70 ICm 4406/2015
70 ICm 4406/2015-16 (KSUL 70 INS 16572/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Esterkovou v právní věci

žalobce: Mgr. et Mgr. Milan anonymizovano , anonymizovano , IČO 72536641 sídlem Tyršova 1434/4, 405 02 Děčín V insolvenční správce dlužníků Václava Kováře narozený dne 24.5.1984 a Gabriely anonymizovano , anonymizovano oba bytem Lipová 125, 407 81 Lipová proti žalovaný: JUDr.Mika Dalimil LL.M., IČO 71238573 sídlem Za Beránkem 836, 339 01 Klatovy

o žalobě na popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka P17 žalovaného není pohledávkou po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová isir.justi ce.cz (KSUL 70 INS 16572/2015)

Odůvodnění :

1. Žalobou ze dne 23.11.2015 se žalobce, insolvenční správce dlužníků Václava Kováře a Gabriely anonymizovano , domáhal proti žalovanému Mgr. Davidu Konczovi, soudnímu exekutorovi, určení, že pohledávka P17 žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS 16572/2015 není pohledávkou po právu. Uvedl, že žalovaný přihlásil jakožto věřitel č. 9 dne 10.9.2015 do insolvenčního řízení dlužníků přihlášku pohledávky P17. V rámci této přihlášky přihlásil žalovaný pohledávku v celkové výši 5.865,-Kč představující nároky exekutora za vedení exekuce ve výši 5.865,-Kč, přičemž tato pohledávka byla na přezkumném jednání insolvenčním správcem popřena co do pravosti i výše 5.865,-Kč Uvedená popřená pohledávka je vykonatelná na základě Příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j.120 Ex 27959/13-29. Žalobce na přezkumném jednání konaném dne 26.10.2015 popřel dílčí pohledávku žalovaného co do pravosti a výše z důvodu, že tato: nevznikla, exekuce měla být s ohledem na ust. § 37 odst. 3 EŘ spojena s výkonem rozhodnutí nařízeným na základě usnesení o nařízení exekuce č.j. 49 EXE 4354/2012-8, ze dne 15.5.2012, které vydal Okresní soud v Děčíně (P9), pohledávky P9, P13 a P17 představují výkon rozhodnutí pro téhož oprávněného, přičemž výše každé vymáhané pohledávky je zcela bagatelní-jistina do 180,-Kč

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že byl na základě usnesení Okresního soudu v Děčíně pověřen k vedení exekuce pod sp. zn. 120 EX 19902/12 (pohledávka představující náklady exekuce byla přihlášena pod číslem P9), dále 120 EX 31565/12 (pohledávka představující náklady exekuce byla přihlášena pod P13) a 120 EX 27959/13 (pohledávka představující náklady exekuce byla přihlášena pod číslem P17). Žalovaný má za to, že pohledávka žalovaného v každém ze shora uvedeném exekučním řízení vznikla již okamžikem jeho pověření k vedení exekuce, tedy okamžikem vydání usnesení o nařízení exekuce v řízení zahájeném do 31.12.2012, nebo vydáním pověření k vedení exekuce v řízení zahájeném po 1.1.2013 a jeho doručením žalovanému. Žalovaný dále uvedl, že ustanovení § 37 odst. 3 EŘ není možné aplikovat na daný případ, když toto ustanovení bylo do exekučního řádu vloženo až novelou exekučního řádu provedenou zákonem č. 396/2012 Sb. s účinností od 1.1.2013 a toto ustanovení je tedy možné použít pouze pro řízení zahájená po 1.1.2013. Řízení zahájená do 31.12.2012 jsou spojována pouze na návrh účastníků řízení. Žalovaný dále uvedl, že řízení není možné spojit i z důvodu, že řízení zahájená do 31.12.2012 podléhají jiné právní úpravě, než řízení zahájená po 1.1.2013. Dle názoru žalovaného pak není žalobce oprávněn posuzovat správnost rozhodnutí žalovaného v exekučním řízení.

3. Soud konstatuje, že před vlastním meritorním projednáním žaloby na uplatnění popření vykonatelné pohledávky přihlášeného věřitele zkoumal, zda jsou splněny všechny formální předpoklady po projednání žaloby tak, jak vyplývají z ust. § 199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a to zejména s ohledem k předmětu žaloby, včasnosti žaloby a okruhu účastníků řízení. Podle ust. § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde- li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Odstavec druhý citovaného ustanovení stanovuje, že jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová (KSUL 70 INS 16572/2015)

pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Odstavec třetí citovaného ustanovení dále stanovuje, že v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

4. Z insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS 16572/2015 soud provedl důkaz rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka č.j. A- 10 ze dne 11.8.2015, z něhož je zřejmé, že žalobce je insolvenčním správcem dlužníka a byl tedy jakožto osoba v postavení insolvenčního správce aktivně legitimován k popěrnému úkonu a je rovněž v souladu s ust. § 199 IZ osobou aktivně legitimovanou k podání této incidenční žaloby. Z usnesení o schválení oddlužení č.l. B-4 ze dne 27.10.2015 vyplývá současný stav insolvenčního řízení, kdy zjištěný úpadek dlužníka je řešen společným oddlužením manželů ve formě plnění splátkového kalendáře.

5. Výsledek přezkoumání pohledávek žalobce byl prokázán protokolem o přezkumném jednání č.l. B-4 ze dne 27.10.2015, z něhož a jeho příloh, které jsou nedílnou součástí protokolu z přezkumného jednání, je zřejmé, které pohledávky byly uznány, které popřeny, kým popřeny a jaký byl důvod jejich popření.

6. Rozhodující důkazy pak byly soudem provedeny z přihlášky pohledávky žalovaného evidované pod č. P17, a z jejich příloh. Z formuláře přihlášky pohledávky č. P17 je zřejmé, že uvedená přihláška byla podána v zákonné lhůtě. Přihláškou pohledávky č. P17 byla žalovaným do insolvenčního řízení uplatněna nezajištěná vykonatelná pohledávka vůči dlužníku v celkové přihlášené výši 5.865,-Kč sestávající se pouze z jistiny ve výši 5.865,-Kč. Soud dále provedl důkaz veškerými přílohami přihlášky pohledávky č. P17 a to v podobě vyrozumění o zahájení exekuce č.j. 120 Ex 27959/13-7 a příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 120 Ex 27959/13-29. Z těchto se podává,že žalovaný dne 3.10.2013 zahájil exekuci k uspokojení pohledávky oprávněného ZANA invest a.s. v celkové výši 8.221,14 Kč ( jistina-180,-Kč, úrok z prodlení ve výši 32,14 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 1.089,-Kč a náklady nal. Řízení ve výši 6.920,-Kč ), a to na základě pověření Okresního soudu v Děčíně, č.j. 47 EXE 5454/2013-7 ze dne 24.9.2013, vydaného na podkladě vykonatelného rozhodnutí č.j. 18 EC 771/2011-5 vydaného Okresním soudem v Děčíně dne 23.2.2012. Dle příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12.8.2015 č.j. 120 EX 27959/13-29 byla dlužnici uložena povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce ve výši 7.865,-Kč a povinnost uhradit oprávněnému náklady v částce 1.089,-Kč. Dále je pro rozhodnutí ve věci podstatným důkaz v podobě přihlášek pohledávek žalovaného evidovaných pod č. P9 a P13 , když obě tyto představují pohledávky na základě Příkazu k úhradě náakldů exekuce č.j. 120 Ex 19902/12-39 a č.j. 120 Ex 37041/11-21, resp. výkon rozhodnutí pro téhož oprávněného, přičemž výše u těchto vymáhaných pohledávek činí co do jistiny ( shodně jako v projednávané pohledávce P17 jistinu do 180,-Kč.

7. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že přezkumné jednání se konalo dne 27.10.2015, žaloba byla podána dne 23.11.2015, tedy včas ve 30 denní lhůtě stanovené v § 199 odst. 1 IZ.

8. Ve věci bylo jednáno dne 12.12.2017 v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová (KSUL 70 INS 16572/2015)

9. Žalobce má za to, že dílčí pohledávka nevznikla, neboť exekuce měla být s ohledem na ust. § 37 odst. 3 EŘ spojena s výkonem rozhodnutí nařízeným na základě usnesení o nařízení exekuce č.j. 49 EXE 4354/2012-8, ze dne 15.5.2012, které vydal Okresní soud v Děčíně (P9), když pohledávky P9, P13 a P17 představují výkon rozhodnutí pro téhož oprávněného a výše každé vymáhané pohledávky je zcela bagatelní-jistina do 180,-Kč. Žalovaný se brání tím, že na danou situaci nutno aplikovat právní normy (exekuční řád)v účinném znění.

10. Soud má ve shodě se žalovaným za to, že exekuční řád ve znění účinném do 31.12.2012 neumožňoval spojovat další řízení zahájená v době do 31.12.2012 oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora ke společnému řízení tak, jak bylo nastoleno až novelou exekučního řádu ve znění účinném od 1.1.2013. Teprve až u jednotlivých řízeních zahájených právě po 1.1.2013 tak bylo možno za splnění podmínek stanovených v § 37 odst. 3 exekučního řádu takový postup aplikovat. S ohledem na uvedené, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

11. Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. Podle výsledku řízení náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení žalovanému, který byl ve věci úspěšný. V souladu s § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona však ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

Ústí nad Labem 12. prosince 2017

JUDr. Andrea Esterková v.r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. Martina Slancová