72 ICm 3348/2017
č.j.: 72 ICm 3348/2017 insolvenční řízení KSPK 72 INS 1968/2017

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou ve věci

žalobce: G7, a.s., IČO: 63145880, se sídlem Litvínov, Tylova 541, PSČ 436 01,

proti žalovanému: Mgr. Davidovi Švrčkovi, advokátovi, se sídlem Hradec králové, Heyrovského 1178/6, PSČ 500 03, insolvenčnímu správci dlužníka GAS-PRO Kolešovice s.r.o., IČ 25676431 se sídlem Kolešovice 40, PSČ 270 02

o určení práva žalobce na uspokojení jeho pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 72 INS 1968/2017ze zajištění,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobkyně za dlužníkem GAS-PRO Kolešovice s.r.o., IČ 25676431, ve výši 2 509 861,39 Kč je zajištěna zástavním právem zřízeným na nemovitostech dlužníka, a to: pozemku parc. č. 1369/56 o výměře 15 m2-zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba-budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc. č. 1369/56 pozemku parc. č. 1369/57 o výměře 372 m2-ostatní plocha isir.justi ce.cz

Vše zapsané na LV č. 956 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, pro obec Kněževes, katastrální území Kněževes u Rakovníka.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou dne 19.7.2017 se žalobce domáhal určení, že má v insolvenčním řízení dlužníka GAS-PRO Kolešovice s.r.o., IČO: 25676431, se sídlem Kolešovice 40, PSČ 270 02 (dále jen Dlužník ) u pohledávky ve výši 2.509.861,39 Kč z rámcové kupní smlouvy uzavřené s Dlužníkem dne 10.10.2013 (dále jen Kupní smlouva ) právo na uspokojení ze zajištění zpeněžení pozemků parc. č. 1369/56 o výměře 15 m2-zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba-budova bez č.p./č.e.-jiná stavba na pozemku parc. č. 1369/56 a pozemku parc. č. 1369/57 o výměře 372 m2-ostatní plocha, vše zapsané na LV č. 956 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, pro obec Kněževes, katastrální území Kněževes u Rakovníka (dále jen Pozemky ), a to na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené dne 17.7.2014 s Dlužníkem (dále jen Zástavní smlouvy ). 2. Žalovaný insolvenční správce s žalobou nesouhlasil, neboť žalobce v podané žalobě nedoložil, že by předmětné pohledávky byly přihlášeny tak, že by bylo možné konstatovat existenci práva na jejich uspokojení ze zajištění. K důvodům sdělil, že v Zástavní smlouvy zajišťovaná pohledávka byla vymezena neurčitě, zaměnitelně s jinou pohledávkou. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. 1 vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s tímto postupem souhlasili výslovně. Soud proto věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů a tvrzení žalobce. 4. Soudu je z jeho činnosti známo, že Dne 31.1.2017 podal věřitel insolvenční návrh, kterým se domáhal zjištění úpadku Dlužníka. Dne 31.1.2017 ve 12:19 hodin bylo oznámeno zahájení insolvenční řízení ve věci Dlužníka (dále jen Insolvenční řízení ). Dne 16.3.2017 byl zjištěn úpadek Dlužníka a současně bylo rozhodnuto o způsobu řešení tohoto úpadku konkursem, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Žalobce podal přihlášku své pohledávky dne 31.1.2017. Touto přihláškou přihlásil do Insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 2.509.861,39 Kč z Kupní smlouvy s právem na její uspokojení ze zajištění zpeněžení Pozemků na základě Zástavní smlouvy (rovněž zjištěno z předmětné přihlášky). Dne 30.6.2017 se konalo přezkumné jednání, při kterém žalovaný popřel právo žalobce na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění. Žalobce se přezkumného jednání účastnil osobně. 5. Dne 10.10.2013 uzavřel žalobce s Dlužníkem Rámcovou kupní smlouvu č. 1615, jejímž předmětem byl závazek žalobce prodávat Dlužníkovi pohonné hmoty a závazek Dlužníka za ně platit, a to na základě průběžně vydávaných faktur. V případě jejich nezaplacení je Dlužník

1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

povinen platit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den z fakturované částky (zjištěno z Kupní smlouvy). 6. Dne 17.7.2014 uzavřel žalobce s Dlužníkem Zástavní smlouvu, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k Pozemkům, a to pro případ nezaplacení dluhu z kupní smlouvy ze dne 10.10.2013, který byl ke dni uzavření zástavní smlouvy vyčíslen částkou 1.183.301,-Kč a dále budoucího dluhu, který vznikne po uzavření zástavní smlouvy z titulu dalších dodávek zboží z Kupní smlouvy, a to až do výše 1.500.000,-Kč, příslušenství z těchto pohledávek a smluvních pokut vzniklých z kupní smlouvy uzavřené mezi zástavním věřitelem G7, a.s., (žalobcem) a Dlužníkem (zjištěno ze Zástavní smlouvy). 7. Důkaz Vyrozumění věřitele ze dne 4.7.2017 soud nehodnotil s ohledem na skutečnost, že žalobce byl účasten přezkumného jednání, od nějž mu plynuly lhůty pro podání žaloby (nikoliv od doručení vyrozumění). 8. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu (ději), a to že dne 31.1.2017 podal věřitel insolvenční návrh, kterým se domáhal zjištění úpadku Dlužníka. Dne 31.1.2017 ve 12:19 hodin bylo oznámeno zahájení Insolvenční řízení ve věci Dlužníka. Dne 16.3.2017 byl zjištěn úpadek Dlužníka a současně bylo rozhodnuto o způsobu řešení tohoto úpadku konkursem, přičemž insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Žalobce podal přihlášku své pohledávky dne 31.1.2017. Touto přihláškou přihlásil do Insolvenčního řízení svoji pohledávku ve výši 2.509.861,39 Kč z Kupní smlouvy s právem na její uspokojení ze zajištění zpeněžení Pozemků na základě Zástavní smlouvy. Dne 30.6.2017 se konalo přezkumné jednání, při kterém žalovaný popřel právo žalobce na uspokojení jeho pohledávky ze zajištění. Žalobce se přezkumného jednání účastnil osobně. Dlužník přihlášenou pohledávku nepopřel. 9. Dne 10.10.2013 uzavřel žalobce s Dlužníkem Kupní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobce prodávat Dlužníkovi pohonné hmoty a závazek Dlužníka za ně platit, a to na základě průběžně vydávaných faktur. V případě jejich nezaplacení je Dlužník povinen platit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % za každý den z fakturované částky. 10. Dne 17.7.2014 uzavřel žalobce s Dlužníkem Zástavní smlouvu, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva k Pozemkům, a to pro případ nezaplacení dluhu z kupní smlouvy ze dne 10.10.2013, který byl ke dni uzavření zástavní smlouvy vyčíslen částkou 1.183.301,-Kč a dále budoucího dluhu až do výše 1.500.000,-Kč, včetně příslušenství z těchto pohledávek a smluvních pokut, který vznikne po uzavření zástavní smlouvy z titulu dalších dodávek zboží z Kupní smlouvy. 11. Dle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona 2 věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

2 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )

Dle odst. 3 citovaného ustanovení přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. 12. Dle ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. 13. Podle ustanovení § 1312 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ) se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký druh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. Podle odst. 2 tohoto ustanovení zástava může být určena jednotlivě, nebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoliv v době trvání zástavního práva. Podle ustanovení § 1313 NOZ zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu. 14. Podle ustanovení § 545 NOZ Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle ustanovení 555 odst. 1) NOZ se právní jednání posuzuje podle svého obsahu, podle odst. 2) tohoto ustanovení má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Podle ustanovení § 556 odst. 1 NOZ Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2) tohoto ustanovení se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. 15. Soud se předně zabýval otázkou, zda byla žaloba podána včas. Dne 30.6.2017 se konalo přezkumné jednání, kterého se žalobce účastnil. Žaloba došla soudu dne 19.7.2017, tedy ve třicetidenní lhůtě (§ 198 odst. 1 insolvenčního zákona), a proto včas. 16. Závěr soudu o skutkovém ději (jak je uveden v odst. 8 a násl. odůvodnění) je mezi účastníky prakticky nesporným. Sporným zůstává toliko právní hodnocení, zda Zástavní smlouva zajišťuje všechny přihlášené pohledávky. 17. Zástavní smlouva obsahuje všechny náležitosti uvedené ve výše citovaném ustanovení občanského zákoníku, a je tedy platná. V této Zástavní smlouvě bylo sjednáno zástavní právo k Pozemkům do celkové výše 2.683.301,-Kč. Žalobce do Insolvenčního řízení přihlásil svoji pohledávku ve výši 2.509.861,39 Kč. Soud má z uvedeného za to, že věřitel má u celé přihlášené pohledávky právo na její uspokojení ze zajištění zpeněžení Pozemků, proto žalobě vyhověl. 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva

tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl. 19. V daném případě však soud rozhodl o nákladech řízení podle speciálního ust. § 163 ve spojení s ust. § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona 3, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Soud se držel uvedeného pravidla, a rozhodl proto tak, že nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je- li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu) je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání podle věty první, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě (§ 80a insolvenčního zákona). Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo exekuční návrh (§ 37 exekučního řádu 4).

Praha 11. prosince 2017

JUDr. Jitka Bartáková samosoudkyně

3 zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon )