71 ICm 2136/2012
71 ICm 2136/2012-35 (KSUL 71 INS 12209/2011-C2-9)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Lacinovou v právní věci žalobce: Jörg anonymizovano , anonymizovano , bytem Na Sklípku 704/39, 400 07 Ústí nad Labem, zastoupen: JUDr. Jiří Císař, advokát, se sídlem Hrnčířská 55/14, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalovanému: IKT INSOLVENCE v.o.s., IČ 29113091, se sídlem Palackého 389/7, 301 00 Plzeň, insolvenční správce dlužníka NOVES, s.r.o., IČ 25040723, se sídlem Čepirohy 139, 434 01 Most, o žalobě na určení pravosti pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že nevykonatelná pohledávka žalobce za dlužníkem ve výši 3.874.800,-Kč je po právu, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů v řízení ve výši 6.999,-Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. (KSUL 71 INS 12209/2011)

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 18.07.2012 (doručeny soudu dne 18.07.2012) se žalobce domáhal proti žalovanému (insolvenční správce dlužníka) určení, že pohledávka v celkové výši 3.874.800,-Kč z titulu ústních smluv o půjčkách ze dne 05.01.2011, 02.08.2010, 08.10.2010, 13.10.2010, 20.10.2010 jsou po právu. Žalobce v průběhu řízení změnil právního zástupce (původně Mgr. Tomáš Kohoutek MBA).

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 25.08.2012 (soudu došlo dne 23.09.2012) v nichž uvedl, že žalobce je jediným jednatelem a společníkem dlužníka. Žalobce neprokázal, že by dlužníkovi byly peněžní prostředky poskytnuty v tvrzené výši. Nebylo prokázáno, že šlo o soukromé peníze žalobce, nebyl prokázán původ peněžních prostředků. Poskytování peněžních prostředků probíhalo u dlužníka neprůhledným způsobem. Neexistují smlouvy o půjčce v písemné formě s úředně ověřeným podpisem nebo notářský zápis o této skutečnosti. Není zřejmé, zda byly půjčky poskytnuty a zda se vůbec jednalo o půjčky, neboť krom jiného není stanovena lhůta pro vrácení prostředků. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

Jednání ve věci se konala dne 25.01.2016 a 02.05.2016, neboť žalobce nesouhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání Soud zkonstatoval, že žaloba byla k insolvenčnímu soudu podána včas dne 18.07.2012 (§ 198 odst. 1 IZ, § 197 odst. 2 IZ).

Před soudem bylo provedeno dokazování listinnými důkazy:

Z insolvenčního spisu KSUL 71 INS 12209/2011:

-č.l. A-37 (rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka ze dne 25.04.2012) -přihláška č. P30 (přihláška žalobce do insolvenčního řízení) -z oddílu P30 výpis z účtu ze dne 29.10.2010 u UniCredit Bank Czech Republic a.s. -z oddílu P30 výpis z účtu ze dne 31.08.2010 u UniCredit Bank Czech Republic a.s. -z oddílu P30 výpis z účtu ze dne 31.01.2011 u České spořitelny a.s. -z oddílu P30 položkový rozpis za období leden 2011-prosinec 2011 -z oddílu P30 položkový rozpis za období leden 2010-prosinec 2010 -z oddílu P30 hlavní kniha za období leden 2012-březen 2012 -z oddílu P30 položkový rozpis za období leden 2012-duben 2012 -č.l. B-6 (protokol z přezkumného jednání a schůze věřitelů ze dne 14.06.2012) -č.l. B-9/2 (vyrozumění insovenčního správce o popření ze dne 30.06.2012)

Po zhodnocení provedených důkazů (§ 132 o.s.ř.) dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém a právním stavu: (KSUL 71 INS 12209/2011)

Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25.04.2012, č.j. KSUL 71 INS 12209/2011-A-37, byl zjištěn úpadek dlužníka, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a ustanoven insolvenční správce IKT INSOLVENCE v.o.s., IČ 29113091, se sídlem Palackého 389/7, 301 00 Plzeň (insolvenční řízení bylo zahájeno dne 12.07.2011). Dne 24.05.2012 žalobce přihlásil do insolvenčního řízení nezajištěné nevykonatelné pohledávky v celkové výši výši 3.874.800,-Kč z titulu ústních smluv o půjčkách ze dne 05.01.2011, 02.08.2010, 08.10.2010, 13.10.2010, 20.10.2010 (přihláška č. P30, věřitel č. 29). Poskytnutí peněz dokládal listinami: výpis z účtu ze dne 29.10.2010 u UniCredit Bank Czech Republic a.s., výpis z účtu ze dne 31.08.2010 u UniCredit Bank Czech Republic a.s., výpis z účtu ze dne 31.01.2011 u České spořitelny a.s., položkový rozpis za období leden 2011-prosinec 2011, položkový rozpis za období leden 2010-prosinec 2010, hlavní kniha za období leden 2012-březen 2012, položkový rozpis za období leden 2012-duben 2012. Dne 14.06.2012 se v insolvenční věci konalo první přezkumné jednání a první schůze věřitelů, při němž byla přezkoumána přihláška č. P30 žalobce a byla insolvenčním správcem (žalovaným) zcela popřena z důvodu pravosti a výše jako nevykonatelná a nezajištěná. Důvodem popření je nedodržení právních předpisů při poskytování půjček. Poskytnutí peněz je neprůkazné. Věřitel (žalobce) je jediným společníkem a jednatelem dlužníka. Podáním ze dne 30.06.2012 byl věřitel (žalobce) vyrozuměn insolvenčním správcem o popření pohledávku a o nutnosti podat incidenční žalobu. Vyrozumění bylo věřiteli (žalobci) doručeno dne 03.07.2012.

Žalobce tvrdil, že dne 05.01.2011 (146.000,-Kč), 02.08.2010 (480.320,-Kč), 08.10.2010 (1.238.720,-Kč), 13.10.2010 (758.400,-Kč), 20.10.2010 (1.251.360,-Kč) uzavřel (ústně) smlouvy o půjčkách (půjčky společníka) v celkové výši 3.874.800,-Kč. Poskytnutí těchto půjček společníka dlužníkovi dokládal listinami shora uvedenými (výpisy z účtu, položkové rozpisy, hlavní kniha)

Z těchto listinných důkazů ale v žádném případě nevyplývá, že byly poskytnuty společníkem dlužníkovi finanční prostředky, že vůbec byly uzavřeny smlouvy o půjčkách mezi společníkem (žalobcem) a dlužníkem, není zřejmé, kdy měly být finanční prostředky vráceny. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl v době půjček jediným jednatelem a jediným společníkem dlužníka, bylo nutné dodržet postup dle § 132 a § 196a obch. zákoníku (níže) s tím, že smlouvy o půjčkách musejí mít buď formu notářského zápisu nebo smlouva musí být písemná a musí obsahovat úředně ověřený podpis. Žádná taková forma smluv o půjčkách nebyla žalobcem tvrzena ani dokládána, a to ani v přihlášce pohledávky č. P30 ani v průběhu řízení o incidenční žalobě. Požadavek formy notářského zápisu nebo písemné formy s ověřeným podpisem pro úkony podle § 132 odst. 3 obch. zákoníku je motivován potřebou ochrany třetích osob. Nedostatek formy je důvodem neplatnosti smlouvy. Pokud snad žalobce vložil na účet dlužníka nějaké finanční prostředky, není zřejmé, co to bylo za prostředky, komu patřily, z jakých zdrojů pocházely a proč byly na účet dlužníka vkládány. Je například možné, že v zahraničí žalobce zinkasoval nějaké finanční prostředky z obchodního styku a tyto vložil na účet dlužníka.

Soud zamítnul provedení důkazu výslechem účastníka řízení (žalobce) a výslechem svědka (manželky žalobce), neboť tyto výslechy by v ničem nebyly schopny prokázat, že (KSUL 71 INS 12209/2011) smlouvy o půjčkách byly uzavřeny ve formě, tak jak ukládá zákon, když žalobce ani nic takového netvrdil.

Podle § 132 odst. 1 obch. zákoníku má-li společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Rozhodnutí společníka při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno společníkem. Rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kdy se o rozhodnutí valné hromady pořizuje notářský zápis. Podle § 132 odst. 3 obch. zákoníku smlouvy uzavřené mezi společností a jediným společníkem této společnosti, pokud tento společník jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.

Podle § 196a obch. zákoníku: (1) Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. (2) Pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě. (3) Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a na nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí nebo zcizení na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému. Ustanovení odstavce 1o souhlasu valné hromady se vztahuje obdobně i na bezúplatný převod majetku na akcionáře. (5) Společnost může poskytnout zajištění závazků osob uvedených v odstavcích 1 a 2 pouze se souhlasem valné hromady. Souhlas valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí zajištění závazků ovládané osoby ovládající osobou. (6) Byl-li majetek nabytý v rozporu s odstavci 1 až 3 dále zcizen, použije se ustanovení § 446 přiměřeně.

Podle § 192 odst. 1 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (v oddlužení též § 410 IZ). Podle § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatit své (KSUL 71 INS 12209/2011) právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 192 odst. 4 IZ věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Soud tedy konstatuje, že není oprávněn měnit důvod vzniku pohledávky. Pohledávky byly přihlášeny tak, že právním důvodem jejich vzniku jsou smlouvy o půjčkách uzavřených mezi společníkem (žalobcem) a dlužníkem. Pokud se žalobce domnívá, že i na základě neplatného právního úkonu si musí účastnící vrátit to, co z něj bylo poskytnuto, pak jistě ano, ovšem bylo nutné, aby takto byly pohledávky přihlášeny do insolvenčního řízení (tedy např. vydání bezdůvodného obohacení). K tomu ovšem nedošlo a pohledávky byly do insolvenčního řízení dlužníka přihlášeny tak, že právním důvodem jejich vzniku jsou smlouvy o půjčkách.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Rozsudek byl veřejně vyhlášen dne 02.05.2016.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Soud proto přiznal (dle vyčíslení ze dne 03.05.2016) žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 6.999,-Kč. Jde o cestovné ve výši 4.884,-Kč za celkem 2 x 354 km jízdy (2 x Plzeň-Ústí nad Labem a zpět; cesta k jednáním u soudu dne 25.01.2016 a dne 02.05.2016), při ceně benzinu 29,70 Kč za litr (§ 4 písm. a) vyhl. č. 358/2015 Sb.), při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 3,80 Kč (§ 1 písm. b) vyhl. č. 385/2015 Sb.), při průměrné spotřebě benzinu 10,47 litrů na 100 km. Dále jde náhradu nákladů řízení v paušální částce 3 x 300,-Kč, neboť žalovaný učinil ve věci tříi úkony (vyjádření k žalobě ze dne 25.08.2012, účast při jednání dne 25.01.2016 a dne 02.05.2016). Přiznání náhrady nákladů řízení i účastníkovi, který není zastoupen advokátem, je podle nálezu Ústavního soudu ze dne 07.10.2014, sp. zn. Pl.ÚS 39/13, podle § 13 odst. 3 zák. č. 177/1996 Sb., plně v souladu se zásadou rovnosti účastníků řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. S 21 % DPH činí celková náhrada nákladů řízení 6.999,-Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). (KSUL 71 INS 12209/2011)

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.

V Ústí nad Labem dne 02. května 2016

JUDr. Irena Lacinová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Šímová