72 ICm 3041/2015
č.j. 72 ICm 3041/2015-29 sp. zn. insolvenčního řízení: KSPH 72 INS 19218/2013

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou ve věci žalobkyně: Česká republika-Státní pozemkový úřad, IČO: 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00, Praha 3, namísto které jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO: 69797111, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, proti žalované: Mgr. Karolína Černá, IČ: 01859251, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, insolvenční správkyně dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Chrášťany 31, 270 01 Kněževes u Rakovníka, zast. JUDr. Zdeňkou Prudilovou Koníčkovou, advokátkou se sídlem Orlí 708/36, 602 00 Brno,

o určení pořadí pohledávky, takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení za dlužníkem Miroslavem Rezankou, anonymizovano , bytem Chrášťany 31, 270 01 Kněževes u Rakovníka, ve výši 11.202,-Kč, je pohledávkou za majetkovou podstatou, s e z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8.228,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované. Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2015 se žalobkyně domáhala určení, že její pohledávka ve výši 11.202,-Kč za dlužníkem Miroslavem Rezankou, anonymizovano , bytem Chrášťany 31, 270 01 Kněževes u Rakovníka, je pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona.

Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem pozemku parcelní číslo st. 23, zapsaném na LV č. 10002 vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, katastrální území Vrbice u Hořoviček (dále jen Pozemek ). Na Pozemku stojí stavba, budova č.p. 17, která je zapsaná na LV č. 393 vedeném Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, katastrální území Vrbice u Hořoviček (dále jen Stavba ). Stavba je součástí společného jmění manželů dlužníka a jeho manželky. Za užívání Pozemku není žalobkyni dlužníkem poskytováno žádné plnění ani náhrady. Na straně dlužníka tak vzniká bezdůvodné obohacení, neboť Pozemek je užíván, aniž by bylo hrazeno nájemné. Toto bezdůvodné obohacení je vyjádřitelné cenou, za níž bývá užívací právo obvykle v daném místě a čase přenecháno k obdobným věcem. Povinnost poskytovat náhradu vlastníku pozemku, na němž stojí stavba, stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo realizuje. Žalobkyně tak má za období od 5. 2. 2014 do 31. 12. 2014 pohledávku ve výši 11.202,-Kč (7,-Kč/m2/rok). Tuto pohledávku za majetkovou podstatou uplatnila písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními (žalované) dne 9. 6. 2015. Usnesením č.j. KSPH 42 INS 19218/2013-B-20 ze dne 8. 7. 2015, které jí bylo doručeno dne 14. 7. 2015, byla žalobkyně vyrozuměna, že její pohledávka není dle žalované pohledávkou za majetkovou podstatou ani pohledávkou postavenou jí na roveň a byla poučena o možnosti podat u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou, nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou.

Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla jí zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobkyně se mýlí, pokud má za to, že uplatněná pohledávka je nákladem spojeným s udržováním a správou majetkové podstaty ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona. Mezi takovéto náklady dle žalované patří například náklady vynaložené na pojištění nemovitosti, ostrahu nemovitosti, vytápění apod. Je sice pravdou, že insolvenční zákon neobsahuje taxativní výčet těchto nákladů, to však neznamená, že by pod ně mělo být možné zařadit jakýkoli náklad. Žalovaná pak nad rámec výše uvedeného nesouhlasí ani s výší požadovaného plnění, které je jednostranně určeno žalobkyní ve výši 7,-Kč/m2/rok, bez toho, aby bylo vysvětleno, jakým způsobem žalobkyně dospěla k této částce.

Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. 1, vyzval usnesením č.j. 72 ICm 3041/2015-17 ze dne 12. 10. 2015 účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně i žalovaná s tímto postupem výslovně souhlasily podáními ze dne 27. 10. 2015 (č.l. 22 a 24). Soud proto věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů a tvrzení.

Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH 72 INS 19218/2013 a z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil níže uvedené skutečnosti týkající se insolvenčního řízení dlužníka, a to že:

usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 19218/2013-A-20 ze dne 4. 2. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka: Miroslav Rezanka, anonymizovano , bytem Chrášťany 31, 270 01 Kněževes u Rakovníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, s tím, že tento konkurs bude projednán jako konkurs nepatrný a insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná (viz usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 19218/2013-A-20 ze dne 4. 2. 2014),

1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. )

dopisem ze dne 5. 6. 2015 uplatnila žalobkyně vůči žalované pohledávku za majetkovou podstatou (viz dopis ze dne 5. 6. 2015 na č.l. 10),

usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 19218/2013-B-20 ze dne 8. 7. 2015, byla žalobkyně vyrozuměna, že její pohledávka není dle žalované pohledávkou za majetkovou podstatou ani pohledávkou postavenou jí na roveň a byla poučena o možnosti podat u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou, nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 14. 7. 2015 (viz usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 19218/2013-B-20 ze dne 8. 7. 2015),

insolvenční řízení nebylo dosud skončeno a

dne 4. 8. 2015 podala žalobkyně u soudu žalobu na určení, že její pohledávka ve výši 11.202,-Kč za dlužníkem je pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobkyně včas, tj. ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení č.j. KSPH 42 INS 19218/2013-B-20 ze dne 8. 7. 2015, podala u soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky. Soud se proto mohl zabývat vlastním popřením pořadí pohledávky žalobkyně.

Z podání stran vyplývá, že skutečnost, že je Pozemek dlužníkem a jeho manželkou užíván bez poskytování náhrady jeho vlastníku, tj. žalobkyni, není mezi stranami spornou. Spornou tak zůstává pouze otázka, zda je pohledávka žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení pohledávkou za majetkovou podstatou.

Podle ustanovení § 168 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ) pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, jsou

a) náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce; to neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven insolvenčním správcem,

b) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci,

c) náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru,

d) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník,

e) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2,

f) pohledávky věřitelů z úvěrového financování.

Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou

a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce,

b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka,

c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku,

d) náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty,

e) daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,

f) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení,

g) pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení,

h) pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními odmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku v době od zahájení insolvenčního řízení do dne, kdy podle tohoto zákona nastaly účinky odmítnutí; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení,

i) úroky podle § 171 odst. 4,

j) náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost,

k) další pohledávky, o nichž tak stanoví tento zákon.

Podle ustanovení § 203 odst. 1 insolvenčního zákona není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel současně vždy vyrozumí insolvenčního správce; náležitosti tohoto vyrozumění stanoví prováděcí právní předpis.

Podle ustanovení § 203a odst. 1 insolvenčního zákona v pochybnostech o tom, zda pohledávka uplatněná věřitelem podle § 203 je pohledávkou za majetkovou podstatou nebo pohledávkou postavenou jí na roveň anebo pohledávkou, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje (§ 170), uloží insolvenční soud i bez návrhu věřiteli, který ji uplatnil, aby do 30 dnů podal u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky; na návrh insolvenčního správce tak učiní vždy. Žaloba musí být vždy podána proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky uplatněné jako pohledávka za majetkovou podstatou nebo jako pohledávka postavená na roveň pohledávce za majetkovou podstatou ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, považuje se podání, jímž věřitel takovou pohledávku uplatnil, za přihlášku pohledávky a uspokojení pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky postavené jí na roveň je v insolvenčním řízení vyloučeno. Nedojde-li žaloba o určení pořadí pohledávky, která se v insolvenčním řízení neuspokojuje, ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu nebo není-li žalobě vyhověno, je uspokojení takové pohledávky v insolvenčním řízení vyloučeno.

Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je řízení o žalobě podle odstavce 1 incidenčním sporem podle § 159 odst. 1 písm. a); ustanovení o popření pořadí přihlášené pohledávky platí obdobně.

Podle ustanovení § 230 odst. 1 insolvenčního zákona se správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby

a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží,

b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti,

c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem,

d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů.

Pohledávky za majetkovou podstatou jsou pohledávkami, které se nepřihlašují a které se uspokojují přednostně před nezajištěnými přihlášenými pohledávkami kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení. Pohledávky za majetkovou podstatou vznikají zpravidla jako důsledek insolvenčního řízení, eventuálně jako projev pokračování-byť i částečného-smluvních vztahů mezi dlužníkem a věřiteli, pokračování a vedení soudních sporů apod. 2

Správa majetkové podstaty je definována v ustanovení § 230 insolvenčního zákona. Náklady na správu a udržování majetkové podstaty mohou být velmi rozmanité. Půjde o náklady na pojištění, ostrahu, údržbu majetku v majetkové podstatě a jeho případné opravy atd. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2006, sp. zn. 32 Odo 175/2005).

Dle soudu nelze s ohledem na výše uvedené pohledávku žalobkyně podřadit pod náklady spojené se správou a udržováním majetkové podstaty ve smyslu ustanovení § 168 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, když tato pohledávka vznikla v důsledku užívání Pozemku dlužníkem bez právního důvodu.

2 Richter, O.: Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 30.

Soud má dále za to, že pohledávka žalobkyně nenaplňuje ani znaky jiné z pohledávek ve výčtu v ustanovení § 168 a § 169 insolvenčního zákona. Současně se ani nejedená o pohledávku, o které by insolvenční zákon stanovil, že je pohledávkou za majetkovou podstatou, resp. pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (viz ustanovení § 168 odst. 2 písm. k), resp. § 169 odst. 1 písm. h) insolvenčního zákona.)

Pohledávky z bezdůvodného obohacení, s výjimkou náhrady nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty (srovnej ustanovení § 169 odst. 1 písm. f) insolvenčního zákona) nejsou ani pohledávkami za majetkovou podstatou, ani pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, neboť nebylo možno určit, že se v případě pohledávek žalobkyně jedná o pohledávku za majetkovou podstatou nebo o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (výrok I.).

Podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ ) platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalované tedy náleží náhrada nákladů řízení ve výši 8.228,-Kč sestávající z mimosmluvní odměny za dva úkony právní služby z částky 50.000,-Kč dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen advokátní tarif ), tedy dvakrát úkon po 3.100,-Kč (1. převzetí zastoupení a 2. vyjádření k žalobě) a ze dvou režijních paušálů po 300,-Kč za náhradu hotových výdajů advokáta podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalované je plátcem DPH zvyšuje se tato částka (6.800,-Kč) o 21 % DPH, tj. o 1.428,-Kč; celkem tedy 8.228,-Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je- li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné tele- faxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo exekuční návrh (§ 37 exekučního řádu 3).

V Praze dne 8. ledna 2016 JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Klára Dvořáková

3 zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů