72 ICm 1883/2015
č.j.: 72 ICm 1883/2015-48 sp.zn. insolvenčního řízení: KSPH 72 INS 35080/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze, se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5, rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou ve věci žalobkyně: VITACREDIT s.r.o., IČO: 28614488, se sídlem Selské nám. 9/43, Chválkovice, 779 00 Olomouc, proti žalované: Jana anonymizovano , anonymizovano , IČ: 02580292, bytem Nad Vsí 42, 251 01 Říčany-Voděrádky, zast. Mgr. Liborem anonymizovano , anonymizovano , bytem Erbenova 8, Šumperk, obecným zmocněncem,

o žalobě o určení nevykonatelné pohledávky,

takto:

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně má za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , IČ: 02580292, byte m Nad Vsí 42, 251 01 Říčany-Voděrádky, pohledávku z titulu s mlouvy o úvěru č. 2314000097 ze dne 12. 2. 2014, ve výši 1.694.048,00 Kč, s e p ro na d by te č no s t za mítá .

II. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně má za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , IČ: 02580292, byte m Nad Vsí 42, 251 01 Říčany-Voděrádky, pohledávku z titulu s mlouvy o úvěru č. 2314000097 ze dne 12. 2. 2014, ve výši 393.760,00 Kč, s e za mítá .

III. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2015 se žalobkyně domáhala určení, že má za dlužnicí Janou anonymizovano , anonymizovano , IČ: 02580292, bytem Nad Vsí 42, 251 01 Říčany-Voděrádky, pohledávku z titulu smlouvy o úvěru č. 2314000097 ze dne 12. 2. 2014, ve výši 2.087.808,-Kč. Uvedla, že přihláškou pohledávky uplatnila dvě nevykonatelné pohledávky v celkové výši 2.087.808,-Kč. Dílčí pohledávka č. 1 ve výši 1.694.048,-Kč byla přihlášena jako zajištěná. Dílčí pohledávka č. 2 ve výši 393.760,-Kč byla přihlášena jako nezajištěná. Při přezkumném jednání, které se konalo dne 13. 4. 2015, byly obě pohledávky žalovanou popřeny co do pravosti s odůvodněním, že půjčka byla uzavřena jako podnikatelský úvěr a nikoli jako úvěr spotřebitelský, což mělo za následek vyšší úroky a ostatní poplatky. Insolvenční správce obě pohledávky uznal. Dne 29. 4. 2015 bylo žalobkyni doručeno vyrozumění o popření pohledávek.

Ohledně dílčí pohledávky č. 1 žalobkyně uvedla, že žalobu podává pouze z procesní opatrnosti, neboť má za to, že popření pohledávky žalovanou je bezúčinné. Dílčí pohledávka č. 1 byla přezkoumána jako zajištěná a popření zajištěné pohledávky dlužníkem nemá účinky předvídané ustanovením § 410 odst. 2 insolvenčního zákona.

K popření dílčí pohledávky č. 2 žalobkyně uvedla, že žalovaná si byla velice dobře vědoma obsahu a účelu smlouvy o úvěru a argument žalované považuje za čistě účelový. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována identifikačním a nikoli rodným číslem. V záhlaví titulní stránky je velkým písmem uvedeno, že se jedná o úvěr poskytovaný podnikatelům. V rámci kontraktačního procesu probíhala s žalovanou individuální jednání o obsahu smlouvy.

Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že žalobkyni žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru na podzim roku 2013. Dne 22. 1. 2014 jí bylo uděleno oprávnění k podnikatelské činnosti. Živnostenské oprávnění vykonávala jako vedlejší činnost. Jejím hlavním zdrojem příjmů byly příjmy z pracovního poměru. Dne 12. 2. 2014 dostala k podpisu sporné smlouvy. Zjistila, že ve smlouvách je uvedeno její identifikační číslo. Pracovnice žalobkyně jí však ubezpečila, že ačkoli je smlouva označena jako podnikatelský úvěr, jedná se o úvěr spotřebitelský. Žalovaná tedy smlouvy podepsala. Následně potřebovala snížit splátky a zjistila, že jí podnikatelský úvěr nikdo nepřeúvěruje . Celou věc vnímá jako úmyslný podvod ze strany žalobkyně. Smlouvy podepsala v tísni, v omylu a za nápadně nevýhodných podmínek. Smluvní pokuty a sankční ustanovení jsou v rozporu s dobrými mravy.

Při jednáním konaném dne 18. 12. 2014 provedl soud dokazování následujícími listinami. vyrozumění o popření pohledávky ( č.l. 4), smlouva o úvěru č. č. 2314000097 (č.l. 10), splátkový kalendář pro smlouvu č. 2314000097 (č.l.13), dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru č. 2314000097 (č.l. 15), smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti (č.l. 18), oznámení o zesplatnění úvěru (č.l. 20), výpis z katastru nemovitostí: LV č. 4681, k.ú.: Voděrádky (č.l. 21), výpis z Registru ekonomických subjektů (č.l. 27) a e-mailová komunikace žalované s pracovnicí žalobkyně (č.l. 28).

Ze spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. KSPH 72 INS 35080/2014 vzal soud za prokázané, že:

insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení, kterým bylo dne 29. 12. 2014 zahájeno insolvenční řízení se žalovaná a její manžel Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Nad Vsí 42, 251 01 Říčany-Voděrádky, domáhali, aby insolvenční soud rozhodl o jejich úpadku a zároveň, aby jako způsob řešení úpadku povolil oddlužení, usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 72 INS 35080/2014-A-14 ze dne 26. 2. 2015 byl zjištěn úpadek žalované a jejího manžela a jako způsob řešení tohoto úpadku bylo povoleno oddlužení, přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P17 doručenou insolvenčnímu soudu dne 19. 3. 2015 přihlásila žalobkyně do insolvenčního řízení žalované a jejího manžela 2 nevykonatelné pohledávky v celkové výši 2.087.808,-Kč, dílčí pohledávka č. 1, ve výši 1.694.048,-Kč, byla přihlášena jako zajištěná a dílčí pohledávka č. 2, ve výši 393.760,-Kč, byla přihlášena jako nezajištěná, při přezkumném jednání konaném dne 13. 4. 2015 popřeli žalovaná i její manžel co do pravosti obě pohledávky žalobkyně, zatímco insolvenční správce pohledávky uznal, dne 29. 4. 2015 bylo žalobkyni doručeno vyrozumění insolvenčního správce o tom, že její nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání popřena žalovanou a jejím manželem a současně byla upozorněna, že může své právo uplatnit žalobou na určení u insolvenčního soudu a poučena, že žalobu je nutno podat proti popírajícím dlužníkům, dne 13. 5. 2015 podala žalobkyně žalobu na určení pravosti nevykonatelné pohledávky, usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 72 INS 35080/2014-B-13 ze dne 17. 9. 2015 bylo schváleno oddlužení dlužnice a jejího manžela, a to plněním splátkového kalendáře a insolvenční řízení nebylo dosud skončeno,

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle ustanovení § 192 odst. 3 insolvenčního zákona platí, že není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Podle ustanovení § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Podle ustanovení § 201 odst. 1 insolvenčního zákona je pohledávka zjištěna

a) jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů,

b) jestliže ji nepopřel insolvenční správce a insolvenční soud odmítl její popření přihlášeným věřitelem,

c) jestliže insolvenční správce nebo přihlášený věřitel, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo

d) rozhodnutím insolvenčního soudu ve sporu o její pravost, výši nebo pořadí.

Podle ustanovení § 394a odst. 1 insolvenčního zákona manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu.

Podle odstavce 3 citovaného ustanovení manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Podle ustanovení § 410 odst. 1 insolvenčního zákona není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady (§ 39 odst. 2) může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou; to neplatí, jestliže insolvenční soud požaduje, aby se insolvenční správce přezkumného jednání zúčastnil osobně.

Podle odstavce 2 citovaného ustanovení popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem, ustanovení § 51 odst. 2 tím však není dotčeno; pro toto popření platí obdobně ustanovení o zjištění pohledávky týkající se insolvenčního správce. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Účinky popření pohledávky dlužníkem nastávají pouze ohledně nezajištěných pohledávek. Shodný účinek, jaký má popření pohledávky insolvenčním správcem, je totiž výslovně přiznán, pouze pokud dlužník popře pohledávku nezajištěného věřitele. Ani zde tedy dlužník nemůže účinně popřít pohledávku zajištěnou, resp. pohledávku přihlášenou jako zajištěnou. 1

1 Hásová, J. a kol.: Insolvenční zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1383.

Jinými slovy řečeno, při popření pohledávky v oddlužení plněním splátkového kalendáře dopadají účinky popření pohledávky dlužníkem pouze na nezajištěné pohledávky. Zajištěné pohledávky nejsou popěrným právem dlužníka dotčeny ani při oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 410 odst. 2 insolvenčního zákona). 2

Z výše uvedeného vyplývá, že popřeli-li dlužnice a její manžel zajištěnou pohledávku, avšak insolvenční správce tuto pohledávku uznal, byla pohledávka v souladu s ustanovením § 201 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona zjištěna.

Vzhledem k tomu, že je žalováno o určení pravosti pohledávky, která již byla zjištěna, je na místě žalobu na určení dílčí pohledávky č. 1, ve výši 1.694.048,00 Kč, zamítnout pro nadbytečnost (výrok I.).

Soud se dále zabýval aktivní a pasivní legitimací v tomto incidenčním sporu. Žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí popřené nevykonatelné přihlášené pohledávky podává věřitel proti insolvenčnímu správci, jestliže insolvenční správce pohledávku popřel. Proti dlužníkovi podává věřitel žalobu za současného splnění dvou podmínek. Dlužník musí pohledávku popřít a jeho popěrný úkon musí mít účinek na zjištění pohledávky.

Jestliže byla pohledávka popřena jen insolvenčním správcem, podává se žaloba jen proti insolvenčnímu správci. Jestliže pohledávku popřel jen dlužník za podmínek dle § 336 odst. 2 nebo § 410 odst. 2 (popření pohledávky dlužníkem tedy má vliv na zjištění popřené pohledávky), podává se žaloba jen proti dlužníkovi. Jestliže byla pohledávka popřena insolvenčním správcem i dlužníkem za podmínek § 336 odst. 2 nebo § 410 odst. 2, podává se žaloba proti insolvenčnímu správci i proti dlužníkovi. 3

V daném případě byla nezajištěná dílčí pohledávka č. 2 při přezkumném jednání popřena dlužnicí a jejím manželem, kteří mají v souladu s ustanovením § 394a odst. 3 insolvenčního zákona postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Neúčastní-li se řízení jako účastníci (na straně žalobce nebo žalovaného) všichni, kdo jimi musí (mají) být jako nerozluční společníci, je tím dán nedostatek věcné legitimace, a soud žalobu z tohoto důvodu bez dalšího zamítne. 4

Insolvenční správce žalobkyni ve vyrozumění ze dne 16. 4. 2015, které jí bylo doručeno dne 29. 4. 2015, žalobkyni poučil o nutnosti podat žalobu proti popírajícím dlužníkům, tj. proti dlužnici a jejímu manželovi, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení. Žaloba na určení popřené pohledávky však byla podána pouze proti dlužnici.

Vzhledem k tomu, že žaloba o určení pravosti nevykonatelné dílčí pohledávky č. 2 nebyla včas podána i vůči popírajícímu manželovi dlužnice, nastávají v rozsahu popření této pohledávky účinky uvedené v ustanovení § 198 odst. 1 větě třetí insolvenčního zákona.

S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu na určení pravosti dílčí pohledávky č. 2 zamítl (výrok II.).

2 Poradna konkursních novin, 27. 10. 2010, dostupné z: http://www.konkursni-noviny.cz/clanek/poradna-konkursnich-novin-147 3 Richter, O.: Věřitelé a uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 234. 4 Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 591.

Podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ ) platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Žalované, která měla ve věci plný úspěch, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Po uče ní : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítá vá den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je- li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 OSŘ). Podání učiněné tele- faxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 OSŘ). Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 OSŘ) nebo exekuční návrh (§ 37 exekučního řádu5 ).

V Praze dne 18. prosince 2015

JUDr. Jitka Bartáková, v. r. soudkyně Za správnost vyhotovení: Klára Dvořáková

5 zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů