70 ICm 1666/2010
70 ICm 1666/2010-18 KSUL 70 INS 9319/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Sixtovou v právní věci žalobce Mgr. Martina Koláře, se sídlem Masarykovo náměstí 3/3, Děčín 1, insolvenčního správce dlužníků manželů Marcela a Ivany Feifrlíkových, oba bytem Dřínovská 4556 Chomutov, proti žalovanému Mgr. Kamilu Košinovi, soudnímu exekutorovi, se sídlem Zdíkov 79, PSČ 384 73, IČ 43876439, o popření vykonatelné pohledávky takto:

I. Žaloba na určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného, kterou přihlásil pod číslem 13 jako věřitel č. 10 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 INS 9319/2010, ve výši 7.800,-Kč z titulu nákladů exekuce není po právu, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo už na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou soudu 11. 11. 2010 se žalobce domáhá určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného ve výši 7.800,-Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 INS 9319/2010 dlužníků-manželů Marcela a Ivany Feifrlíkových není po právu, když náklady exekuce lze uplatňovat až po skončení exekuce na základě exekučního příkazu k úhradě nákladů exekuce. Pokud exekuce skončí neúspěšně, náklady hradí oprávněný. Žalovaný uplatnil navíc odměnu dle vyhl. č. 330/2001 Sb., která odměnu ovšem určuje až z výše vymožené částky. V dané věci však exekutor ničeho nevymohl, o čemž svědčí i přihláška číslo 10 věřitele GE Money, Pokračování KSUL 70 INS 9319/2010

s.r.o. který do tohoto insolvenčního řízení přihlásil celou pohledávku, pro kterou byla nařízena tato exekuce. Uplatnění nákladů je předčasné. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak (podání za 13. 12. 2010 a 18. 02. 2011), že byl pověřen provedením exekuce Okresním soudem v Chomutově usnesením č.j. 10 Nc 12152/2009-7. Přihlášená pohledávka ve výši 7.800,-Kč představuje minimální náklady dle citované vyhlášky, a to odměnu dle § 6 odst. 3 a hotové výdaje podle § 13 odst. 1. Exekutor vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 40 Ex 17 129/2009-10 dle § 87 exekutorského řádu (zákon číslo 120/2001 Sb.), když zákon nestanoví, v jaké fázi exekučního řízení je soudní exekutor povinen příkaz vydat. Pokud by pohledávku neuplatnil v insolvenčním řízení (úpadek řešen oddlužením formou splátkového kalendáře) a dlužník byl následně osvobozen od placení zbytku pohledávek, tedy i těch nepřihlášených, které však přihlášeny měly být, jeho pohledávku by již nebylo možno vymáhat. Oba účastníci ve svých vyjádřeních nenavrhli provedení žádných nových důkazů, odkázali na obsah insolvenčního spisu včetně obsahu přihlášky žalovaného. Po přezkoumání podkladů soud došel k závěru, že je možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky a ve věci není třeba nařizovat jednání. Zvolil postup podle ustanovení § 115a o.s.ř., když účastnici s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili (č. l. 12 a 14). Mezi účastníky zůstalo sporné pouze to, zda nárok na odměnu exekutora vznikl již základě nařízení exekuce příslušným okresním soudem a vydáním příkazu k úhradě nákladů exekuce exekutorem, či zda nárok vznikne až při ukončení exekuce době, kdy je znám výsledek exekuce. Z obsahu insolvenčního spisu a obsahu přihlášky má soud za prokázané následující: Usnesením č.j. 10 Nc 12152/2009-7 z 13. 10. 2009 Okresní soud v Chomutově nařídil podle vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v Chomutově č.j. 33 RO 872/2007-21 z 28. 05. 2007 k uspokojení pohledávky oprávněného GE Money Multiservis,a.s. výši 28.893,-Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněného, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného. Provedením exekuce pověřil žalovaného. Žalovaný vydal v dané věci dne 15. 04. 2010 příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 40 Ex 17129/2009-10, který nabyl právní moci 13. 05. 2010. Náklady exekuce jsou stanoveny celkem částkou 22.200,-Kč, z toho odměna exekutora celkem 18.000,-Kč a hotové výdaje exekutora celkem 4.200,-Kč. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením z 01. 09. 2010, vedle dalšího, zjistil úpadek dlužníků-manželů Marcela a Jany Feifrlíkových, povolil oddlužení a ustanovil insolvenčního správce. Usnesením z 12. 10. 2010 pak soud schválil způsob oddlužení dlužníků zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční řízení dosud nebylo skončeno. Dne 27. 09. 2010 žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení manželů-dlužníků Feifrlíkových vykonatelnou, nezajištěnou pohledávku ve výši 7.800,-Kč, z titulu nákladů exekuce. Na přezkumném jednání, které se konalo dne 12. 10. 2010, tuto vykonatelnou pohledávku žalovaného co do pravosti popřel insolvenční správce s tím, že náklady Pokračování KSUL 70 INS 9319/2010

exekuce lze uplatňovat až po skončení exekuce, tedy tyto byly uplatněny předčasně, když na dlužné částce nebylo nic vymoženo. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil a došel k následujícím závěrům: Žaloba byla podána včas (žaloba došla k soudu dne 11. 11. 2010, přezkumné jednání se konalo 12. 10. 2010, jedná se o lhůtu podle § 199 odst. 1 IZ). Podle § 87 odst. 1 exekutorského řádu patří mezi náklady exekuce odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem DPH, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Podle § 87 odst. 3 téhož zákona hradí náklady exekuce exekutorovi povinný. Podle § 87 odst. 4 téhož zákona pak náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených exekučním příkazu k provedení úkonů exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Podle § 87 odst. 2 exekutorského řádu oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku, náklady hradí oprávněnému povinný. Podle § 88 odst. 1 exekutorského řádu platí, že náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Z odst. třetího téhož ustanovení vyplývá, že účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do osmi dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (ustanovení § 45), který o námitkách rozhodne do patnácti dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal. Ustanovení § 89 exekutorského řádu pak určuje, že dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutora oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů. Při právním hodnocení soud vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky, zejména ze stanoviska k výkladu zákona číslo 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sp.zn.Cpjn 200/2005. Nařízení exekuce se vztahuje i na povinnost k úhradě nákladů exekuce i nákladů oprávněného, a to bez toho, že by jejich výše byla v tomto usnesení specifikována. V exekučním řízení je tak uplatňován postup prostřednictvím institutu příkazu k úhradě nákladů exekuce podle § 88 exekučního řádu, k jehož vydání je povolán exekutor. Příkaz k úhradě nákladů exekuce určuje výši nákladů a vykonatelný exekuční příkaz je pokládán za exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 87 odst. 4 exekučního řádu. Lze shrnout, že příkaz k úhradě spolu s náhradovým výrokem obsaženým v usnesení o nařízení exekuce, je způsobilý sloužit coby samostatný titul pro exekuční řízení další. Pokračování KSUL 70 INS 9319/2010

V daném případě je prokázáno, že Okresní soud v Chomutově nařídil exekuci k vymožení povinnosti povinného, nákladů exekučního řízení a nákladů oprávněného. Rovněž exekutor následně postupoval podle § 88 exekučního řádu a vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, který nabyl právní moci. Do insolvenčního řízení exekutor uplatnil svůj nárok pouze nižší částkou, než vyčíslil v pravomocném příkazu k úhradě nákladů exekuce. Pohledávka vznikla po právu a věřitelem byla řádně insolvenčním řízení uplatněna. Její výší se soud s ohledem na popření ze strany správce již nezabýval. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 202 odst. 1 IZ.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení (§80 odst. 1 a §160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Ústí nad Labem dne 20. 05. 2011

JUDr. Eva Sixtová, v. r . samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Nikola Tschertnerová