70 ICm 4157/2015
70 ICm 4157/2015-19 (KSUL 70 INS 14449/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Esterkovou v právní věci

žalobkyně: Insolvency Project v.o.s., IČO 28860993 sídlem Bieblova 1110/1b, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové insolvenční správce dlužníků Lukáše anonymizovano , anonymizovano a Veroniky anonymizovano , anonymizovano oba trvale bytem Prostřední 141/47, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupena advokátem JUDr. Milanem Novákem, sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: Statutární město Ústí nad Labem, IČO 00081531, sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem,

o žalobě na určení, že popření vykonatelné pohledávky ve výši 6.500,-Kč bylo učiněno po právu,

takto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalovaného za dlužníky Lukášem anonymizovano a Veronikou anonymizovano , oba bytem Ústí nad Labem, Prostřední 141/47, která byla uplatněna v rámci pohledávky pod poř.č. P13 je po právu ve výši 6.500,-Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Martina Slancová isir.justi ce.cz (KSUL 70 INS 14449/2015)

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 2.11.2015 se žalobce domáhal proti žalovanému určení oprávněnosti pohledávky žalovaného přihlášené do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS 14449/2015 ve věci dlužníků Lukáše anonymizovano a Veroniky anonymizovano ve výši 6.500,-Kč . Uvedl, že žalovaný přihlásil dne 27.2.2014 svoji pohledávku vedenou pod č. P13 v celkové výši 11.000,-Kč, z toho ve výši 10.500,-Kč jako vykonatelnou a 500,-Kč jako nevykonatelnou. Žalobce na přezkumném jednání pohledávku popřel co do výše 4.500,-Kč v přihlášené vykonatelné části z důvodu promlčení. V případě pohledávky žalovaného se jedná o pohledávku vzniklou z důvodu neuhrazeného dlužného místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za roky 2006, 2007, 2008, 2011,2012,2013,2014 a 2015, vykonatelného dle platebních výměrů z 31.8.2012 a 9.2.2010.

2. K podané žalobě se podáním ze dne 9.5.2017 vyjádřil rovněž žalovaný. Uvedl, že poplatky byly vyměřeny a jsou vymáhány v souladu se zákonem č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích v tehdy účinném znění, zákonem č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků v tehdy účinném znění, resp. se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, v tehdy účinném znění a také v souladu s příslušnými obecně závaznými vyhláškami žalovaného. Žalobce namítá promlčení s odkazem na § 160 odst. 1 daňového řádu, avšak nebere v potaz jeho přechodná ustanovení, kde je v § 264 odst. 3 uvedeno, že pro posouzení běhu a délky lhůty, která započala podle dosavadních právních předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu, jež je jí svou povahou a účelem nejbližší, tato lhůta neskončí dříve než v den, ve který by končila podle dosavadních právních předpisů. Dle § 70 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků se právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Dle odstavce 3 uvedeného paragrafu pak je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven. Ohledně poplatku za rok 2006 vyměřeného platebním výměrem č.j. SDO/PV104552/22923/2006 a výměru č.j. SDO/PV/104552/22924/2006, které oba nabyly právní moci dne 27.2.2010 začala běžet šestiletá promlčecí lhůta od 1.1.2011. Ve věci poplatku za rok 2007 dle platebního výměru č.j. PKO/PV/2007/104552/12/13870 a výměru č.j. PKO/PV/2008/104552/12/13869, které nabyly právní moci dne 25.10.2012 začala běžet šestiletá promlčecí doba 1.1.2013. Dle žalovaného tak v době podání přihlášky do insolvence pohledávka promlčena nebyla a proto navrhl zamítnutí žaloby.

3. Účastníci souhlasili s tím, aby soud ve věci žalobního návrhu rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.

4. Soud konstatuje, že předně zkoumal, zda jsou splněny všechny formální předpoklady po projednání žaloby tak, jak vyplývají z ust. § 199 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), a to zejména s ohledem k předmětu žaloby, včasnosti žaloby a okruhu účastníků řízení.

5. Podle ust. § 199 odst. 1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm.a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Martina Slancová (KSUL 70 INS 14449/2015)

uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Odstavec druhý citovaného ustanovení stanoví, že jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Odstavec třetí citovaného ustanovení dále stanoví, že v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

6. Soud dále konstatuje, že provedl důkazy předložené nebo navržené oběma stranami. Z insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS 14449/2015 soud provedl důkaz rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka č.j. A-10 ze dne 11.8.2015, z něhož je zřejmé, že žalobce je insolvenčním správcem dlužníka a byl tedy jakožto osoba v postavení insolvenčního správce aktivně legitimován k popěrnému úkonu a je rovněž v souladu s ust. § 199 IZ osobou aktivně legitimovanou k podání této incidenční žaloby. Z usnesení o schválení oddlužení č.l. B-6 ze dne 27.10.2015 vyplývá současný stav insolvenčního řízení, kdy zjištěný úpadek dlužníka je řešen společným oddlužením manželů ve formě plnění splátkového kalendáře. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že přezkumné jednání se konalo dne 26.10.2015. Žaloba byla podána 4.11.2015, tedy včas ve 30 denní lhůtě stanovené v § 199 odst. 1 IZ.

7. Výsledek přezkoumání pohledávek žalobce byl prokázán protokolem o přezkumném jednání č.l. B-5 ze dne 26.10.2015, z něhož a jeho příloh, které jsou nedílnou součástí protokolu z přezkumného jednání, je zřejmé, které pohledávky byly uznány, které popřeny, kým popřeny a jaký byl důvod jejich popření. Při přezkumném jednání dne 26.10.2015 byla pohledávka evidovaná pod č.P13správcem popřena co do výše 4.500,-Kč v přihlášené vykonatelné části a to z důvodu promlčení. Pohledávka představuje dlužný místní poplatek za provoz systému shromažďování sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za roky 2006, 2007 a 2008 vykonatelného dle platebních výměrů.

8. Rozhodující důkazy pak byly soudem provedeny z přihlášky pohledávky žalovaného, která je evidována pod č. P13 a z jejich příloh. Z formuláře přihlášky pohledávky č. P13 je zřejmé, že uvedená přihláška byla podána v zákonné lhůtě. Přihláškou pohledávky č. P13 byla žalovaným do insolvenčního řízení uplatněna nezajištěná, v rozsahu 10.500,-Kč vykonatelná pohledávka vůči dlužníku Lukášovi anonymizovano v celkové přihlášené výši 11.000,-Kč sestávající z jistiny ve výši 4.000,-Kč a částky 7.000,-Kč představující příslušenství. Soud dále provedl důkaz relevantními přílohami přihlášky pohledávky č. P13.

9. Z Platebního výměru č. PKO/PV/12/13869 na místní poplatek a na zvýšení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vydaného dne 31.8.2012, který nabyl právní moci dne 9.10.2012 a stal se vykonatelným dne 25.10.2012 se podává, že tímto byl dlužníkovi vyměřen poplatek za období roku 2008 ve výši 500,-Kč a zvýšení poplatku za stejné období ve výši 1.000,-Kč, vyměřená celková poplatková povinnost tak činí 1.500,-Kč. Správce místního poplatku tento vyměřil z důvodu nedodržení lhůty splatnosti poplatku, tj. do 31.3.2008 a 30.9.2008, poplatek pak nebyl uhrazen ani po uplynutí dalších 6 měsíců po splatnosti místního poplatku, proto jej správce zvýšil na trojnásobek.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Martina Slancová (KSUL 70 INS 14449/2015)

10. Z Platebního výměru č. PKO/PV/12/13870 na místní poplatek a na zvýšení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vydaného dne 31.8.2012, který nabyl právní moci dne 9.10.2012 a stal se vykonatelným dne 25.10.2012 se podává, že tímto byl dlužníkovi vyměřen poplatek za období roku 2007 ve výši 500,-Kč a zvýšení poplatku za stejné období ve výši 1.000,-Kč, vyměřená celková poplatková povinnost tak činí 1.500,-Kč. Správce místního poplatku tento vyměřil z důvodu nedodržení lhůty splatnosti poplatku, tj. do 31.3.2007 a 30.9.2007, poplatek pak nebyl uhrazen ani po uplynutí dalších 6 měsíců po splatnosti místního poplatku, proto jej správce zvýšil na trojnásobek.

11. Z Platebních výměrů č. 22923/2006 a č. 22924/2006 na místní poplatek a na zvýšení místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ze dne 9.2.2010 se podává, že dlužníkovi byl vyměřen poplatek za období roku 2006 ve výši 500,-Kč a zvýšení poplatku za stejné období ve výši 1.000,-Kč, vyměřená celková poplatková povinnost tak činí 1.500,-Kč. Správce místního poplatku tento vyměřil platebním výměrem z důvodu nedodržení lhůty splatnosti poplatku, kdy první polovina poplatku byla splatná do 31.3.2006, druhá polovina do 30.9.2006. Z důvodu neuhrazení poplatku za rok 2006 v řádném termínu správce zvýšil poplatek o 1.000,-Kč s odkazem na čl. VIII odst. 1 Obecně závazné vyhlášky žalovaného.

12. Z připojené doručenky se pak podává doručení uvedených platebních výměrů dlužníkovi dne 6.9.2012 a 11.2.2010.

13. Podle § 264 odst.3 zákona č. 337/1992 Sb. se pro posouzení běhu a délky lhůty, která započala podle dosavadních právních předpisů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle ustanovení tohoto zákona, která upravují lhůtu, jež je jí svou povahou a účelem nejbližší; tato lhůta neskončí dříve než v den, ve který by končila podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 70 odst. 1,2 zák.č.337/1992 Sb. se právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven; daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným, s výjimkou daňových nedoplatků zajištěných podle odstavců 4 a 5.

15. Jak již bylo shora uvedeno, v projednávaném případě se uvedené poplatky staly splatnými vždy do 31.3. a 30.9. v letech 2006, 2007 a .2008 a dlužníkem nebyly ve lhůtě splatnosti uhrazeny. Z důvodu, že nebyly ve lhůtě splatnosti uvedené poplatky uhrazeny pak přistoupil správce poplatku ( žalovaný ) k vyměření poplatku označenými platebními výměry v roce 2012, resp. 2010 za současného zvýšení poplatku na trojnásobek. Tento úkon, tedy vyměření poplatku platebním výměrem pak nutno považovat ve smyslu shora citovaného zákona č. 337/1992 Sb. jako úkon směřující k vybrání nedoplatku s tím, že šestiletá promlčecí doba ve smyslu citovaného § 70 odst. 3 zák.č. 337/1992 Sb. počala běžet po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven ( 6.9.2012 a 11.2.2010 ), tedy počínaje 1.1.2013, resp. 1.1.2011. Soud proto uzavřel, že v době podání

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Martina Slancová (KSUL 70 INS 14449/2015)

přihlášky do insolvenčního řízení nebyla pohledávka promlčena a přistoupil tak k zamítnutí žaloby.

16. Soud dále rozhodoval o nákladech řízení. Podle výsledku řízení náleží v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu náhrada nákladů řízení žalovanému, který byl ve věci úspěšný. V souladu s § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona však ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného

Ústí nad Labem 12. prosince 2017

JUDr. Andrea Esterková v.r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Martina Slancová