70 ICm 963/2012
70 ICm 963/2012-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Sixtovou v právní věci žalobce Euro Benefit a.s., IČ: 25120514, Letenské náměstí 157/4, Bubeneč, 170 00 Praha 7, právně zastoupeného JUDr. Janem Petříkem, advokátem, Týnská 12, 110 00 Praha 1, proti žalovanému č.1 insolvence JP v.o.s., IČ: 28742796, Wagnerova 394, 403 21 Ústí nad Labem, insolventnímu správci dlužníka Zdeňka Nebeského a žalovanému č. 2 Zdeňku Nebeskému, Za Válcovnou 25, 400 01 Ústí nad Labem zastoupeného dle plné moci Petrou Nebeskou, Za Válcovnou 25, 400 01 Ústí nad Labem, na určení pravosti přihlášené nevykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 INS 24549/2011 dlužníka Zdeňka Nebeského nevykonatelnou pohledávku ve výší 100.867,60 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou KS v Ústí nad Labem dne 5.4.2012 doplněnou o vyjádření z 8.6.2012 se žalobce domáhá určení, že jeho nevykonatelná pohledávka ve výši 100.867,60 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Zdeňka Nebeského vedeného u KS v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 INS 24549/2011 z titulu závazku ze směnky, je po právu. V žalobě se opírá zejména o názor, že závazek ze směnky je zcela samostatným závazkem s odkazem na judikaturu českých soudů ( NS ČR 33 Cdo 202/2012, NS ČR 33 Cdo 1109/2008, NS ČR 32 Cdo 2406/2007). Předložením originálu směnky zcela dostatečně prokázal důvodnost své pohledávky.

Žalovaní 1, 2 se k žalobě vyjádřili v podání doručeném soudu dne 10.5.2012 tak, že pohledávka nevznikla, věřitel dlužníku žádné finanční prostředky neposkytl. Dlužník směnku nepodepsal a podpis neuznává za vlastní.

Ve věci bylo nařízeno jednání na den 27.8.2012. Při jednání byl proveden důkaz originálem směnky vlastní vystavené dne 5.dubna 2008 na částku 94.819,50 Kč se splatností 1.ledna 2011 na řad společnosti Euro Benefit, a.s., IČ 25120514 se sídlem Třída SNP 402/48, 500 03 Hradec Králové. Výstavcem je Zdeněk Nebeský, RČ 820423/2938, Za Válcovnou 863/25, Ústí nad Labem. Strany žalované navrhly provedení důkazu znaleckým posudkem z obou písmoznalectví. Tento důkaz navrhl rovněž žalobce v písemném podání ze dne 8.6.2012.

Další jednání soud nařídil na den 6.1.2014. Byl proveden důkaz znaleckým posudkem z č.l. 27-34 spisu.

Ostatní tvrzené skutečnosti a důkazy v žalobě a vyjádřeních žalovaných nebyly zpochybněny a není je třeba dokazovat ( jedná se zejména o listiny založené v insolvenčním spise a zveřejněné v insolvenčním rejstříku). Jediným navrženým důkazem je znalecký posudek z oboru písmoznalectví.

Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů soud došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

Do insolvenčního řízení druhého žalovaného přihlásil dne 13.2.2012 žalobce celkem 100.867,60 Kč (94.819,90 jistina + 6.047,70 přísl.), jako nárok ze směnky vlastní vystavené dne 5.dubna 2008 výstavcem Zdeňkem Nebeským na částku 94.819,90, splatnost 1. ledna 2011 na řad společnosti Euro Benefit, a.s., IČ 25120514 se sídlem Třída SNP 402/48, 500 03 Hradec Králové, bez protestu, domicil Náchod ( Zjištěno z originálu směnky a z přihlášky P8, věřitele č.8 ze spisu KSUL 70 INS 24549/2011). Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 15.3.2012 (ISIR B-4) potvrzeno, že pohledávka žalobce byla zcela popřena insolvenčním správcem a dlužníkem co do pravosti.

Ze znaleckého posudku znalce Mgr. Jana Zimmera soud zjistil, zejména z jeho závěrů pod bodem IV., že znalec o pravosti sporného podpisu, označeného č. 1/4512, na směnce vystavené dne 5.4.2008 znějící na směnečný peníz 94.819,90 Kč se splatností dne 1.1.2011, nemohl objektivně rozhodnout. Znalec konstatoval, že ani v rovině pravděpodobnosti nemůže určit, zda se jedná o komolený podpis Z. Nebeského či padělek vyhotovený někým jiným bez snahy o napodobení běžně používaných podpisů Z. Nebeského.

Na základě zjištěných skutkových závěrů došel soud k následujícímu právnímu hodnocení. V obecné rovině přistoupil k náhledu, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností zatěžuje toho účastníka řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.

Podle ust. § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (odst.1). Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny (odst.3 věta druhá).

Podle §175 o.s.ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat a další listiny k uplatnění práv, vydá na jeho návrh směnečný platební rozkaz, nelze-li takovému návrhu vyhovět, nařídí soud jednání.

Okruh rozhodujících skutečností, které musí účastník v řízení tvrdit a dokazovat, stejně tak rozložení důkazního břemene, je určován hypotézou hmotněprávní normy.

Směnka je pak listinou soukromou. (NS ČR 22 Cdo 2670/98). Je třeba u takové listiny rozeznávat její pravost. Popření pravosti takové listiny v sobě zahrnuje tvrzení, že údajný vystavitel listinu nepodepsal ani nevystavil. Takové popření je tedy dostatečné k tomu, aby pravost listiny musela být dokazována. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně pravosti listiny je na tom účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.

Jak je pak zřejmé ze závěrů rozsudku NS ČR 29 Cdo 3478/2007 z 21.12.2009, tyto teze shora naznačené se vztahují i na směnku. V případě sporu o zaplacení směnky vlastní je upravující hmotněprávní normou ust. §75 a 78 odst.1 ve spojení s § 28 z.č. 191/1950 Sb. Žalobce je tedy povinen tvrdit, že žalovaný se podpisem směnky, která vykazuje všechny znaky směnky vlastní, zavázal, že žalobci zaplatí žalovanou částku, dosud však takto neučinil. Z břemene tvrzení tak pro žalobu vyplývá i břemeno důkazní.

V dané věci tedy žalobce uplatnil svůj nárok na zaplacení (poměrného uspokojení) na základě směnky vlastní. Směnku vlastní uvedl jako jediný právní důvod vzniku závazku.

Je však třeba dále konstatovat, že závěry znaleckého posudku, který posuzoval pravost podpisu-tedy pravost soukromé listiny, nebyly kategorické, tedy zcela jednoznačně neumožnily, aby soud učinil závěr, zda žalobce unesl důkazní břemeno či nikoli. Protože i znalecký posudek je pouze jedním z možných důkazních prostředků, kterými může být pravost listiny prokázána, nabízela se zde možnost provedení dalších navržených důkazů po poučení žalobce. K tomu soud uzavírá, že PZ žalobce se ani jednou k nařízeným jednáním nedostavil. Vždy se řádně omluvil ( č.l. 19 a 41-42 spisu) s tím, že souhlasí s rozhodnutím bez účasti žalobce a odkázal na svá písemná podání ve věci. Soud jednal v jeho nepřítomnosti. Ve druhém nařízeném jednání dne 6.1.2014 (č.l. 43-45) pak soud provedl poučení žalobce ve smyslu §118 a o.s.ř..

Protože jiný důkaz žalobcem nebyl nabídnut, soud došel k závěru, že důkazní břemeno ohledně pravosti směnky neunesl, a proto rozhodl, jak shora uvedeno výkrokem I. o zamítnutí žaloby.

Výrokem II. pak rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oba úspěšní žalovaní výslovně prohlásili, že žádné nepožadují, protože jim žádné nevznikly (č.l. 45 spisu).

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení (§80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Právo odvolání nemají osoby, které se ho výslovně vzdaly.

V Ústí nad Labem 6. 1. 2014

JUDr. Eva Sixtová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Markéta Horňáková