření úroku za poskytnutí úvěru ve výši 346.416,41 Kč, který byl součástí dílčí pohledávky č. 1 v přihlášce žalovaného P.11 v insolvenčním řízení dlužníka Davida Kučery vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 74 INS 17096/2015.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová isir.justi ce.cz

2. Žalobce uvedl, že v insolvenčním řízení dlužníka dne 12. 08. 2015 přihlásil žalovaný svoje pohledávky, které jsou v tomto insolvenčním řízení evidovány pod č. P11.1 a P11.2. Žalobce na přezkumném jednání pohledávku žalovaného pod č. P11.1 částečně popřel co do výše 346.416,41 Kč. Uvedl, že věřitel půjčil dlužníkovi částku 400.000 Kč, která měla být splácena ve 180 měsíčních splátkách po 8.233,09 Kč, vždy k 10. dni v měsíci, počínaje 10. 9. 2011. Dlužník za období 19. 2. 2013-16. 7. 2013 uhradil částku 26.835 Kč, a dále již ničeho. Dle sdělení věřitele byly uhrazeny první dvě splátky úvěru po 8.233,09 Kč. Věřitel požaduje kapitalizovaný smluvní úrok za celé období splácení. Insolvenční správce uznává toliko splátky (úrok z úvěru) splatné a neuhrazené do dne rozhodnutí o úpadku dlužníka (15. 7. 2015), kdy do tohoto období vznikl nárok na úhradu splátek za období 10. 11. 2011 až 10. 7. 2015, a do této výše je nárok věřitele na požadované úroky dán. Úroky z úvěru po datu 15. 7. 2015 ve výši 346.416,41 Kč insolvenční správce popírá, neboť dané ujednání považuje za neplatné dle ust. § 39 OZ a § 56 odst. 1 OZ, jež určuje, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Lze totiž jen stěží hodnotit jako vyvážené ujednání, podle něhož by měl dlužník jako spotřebitel v důsledku prodlení se splácením byť jen jediné úvěrové splátky uhradit věřiteli kromě dlužné jistiny a úroků vypočtených ke dni vrácení jistiny i zbylé úroky, jež by měly k jistině přirůstat po dobu dalších cca patnácti let. Je třeba vzít v úvahu, že úrok je fakticky projevem časové preference a že se jedná o cenu, kterou dlužníci nabízí věřiteli za zapůjčení prostředků na dohodnutý časový interval. Dané ujednání je též neplatné pro obcházení ust. § 170 insolvenčního zákona, kdy věřitel nárokuje úroky, které by přirostly až po rozhodnutí o úpadku, což v důsledku nedovoleně zvýhodňuje jednoho věřitele vůči ostatním, kdy věřitel takovým ujednáním získá tu část úroků, které by jinak přirostly až po rozhodnutí o úpadku.

3. Žalovaný se žalobě bránil, navrhl její zamítnutí. Uvedl, že pokud požaduje celý zesplatněný úvěr i s úroky, je toto zcela v souladu se smluvním ujednáním, které nikterak neodporuje zákonu ani ustálené judikatuře. Žalovaný předně upozorňuje na skutečnost, že úvěr byl zesplatněn teprve pro porušení povinnosti dlužníka řádně splácet. Dlužník uhradil z předmětné smlouvy o úvěru toliko dvě splátky, kdy posléze se dostal s úhradou splátek dle splátkového kalendáře do prodlení, pročež byl úvěr zesplatněn. Na danou situaci je pak potřeba aplikovat ustanovení § 506 obchodního zákoníku, platného a účinného v době sjednání závazku, který stanovil pro ztrátu výhody splátek prodlení dlužníka buď s vrácením více než dvou splátek nebo prodlení po dobu delší než tři měsíce. Ujednání o ztrátě výhody splátek pro prodlení se dvěma splátkami je pak nepatrným odchýlením se od zákonné úpravy, která sama tento institut zakotvuje. Jelikož splatnost úroků byla sjednána shodně se splatností jednotlivých splátek jistiny, logicky dochází při zesplatnění úvěru k zesplatnění nejen jistiny, ale rovněž i sjednaného úroku. V opačném případě by vznikla situace zcela absurdní, a sice taková, že dlužník by se v důsledku vlastního porušení povinnosti dostal do situace pro sebe výhodné, kdy by tak byl zproštěn povinnosti platit úroky z úvěru pro vlastní hrubé porušení smlouvy. Ke stejnému závěru dospěl mimo jiné v obdobné věci Krajský soud v Hradci Králové- pobočka v Pardubicích v rozsudku ze dne 2. 5. 2016, č. j. 53 ICm 3054/2015-47. Žalovaný má tak za to, že nemůže být krácen na svých právech pro skutečnosti na straně dlužníka, kterými jsou jednak jeho porušení povinnosti řádně čerpaný úvěr splácet a jednak skutečnost, že se tento pro neschopnost nést vlastní závazky nachází v insolvenčním řízení. Právní argumentace žalobce ve věci posuzování platnosti tzv. zesplatnění úvěru pak nemůže obstát zejména ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 88/2014, ve kterém se Nejvyšší soud vyjádřil k tomu, že tam, kde se před

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová

rozhodnutím o úpadku dlužníka stala pro prodlení dlužníka s hrazením dohodnutých splátek úvěru splatnou celá dosud neuhrazená část úvěru i s dohodnutými úroky z úvěru za celou dobu, po kterou měl být úvěr splácen a takto kapitalizovaný úrok se stal součástí nesplacené jistiny, není na místě aplikace ustanovení § 170 písm. a) insolvenčního zákona. Právní argumentace žalobce tak v tomto směru není dle žalovaného správná.

4. Opatřením předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 6. 2017 byla věc přikázána k projednání a rozhodnutí podepsanému soudci.

5. Účastníci vyslovili souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.).

6. Soud konstatuje, že před vlastním meritorním projednáním žaloby zkoumal, zda jsou splněny všechny formální předpoklady po projednání žaloby tak, jak vyplývají z ust. § 199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a to zejména s ohledem k předmětu žaloby, včasnosti žaloby a okruhu účastníků řízení. Podle ust. § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm.a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Odstavec druhý citovaného ustanovení stanovuje, že jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Odstavec třetí citovaného ustanovení dále stanovuje, že v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

7. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že přezkumné jednání se konalo dne 2. 10. 2015, žaloba byla podána dne 14. 10. 2015, tedy včas ve 30 denní lhůtě stanovené v § 199 odst. 1 IZ.

8. Z insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 74 INS 3932/2015 soud provedl důkaz rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka č.j. A-8 ze dne 15. 7. 2015, z něhož je zřejmé, že žalobce je insolvenčním správcem dlužníka a byl tedy jakožto osoba v postavení insolvenčního správce aktivně legitimován k popěrnému úkonu a je rovněž v souladu s ust. § 199 IZ osobou aktivně legitimovanou k podání této incidenční žaloby. Z usnesení o schválení oddlužení č.l. B-5 ze dne 2. 10. 2015 vyplývá současný stav insolvenčního řízení, kdy zjištěný úpadek dlužníka je řešen ve formě plnění splátkového kalendáře.

9. Výsledek přezkoumání pohledávek žalobce byl prokázán protokolem o přezkumném jednání č.l. B-4 ze dne 2. 10. 2015, z něhož a jeho příloh, které jsou nedílnou součástí protokolu z přezkumného jednání, je zřejmé, které pohledávky byly uznány, které popřeny, kým popřeny a jaký byl důvod jejich popření.

10. Žalovaný přihlásil dne 12. 8. 2015 pohledávky evidované pod č. P11.1 a P11.2. Pohledávka č. P11.1 v celkové výši 1.213.399,98 Kč (1.099.000 Kč na jistině a 114.399,98 Kč coby zákonném úroku z prodlení z nesplaceného zůstatku poskytnutého úvěru ve výši 399.529,15 Kč od 12. 11. 2011 do 14. 7. 2015) byla přihlášena jako vykonatelná pro částku 1.481 957,03 Kč dle exekutorského zápisu ze dne 11. 8. 2011, č.j. 025 EZ 1798/11, zajištěná majetkem dlužníka, která vznikla ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová

00232011 ze dne 10. 8. 2011 s tím, že dle této byl dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 400.000 Kč se splatností 180 měsíců se sjednanou úrokovou sazbou 24% p.a. K přihlášce věřitel připojil kromě smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně splátkového kalendáře a všeobecných obchodních podmínek také doklady o postoupení pohledávky, smlouvu o zřízení zástavního práva, exekutorský zápis ze dne 11. 8. 2011, č.j. 025 EZ 1798/11 a oznámení o zesplatnění úvěru č. 0023/2011 ze dne 19. 1. 2012.

11. Na přezkumném jednání konaném dne 2. 10. 2015 žalobce částečně popřel pohledávku věřitele P11.1 co do výše 346.416,41 Kč z důvodu uvedeném shora pod bodem 1 tohoto rozhodnutí. Uvedená částka představuje uplatňované úroky z úvěru po datu 15. 7. 2015 (zjištění úpadku dlužníka).

12. Rozhodující důkazy byly provedeny z přihlášky č. P11.1 a jejich příloh uvedeného insolvenčního spisu. Z formuláře přihlášky pohledávek je nepochybné, že přihláška byla podána v zákonné lhůtě a jako právní důvod pohledávek je uveden nedoplatek na smlouvě o spotřebitelském úvěru č. 00232011 ze dne 10. 8. 2011 (dále jen smlouva o úvěru) ve výši 1.099.000 Kč, když celková splatná částka dle smlouvy po úvěru činí 1.465.490,02 Kč (178 dlužných splátek po 8.233,09 Kč). Zesplatněním úvěru se stal součet nesplacených splátek včetně úroku novou nesplacenou jistotou úvěru, žalovaný pak přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pouze část své splatné pohledávky.

13. Dle smlouvy o úvěru, kterou uzavřel dlužník s právním předchůdcem žalovaného dne 10. 8. 2011 se podává, že dle této se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi spotřebitelský úvěr ve výši 400.000 Kč s úrokovou sazbou 24% p.a. Dlužník se oproti tomu zavázal splácet úvěr ve splátkách po 8.233,09 Kč stanovených dle splátkového kalendáře tvořícího nedílnou součást smluvního ujednání. Účastníci smlouvy o úvěru dále mimo jiné sjednali, že dojde-li k odstoupení, je dlužník povinen vrátit věřiteli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení, jistinu a zaplatit úrok ve výši, na kterou by věřiteli vznikl nárok, pokud by k odstoupení od smlouvy nedošlo, a to za období ode dne, kdy byl spotřebitelský úvěr čerpán do dne, kdy je jistina splacena. V článku 8 všeobecných obchodních podmínek bylo sjednáno, že v případě, že dlužník bude v prodlení se splacením dvou splátek úvěru, stává se celý poskytnutý úvěr s příslušenstvím okamžitě splatným, přičemž dlužník je povinen bezodkladně uhradit věřiteli zůstatek dlužné částky, která bude představovat součet nesplacených splátek jistiny včetně dosud nesplaceného sjednaného úroku, a to za celou dobu plánovaného splácení úvěru v souladu se splátkovým kalendářem. Dne11. 8. 2011 právní předchůdce žalovaného spolu s dlužníkem a Jitkou Sirotkovou sepsali ve formě exekutorského zápisu sp. zn. 025 EZ 1798/11 dohodu o závazku uvedených povinných osob splnit pohledávku vůči osobě oprávněné se svolením k nařízení a provedení exekuce. Na základě smlouvy o postoupení č. 00232011 došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalovaného. Ten následně dopisem ze dne 19. 1. 2012 oznámil dlužníkovi zesplatnění úvěru z důvodu prodlení.

14. Soud posoudil právní povahu úvěrové smlouvy jako spotřebitelské smlouvy, na niž dopadají ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, na takovou smlouvu se subsidiárně vztahují ustanovení občanského zákoníku, a to jak ustanovení o spotřebitelských smlouvách přímo (§ 52 až § 57 OZ), tak i obecná ustanovení zákoníku o platnosti právních úkonů.

15. Jak již bylo uvedeno, žalobce popírá úroky z úvěru po datu 15. 7. 2015 ve výši 346.416,41 Kč. Soud v projednávaném případě předně konstatuje ve shodě se žalovaným, že

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová

k zesplatění úvěru došlo v souladu se smluvním ujednáním pro porušení povinnosti dlužníka úvěr řádně splácet, soud zesplatnění úvěru považuje za platné. Splatnost úroků byla sjednána shodně se splatností jednotlivých splátek jistiny, zesplatnění úvěru se tak vztahuje jak k jistině, tak i sjednanému úroku. S ohledem na to, že k zesplatnění došlo před rozhodnutím o úpadku dlužníka, před tímto rozhodnutím se tak staly splatnými i úroky. Na uvedený případ tak již nelze aplikovat žalobcem namítané ustanovení § 170 IZ, které stanoví taxativní výčet nároků a jejich příslušenství, které nelze uspokojit v žádné formě řešení úpadku dlužníka, a které nemůže být výkladem ze strany insolvenčního soudu nebo správce zužován nebo rozšířen, avšak pouze pro případ úroků, které přirostly až po rozhodnutí po úpadku. Soud tak má za to, že nárok věřitele na úroky ve výši 346.416,41 Kč je dán.

16. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

17. Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. Podle výsledku řízení náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení žalovanému, který byl ve věci úspěšný. V souladu s § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona však ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

Ústí nad Labem 12. prosince 2017

JUDr. Andrea Esterková, v.r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová