70 ICm 2539/2012
70 ICm 2539/2012-30 KSUL 70 INS 10299/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Sixtovou právní věci žalobce PPF B2 B.V., soukromá společnost s ručením omezeným, IČ: 34186049, se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, právně zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem, Advokátní kancelář Pečený, Fučík, Langer, se sídlem Purkyňova 2, Praha 1, PSČ 110 00, proti žalovanému Insolvenční agentura v.o.s., se sídlem Západní 1448/16, Karlovy Vary, PSČ 360 01, právně zastoupená JUDr. Karlem Kolářem, advokátem, Mladá Boleslav, Klaudiánova 135/1, jako insolvenčnímu správci dlužníků manželů Jaroslava a Lady Čechových, oba bytem Dvořákova 590, 439 42 Postoloprty, o určení pravosti a výše pohledávky

t a k t o:

I. V části 21.220,80 Kč se řízení zastavuje.

II. Žaloba na určení pravosti a výše pohledávky žalobce přihlášené do insolvenčního řízení KSUL 70 INS 10299/2012 dlužníků-manželů Čechových, pod P13 č.v. 20 se v části týkající se nároku z titulu smluvní pokuty ve výši 36.102,03 Kč zamítá. KSUL 70 INS 10299/2012

III. Žalovanému soud přiznává náhradu nákladů řízení v celkové výši 5.808,-Kč splatných do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

Žalobou, doručenou soudu dne 30. 08. 2012 se žalobce-věřitel domáhá určení pravosti a výše své přihlášené pohledávky, kterou při přezkumném jednání dne 26. 07. 2012 insolvenční správce popřel zčásti, v celkové výši 57.322,83 Kč (36.102,03 Kč část smluvní pokuty a 21.220,80 Kč náhrada nákladů rozhodčího řízení). Jako důvod popření insolvenční správce uvedl u smluvní pokuty její nepřiměřenou výši, přičemž tuto uznal v částce 2.500,-Kč (cca 30% přihlášeného a uznaného zůstatku jistiny ve výši 7.954,97 Kč). Celou částku nákladů rozhodčího řízení insolvenční správce popřel z důvodu neplatnosti samotné rozhodčí doložky, z tohoto důvodu insolvenční správce rovněž celou pohledávku žalobce přezkoumal jako nevykonatelnou, třebaže byla věřitelem-žalobcem přihlášena jako vykonatelná (doloženo pravomocným rozhodčím nálezem). Následně dne 02. 10. 2012 byla žaloba žalobcem k výzvě soudu opravena, a to ve smyslu řádné identifikace žalovaného.

Žalobce ve své žalobě předně uvedl, že žalobu podává pouze z důvodu procesní opatrnosti, jelikož je přesvědčen, že jeho pohledávka byla řádně přihlášena jako vykonatelná a jako taková byla podložena pravomocným rozhodčím nálezem. Ohledně smluvní pokuty se žalobce vyjádřil, že výše smluvní pokuty je vyčíslována jako ušlý úrok (úrok z úvěru), který by byl věřiteli dlužníkem uhrazen při řádném chodu splátkového kalendáře. Zároveň vyčíslil započtení uhrazených částek na jednotlivé položky své pohledávky a provedl srovnání občanského a obchodního zákoníku co do řešení problematiky nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, když především upozornil, že občanský zákoník právo snížit vysokou smluvní pokutu soudu nedává. Ohledně rozhodčí doložky žalobce uvedl, že je dle jeho názoru platná a ve spojitosti s popřením jeho pohledávky insolvenčním správcem zdůraznil, že důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci. Žalobce tedy navrhl, aby soud určil, že jeho pohledávka vůči úpadci je v celkové výši 71.984,17 Kč (celá přihlášená částka) a je pohledávkou vykonatelnou. Dále navrhl, aby soud rozhodl, že žalovaný má povinnost nahradit žalobci náhradu nákladů řízení. Žádné nové důkazy nenavrhl.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním, doručeným soudu 26. 11. 2012. Sdělil, že trvá na svém popření, i na postupu, kdy pohledávku přezkoumal jako nevykonatelnou. K možnosti moderace nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty uvedl, že s ohledem na skutečnost, že smlouva o úvěru je absolutním obchodním závazkovým vztahem, je takový postup možný, přičemž uvedl, že částku 2.500,-Kč uznává jako smluvní pokutu v přiměřené výši cca. 30% dlužné jistiny (k tomuto cituje názor Ústavního soudu ČR). S odkazem na judikaturu ESD insolvenční správce trvá na neplatnosti rozhodčí doložky a s tím související popření KSUL 70 INS 10299/2012 pohledávky náhrady nákladů rozhodčího řízení. Žalovaný rovněž nenavrhl provedení dalších důkazů, navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout a přiznat straně žalované právo na náhradu nákladů řízení.

Po výzvě soudu strany souhlasily s vydáním rozhodnutí bez nařízení jednání (žalobce výslovně, žalovaný konkludentně). Postup soudu se takto jeví rychlejším a hospodárnějším, protože mezi stranami je sporná pouze výše smluvní pokuty a platnost rozhodčí doložky ve spojení s možností požadovat úhradu nákladů rozhodčího řízení.

Soud tedy shrnuje, že z následujících nesporných důkazů a jejich vzájemného hodnocení dospěl k těmto zjištěním o skutkovém stavu:

Žaloba byla podána včas (podána 30. 08. 2012-č.l. 1 incidenčního spisu, přezkumné jednání konáno 26. 07. 2012-viz protokol o přezkumném jednání zveřejněný v ISIR na B-4).

Soud zjistil, že v probíhajícím řízení dlužníků-manželů Čechových (dle insolvenčního rejstříku řízení zahájeno 27. 04. 2012, usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení bylo vydáno dne 15. 06. 2012-zveřejněno v ISIR pod A-14, usnesení o splátkovém kalendáři vydáno 26. 7. 2012-zveřejněno v ISIR pod B-5), žalobce řádně přihlásil pod P13 č.v. 20 celkem 71.984,17 Kč (zjištěno z přihlášky P13, oddíl P) jako pohledávku vykonatelnou a to na jistině 7.954,97 Kč, příslušenství 64.029,20 Kč, specifikované jako úrok z úvěru-smluvní pokuta 38.602,03 Kč, 4.206,37 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení, 21.220,80 Kč náklady rozhodčího řízení. Z protokolu o přezkumném jednání je dále zjištěno, že přihláška byla přezkoumána správcem dne 26. 7. 2012 (B-4) tak, že popřeno bylo 57.322,83 Kč co do pravosti a výše s tím, že se jedná o pohledávku nevykonatelnou na základě neplatné rozhodčí doložky a popřená výše činní 21.220,80 Kč jako náklady rozhodčího řízení a 36.102,03 Kč na smluvní pokutě. Dlužníci pohledávku nepopřeli, žalobce nebyl na přezkumném jednání přítomen.

Právním důvodem vzniku pohledávky byla označena v přihlášce smlouva o úvěru č. 4003087322 uzavřená dlužníkem Čechem se společností Home Credit a.s. dne 18. 03. 2010, a pohledávka byla následně postoupena na žalobce (zjištěno ze souhlasného prohlášení o postoupení pohledávek z 1. 3. 2011 a předmětné úvěrové smlouvy-součást obsahu P13).

Z citované smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve výši 50.000,-Kč, který měl být dlužníkem splácen v 84 splátkách po 1.340,-Kč. Podle úvěrových podmínek společnosti Home Credit a.s., které jsou přílohou úvěrové smlouvy hlava 6, § 5 je zjištěno, že bylo sjednáno, že v případě vzniku kterékoli ze skutečností uvedených pod písmenem a) b) c) § 3 této hlavy, je-li jejím důsledkem vznik povinnosti klienta uhradit společnosti celý poskytnutý úvěr, je klient povinen uhradit společnosti současně s úvěrem i smluvní pokutu ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých KSUL 70 INS 10299/2012 splátkách. Podle hlavy 14 těchto podmínek nazvané Řešení sporu, je sjednána rozhodčí doložka v § 1 tak, že veškeré majetkové spory vyplývající z této smlouvy nebo vzniklé v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení, a to jedním rozhodcem, jmenovaným Společností pro rozhodčí řízení, a.s. IČ 26421381, se sídlem Praha 2, Sokolská 60, PSČ 120 00. Smluvní strany se dohodly, že spor bude rozhodnut bez ústního jednání a rozhodčí řízení se bude řídit ustanovením zákona o rozhodčím řízení a jednacím řádem společnosti, která rozhodce ustanovila.

Podle rozhodčího nálezu F/2011/03458, vydaného na základě shora sjednaného postupu, bylo žalobci přisouzeno 7.954,97 Kč s úrokem z prodlení (částka odpovídá přihlášené částce na jistině), 38.602,03 Kč na smluvní pokutě (rovněž shodně přihlášená částka) a 21.220,80 Kč na nákladech řízení (opět shodně přihlášeno). Z odůvodnění rozhodčího nálezu soud zjistil, že rozhodce konstatoval, že byl jmenován v souladu s rozhodčí doložkou, určen třetí osobou dle § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení. Dlužník se k žalobě nevyjádřil, k výši smluvní pokuty se rozhodce vyjádřil tak, že byla nárokována v souladu se smlouvu (rozhodčí nález je součástí obsahu P13).

Ze splátkového kalendáře k úvěrové smlouvě je pak zjištěno, že ke dni zesplatnění úvěru dne 10. 5. 2011 činila jistina 7.954,97 Kč, smluvní pokuta 38.602,03 Kč. Dlužník uhradil celkem 13 splátek, tj. 17.420,-Kč a dále jednorázově 47.000,-Kč, celkem tedy 64.420,-Kč. Porovnáním těchto částek lze shrnout, že za normálního chodu smlouvy by věřitel obdržel 112.560,-Kč (84x1.340,-Kč), dlužník zaplatil celkem 64.420,-Kč, rozdíl tedy činí 48.140,-Kč, věřitel požadoval a přihlásil 71.984,17 Kč.

Z přihlášky P13 soud dále zjistil, že podáním ze dne 18. 6. 2013 věřitel-žalobce vzal částečně svoji přihlášku zpět v částce 21.220,80 Kč, která představuje náklady rozhodčího řízení. Usnesením z 18. 7. 2013 soud vzal na vědomí toto zpětvzetí a určil, že věřitel zůstává účastníkem řízení s pohledávkou ve výši 50.763,37 Kč. S ohledem na popření správcem a na žalobní návrh zůstává spornou částka 36.102,03 Kč představující část smluvní pokuty.

Dle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Dle § 198 odst. 3 IZ Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199.

Na základě těchto důkazů pak soud přikročil k právnímu hodnocení a konstatuje, že rozhodčí doložka tak jak byla sjednána, je neplatná, zejména proto, že nebyla jasně KSUL 70 INS 10299/2012 a konkrétně určena osoba rozhodce. Rozhodce určil zcela bez vůle dlužníka soukromoprávní subjekt. Přihlášený nárok žalobce je tedy nevykonatelný.

Ohledně popřené části smluvní pokuty je soud názoru, že správce mohl výši smluvní pokuty popřít, neboť s ohledem na předchozí právní hodnocení rozhodčí doložky popíral nevykonatelný nárok a není tak vázán ustanovením § 199 IZ vážícího se k popření pohledávky vykonatelné. Toto incidenční řízení je řízením určovacím, sloužícím jen pro potřeby insolvenčního řízení a jeho smyslem je určit rozsah, v němž budou přihlášené pohledávky dlužníkových věřitelů uspokojeny. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva je smlouvou o úvěru a je posuzována jako absolutní obchod dle Obchodního zákoníku, lze ve smyslu § 301 Obchodního zákoníku smluvní pokutu moderovat. Nelze postupovat dle § 39

Občanského zákoníku ve smyslu absolutní neplatnosti pouze pro výši sjednané smluvní pokuty. Uzavřená smlouva je smlouvou spotřebitelskou, kdy podle ustálené judikatury je třeba přiznat spotřebiteli zvýšenou ochranu. Soud se přiklonil ohledně výše smluvní pokuty k názoru insolvenčního správce, který z přihlášené částky na smluvní pokutě 38.602,03 Kč uznal částku 2.500,-Kč, kterou určil jako cca 30 % z přihlášené jistiny, která činila ke dni zepslatnění úvěru 7.954,97 Kč.

Soud proto výrokem I. v části, kde byla přihlášená pohledávka vzata zpět, řízení zastavil, výrokem II. zamítl žalobu ve zbylé části.

O nákladech řízení pak rozhodl výrokem III. podle § 137 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. (za použití § 202 odst. 1, 2 IZ) a to tak, že žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný a byl zastoupen právním zástupcem. Soudem mu byla tedy přiznána mimosmluvní odměna advokáta za dva právní úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné vyjádření k žalobě z 26. 11. 2012) po 2.100,-Kč podle ustanovení § 9 odst. 3 písmene e) Advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2012 a dále za náhrady hotových výdajů po 300,-Kč podle § 13 odst. 3 Advokátního tarifu, což s připočtením 21% DPH ve výši 1.008,-Kč činí celkem 5.808,-Kč splatných do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení (§80 odst. 1 a §160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 10. 2. 2014 JUDr. Eva Sixtová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Markéta Horňáková