71 ICm 375/2012
71 ICm 375/2012-25 (KSUL 71 INS 17458/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Lacinovou v právní věci žalobce: Ing. Aleš anonymizovano , se sídlem kanceláře Masarykovo nám. 191/18, 405 02 Děčín I., insolvenční správce dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem V. Nejedlého 950/3, 410 02 Lovosice, zastoupen: JUDr. Ivo Jelínek, advokát, se sídlem Fügnerova 600/12, 405 02 Děčín I., proti žalované: FINPOMOCZ.CZ, s.r.o., IČ 27375005, se sídlem Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha 1, zastoupené: JUDr. Petr Matějka, advokát, se sídlem Lidická 23b, 602 00 Brno, o žalobě na určení pravosti pohledávky

t a k t o :

I. Žaloba, kterou se žalobce, Ing. Aleš anonymizovano , se sídlem kanceláře Masarykovo nám. 191/18, 405 02 Děčín I., insolvenční správce dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem V. Nejedlého 950/3, 410 02 Lovosice, domáhal určení, že vykonatelná pohledávka žalované, společnosti FINPOMOCZ.CZ, s.r.o., IČ 27375005, se sídlem Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha 1, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 71 INS 17458/2011 pod č. P1, není co do částky 20.534,-Kč pohledávkou po právu se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSUL 71 INS 17458/2011)

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 71 INS 17458/2011-A-8 ze dne 17.10.2011 zjistil úpadek dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem V. Nejedlého 950/3, 410 02 Lovosice (dále jen dlužníka ). Dne 21.10.2011 přihlásila žalovaná, společnost FINPOMOCZ.CZ, s.r.o., IČ 27375005, se sídlem Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha 1 (dále jen žalovaná ), do shora uvedeného insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem v celkové výši 64.584,70 Kč. Na zvláštním přezkumném jednání konaném dne 12.01.2012 žalobce Ing. Aleš anonymizovano , se sídlem kanceláře Masarykovo nám. 191/18, 405 02 Děčín I. (dále jen žalobce ), tuto pohledávku žalované částečně popřel co do výše 20.534,-Kč.

Žalobou došlou Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen soud ) dne 10.02.2012 se žalobce domáhá proti žalované určení, že pohledávka žalované uplatněná do shora uvedeného insolvenčního řízení přihláškou pohledávky evidovanou pod č. P1 není v popřené výši 20.534,-Kč pohledávkou po právu. Žalobce opírá žalobu o tvrzení, že částka 20.534,-Kč činí rozdíl mezi výší plnění, které na dlužníkovi vymohl soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš v rámci exekuce a plněním, které věřitel uvedl v přihlášce pohledávky jako vymožené v exekuci. K žalobě předložil kopii sdělení soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim, v němž exekutor uvádí, že ke dni 28.12.2011 bylo v exekuci dlužníka vedené pod sp. zn. 129 EX 6733/08 vymoženo celkem 86.649,44 Kč, z čehož oprávněnému bylo zasláno 69.861,57 Kč a náklady exekuce byly uspokojeny ve výši 16.787,88 Kč. S ohledem na uvedené se žalobce domáhá, aby soud rozhodl o tom, že popření pravosti části vykonatelné pohledávky co do výše 20.534,-Kč je po právu a zároveň požaduje přiznat náhradu nákladů řízení.

Podáním doručeným soudu dne 05.04.2012 se k předmětné žalobě vyjádřila žalovaná. Ta uvedla, že titulem přihlášené vykonatelné pohledávky je rozhodčí nález sp. zn. 3 R 251/2008 ze dne 06.06.2008 znějící na částku 86.400,-Kč s příslušenstvím. Jelikož dlužník dobrovolně neplnil, byla nařízena exekuce pro celkovou částku 116.880,70,-Kč. Celková pohledávka žalované činila spolu s odměnou žalované v exekučním řízení ve výši 13.804,-Kč částku celkem ve výši 130.684,70 Kč S ohledem na uvedené žalovaná navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaný dále uvádí, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, dle kterého náklady exekuce ve výši 16.787,88 Kč byly uspokojeny. Žaloba dle názoru žalované není důvodná a tudíž ji navrhuje zamítnout a zároveň požaduje přiznání náhrady nákladů řízení.

Soud usnesením ze dne 10.04.2012, č.j.-18, vyzval strany k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná podáním ze dne 16.04.2012 vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalobce se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, tudíž soud v souladu s poskytnutým poučením předpokládá jeho souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

Krajský soud v Ústí nad Labem po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná důvodná. (KSUL 71 INS 17458/2011)

Po prostudování insolvenčního spisu sp. zn. KSUL 71 INS 17458/2011 má soud za prokázané následující skutečnosti. Usnesením č.j. KSUL 71 INS 17458/2011-A-8 ze dne 17.10.2011 soud zjistil úpadek dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem V. Nejedlého 950/3, 410 02 Lovosice. Tímto rozhodnutím byl insolvenčním správcem ustanoven Ing. Aleš anonymizovano , anonymizovano , se sídlem kanceláře Masarykovo nám. 191/18 , 405 01 Děčín I., který tudíž byl jakožto insolvenčního správce aktivně legitimován k popěrnému úkonu a k podání této incidenční žaloby. Výsledek přezkoumání pohledávky žalované byl prokázán protokolem o zvláštním přezkumném jednání č.l. B-8 ze dne 12.01.2012, z něhož a jeho příloh, které jsou nedílnou součástí protokolu, je zřejmé i to, které části pohledávky žalované byly uznány, které popřeny, kým popřeny a jaký byl důvod jejich popření. Žalobce popřel část pohledávky žalované ve výši 20.534,-Kč. Z obsahu spisu dále vyplývá, že přihláška pohledávky žalované evidovaná pod č. P1 byla soudu doručena dne 21.10.2011, tedy v zákonem stanovené lhůtě k přihlášení pohledávek. Přihláškou pohledávky č. P1 byla žalovanou v insolvenčním řízení uplatněna pohledávka za dlužníkem v celkové přihlášené výši 64.584,70 Kč sestávající se z jistiny ve výši 20.300,-Kč, z nákladů předcházejícího řízení ve výši 30.480,70 Kč a z nákladů exekučního řízení ve výši 13.804,-Kč. Soud dále provedl důkaz veškerými přílohami přihlášky pohledávky č. P1.

Z předložených listin, písemných vyjádření účastníků má soud za nesporné, že mezi žalovanou a dlužníkem byla dne 12.10.2007 uzavřena Smlouva o úvěru č. 3330093110, na základě které byl dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 30.000,-Kč. K návrhu žalované byl dne 6.6.2008 vydán rozhodcem Ing. Václavem Brablcem Rozhodčí nález sp. zn. 3R 251/2008, v němž bylo dlužníkovi uloženo zaplatit žalované částku ve výši 48.600,-Kč, náklady rozhodčího řízení ve výši 3.598,60 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 26.882,10 Kč a smluvní pokutu ve výši 37.800,-Kč. Jelikož dlužník dobrovolně neplnil uloženou povinnost, byla Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 18 Nc 7860/2008-6 ze dne 22.10.2008 nařízena exekuce na majetek dlužníka podle vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného Ing. Václavem Brablcem ze dne 06.06.2008 sp. zn. 3R 251/2008 k vymožení částky ve výši 116.880,70 Kč a nákladů exekuce . Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš, Exekutorský úřad Chrudim. Soudní exekutor Mgr. Petr Jaroš Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. 129 EX6733/08-8 ze dne 23.03.2009 určil náklady soudního exekutora částkou ve výši 25.037,-Kč a náklady žalované (oprávněného v exekučním řízení) částkou ve výši 13.804,-Kč. K návrhu žalované zdejší soud usnesením č.j. KSUL 71 INS 17458/2011-P1-4 ze dne 27.02.2012 vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky co do částky 3.760,-Kč. Toto zpětvzetí bylo zohledněno ve zjištěné části pohledávky žalované ve výši 40.050,70 Kč, když ohledně částky 20.534,-Kč dosud probíhá incidenční spor.

S ohledem na skutečnost, že došlo k částečnému popření vykonatelné pohledávky, podal žalobce v souladu s ust. § 199 odst. 1 IZ žalobou podanou proti osobě, která vykonatelnou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásila. Soud konstatuje, že 30 denní lhůta k podání žaloby na určení počítaná ode dne konání přezkumného jednání ve smyslu ust. § 199 odst. 1 IZ plynula ode dne 12.01.2012 do dne 13.02.2012. Předmětná žaloba byla podána dne 10.02.2012, tj. ve lhůtě stanovené ust. § 199 odst. 1 IZ, žalobcem-insolvenčním správcem dlužníka, tedy osobou, která je dle ust. § 199 odst. 1 IZ osobou aktivně legitimovanu k podání takové žaloby. (KSUL 71 INS 17458/2011)

Dle ust. 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Dle odst. 2 téhož ustanovení jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Dle odst. 3 tohoto ustanovení pak v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. Soud úvodem konstatuje, že byly splněny všechny formální předpoklady pro projednání žaloby ohledně předmětu žaloby, včasnosti žaloby a okruhu účastníků řízení v souladu s ust. § 199 IZ.

S ohledem na shora uvedené přistoupil soud k věcnému projednání žaloby. Po zhodnocení důkazů podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím závěrům.

Předně soud považuje vyjádřit se k samotnému popěrnému úkonu žalobce. Ten, jak vyplývá z protokolu o zvláštním přezkumném jednání ze dne 12.01.2012, popřel část pohledávky ve výši 20.300,-Kč co do pravosti a část pohledávky ve výši 234,-Kč co do výše. Popření pohledávky se však posuzuje podle svého obsahu, a to bez ohledu na jeho označení. Určující přitom jsou důvody popření (tedy konkrétní námitky proti popřené pohledávce). Pokud je tedy např. popření pohledávky nesprávně označeno jako popření pravosti pohledávky, byť podle obsahu jde o popření výše pohledávky, posoudí se popěrný úkon jako popření výše, a nikoliv popření pravosti. O tento případ se jedná zde. Žalobce totiž označil popření pohledávky převážně jako popření pravosti, ač obsahem jeho námitky nebylo to, že pohledávka vůbec nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela, nýbrž to, že pohledávka existuje, ač v jiné výši. Ve skutečnosti se tudíž jedná o popření výše pohledávky, když popření výše pohledávky je zpochybněním výše uplatňované přihlášeným věřitelem. Typicky jde o námitku, že pohledávka coby právní nárok v hmotném právu existuje v nižší než v přihlášené výši. Pohledávka tak nemusela částečně vůbec vzniknout, mohla po svém vzniku částečně zaniknout, jak v tomto případě tvrdí žalobce splněním.

Úvodem soud konstatuje, že nemůže nahrazovat popěrnou činnost insolvenčního správce a že je vázán obsahem žaloby vymezujícím předmět sporu. Proto se soud nezabýval posuzováním oprávněnosti, resp. pravosti jednotlivých dílčích pohledávek žalované, což ostatně žalobce při popěrném úkonu ani v žalobě nenamítal. Mezi stranami není sporná existence pohledávky žalované, ale výše této pohledávky.

Jak již bylo nastíněno shora, z provedeného dokazování vyplývá, že exekuce na majetek dlužníka pod sp. zn. 129 EX6733/08 byla vedena k vymožení pohledávky žalované celkem ve výši 116.880,70 Kč, nákladů žalované v exekučním řízení a nákladů exekuce. Pohledávka se skládala z jistiny ve výši 48.600,-Kč, ze smluvní pokuty ve výši 37.800,-Kč, z nákladů žalované v předcházejícím řízení ve výši 30.480,70 Kč. Náklady žalované a náklady exekuce byly vyčísleny Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. 129 EX 6733/08-8 ze (KSUL 71 INS 17458/2011) dne 23.03.2009 tak, že náklady žalované v exekučním řízení činily 13.804,-Kč (včetně DPH) a náklady exekuce (rozuměj soudního exekutora spojené s vedením exekuce) pak částku ve výši 25.037,-Kč. Celková výše pohledávky žalované, k jejímuž vymožení byla vedena shora uvedená exekuce, činila částku ve výši 130.684,70 Kč (116.880,70 Kč + náklady žalované v exekučním řízení ve výši 13.804,-Kč). Žalovaná si do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku ve výši 64.584,70 Kč a v přihlášce pohledávky P1 uvedla, že v dotčené exekuci byla na její pohledávku vymožena částka ve výši 66.100,-Kč. V průběhu insolvenčního řízení žalovaná dále uvedla, že dlužníkem bylo nad rámec uvedeného na pohledávku plněno částkou ve výši 3.760,-Kč. Ohledně této částky vzal soud na vědomí zpětvzetí přihlášky pohledávky jak uvedeno shora a zároveň konstatoval, že žalovaná nadále zůstává v insolvenčním řízení co do částky 60.824,70 Kč. Ze sdělení soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše ze dne 28.12.2011 předloženého žalobcem vyplývá, že vymožená částka ve výši 86.649,44 Kč byla ve výši 69.861,57 Kč poukázána žalované na úhradu vymáhané pohledávky (ve výši 130.684,70 Kč) a ve výši 16.787,88 Kč byla započtena na náklady exekuce (soudního exekutora) vyčíslené shora jmenovaným příkazem částkou ve výši 25.037,-Kč. Částka sdělená soudním exekutorem jako vymožená na pohledávku žalované v exekučním řízení se shoduje se součtem částky, ohledně níž sama žalovaná uvedla, že byla v exekučním řízení vymožena a částky, ohledně níž vzala žalovaná pohledávku zpět.

Dle názoru soudu tedy žalobce částečně popřel pohledávku žalované co do výše 20.534,-K č veden nesprávným vyložením sdělení soudního exekutora ohledně výše o rozdělní exekučně vymoženého plnění, když částka 16.787,88 Kč byla započtena na náklady exekuce/soudního exekutora ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, nikoli na náklady žalované v exekučním řízení. Výše pohledávky žalované přihlášená do insolvenčního řízení spolu s provedeným zpětvzetím tudíž reflektuje plnění vymožené na dlužníkovi v rámci exekučního řízení.

S ohledem na vše shora uvedené nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 23.07.2015.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Podle § 202 odst. 1 IZ ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náhrada nákladů řízení přiznaná v tomto řízení vůči dlužníku se pokládá za přihlášenou podle tohoto zákona a uspokojí se v insolvenčním řízení ve stejném pořadí jako pohledávka, o kterou se vedl spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci. (KSUL 71 INS 17458/2011)

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 o. s. ř.).

V Ústí nad Labem dne 23. července 2015

JUDr. Irena Lacinová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Daniela Baboráková