71 ICm 4668/2015
č. j. 71 ICm 4668/2015-180 (KSUL 71 INS 11790/2015-C1-35)

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. René Příhodou v insolvenční věci

žalobce: CLEAR BALANCE SE, IČO: 248 11 718 sídlem Podlipného 942/11, 180 00 Praha 866 právně zastoupený JUDr. Radkou Kubešovou, advokátkou sídlem Ve Dvoře 70, 250 89 Lázně Toušeň proti

žalované: Mgr. Darina Šlampová, IČO: 74366971 sídlem Dobrovolského 250/13, Hodonín insolvenční správce dlužníka Romana Berana, IČO : 72588969 bytem Roudnická 79, Dobříň, 413 01 Roudnice nad Labem právně zastoupená Mgr. Pavlem Hrtánkem, advokátem sídlem Pařížská 7, 4000 01 Ústí nad Labem

o určení nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobkyně má za dlužníkem Romanem Beranem, r. č. 7406032667, IČO: 72588969, trvale bytem Roudnická 79, Dobříň, 413 01 Roudnice nad Labem, místem podnikání Bechlín 196, 411 86 Bechlín,

a) pohledávku ve výši 2 797,-Kč z titulu nesplacené části původní jistiny úvěru poskytnutého dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012, ve znění Dodatku č.1 z téhož dne a Všeobecných úvěrových podmínek.

b) pohledávku ve výši 240 555,-Kč z titulu nezaplacené části jistiny úvěru odpovídající kapitalizovanému úroku z úvěru dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012 ve znění Dodatku č.1 z téhož dne a Všeobecných úvěrových podmínek.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. isir.justi ce.cz (KSUL 71 INS 11790/2015) c) pohledávku ve výši 28 680,04 Kč z titulu nároku na zákonný úrok z prodlení s úhradou nesplacené části úvěru poskytnutého dle Smlouvy o úvěru č. CA 100147/2012 ze dne 21.11.2012 ve znění Dodatku č. 1 z téhož dne a Všeobecných úvěrových podmínek. d) pohledávku ve výši 191 341,80 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení s úhradou nesplacené části úvěru poskytnutého dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012, ve znění Dodatku č.1 z téhož dne a Všeobecných úvěrových podmínek. e) pohledávku ve výši 63.000,-Kč, z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti sjednané ve Smlouvě o úvěru dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012 ve znění Dodatku č.1 z téhož dne a Všeobecných úvěrových podmínek. f) pohledávku ve výši 42 000,-Kč z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti sjednané v Zástavní smlouvě č. CA 100147/2012 ze dne 21.11.2012 ve znění Dodatku č. 1 z téhož dne a Všěeobecných úvěrových podmínek.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11.12.2015 se žalobce domáhal určení, že má za dlužníkem Romanem Beranem pohledávky ve výši ve výrocích rozsudku uvedených po právu. Žalobkyně uplatnila přihláškou ze dne 30.04.2015, aktualizovanou dne 31.08.2015 v insolvenčním řízení vedeném zdejším soudem pod č.j. KSUL 71 INS 11790/2015 ve věci dlužníka Romana Berana pod číslem P1 pohledávky za dlužníkem dílčí pohledávkou 1 coby nárok na úhradu části jistiny úvěru odpovídající částečně umořené původně půjčené částce ve výši 204 557,-Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 594,70 Kč, v dílčí pohledávce 2. Žalobce uplatnil nárok na náhradu části jistiny úvěru odpovídající částečně umořenému kapitalizovanému úroku z úvěru ve výši 286 063,-Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 24 605,34 Kč, v dílčí pohledávce 3 byl uplatněn nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou nesplacené části úvěru ve výši 191 341,80 Kč, dílčí pohledávkou 4 žalobce uplatnil nárok na úhradu smluvní pokuty za porušení sjednané povinnosti ve výši 63.000,-Kč a dílčí pohledávkou 5 žalobce uplatnil nárok na úhradu smluvní pokuty za porušení povinnosti ve výši 42 000,-Kč.

2. Právním důvodem, který dopadá na žalobcem uplatněné dílčí pohledávky 1-4 je Smlouva o úvěru-Credit variant č. CA 100174/2012, uzavřená dne 21.11.2012 mezi účastníky smlouvy a to společností CREDIT ALLIANCE SE, IČO 24805394, dříve se sídlem Praha 7, Holešovice, Argentinská 1139/28 coby původní věřitel na straně jedné a Romanem Beranem na straně druhé, ve znění dodatku č.1. Žádost o čerpání z téhož dne a u dílčí pohledávky 5-byla uzavřena Zástavní smlouva č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012., a ve smyslu Všeobecných úvěrových podmínek. Na základě Zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva č. CA 100174/2012 mezi původním věřitelem coby zástavním věřitelem a dlužníkem jako zástavcem byly dílčí pohledávky věřitele zajištěny zástavním právem k nemovitým věcem, a to parcelou St. 82/1, včetně na ní stojící budovy-rodinný dům čp. 79 v části obce Dobříň a parcela St. 82/2, vše zapsané na LV 650 pro k.ú. Dobříň, obec Dobříň, coby pohledávky nevykonatelné.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl usnesením č.j. KSUL 71 INS 11790/2015-A-16 ze

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015) dne 19.08.2015 o úpadku dlužníka Romana Berana a usnesením čj. KSUL 71 INS 11790/2015-B-11 ze dne 12.11.2015 prohlásil soud na majetek dlužníka konkurz. Na přezkumném jednání insolvenčního soudu dne 12.11.2015 popřel žalovaný coby insolvenční správce a dlužník co do pravosti a výše dílčí pohledávky 3-5 a zčásti dílčí pohledávky 1 a 2. Insolvenční správce zjistil a dlužník nepopřel dílčí pohledávku 1 v částce 201 760,-Kč a dílčí pohledávku 2 v částce 45 508,-Kč a celkový dlužný úrok z prodlení u obou dílčích pohledávek 1 a 2 ve výši 13 520,-Kč; úhrnem byly pohledávky žalobkyně zjištěny ve výši 260 788,-Kč a popřeny ve výši 568 373,84 Kč. Popírající insolvenční správkyně odůvodnila popření pohledávek s odkazem na to, že žalobkyně nesprávně je vypočetla a nárokuje je na základě smluvních ujednání s odkazem na Všeobecné úvěrové podmínky, které mají být neplatné pro neurčitost a pro rozpor s právními předpisy na ochranu spotřebitele a pro rozpor s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Žalovaná má za to, že pravidla úvěru byla dlužníku vnucena. Stejně tak žalovaná odmítá požadavek na úhradu kapitalizovaných úroků, které přirostly k nesplacené jistině v den okamžité splatnosti celého úvěru; tedy ještě před rozhodnutím o úpadku. To se týče i ujednání o smluvních pokutách coby právní důvod dílčích pohledávek 3-5.

4. Soud se ponejprv zabýval otázkou včasnosti podané žaloby, která byla soudu doručena dne 11.12.2015 a výzva insolvenčního správce žalobci k podání incidenční žaloby byla doručena dne 04.12.2015, v zákonem určené 30 ti denní lhůtě; tedy včas.

5. Ze Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 uzavřená dne 21.11.2012 mezi věřitelem CREDIT ALLIANCE, SE, IČO: 248 05 394 se sídlem Argentinská 1139/28 , Praha 7, coby věřitelem a Romanem Beranem coby klientem se podává, že v rámci Všeobecných úvěrových podmínek je CREDIT VARIANT obchodní název Podnikatelského úvěru rámcového, který byl klientovi (dlužníkovi) poskytnut ve sjednaném úvěrovém rámci 500.000,-Kč, když sjednaná úvěrová částka prvního dílčího úvěru činila 210.000,-Kč. Úvěr je splácen ve čtyřech měsíčních splátkách vždy k 7.,14.,21., a k 28. dni měsíce dle splátkového kalendáře, za dále podmínek ve Smlouvě o úvěru uvedených. Standartní doba splácení činila 120 měsíců počínaje dnem 07.01.2013 a konče dnem 28.12.2022, a to bezhotovostně na určený účet věřitele. Stanoveným měsíčním splátkám byl sjednán úrok z úvěru ve výši 1,06% měsíčně s průměrným přepočtem úroku 0,67 % měsíčně; RPMS v případě pravidelných měsíčních splátek činí tak 13,75%. Splácení úvěru bylo zajištěno Zástavní smlouvou o zřízení zástavního práva č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012, a to nemovitostmi ve vlastnictví klienta budovy rodinného domu čp.79 v části obce Dobříň, na pozemku p.č. St 82/1 a pozemcích p.č. St. 82/1 St. 82/2, zapsané na LV č. 650 pro k.ú. Dobříň, obec Dobříň; se sjednanými sankcemi (smluvními pokutami) za nesplnění povinnosti vypývající ze Smlouvy o úvěru. Původní věřitel a klient (dlužník) dále uzavřeli dodatek č.1 Žádost o čerpání ke Smlouvě o úvěru č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012, kterým klient dal pokyny věřiteli jak naložit s úvěrem, a to tak, že si ponechal částku 10 489,-Kč pro svoji osobní potřebu, dále v částce 10.500,-Kč uhradil věřiteli klienta Josefu Tichému, dále aby věřitel uhradil za klienta částku 189 011,-Kč věřiteli klienta společnosti VITACREDIT, s.r.o., , za splnění dalších podmínek v dodatku č. 1 uvedených.

6. Smlouvou o postoupení pohledávky č. 200-096/2014 ze dne 10.07.2014 si postupník CLEAR BALANCE, SE, IČO: 24811718, se sídlem Podlipného 942/11, 180 00 Praha 8 postoupil pohledávku za klientem Romanem Beranem od postupitele, společnosti CREDIT ALLIANCE, SE, IČO : 24805394, se sídlem Argentinská 1139/28, 170 00 Praha 7, vzniklá na základě úvěru, který postupitel coby věřitel poskytl dlužníku dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012. Dlužník naplnil dne 29.05.2014 podmínky zesplatnění úvěru z důvodů prodlení

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015) s úhradou splátek úvěru dle ustanovení čl. 10.1.1. a 11.1.2. Všeobecných úvěrových podmínek, když nominální hodnota pohledávky coby nesplacený zůstatek jistiny úvěru dle splátkového kalendáře ke dni postoupení činil částku 197 524,-Kč. Dlužníku Romanu Beranovi věřitel oznámil postoupení pohledávky přípisem ze dne 24.06.2014 na postupitele, doručen dne 3.9.2014. Žalobce coby nový věřitel vyzval dlužníka Romana Berana výzvou ke sjednání smíru a k případnému okamžitému splacení pohledávek s vyčíslením dluhu v základní sazbě 379 200,-Kč, spolu se zohledněním zaplacených splátek ve výši 51 320,-Kč a smluvní pokutou ve výši 42.000,-Kč za neoznámení exekuce, úhrnem: 369 880,-Kč.

7. Soud vzal za prokázaný shora popsaný skutkový stav, který ani žádný z účastníků řízení nezpochybnil. Současně soud dospěl k závěru, že žaloba je naprosto ve všech bodech žaloby důvodná. Z ust. čl. 11.1.1. Všeobecných úvěrových podmínek společnosti CREDIT ALLIANCE, SE, účinné od 1.06.2012 je stanoveno a ujednáno, že dojde-li k porušení sjednaných podmínek úvěru dle ust. čl. 10.1.1., a 10.1.19 až 10.1.21, tedy k prodlení s úhradou jakéhokoliv závazku po dobu delší 30 ti dnů, nebo zahájení exekuce nebo nařízení výkonu rozhodnutí proti dlužníku s postižením majetku dlužníka, podání insolvenčního návrhu, stávají se peněžité závazky ze Smlouvy o úvěru, ze zajištovacích dokumentů a vyplývající z ostatních dohod sjednaných s věřitelem okamžitě splatnými. V takovém případě je povinný uhradit jistinu včetně úroků za celou sjednanou dobu trvání úvěru; tj. všechny sjednané splátky úvěru, splatné smluvní pokuty z prodlení dle Smlouvy o úvěru a zajišťovacích dokumentů, úroky z prodlení a další oprávněné nároky věřitele bez ohledu na to z jakého právního důvodu vznikly, zaplacené částky klientem se započítávají na úhradu celého zesplatněného úvěru. Ve smyslu ust. čl. 5.2.2. Všeobecných úvěrových podmínek nebude-li úrok z úvěru uhrazen v den splatnosti, hledí se na něj jako na nový úvěr věřitele dlužníku, který se k témuž dni slučuje s dosavadním úvěrem, když v uvedeném ustanovení si smluvní strany dohodly tzv. kapitalizaci úroků, kdy je přiléhavé odkázat na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2041/2008 ze dne 22.07.2010, kdy nesplacený úrok z úvěru přirůstá k dosavadní jistině a stává se její součástí a sdílí s ní veškeré podmínky týkající se jistiny; a to platí i v případě, že se úvěr stane splatným jako celek a dlužník je v prodlení s jeho úhradou. Jedná se o peněžitý nárok (výnos) věřitele se kterým věřitel kalkuloval již při poskytování úvěru při řádném splácení úvěru. Dlužník uspokojil věřitele pouze co do částky 51.320,-Kč, když prodlení se splátkou splatnou 07.10.2013 přesáhlo 30 dnů a splátka byla uhrazena až dne 11.11.2013, coby důvod pro splatnost celého úvěru dle ust. čl. 10.1.1. a 11.1.2. Všeobecných úvěrových podmínek. Později byl dlužník opětovně v prodlení se splátkami a ode dne 28.04.2014 přestal zcela hradit sjednané splátky. Dále z výpisu z listu vlastnictví LV 650 pro k. ú. Dobříň, obec Dobříň má soud za prokázané, že proti dlužníku byly zahájeny exekuce a v jejich rámci postiženy nemovitosti coby zástava k úvěru. Zanikla tak dlužníku výhoda splátek a úvěr se stal splatným jako celek s přirostlými úroky z prodlení. S ohledem na skutečnost, že dlužník porušil sjednané povinnosti vyplývající ze Smlouvy o úvěru a z Všeobecných úvěrových podmínek byl dlužník povinen uhradit jistinu s přirostlým úroky a sankcemi a k tomuto byl vyzván dopisem věřitele ze dne 30.06.2014 (odesán dne 03.07.2014) k úhradě všech doposud nesplacených splátek úvěru a nesplaceného příslušenství; tj. úroků z prodlení, smluvních pokut a dalších oprávněných nároků a k jednání o smírném vyřešení věci, se stanovením lhůty k plnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzvu si dlužník nevyzvedl, a tak dle ust. čl. 15.2.1.3. Všeobecných úvěrových podmínek nastala fikce doručení sedmým dnem ode dne podání k přepravě; tj. dnem 10.07.2014, když lhůta marně uplynula dlužníku dne 25.07.2014.

8. Insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka usnesením KSUL 71 INS 11790/2015-A-16 ze dne 19.08.2015 s nastalými účinky rozhodnutí o úpadku téhož dne a ustanovil žalovanou coby

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015) insolvenčního správce. Usnesením KSUL 71 INS 11790/2015-B-11 ze dne 12.11.2015 insolvenční soud prohlásil konkurz na majetek dlužníka projednávaný coby konkurz nepatrný. Z přihlášky věřitele č.1, P1, se podává přihlášená dílčí pohledávka č.1 ve výši 204 557,-Kč coby část jistiny odpovídající částečně umořené původně půjčené částce dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 17 594,70 Kč; úhrnem 222 151,70 Kč. Dále se podává dílčí pohledávka č. 2 ve výši jistiny 286 063,-Kč odpovídající částečně umořenému kapitalizovanému úroku z úvěru dle Smlouvy o úvěru a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 24 605,34 Kč; úhrnem 310 668,34 Kč a dílčí pohledávka č. 3 ve výši jistiny 191 341,80 Kč coby sjednaná smluvní pokuta za prodlení s úhradou úvěru ve výši 3% z každé jednotlivé opožděné platby za každý měsíc prodlení. Z dílčí pohledávky č. 4 se podává smluvní pokuta ve výši 63.000,-Kč za porušení povinnosti informovat věřitele o zahájení exekuce proti dlužníku a dílčí pohledávka č. 5 coby smluvní pokuta ve výši 42.000,-Kč za porušení povinnosti pojistit zástavu a vinkulovat pojistné plnění ve prospěch zástavního věřitele v době trvání zajištěných pohledávek.

9. Soud dospěl k závěru, že poskytnutý úvěr dlužníku právním předchůdcem věřitele dle Smlouvy o úvěru č. CA 100174/2012 Credit Variant byl úvěrem poskytnutým výslovně dle ustanovení §497 a násl. obchodního zákoníku; s obchodním názvem Podnikatelský úvěr rámcový. Z výpovědi svědků manželů Ničových soud vzal za prokázané, že věřitel poskytnul úvěr vysloveně coby úvěr podnikatelský, podnikateli Romanu Beranovi, k jeho identifikačnímu číslu 725 88969. Bylo věcí podnikatele, k jakému účelu poskytnuté prostředky použije v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Uvedená skutečnost je dále prokázána samotným obsahem Smlouvy o úvěru, když dle čl. 1, odst. 1. se hovoří o Podnikatelském úvěru a ve čl. 1 odst. 2, věta druhá, se již přímo uvádí, že klient se zavazuje poskytnuté prostředky použít pro účely podnikání. Dlužník ovšem v rozporu se Smlouvou o úvěru použil prostředky pro jiné než sjednané účely, což bylo i obsahem trestního stíhání dlužníka z uvedeného důvodu vedeném pod 1 ZT 85/2017, Obvodním státním zastupitelství, pro Prahu 7, když předstíral, že vystupuje jako podnikatel a uzavřel s věřitelem CREDIT ALLIANCE, SE, IČ: 24805394 na své IČO smlouvu o podnikatelském úvěru CREDIT VARIANT č. CA 100174/2012 na částku rámcového úvěru 500.000,-Kč, kdy se jednalo o účelový úvěrový rámec, který je určen pouze pro podnikatele a prostředky takto získané jsou určeny pouze na úhradu závazků v souvislosti s podnikáním. Trestním příkazem pod č. j. 24 T 93/2017-98 ze dne 31.07.2017 byl dlužník uznán vinným z naznačeného jednání a odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 7. Z uvedeného vzal soud za prokázané, že dlužníkovi právní předchůdce žalobce poskytnul úvěr dle obchodního zákoníku a na vztahy mezi žalobcem a dlužníkem nutno pohlížet optikou obchodního práva. Bylo tedy nutno posoudit vztahy mezi účastníky dle práva obchodního; tedy zejména dle § 497 a násl. obchodních zákoníku a nikoliv dle ustanovení právních předpisů upravující spotřebitelské vztahy.

10. Žalobce coby věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem v celkové výši 829 161,84 Kč, když insolvenční správce uznal částku 260 788,-Kč a popřel pohledávku žalobce ve výši 568 373,84 Kč. Žalovaná insolvenční správkyně doplnila tvrzení o popřených pohledávkách a důvodu jejich popření v podání ze dne 12.11.2015, kdy zpochybňuje platnost těch ustanovení všeobecných podmínek, na které věřitel ve svém výpočtu odkazuje, dále poukazuje na skutečnost, že věřitel nesprávně provedl výpočet svých nároků vůči dlužníkovi a nezpochybňuje právo věřitele na původně sjednaný smluvní úrok, kterému odpovídá RPSN 13,75% a právo na zákonný úrok z prodlení. Insolvenční správkyně je připravena uznat nárok věřitele z původní úvěrové smlouvy ve výši 201 760,-Kč, dále řádný úrok v původní sjednané výši do dne předcházejícího úpadku a dále úrok z prodlení v zákonné výši do dne předcházejících

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015)

úpadku cca 31.390,-Kč. Dlužník po zesplatnění celého úvěru uhradil zřejmě ještě částku 18 140,-Kč, kteroužto částku žalovaná orientačně započítala na úrok z prodlení. Dlužný úrok z prodlení orientačně podle žalované činí částku 13.520,-Kč. Celkem tedy žalovaná je ochotna uznat věřiteli nárok na dlužnou částku ve výši 201.760,-Kč a příslušenství (smluvní úrok a úrok z prodlení) ve výši celkem 59.028,-Kč; úhrnem 260.788,-Kč. Technika zvýšení smluvního úroku dle žalované je nejasná a ustanovení Všeobecných úvěrových podmínek je tak neplatné pro neurčitost, rozpor s právními předpisy na ochranu spotřebitele a v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem. Navíc, Všeobecné úvěrové podmínky jsou formulářového typu a jsou značně obsáhlé. Obdobě za neplatné žalovaná považuje i ujednání do budoucna vzniklých úroků a insolvenční zákon vylučuje, aby po rozhodnutí o úpadku přirůstaly úroky a jiné příslušenství. Co se týče smluvních pokut žalovaná považuje jejich sjednání za neplatné; resp. by měl soud užít moderační právo. V konci uvedla insolvenční správkyně, že je připravena po projednání s věřitelem část popřených pohledávek dodatečně uznat. Z vyjádření žalované v průběhu řízení před soudem nevyplynula žádná tvrzení mající jednoznačný a konkrétní dosah v projednávané věci, žalovaná pouze obecně poukazovala na skutečnosti, které má za sporné, bez poukazu na jednotlivosti a konkrétní důvody svých pochybností. Z takto formulovaných pochybností nevyvozovala žalovaná žádné právní závěry, a tak soud v reakci na pochybnosti žalovanou obecně sdělené dospěl k závěru, že jsou nedůvodné.

11. Z těchto zjištění učinil soud prvního stupně tyto právní závěry:

Právním důvodem sporných pohledávek je Smlouva o úvěru uzavřená dne 21.11.2012, č. CA 100174/2012, ve znění dodatku č.1 z téhož dne. Na základě které právní předchůdce žalobce, společnost CREDIT ALLIANCE, SE, IČO : 24805394, poskytla dlužníku Podnikatelský rámcový úvěr ve výši 500.000,-Kč úvěrového rámce. Smlouvou o postoupení pohledávky č. 200-096/2014 ze dne 10.07.2014 původní věřitel CREDIT ALLIANCE, SE, IČO: 24805394, ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, postoupil pohledávku postupiteli; tj. společnosti žalobce, když oznámení o postoupení pohledávky bylo oznámeno původním věřitelem dlužníku podáním ze dne 24.06.2014, doručené dlužníku 3.9.2014. Případy porušení Smlouvy o úvěru jsou uvedeny ve Všeobecných úvěrových podmínkách účinných od 01.06.2012 v čl. 10.1. a násl., kdy povinná osoba bude-li v prodlení s placením peněžitého závazku vyplývajícího ze Smlouvy a zajišt´ovacích dokumentů anebo jiných dohod po dobu delší 30-ti dnů je porušením Smlouvy. Důsledky porušení Smlouvy o úvěru jsou upraveny v čl. 11.1. a násl. kdy dle ust. 11.1.2. (VÚP) veškeré peněžité závazky ze Smlouvy a Zajištění se stávají okamžitě splatnými. V takovém případě byl dlužník povinen uhradit jistinu, včetně úroků za celou sjednanou dobu trvání úvěru, dále všechny splatné poplatky a všechny splatné smluvní pokuty z prodlení, a to bez ohledu z jakého právního důvodu vznikly, se zápočtem doposud uhrazených částek. Dle ust. čl. 11.2.2.1. byl věřitel oprávněn v případě porušení jedné povinnosti okamžitě zesplatnit úvěr. Takto předčasně splatný úvěr na straně úvěrového dlužníka zahrnuje tedy i smluvní úroky splatné za celou dobu sjednaného úvěru a smluvní pokuty, které se stávají splatnými při okamžitém zesplatnění úvěru. Úvěrovému věřiteli náleží škoda v podobě ušlého zisku spočívající v dohodnutých úrocích z úvěru za celou sjednanou dobu úvěru, včetně příslušenství a smluvních sankcí. Takovým důvodem i v tomto případě bylo predikované ve VÚP porušení povinnosti dlužníkem, tak i pro případ, že bude proti dlužníku zahájeno insolvenční řízení a zjištěn úpadek. Nejedná se o ujednání, která by byla dle tvrzení žalované absolutně neplatná pro rozpor se zákonem anebo v rozporu s dobrými mravy, když je nutno pohledět, že úvěr byl poskytnut pro podnikatelskou činnost Romana Berana a ten porušil ustanovení Smlouvy o úvěru (a podmínky dle VÚP)

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015) tím, že opakovaně přestal hradit splatné závazky a není obcházením zákona a ani nemravným jednáním, když si účastníci Smlouvy o úvěru za podmínek stanovených ve VÚP dohodnou, že v případě porušení povinností z úvěrové smlouvy, jež mají za následek předčasnou splatnost celého dluhu z úvěru najednou, dlužník zaplatí za takové porušení povinnosti škodu v podobě ušlého zisku, kterým nepochybně je i sjednaný smluvní úrok a úrok z prodlení. To stejné platí dle soudu prvního stupně i o ujednání stran smluvních pokut. Soud smluvní pokuty specifikované ve smlouvě o úvěru a VÚP a uplatněné v insolvenčním řízení soud posoudil nikoliv jako neplatné ujednání, neboť jejich uplatnění věřitelem ani jejich jednotlivé výše nejsou v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 39 občanského zákoníku (srov.101 VSPH 346/2013).

12. Okolnost, že se před prohlášením úpadku dlužníka se stal z důvodů prodlení splatným celý dluh z půjčky včetně úroků, není v rozporu s ustanovením § 170 písm. a) insolvenčního zákona, dle kterého se v insolvenčním řízení neuspokojují úroky a úroky z prodlení, které přirostly až po rozhodnutí o úpadku. V tomto daném případě ale nepřirostly úroky po rozhodnutí o úpadku, nýbrž v okamžiku zesplatnění celé půjčky. Účastníci Smlouvy o úvěru si sjednali úročení smlouvy o úvěru, když úroky jsou cenou peněz., kterou v průběhu splácení dlužník zaplatí věřiteli. V dané věci tak splátky dluhu a úroky se staly splatnými před prohlášením o úpadku dlužníka a proto se ustanovení § 170 písm. a) insolvenčního zákona neuplatní. Je tedy zcela nesprávným názor žalované o tom, že nelze učinit splatným celý dluh včetně úroků, které by byly splatné v budoucnu, neboť by tak byl favorizován dlužník, který by nesplácel úvěr, neboť by po zesplatnění dluhu vedle dlužné částky byl povinen hradit věřiteli toliko úrok z prodlení a nikoliv smluvní úrok. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 35 Odo 101/2002, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 5/2006 přijal a odůvodnil závěr, že občanský ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky, když dále rozvedl, že tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny. Současně nejvyšší soud dodal, že úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení jsou podle § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky, kterou se ve smyslu tohoto ustanovení a v návaznosti na definici závazkového vztahu v § 488 občanského zákoníku a jeho obecné chápání v právní teorii rozumí peněžité plnění (jistina), na něž má věřitel právo podle hlavního závazkového vztahu, k jehož změně (pokud lze nárokovat i sankce za prodlení s placením) dochází přímo ze zákona právě až prodlením dlužníka. Tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se (typově v mezích smlouvy o úvěru srov. § 497 a násl obchodního zákoníku), že sjednané úroky se stanou součástí jistiny, což je v projednávané věci tento právní důvod dán.

13. Přiměřenost smluvní pokuty dle ustálené judikatury musí být zvažována s ohledem na její účel, okolnosti za nichž je sjednána, charakter anebo hodnotu zajištěného závazku k vzájemnému poměru hodnoty hlavního závazku a smluvní pokuty. Ujednání, která by byla v rozporu s tímto by bylo možno podřadit pod právní úkon příčící se dobrým mravům (viz. NS ČR 33 Cdo 4412/2011, NS ČR 33 Cdo 3611/2011). Soud přitakal právní argumentaci žalobce, že sjednaná sazba smluvní pokuty za jednotlivé dlužné částky ve výši 3% z dluhu měsíčně, což představuje výši smluvní pokuty 0,1% denně, případně 36% za rok není rozhodně výší, která by byla nepřiměřená k zajišťovanému závazku. Soud shledal i výpočet výše smluvní pokuty věřitele za věcně a matematicky správný, když základem pro výpočet smluvní pokuty coby dílčí pohledávky č. 3 byla částka 490 620,-Kč, představující část jistiny úvěru ve výši 204 557,-Kč a částky 286 063,-Kč představující část jistiny odpovídající umořenému kapitalizovanému úroku z úvěru (vypočteno bez úroků). Smluvní pokuta za jeden měsíc prodlení tedy činila celkově částku 14 718,60 Kč (tedy 3% z částky 490.620,-Kč) od splatnosti celého úvěru do úpadku dlužníka; tedy 13 měsíců.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015)

Smluvní pokuta byla uplatněna věřitelem ve výši 191. 341,80 Kč (tedy 14.718,60 Kč x 13 měsíců). Soud dospěl k závěru, že nelze pohledět na absolutní výši smluvní pokuty za porušení povinnosti ze Smlouvy o úvěru pouze optikou její výše, ale nutno zohlednit dobu prodlení, která představovala dobu delší jednoho roku a její výše 36% ročně tedy nepřestavuje výši, kterou by bylo možno podřadit pod ust. § 39 občanského zákoníku coby jednání v rozporu s dobrými mravy či v rozporu s pravidly poctivého obchodního styku. Pro dlouhodobost prodlení dlužníka s placením splatného závazku nutno posoudit v obchodních vztazích uvedenou výši smluvní pokuty coby přiměřenou, když nutno zohlednit předmět zajištění, kterým byly úvěrové prostředky, které navíc dlužník v rozporu s úvěrovou smlouvou použil nikoliv dle jejich smluvního určení, čímž se naplnila i další z funkcí smluvní pokuty, kterou je funkce sankční. Stran dílčí pohledávky 4 opřel věřitel svůj nárok o ustanovení čl. 11.1.1. a 11.5.2.1 VÚP a z půjčené částky úvěru ve výši 210.000,-Kč stanovil věřitel smluvní pokutu za porušení informovat věřitele o zahájení exekuce proti dlužníku. Věřitel až z výpisu z listu vlastnictví č. 650 pro k. ú. Dobříň, obec Dobříň zjistil, že bylo vůči dlužníku zahájeno nejméně sedm exekucí, což soud má za prokázané výpisem z katastru nemovitostí shora specifikovaném. Jedná se o ujednání mezi věřitelem a dlužníkem pro případy, kdy dlužník se ocitá v dluhové spirále a exekuční řízení se dotýkají práv věřitele uplatnit svoje nároky v exekučním či jiném řízení. Taková situace přímo vybízí věřitele, aby zhodnotil platební schopnost a platební morálku dlužníka, jednoznačně směřující do insolvence. V daném případě právní předchůdce žalobce byl nejednáním či opomenutím dlužníka ohrožen na právech vyplývajících ze Smlouvy o úvěru a VÚP pro jeho postavení v exekučním řízení či v procesu směřujícím k zahájení insolvenčního řízení, neboť mohl dlužníku nastavit příznivější podmínky úvěru, restruktualizovat úvěr či navrátit výhodu splátek, což by jej ve výsledku mohlo postihnout (věřitele) např. nemožnosti v insolvenčním řízení se domáhat těch nároků, které by jinak uplatnil (např. změnou sazeb úroků, či částečného či úplného odpuštění úroků či smluvních pokut atd.). Soud dospěl k závěru, že ani takováto výše jednorázové smluvní pokuty ve výši 30% z poskytnuté výše úvěru za nesplnění oznamovací povinnosti není nepřiměřená a je v souladu s tehdy obvyklou obchodní praxí, neboť zajišťovala se tak důležitá povinnost, kterou byl dlužník schopen bez potíží splnit, což neučinil a ohrozil tak věřitele na jeho právech, kterých se domáhá v insolvenčním řízení. Soud nehodnotil vysoko výši smluvní pokuty, ale akcentoval tu skutečnost, že byl vážně ohrožen zájem věřitele na dané věci úhrady jím poskytnutých finančních prostředků a nečinnost dlužníka směřující k porušení podstatné smluvní povinnosti. Stejný závěr učinil soud prvního stupně ohledně smluvní pokuty za porušení povinnosti pojistit zástavu a vinkulovat pojistné plnění z pojištění zástavy ve prospěch zástavního věřitele po dobu trvání zajištěných pohledávek ve výši 42.000,-Kč, ve smyslu ust. čl. III/2,III/3, ve spojení s čl. VI/4 Zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva CA 100174/2012 ze dne 21.11.2012 ve výši 20% z celkové poskytnuté výše úvěru. Původní věřitel obdržel dne 01.07.2014 oznámení České pojišťovny a.s. ze dne 24.06.2014 o zániku pojištění a zániku vinkulace pojistného plnění ke dni 13.06.2014. Uvedená povinnost vyplývala z čl. III, odst. 2, Zástavní smlouvy stran pojištění nemovitosti v zástavě a dle čl. III, odst. 3, byl dlužník zavázán vinkulovat pojistné plnění ve prospěch zástavního věřitele do 30 dnů od podpisu Zástavní smlouvy Ve smyslu ust. čl. VI, odst. 4 Zástavní smlouvy byla pro případ porušení sjednána smluvní pokuta ve výši 20% z půjčené částky (210.000,-Kč x 20% = 42.000,-Kč); tedy 42.000,-Kč. Pokuta byla splatná dnem 28.09.2014, kterou dlužník taktéž neuhradil. Jednalo se o vážné porušení Zástavní smlouvy, neboť tak po zániku pojistného plnění a vinkulace byl ohrožen nejenom dlužník, ale i věřitel na svých právech pro případ vzniku pojistné události, kdy by nemohl dlužník či věřitel uspokojit pohledávku z titulu pojistného plnění pro případ škody či zničení předmětu zajištění; a v ruku v ruce i nemožnost vinkulace pojistného plnění ve prospěch věřitele. Bylo tak porušeno právo věřitele zvlášť zavrženíhodným jednáním dlužníka, když

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek. (KSUL 71 INS 11790/2015) ponechal bez vědomí věřitele předmět Zástavní smlouvy bez zajištění pojištěním a tuto okolnost věřiteli v rozporu se Zástavní smlouvou neuvedl. S ohledem na důležitý předmět zajištění a důležitou povinnost, kterou dlužník nesplnil, soud dospěl k závěru, že pohledávka věřitele z uvedeného titulu není v žádném případě co do výše a důvodu nedůvodná, když zajištění sdělené povinnosti, které představuje smluvená smluvní pokuta, je naprosto přiměřené dané věci. V dané věci tedy soud se ztotožnil se skutkovými a právními důvody, které žalobce v žalobním podání uvedl, včetně výpočtových výsledků. Soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je cele důvodná a žalobcem uplatněné pohledávky jsou co do výše a právního důvodu zcela po právu.

Nákladový výrok soud opřel o ust. § 202 odst. 1, věta první, insolvenčního zákona, neboť ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolventnímu správci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů od doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Ústí nad Labem 5. února 2018

JUDr. René Příhoda v. r. soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Petr Kulhánek.