74 ICm 2883/2013
74 ICm 2883/2013-37 (KSUL 74 INS 27732/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ivou Černou v právní věci žalobce: AB 4 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným, registrační číslo: 34186049, se sídlem Amsterdam, Strawinskylaan 933, PSČ 1077XX, Nizozemské království, zastoupen Mgr. Romanem Pospiechem, advokátem se sídlem Svobodova 136/9, 128 00 Praha 2, proti žalovanému: VRŠANSKÝ a spol., v.o.s., IČ 25466763, se sídlem Kollárova 1879/11, 415 01 Teplice, insolvenční správce dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem a sídlem Na Konečné 200/10, 415 01 Teplice a Idy anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Konečné 200/10, 415 01 Teplice, o určení pravosti pohledávky (přihláška č. P5, věřitele č. 4),

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená pod č. P5 v insolvenčním řízení dlužníků Milana anonymizovano , anonymizovano a Idy anonymizovano , anonymizovano , projednávaném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 74 INS 27732/2012, j e co do výše 91.606,97 Kč p o p r á v u .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 23.8.2013 se žalobce domáhal proti žalovanému insolvenčnímu správci dlužníků Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem a isir.justi ce.cz (KSUL 74 INS 27732/2012) sídlem Na Konečné 200/10, 415 01 Teplice a Idy anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Konečné 200/10, 415 01 Teplice (dále jen dlužník, dlužnice či dlužníci) určení pravosti popřené žalobcovy pohledávky vůči dlužníkům přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 74 INS 27732/2012 ve výši 91.606,97 Kč (pohledávka P5 ), tedy v rozsahu popření přihlášky žalovaným jako insolvenčním správcem. Svoji pohledávku přihlásil žalobce jako pohledávku nevykonatelnou z titulu nedoplatků ze smluv o poskytování úvěru č. 4009276781 ze dne 27.9.2010 a č. 4108073517 ze dne 12.8.2011 uzavřených mezi dlužníkem a právním předchůdcem žalobce Home Credit Finance, a. s., IČO: 25536613, se sídlem Kounicova 284/39, 602 00 Brno-město. Žalovaný insolvenční správce pohledávku žalobce popřel při přezkumném jednání z důvodu, že nebyl doložen převod pohledávky mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem.

Žalobce nesouhlasil s popřením své pohledávky. Tvrdil, že existence smlouvy o postoupení pohledávky, její obsah, ani platnost není rozhodná, pro posouzení možnosti žalobce přihlásit v řízení dlužníků pohledávku, neboť klíčové je oznámení dlužníkům o postoupení pohledávky původním věřitelem (postupníkem). Odkázal zejména na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. Žalobce namítl, že žalovaný nemůže namítat nedostatek jeho aktivní legitimace, jelikož mu nepřísluší přezkoumání platnosti smlouvy o postoupení pohledávky za dlužníkem za situace, kdy dlužníkovi bylo postoupení pohledávky oznámeno postupitelem a nejedná se o situaci dle § 525 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ). Navrhl, aby soud určil, že jeho pohledávka byla přihlášena po právu.

Žalovaný s uplatněným nárokem žalobce nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že žalobce nedoložil aktivní legitimaci, pokud k přihlášce pohledávky nepřipojil smlouvu o postoupení pohledávky z původního věřitele dlužníka, ale jen oznámení o postoupení pohledávky. Dále uvedl, že § 525 odst. 2 obč. zák. obsahuje ustanovení chránící dlužníka, nikoli věřitele, a to před zhoršením postavení při plnění na neplatnou smlouvu. Nelze proto aplikovat úpravu na vztah postupníka a žalovaného v pozici insolvenčního správce. Pro nedoložení smlouvy žalobce shledává postoupení pohledávky za neprokázané s následky podobnými jako by byla smlouva neplatná. Navrhl žalobu zamítnout.

Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a obsahu insolvenčního spisu, soud v souladu s § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) a po zjištění stanoviska stran ve věci, jakož i výslovných souhlasů s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (č.l.-30 a č.l.-35 soudního spisu) rozhodl, aniž nařídil jednání.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem 74 INS 27732/2012 soud zjistil, že byl dne 13.3.2013 (A-14) zjištěn úpadek dlužníků. Usnesením ze dne 06.05.2013 (B-4) bylo insolvenčním soudem schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Insolvenční řízení dosud není skončeno, schválené oddlužení trvá. Žalobce přihlásil v insolvenčním řízení dlužníků svou přihláškou pohledávky P5 v celkové výši 91.606,97 Kč jako pohledávku nezajištěnou, nevykonatelnou, z titulu nedoplatku ze Smlouvy o poskytování úvěru č. 4009276781 ze dne 27.9.2010 a č. 4108073517 ze dne 12.8.2011 uzavřených mezi dlužnicí a právním předchůdcem žalobce Home Credit Finance, a. s., IČO: 25536613, se sídlem Kounicova 284/39, 602 00 Brno-město. Dále z insolvenčního spisu vyplývá, že dne 30.04.2013 byla přezkoumána pohledávka žalobce při přezkumném řízení s výsledkem, že pohledávka byla popřena žalovaným v celé výši s odůvodněním popření spočívající v nedoložení převodu pohledávek. Žalobce podal žalobu v zákonné lhůtě. (KSUL 74 INS 27732/2012)

Ze smlouvy o poskytování revolvingového úvěru č. 4009276781 ze dne 27.9.2010 soud zjistil, že uvedená smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce Home Credit Finance, a. s., IČO: 25536613 a dlužníkem. Dlužníkovi byla na základě smlouvy poskytnuta peněžitá částka nazvaná jako úvěr ve výši 9.998,-Kč. Dále ze smlouvy o poskytování revolvingového úvěru č. 4108073517 ze dne 12.8.2011 soud zjistil, že uvedená smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce Home Credit Finance, a. s., IČO: 25536613 a dlužníkem. Dlužníkovi byla na základě smlouvy poskytnuta peněžitá částka nazvaná jako úvěr ve výši 50.000 Kč.

Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15.11.2012 soud zjistil, že od právního předchůdce žalobce, společnosti Home Credit a.s. IČO: 26978636, došlo k postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. 4009276781 ze dne 27.9.2010 a pohledávky z úvěrové smlouvy č. 4108073517 ze dne 12.8.2011 na žalobce. Dlužník byl upozorněn na povinnost poskytnout dosud neuhrazené plnění žalobci jakožto postupníkovi.

Z poštovního podacího archu vypracovaného Českou poštou s. p. pro odesílatele Home Credit, a.s. (právním předchůdcem žalobce) soud zjistil, že dlužníkovi byl odeslán dokument (oznámení o postoupení pohledávky) pod RR0012676748U dne 19.11.2012 a pod RR0012676751U ze dne 19.11.2012.

Mezi účastníky nebylo sporné uzavření úvěrové smlouvy, obsah smlouvy, ani výše dlužné částky.

Sporné bylo mezi účastníky právní posouzení, zda je žalobce aktivně věcně legitimovaný k přihlášení neuhrazené pohledávky z úvěrové smlouvy za situace, kdy insolvenčnímu správci dlužníka nedoložil smlouvu o postoupení pohledávky dlužníka mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem. Bylo tedy třeba posoudit, zda postačuje k aktivní věcné legitimaci přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení oznámení o postoupení pohledávky.

Na základě provedených důkazů hodnotí soud skutkový stav tak, že právní předchůdce žalobce jako věřitel a insolvenční dlužníka jako dlužník spolu uzavřeli smlouvu o úvěru. Věřitel se zavázal poskytnout dlužníku peněžní prostředky, naproti tomu dlužníkovi vznikla povinnost peněžní prostředky včetně příslušenství v pravidelných splátkách vrátit. Dopisem ze dne 15.11.2012 bylo dlužníku oznámeno, aby neuhrazenou pohledávku vůči věřiteli poskytl postupníkovi-žalobci. Oznámení bylo odesláno předchůdcem žalobce jako postupitelem pohledávky dne 19.11.2012.

Při posouzení uplatněných nároků soud vycházel z ustanovení zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 14. 6. 2004, v rámci posouzení smlouvy o úvěru (dále jen obch. zák.), a dále ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, v rámci posouzení platnosti postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy (dále jen o. z.), a to s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 1 o. z., že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

V daném případě byla mezi žalobcem jako věřitelem a dlužníkem uzavřena úvěrová smlouva podle ustanovení § 497 obch. zák. Předchůdce žalobce užil notifikační úkon předpokládaný dle § 1882 odst. 2 obč. zák. a jako postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky. (KSUL 74 INS 27732/2012)

Soud na základě dále uvedených úvah dospěl k závěru, že žalobce byl aktivně věcně legitimovaný pro přihlášení neuhrazené pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka.

Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dle § 1881 odst. 1 a 2 o. z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.

Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

Při posouzení nároku zda postačuje notifikační úkon postupitele o postoupení pohledávky pro přihlášení pohledávky postupníkem, který nedoložil smlouvu o postoupení pohledávky, vyšel soud mimo jiné z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 9 Cdo 1277/2007: Jestliže oznámí postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případů uvedených v § 525 obč. zák. [obdobně § 1881 o.z.], eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení) ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Obdobně to platí ve sporu o určení pravosti nevykonatelné postoupené pohledávky o námitkách, jež náleží popírajícímu správci konkursní podstaty nebo popírajícím konkursním věřitelům. V takovém případě ani případná neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky nevede k závěru, že postupník není ve sporu aktivně legitimován.

Zároveň platí, že postupitel je pánem pohledávky a je-li z jeho strany dlužníkovi postoupení řádně oznámeno, nemůže dlužník o pravdivosti obsahu samotné notifikace pochybovat, natož zpochybňovat platnost smlouvy o postoupení.

Původní věřitel-postupitel zaslal dlužníkovi oznámení o postoupení pohledávky, kde jako postupníka označil žalobce. Z obsahu spisu nevyplývá, že by smlouva o postoupení pohledávky byla v rozporu s § 1881 o. z., kde by dlužníkovi svědčila námitka neplatnosti postupní smlouvy. Soud dle § 1882 odst. 2 o. z. vycházel z prokázané situace, že postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno postupitelem a tento notifikační úkon vyvolal právní následky-účinek poskytnutí plnění dlužníka postupníkovi. Za této situace není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení pohledávky. Dlužník je tímto ustanovením chráněn tak, že splní-li dluh postupníkovi, jehož smlouva o postoupení pohledávky neexistuje či je neplatná, svého dluhu se zprostí. Ustanovení má však i dopad pro nabývajícího věřitele-postupníka, který je oznámením učiněným postupitelem dlužníkovi chráněn také, neboť smlouvou o postoupení pohledávky se již dlužníkovi nemusí prokazovat.

Ze shora uvedených závěrů soud zhodnotil, že oznámení o postoupení pohledávky postupitelem splnilo zákonem předpokládané účinky, tedy že splnění dluhu náleží nadále postupníkovi, dlužník nemá oprávnění požadovat doložení smlouvy o postoupení pohledávky (a to ani insolvenční správce, neboť ten vstupuje do práv a povinností dlužníka), a žalobce je (KSUL 74 INS 27732/2012) proto věcně aktivně legitimovaný do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku postoupenou od původního věřitele přihlásit. V tomto směru není právní postavení insolvenčního správce lepší, než jaké je postavení dlužníka. Nenáleží-li námitka vůči postupní smlouvě dlužníkovi, nemůže ji uplatnit ani její insolvenční správce a postupník má právo pohledávku, jejíž postoupení bylo postupitelem dlužníku oznámeno, přihlásit samostatně do insolvenčního řízení. To vyplývá i z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jehož závěry jsou plně použitelné pro případ projednávaný dle úpravy insolvenčního zákona.

Soud tedy neshledal důvodným popření pohledávky insolvenčním správcem pro nedostatek věcné aktivní legitimace žalobce, která je dostatečně prokázána oznámením postupitele dlužníku, tedy notifikačním úkonem, ke kterému je postupitel zcela oprávněn. Proto soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl o tom, že pohledávka žalobce byla přihlášena po právu v celém rozsahu.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle úspěchu ve věci v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný zcela, právo na náhradu nákladů v řízení o pravost pohledávky však vůči insolvenčnímu správci, jenž vystupuje na straně žalovaného, uplatnit dle § 202 insolvenčního zákona, žalobce nemá. Proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Ústí nad Labem dne 20. prosince 2017

Mgr. Iva Černá v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Petra Gabrielová (KSUL 74 INS 27732/2012)