72 ICm 3859/2015
č.j.: 72 ICm 3859/2015-39 KSPH 72 INS 16470/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou ve věci žalobce Michala anonymizovano , na anonymizovano , bytem Staroměstské nám. 86/6, 293 01 Mladá Boleslav, zastoupeného JUDr. Gabrielou Lyžbickou, advokátkou, se sídlem Smetanova 832, 293 01 Mladá Boleslav, proti žalované LIQUIDATORS v.o.s., IČO 24817465, Radhošťská 1942/2, 130 00 Praha, insolvenčnímu správci dlužníků Štefana Greguše, narozeného dne 9. 5. 1974 a Sabiny anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Dvořákova 1027, 293 01 Mladá Boleslav o určení pravosti nevykonatelné pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 72 INS 16470/2015

takto:

I . Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce má za dlužníky Štefanem Gregušem, narozeným dne 9. 5. 1974 a Sabinou anonymizovano , n anonymizovano , oba bytem Dvořákova 1027, 293 01 Mladá Boleslav, pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 8. 6. 2009 a smluvní pokuty v celkové výši 1 661 654,34 se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši 726,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. isir.justi ce.cz

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 7. 10. 2015 se žalobce Michal anonymizovano , anonymizovano , bytem Staroměstské nám. 86/6, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen žalobce nebo věřitel ) domáhal určení, že má za Štefanem Gregušem, narozeným dne 9. 5. 1974 a Sabinou anonymizovano , n anonymizovano , oba bytem Dvořákova 1027, 293 01 Mladá Boleslav (dále jen dlužníci ) pohledávku, která vznikla tak, že dlužníci uzavírali se společností Světlík & spol. s.r.o., IČO 27441083 se sídlem tř. Václava Klementa 1236, 293 01 Mladá Boleslav (původním věřitelem dlužníků) opakovaně ústní smlouvy o půjčce. Finanční prostředky byly předávány dlužníkům v hotovosti, celková takto předaná částka činila 1 038 000,-Kč. Následně byla tato ústní ujednání potvrzena v č.l. IX písemné smlouvy o půjčce ze dne 8. 6. 2009, kterou tito účastníci sepsali. Příslušenství pohledávky tvořil zákonný úrok z prodlení ve výši 473 654,34 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta, která byla nejprve sjednávána také ústně a následně rovněž potvrzena v písemné smlouvě ze dne 8. 6. 2009. Celá smluvní pokuta byla vyčíslena na 150 000,-Kč, jednalo se o 15% z celé půjčené částky. Žalobce pohledávku získal od původního věřitele Světlík & spol. s r.o. postoupením pohledávky na základě smlouvy ze dne 19. 8. 2011 a přihlásil ji jako věřitel do insolvenčního řízení dlužníků vedeného pod sp. zn. KSPH 72 INS 16470/2015 jako přihlášku pohledávky P22 v celkové výši 1 661 654,34 Kč dvěma dílčími pohledávkami. Na přezkumném jednání dne 7. 9. 2015 byla pohledávka popřena jak insolvenčním správcem, společností LIQUIDATORS v.o.s., IČO 24817465, Radhošťská 1942/2, 130 00 Praha, (dále jen žalovaná ) tak i dlužníky. Vyrozumění o popření bylo doručeno žalobci dne 25. 9. 2015 a žalobce podal dne 7. 10. 2015 žalobu na určení své nevykonatelné pohledávky podle ustanovení § 198 IZ.

Žalovaná popřela pohledávku věřitele co do pravosti, neboť ten nedoložil faktické předání peněz. Písemná smlouva, která vznikla až následně za několik měsíců po tvrzených půjčkách v hotovosti na základě konkludentního jednání dlužníků a původního věřitele a která je označena jako důvod vzniku pohledávky, se neshoduje s půjčkami poskytovanými postupně na základě ústní dohody, jak tvrdí sám žalobce. Následnou písemnou dohodu by bylo možné teoreticky považovat za privativní novaci nebo narovnání ve vztahu ke všem dřívějším dílčím ústním smlouvám, ale to by muselo být vyjádřeno přímo v textu této písemné smlouvy, což není. Pokud by měl být dřívější závazek nahrazen závazkem novým, musely by dřívější rušené závazky být jednoznačně konkretizovány. Navíc smluvní pokuta by musela vždy být sjednávána písemně. Žalovaná má za to, že primární pohledávka nevznikla, nevznikla ani pohledávka ze smluvní pokuty. Žalovaná proto na přezkumném jednání dne 7. 9. 2015 pohledávku P22, kterou žalobce přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků popřela co do pravosti, stejně jako dlužníci, kteří popřeli, že by od firmy Světlík & spol. s r.o. obdrželi jakékoliv finanční prostředky. O popěrném úkonu svém i dlužníků vyrozuměla věřitele a poučila jej, jak může uplatnit své právo na určení pohledávky u insolvenčního soudu. K okolnostem ústních půjček navrhla žalovaná výslech dlužníků. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. 1 vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce s tímto postupem nesouhlasil, žalovaná se k výzvě soudu vyjádřila tak, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto musel jednání nařídit. Při jednání soudu konaném dne 11. 11. 2016 učinili účastníci nespornými tyto skutečnosti:

1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

7. 7. 2015 bylo vydáno v insolvenční věci dlužníků vedené pod sp. zn. KSPH 72 INS 3859/2015 usnesení o úpadku a povoleno řešení úpadku oddlužením, insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná 3. 8. 2015 přihlásil žalobce (věřitel) do tohoto řízení svou pohledávku přihláškou P22, celkem 1 661 654,34 Kč ve dvou dílčích nevykonatelných pohledávkách 7. 9. 2015 se konalo přezkumné jednání, na kterém žalovaná i dlužníci popřeli obě pohledávky co do pravosti 25. 9. 2015 bylo věřiteli doručeno vyrozumění o popření jeho pohledávky 7. 10. 2015 podána žaloba 6. 1. 2016 bylo dlužníkům schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře

Soud předvolal a vyslechl dlužníky jako účastníky řízení, kteří se svým výslechem oba vyslovili souhlas. Sabina anonymizovano vypověděla, že nikdy neviděla smlouvu o půjčce ze dne 8. 6. 2009, tu podepsal pouze její manžel, Štefan Greguš, sama podepsala pouze smlouvu zástavní z téhož dne, aniž by ji četla. Proč byly obě smlouvy sepsány téhož dne, nedovedla vysvětlit a popřela, že by účelem půjčky, byla rekonstrukce jejich bytu, jak je ve smlouvě uvedeno, protože žádnou rekonstrukci bytu nezamýšleli. Podpisy na smlouvě nebyly ověřovány. Štefan Greguš popřel, že by obdržel jakékoliv finanční prostředky ať již přímým předáním nebo na svůj bankovní účet, který měl u ČSOB. Dlužníci měli závazky u více věřitelů a dohodli se s původním věřitelem Světlík & spol.,s.r.o., že za ně jejich závazky zaplatí. Dlužníci pak budou vynaložené finanční prostředky splácet na základě smlouvy o půjčce, která bude sepsána později. Dlužníkům bylo vysvětleno, že je třeba podepsat zástavní smlouvu na byt ve vlastnictví dlužníků, aby původní věřitel měl nějakou jistotu, kdyby dlužníci v budoucnu finanční prostředky nehradili. Zástavní smlouva umožní původnímu věřiteli uspokojit své nároky prodejem nemovitosti jako prvnímu v pořadí. Dlužníci zástavní smlouvu podepsali, později jim z katastrálního úřadu přišlo upozornění, že bylo zřízeno zástavní právo. Smlouvu o půjčce, na které je dlužník podepsán, viděl dlužník poprvé u insolvenčního správce, podpis na ní vypadá jako dlužníkův, avšak dlužník tuto smlouvu nepodepsal. Dlužníci sami neměli přehled o přesné výši svých závazků, ta měla být teprve zjištěna a na základě tohoto zjištění měla pak být sepsána smlouva o půjčce. Původní věřitel ale nesplnil svůj slib, že za dlužníky zaplatí závazky vůči jejich věřitelům, neboť všichni věřitelé se pak přihlásili se svými pohledávkami do insolvenčního řízení dlužníků. Dlužník uvedl, že nabídky, že jim různé subjekty pomohou s vyřešením jejich dluhů, jim přicházely poštou, dlužníci jednu z nabídek využili.

Další důkazy provedl soud z insolvenčního spisu KSPH 72 INS 16470/2015 ze kterého zjistil, že dne 7. 7. 2015 vydal soud usnesení o úpadku dlužníků a povolil řešit tento úpadek oddlužením, insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná. Dne 3. 8. 2015 přihlásil žalobce svou pohledávku pod pořadovým číslem P22 přihláškou pohledávky. Dne 7. 9. 2015 se konalo přezkumné jednání, na kterém žalovaná a dlužníci popřeli shodně obě dílčí pohledávky žalobce P22 /1,2 co do pravosti, jak vyplývá z protokolu o jednání i z upraveného seznamu přihlášených pohledávek. Pohledávky byly přezkoumány jako nezajištěné. Dne 25. 9. 2015 bylo žalobci jako věřiteli doručeno vyrozumění o popření pohledávky žalovanou i dlužníky a poučení věřitele, že věřitel, jemuž byla popřena pohledávka insolvenčním správcem, může uplatnit žalobu na popření pohledávky u insolvenčnímu soudu proti tomu, kdo pohledávku popírá, tj. proti insolvenčnímu správci, dlužníku nebo proti oběma, lhůta k podání žaloby proti insolvenčnímu správci činí 30 dnů od přezkumného jednání, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, v případě podání žaloby proti dlužníku činí lhůta 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, pokud se přezkumné jednání konalo před schválením oddlužení, běží lhůta až ode dne, kdy nastanou účinky schválení oddlužení. Dne 6. 1. 2016 bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Lhůta tedy skončila dne 16. 2. 2016.

Ze spisusoud zjistil, že žaloba o určení nevykonatelné pohledávky byla žalobcem podána dne 7. 10. 2015, tedy včas, avšak pouze proti žalované (insolvenčnímu správci) a nikoliv i proti dlužníkům.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 8. 6. 2009 na č. l. 6, uzavřené mezi společností Světlík & spol. s r. o. jako věřitelem a Štefanem Gregušem jako dlužníkem a případně také jako budoucím zástavcem a případně i převodcem soud zjistil, že věřitel v článku I. potvrdil, že postupným dílčím plněním v tam uvedeném časovém období půjčil a přenechal dlužníkovi hotovost v jednotlivých splátkách v celkové výši 1 038 000,-Kč. Dlužník s tím souhlasí a potvrzuje podpisem výši uvedené částky i to, že finanční prostředky ve splátkách v hotovosti přebral od věřitele. Účelem půjčky je rekonstrukce bytové jednotky ve vlastnictví dlužníka v SJM, a tato bytová jednotka bude předmětem zajištění pohledávek věřitele vůči dlužníkovi z této smlouvy. V článku II. se dlužník zavazuje vrátit věřiteli půjčenou částku 1 038 000,-Kč společně s částkou 10 000,-Kč, která pokrývá hotové výdaje věřitele s uzavřením smlouvy, ve lhůtě 3 měsíců od uzavření smlouvy, tedy do 8. 9. 2009 a to bezhotovostně na účet věřitele. Dlužník také prohlašuje, že dluh specifikovaný v odst. I. uznává. Podle článku IV. smlouvy nesplní-li dlužník povinnost řádně a včas, vzniká věřiteli nárok na úroky z prodlení. V článku V. se dlužník zavázal, že k zajištění dlužníkových pohledávek vyplývajících ze smlouvy bezodkladně po uzavření této smlouvy přijme dlužník věřitelův návrh zajišťovací smlouvy a uzavře smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem ve smlouvě specifikovaných (bytové jednotky v SJM dlužníka a dlužnice). Podle článku IX smlouvy v případě nesplnění smluvních povinností se obě strany zavazují, že ta, která porušila smluvní povinnosti, zaplatí druhé straně jednorázovou smluvní pokutu ve výši 150 000,-Kč. Dlužník tvrdil, že tuto smlouvu nepodepsal.

Ze zástavní smlouvy ze dne 8. 6. 2009 uzavřené mezi společností Světlík & spol. s r. o. jako zástavním věřitelem a manželi anonymizovano jako zástavci soud zjistil, že článek I. této smlouvy se obsahově shoduje s článkem I. ze smlouvy o půjčce. Dlužníci prohlašují, že jsou vlastníky ve smlouvě uvedených nemovitostí (bytové jednotky) a na základě smlouvy dávají tento majetek do zástavy zástavci.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2011 na č.l. 5 soud zjistil, že věřitel a postupník Světlík & spol. s.r.o., postoupil na žalobce jako potupníka pohledávku za dlužníky ve výši 1 038 000,-Kč z titulu nároku na vrácení půjčené částky spolu s příslušenstvím a to úrokem z prodlení a s pohledávkou z titulu smluvní pokuty tak, jak jsou uvedeny jako zajišťované pohledávky, ve smlouvě zástavní ze dne 8. 6. 2009.

Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o procesní situaci, která ani mezi žalobcem a žalovanou není sporná: 7. 7. 2015 bylo vydáno v insolvenční věci dlužníků vedené pod sp. zn. KSPH 72 INS 3859/2015 usnesení o úpadku a povoleno řešení úpadku oddlužením, insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná 3. 8. 2015 přihlásil žalobce (věřitel) do tohoto řízení svou pohledávku přihláškou P22, celkem 1 661 654,34 Kč ve dvou dílčích nevykonatelných pohledávkách

7. 9. 2015 se konalo přezkumné jednání, na kterém žalobkyně i dlužníci popřeli obě pohledávky co do pravosti, skutečnost je prokázána protokolem z přezkumného jednání i přezkumným listem z upraveného seznamu přihlášených pohledávek, insolvenční správce přezkoumal pohledávku jako nezajištěnou 25. 9. 2015 bylo věřiteli doručeno vyrozumění o popření věřitelovy pohledávky, které obsahovalo poučení o tom, že věřitel, jemuž byla popřena pohledávka insolvenčním správcem, může uplatnit žalobu na popření pohledávky u insolvenčnímu soudu proti tomu, kdo pohledávku popírá, tj. proti insolvenčnímu správci, dlužníku nebo proti oběma u insolvenčního soudu, lhůta k podání žaloby proti insolvenčnímu správci činí lhůta 30 dnů od přezkumného jednání, a neskončí dříve než 15 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, v případě žaloby proti dlužníku činí lhůta 30 dnů ode dne konání přezkumného jednání, pokud se přezkumné jednání konalo před schválením oddlužení, běží lhůta až ode dne, kdy nastanou účinky schválení oddlužení. 7. 10. 2015 byla podána včasná žaloba, avšak pouze proti žalované (insolvenčnímu správci) a nikoliv také proti dlužníkům, kteří pohledávku žalobce rovněž popřeli. Žalobce netvrdil, že by jeho pohledávky byla pohledávkou zajištěnou zástavním právem. 6. 1. 2016 bylo dlužníkům schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře

Dle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona 2 věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ustanovení § 197 odst. 1 insolvenčního zákona věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upravovaném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ustanovení § 410 odst. 2 insolvenčního zákona popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno.; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy proti dlužníku.

Podle ustanovení § 160 odst. 1 insolvenčního zákona se incidenční spor projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu;+ tento návrh má povahu žaloby.

2 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

Podle ustanovení § 160 odst. 4 insolvenčního zákona žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat.

Podle ustanovení § 94 odst. 1 o.s.ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdy má do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

Žalobce podal žalobu proti žalované (insolvenčnímu správci), která mu popřela jeho nevykonatelnou pohledávku včas. Vyrozumění o tom, že byl popěrný úkon učiněn žalovanou i dlužníky a poučení jak postupovat, pokud chce žalobce uplatnit své právo žalobou na určení, bylo žalobci doručeno dne 25. 9. 2015, žaloba byla u insolvenčního soudu podána dne 7. 10. 2015, tedy v 15 denní lhůtě ode dne doručení. Žaloba byla ale podána pouze proti žalované a nikoliv zároveň i proti dlužníkům, což způsobilo nedostatek pasivní legitimace na straně žalované. Přezkumné jednání, při kterém dlužníci pohledávku popřeli, se konalo před schválením oddlužení, takže jeho účinky nastaly až dnem, kdy nastaly účinky oddlužení, tedy dnem 6. 1. 2016. Nedostatek pasivní legitimace ale nebyl zhojen.

Jestliže byla pohledávka popřena insolvenčním správcem i dlužníkem za podmínek § 336 odst. 2 nebo § 410 odst. 2, podává se žaloba proti insolvenčnímu správci i proti dlužníkovi. Platí přitom, že pokud byla žaloba podána jen proti insolvenčnímu správci anebo jen proti dlužníkovi, přestože má být podána proti oběma uvedeným procesním subjektům, může žalobce (věřitel popřené pohledávky) postupovat podle § 92 odst. 1 OSŘ a navrhnout insolvenčnímu soudu připuštění, aby do řízení vstoupil další účastník coby žalovaný. Návrh je podán včas, jestliže je doručen insolvenčnímu soudu nejpozději poslední den lhůty k podání žaloby proti tomu subjektu, jehož vstup jako dalšího účastníka se navrhuje. Pokud bude žaloba podána jen proti popírajícímu insolvenčnímu správci, přestože měla být-za podmínek § 336 odst. 2, a § 410 odst. 2-podána též proti popírajícímu dlužníkovi, nebude odmítnuta podle § 160 odst. 4 pro opožděnost (s odůvodněním, že nebyla ve lhůtě podána proti všem pasivně legitimovaným subjektům, tedy s odůvodněním, že je opožděná). V takovém případě bude žaloba zamítnuta po nařízeném jednání. Je tomu tak z toho důvodu, že insolvenční soud musí nejprve dokazováním dojít ke zjištění, zda byla pohledávka žalobce popřena insolvenčním správcem i dlužníkem (za podmínek § 336 odst. 2 a § 410 odst. 2). Teprve následně může insolvenční soud určit okruh osob pasivně věcně legitimovaných ve sporu a poté může o žalobě rozhodnout. (Richter, O.: Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení. Komentář, 1. vydání, Praha: C.H. Beck, 2014, str. 243)

Soud tak po provedeném jednání rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a to z důvodů procesních, vlastním skutkovým dějem a jeho právním hodnocením se nezabýval. Dlužno však podotknout, že i kdyby tomu tak nebylo, žalobě by soud nevyhověl, neboť žalobce neprokázal, že za dlužníky pohledávku, která mu byla popřena, má.

Náklady řízení

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 za použití ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 726,-Kč za dva úkony a to za písemné vyjádření a účast na jednání před soudem, tedy 2x 300,-Kč zvýšené o DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu) je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání podle věty první, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě (§ 80a insolvenčního zákona).

V Praze dne 1. března 2018

JUDr. Jitka Bartáková soudkyně